BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

 11. 3. 2024

Úhrada dopravy na lékařskou prohlídku.* 

Pracovní úraz zaměstnance v technických službách.* 

Úhrada dopravy na lékařskou prohlídku.

27.2.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)

Dotaz:

Zaměstnavatel posílá zaměstnance na lékařskou prohlídku (diisokyanáty) do nemocnice.

Dle ZP §101, odst 6. náklady spojené se zajišťováním BOZP je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

Musí zaměstnavatel zajistit zaměstnanci dopravu (ne každý zaměstnanec má referentské školení) na lékařské vyšetření, nebo zaměstnanec může použít soukromé vozidlo a nechat si proplatit cestovné, když termín lékařské prohlídky je např. v 16 hod. odpoledne? Jak správně postupovat?

Odpověď:

Jak správně uvádíte v dotaze, podle § 101 odst. 6 ZP platí, že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel a že tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

V případě pracovnělékařské prohlídky to jsou veškeré „vícenáklady“, které musel zaměstnanec vynaložit při návštěvě lékaře pracovnělékařské péče. Pokud zaměstnanec musí za vyšetřením jet např. do krajského města do nemocnice, pak mu zaměstnavatel musí uhradit jízdní náklady s tím spojené, o tom nemůže být pochyb. Stejně jako zaměstnavatel hradí např. náklady spojené s pořízením výpisu ze zdravotní dokumentace u ošetřujícího lékaře zaměstnavatele a čas zameškaný obstaráváním této dokumentace, musí uhradit i jízdní náklady. Pokud zaměstnanec použije vlastní automobil, pak se musí postupovat stejně, jako by byl vyslán na pracovní cestu.

Ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) ZP uvádí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci uvádí pracovnělékařskou prohlídku a vyšetření nebo ošetření související s výkonem práce mezi důležitými osobními překážkami v práci. Je tedy evidentní, že mezi pojetím § 103 ZP (pracovnělékařskou prohlídku považuje za výkon práce) a nařízením č. 590/2006 Sb. (pracovnělékařská prohlídka je důležitá osobní překážka v práci) je nesoulad. Tento rozpor je známý již od přijetí nyní platného zákoníku práce, ale praxe ho neřeší a zaměstnanci se zpravidla poskytuje náhrada mzdy jako v případě návštěvy lékaře. Někdy vzniká problém, když termín prohlídky je stanoven po pracovní době zaměstnance (např. zaměstnanec pracující v noci jde na prohlídku ráno), v takových případech se doporučuje, aby zaměstnavatel vhodně upravil rozvrh pracovní doby, aby zaměstnanec nemusel prohlídku absolvovat mimo pracovní dobu.


Pracovní úraz zaměstnance v technických službách.

2.2.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den, když si řidič technických služeb při seskakování z multikáry něco udělal s kotníkem a je na neschopence, jedná se o pracovní úraz?

Odpověď:

Dobrý den, ano to je jasný pracovní úraz, neboť se stal v pracovní době při výkonu práce a asi na pracovišti. Je zde plněna naplněna definice pojmu „pracovní úraz“ podle § 271k ZP „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).“ Úraz Vašeho manžela se stal při plnění pracovních úkolů. Váš manžel by si měl u zaměstnavatele ověřit, že úraz zaevidoval a že vypsal záznam o úrazu. Podle § 105 odst. 3 ZP totiž platí, že zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny.

Po dobu pracovní neschopnosti bude mít Váš manžel nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a ZP a po skončení doporučuji, aby požádal lékaře o bodové ohodnocení bolestného podle § 271c ZP.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526