Nové normy BOZP a PO – duben 2024.* 

Postřehy z kontrolní činnosti inspekce práce – havárie s následkem vážného poranění.* 

Kontroloři se zaměří na nehlášené pracovní úrazy a úmrtí.* 

Nové normy BOZP a PO – duben 2024.

16.4.2024, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Seznam nových norem týkajících se BOZP a PO, které vyšly ve věstníku ÚNMZ duben 2024.

NOVÉ NORMY ČSN

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN EN 378-1+A1	14 0647	Chladicí zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky – Část 1: Základní požadavky, definice, klasifikace a kritéria volby
ČSN EN 378-3+A1	14 0647	Chladicí zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky – Část 3: Instalační místo a ochrana osob
ČSN EN 378-4+A1	14 0647	Chladicí zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky – Část 4: Provoz, údržba, oprava a rekuperace
ČSN ISO 10968	27 7510	Strojní zařízení pro zemní práce – Ovládače obsluhy
ČSN EN 45545-2+A1	28 0160	Drážní aplikace – Protipožární ochrana drážních vozidel – Část 2: Požadavky na požární vlastnosti materiálů a součástí
ČSN IEC/TS 61936-0	33 3201	Elektrické instalace nad 1 kV AC a 1,5 kV DC – Část 0: Zásady, které je třeba dodržovat při navrhování a montáži vysokonapěťových instalací – Bezpečnost vysokonapěťových instalací
ČSN EN 13501-2	73 0860	Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti kromě vzduchotechnických zařízení

ZMĚNY ČSN

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN EN ISO 45001	01 0801	Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky s návodem k použití
ČSN EN 12385-2+A1	02 4302	Ocelová drátěná lana – Bezpečnost – Část 2: Definice, označování a klasifikace
ČSN EN 45545-2+A1	28 0160	Drážní aplikace – Protipožání ochrana drážních vozidel – Část 2: Požadavky na požární vlastnosti materiálů a součástí
ČSN EN IEC 61557-7 ed. 3	35 6230	Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 7: Sled fází
ČSN EN 50636-2-92	36 1050	Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-92: Zvláštní požadavky na ručně vedené prořezávače a provzdušňovače trávníku napájené ze sítě

OPRAVY ČSN 

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN EN 81-20 ed. 2	27 4003	Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 20: Výtahy pro dopravu osob a osob a nákladů
ČSN EN 115-1	27 4802	Bezpečnost pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků – Část 1: Konstrukce a montáž
ČSN EN 115-2 ed. 2	27 4802	Bezpečnost pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků – Část 2: Předpisy pro zvýšení bezpečnosti pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků
ČSN EN IEC 60335-2-89 ed. 3	36 1050	Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-89: Zvláštní požadavky na chladicí zařízení a výrobníky ledu se zabudovanou nebo oddělenou chladicí kondenzační jednotkou nebo motorkompresorem pro komerční účely
ČSN EN IEC 62841-4-7	36 1510	Elektromechanické ruční nářadí, přenosné nářadí a žací a zahradní stroje – Bezpečnost – Část 4-7: Zvláštní požadavky na prořezávače a provzdušňovače trávníku vedené ručně před sebou

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN EN 17863	28 1516	Železniční aplikace – Pozemní služby – Hygienické vybavení vozidel pro přepravu cestujících; EN 17863:2023; Platí od 2024-05-01
ČSN EN IEC 60704-2-13 ed. 4	36 1008	Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Zkušební předpis pro určení hluku šířeného vzduchem – Část 2-13: Zvláštní požadavky na odsavače kuchyňských par; EN IEC 60704-2-13:2023; IEC 60704-2-13:2023;
ČSN EN ISO/IEC 18045	36 9805	Informační bezpečnost, kybernetická bezpečnost a ochrana soukromí – Kritéria pro hodnocení bezpečnosti IT – Metodika pro hodnocení bezpečnosti IT; EN ISO/IEC 18045:2023; ISO/IEC 18045:2022; Platí od 2024-05-01
ČSN EN ISO 13943	73 0801	Požární bezpečnost – Slovník; EN ISO 13943:2023; ISO 13943:2023;
ČSN EN 16005	74 7040	Motoricky ovládané dveře – Bezpečnost při používání – Požadavky a zkušební metody; EN 16005:2023;

ZMĚNY ČSN

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN EN IEC 60704-2-16	36 1008	Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Zkušební předpis pro určení hluku šířeného vzduchem – Část 2-16: Zvláštní požadavky na pračky se sušičkou; Vyhlášena: Listopad 2019 Změna A12; (idt EN IEC 60704-2-16:2019/A12:2023);

 

---

Postřehy z kontrolní činnosti inspekce práce – havárie s následkem vážného poranění.

28.2.2024, Zdroj: SUIP

Na tomto případu si ukážeme, jaké důsledky může mít zanedbání bezpečnosti práce ve spojitosti s využíváním nelegálního zaměstnávání na pracovišti. Jak malá opomenutí a špatná vzájemná informovanost v celém řetězci firem a pracovníků působících na pracovišti mohou vyústit až v havárii s mnohamilionovou škodou a ohrožením životů všech přítomných.

Podnik zabývající se chemickou výrobou si objednal u svého dodavatele úpravy technologie na pracovišti zásobníků s hořlavými kapalinami. Dodavatel těchto úprav přizval na pracoviště podniku chemické výroby k provedení dohodnutých prací mimo své zaměstnance také dvě osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), aniž o tom informoval zadavatele. Ten tak nemohl dostatečně informovat všechny osoby nacházející se na nebezpečném pracovišti o možných hrozících rizicích.

Pracoviště se zásobníky s hořlavými kapalinami bylo dle platných vnitřních dokumentů podniku klasifikováno jako prostředí s nebezpečím výbuchu, a to konkrétně hořlavých plynů a par. Předchozí den navíc probíhala vizuální kontrola hladin zásobníků s hořlavými kapalinami. Ta  se provádí přes horní hrdla, která jsou na zásobnících opatřena poklopy. Po této kontrole zůstaly zásobníky nezajištěny a měly být následně druhý den údržbou „zadeklovány“. Tím došlo k tomu, že horním poklopem nezajištěným pomocí šroubů, do zásobníku kontinuálně natékala látka. Při plnění zásobníku tak docházelo k vyrovnání tlaků mezi vnitřní a venkovní atmosférou, a tato směs explozivních plynů a par unikala mezerou mezi hrdlem a poklopem. Nezajištění poklopů zásobníků šrouby tak vyřadilo jednu z pojistek proti možnému výbuchu. Důležitou informaci o nezajištěných poklopech věděli v den exploze ráno vedoucí zaměstnanci provozu zadavatele, nicméně tuto informaci nepředali dodavatelské firmě ani dvěma OSVČ, kteří samotné práce v nebezpečném prostředí pro dodavatelskou firmu prováděli. Nepředání této informace ve spojení s nevydáním Příkazu V, upravujícím činnost dodavatele v prostředí s nebezpečím výbuchu, a důsledným nezajištěním zásobníků s hořlavými kapalinami nakonec vedlo ke zbytečné havárii.

Upozornění

V interním dokumentu zadavatele Dokumentace o ochraně před výbuchem je uvedeno, že „Při provozu musí být bezpečnostní krytování zařízení uzavřeno.“ Dále se upozorňuje na fakt, že „Mechanické jiskry se mohou vyskytnout i v rámci normálního provozu, a to při použití nevhodného nářadí. Vznik mechanické jiskry se dá předpokládat rovněž při práci na údržbě zařízení, při opravách, resp. rekonstrukcích (nevhodné nářadí, broušení, řezání apod.). Tyto práce je možné provádět pouze na základě příkazu k práci (Příkaz V), kde jsou mj. popsána i nutná bezpečnostní opatření. Tyto práce (broušení, řezání atd.) mohou být prováděny pouze na odstaveném a řádně odvětraném zařízení…“.

V den výbuchu totiž prováděla OSVČ zajištěná dodavatelem na tomto nebezpečném pracovišti rozřezávání ocelové konstrukce z lešení ve výšce zhruba 4 metrů nad zemí. V prostředí plném výbušné směsi, bez informace o tom, v jak nebezpečném prostředí se nachází, když byla jeho nebezpečnost ještě zvýšena nezajištěním zásobníků s hořlavými kapalinami. Při práci s úhlovou bruskou došlo pravděpodobně od jiskrného proudu k iniciaci hořlavých plynů a par, což vedlo k explozi jednoho ze zásobníků s hořlavou kapalinou. Po zcela destruktivním výbuchu zásobníku nastalo zahoření rozlité hořlavé kapaliny i porušených potrubních tras. Při této události byla jedna z OSVČ těžce zraněna po vystavení účinkům výbuchu, pádu z výšky a rovněž i zcela specifickým toxickým účinkům nebezpečné chemické látky. Protože se nejednalo o pracovníka v zaměstnaneckém poměru, tak zraněná osoba neměla nárok na odškodnění při pracovním úrazu (bolestné, ušlý výdělek, léčebné výlohy), jelikož každý zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance musí být ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či nemoci z povolání.

 

ZJIŠTĚNÍ PŘI KONTROLE

Při kontrole prováděné místně příslušným oblastním inspektorátem práce byly zjištěny zásadní skutečnosti:

• Víka zásobníků skladujících hořlavé kapaliny byla v den mimořádné události pouze přiklopená a jejich těsnost nebyla zajištěna pomocí instalovaných uzávěrů. Tím bylo umožněno šíření výbušné atmosféry mimo zásobník.
• Dále bylo zjištěno, že na tuto činnost dodavatele v prostředí s nebezpečím výbuchu nebyl vydán „příkaz V“, ale bylo vydáno pouze obecné povolení na činnosti bez nebezpečí výbuchu. „Příkazem V“ by byly stanoveny mj. pokyny k zajištění pracoviště k ochraně před vznikem výbušné atmosféry a opatření, která je nutná provést před samotným zahájením činností v prostoru s nebezpečím výbuchu. V takto klasifikovaném prostředí hrají stanovené pokyny a opatření klíčovou a zásadní roli.

Neméně důležitou skutečností bylo zjištění, že spolupracující subjekty, chemický podnik a dodavatel, se vzájemně písemně neinformovaly o konkrétních rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením.

Kontrola v souvislosti s touto událostí byla provedena v rámci celého řetězce (chemický podnik, dodavatel i OSVČ). Předmětem kontroly byla jak oblast dodržování povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, tak i oblast umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce. Kontrolou bylo zjištěno, že činnost OSVČ konajících práci pro dodavatele měl charakter závislé práce. Dle zákoníku práce je nutné při výkonu závislé práce uzavřít pracovněprávní vztah (pracovní smlouvu, dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr), k čemuž v tomto konkrétním případě nedošlo. Oblastní inspektorát práce tedy konstatoval i výkon nelegální práce.

JAK ZABRÁNIT PODOBNÉ UDÁLOSTI ČI JEJÍMU OPAKOVÁNÍ?

• Je potřeba pravidelně aktualizovat a důsledně dodržovat dokumentaci o ochraně před výbuchem, zejména stanovit a kontrolovat, které činnosti smějí být prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací („příkaz V“) – nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
• Při spolupráci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti se vzájemně informovat o možných rizicích, které by mohly ohrozit život a zdraví zaměstnanců –  zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
•  Udržovat legální pracovněprávní vztahy. — zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

PONAUČENÍ

Ponaučením z této mimořádné události je skutečnost, že nestandardní stav u jakéhokoliv subjektu (např. probíhající investiční akce bez zastavení výroby, provádění oprav, servisní činnost) ve spojení s přítomností osob externího dodavatele neznající podmínky pracoviště, vedou k situacím ohrožující zdraví a život všech zúčastněných.

Nejdůležitějším faktorem zabraňujícím těmto situacím, je poskytnutí konkrétních informací, resp. rizik a přijatých opatření k ochraně před jejich působením s následným předáváním v celém řetězci subdodavatelů.

Dále je nutné pamatovat, že zaměstnanec je ze zákona oproti OSVČ mnohem lépe chráněn proti následkům pracovního úrazu.

Příkaz V musí obsahovat zejména:

1. datum vydání a dobu platnosti příkazu,
2. termín zahájení výkonu práce, popřípadě přerušení práce (datum, hodina),
3. termín ukončení práce (datum, hodina) stvrzený podpisy vedoucího práce a osoby pracoviště přejímající,
4. název a druh práce a vymezení prostoru, kde bude práce vykonávána,
5. pokyny k zajištění pracoviště k ochraně před vznikem výbušné atmosféry, popřípadě k jeho uvedení do původního stavu,
6. stanovení opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která musí být provedena před zahájením práce,
7. seznam a popis ochranných a zásahových prostředků pro případ zdolávání mimořádných událostí, například věcných prostředků požární ochrany,
8. jméno a příjmení a podpis oprávněného zaměstnance, který příkaz zpracoval, popřípadě vydal,
9. jméno a příjmení a podpis vedoucího práce, který za provedení práce odpovídá a který příkaz převzal,
10. jména a příjmení osob, které budou práci vykonávat, a jejich podpisy, kterými tyto osoby stvrzují, že byly náležitě poučeny, seznámeny se způsobem zajišťování pracoviště a srozuměny se způsobem provedení práce,
11. další nezbytné údaje jako je například uvedení, že práce je vykonávána pod dozorem nebo pod dohledem nebo určení osoby, pověřené dozorem nebo dohledem nad výkonem práce nebo zápis o předání pracoviště.

---

Šéf inspekce práce: Kontroloři se zaměří na nehlášené pracovní úrazy a úmrtí.

2.4.2024, Zdroj: ČTK

Inspekce se letos soustředí také na takzvané zastřené zaměstnávání.

Praha 2. dubna

Inspekce práce se letos zaměří na případné nehlášené úrazy a úmrtí v práci. Na tiskové konferenci to dnes řekl generální inspektor Martin Melecký. Podle něj v jednom z regionů inspekce zjistila 17 procent nehlášených pracovních úmrtí. Dozvěděla se o nich z médií či od policie. Smrtelných úrazů pracovníků ubývá. V roce 2020 jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) evidoval celkem 106, v minulém roce 75. Melecký uvedl, že inspekce se letos soustředí také na takzvané zastřené zaměstnávání.

„Na jednom z oblastních inspektorátů jsme v loňském roce měli hlášeno 14 smrtelných pracovních úrazů, ale dostali jsme se k dalším třem smrtelným úrazům, které nebyly hlášeny. Dozvěděli jsme se o nich z médií, od policie. Jakmile jsme začali šetřit, zjistili jsme, že je zaměstnavatel nehlásil, protože nebyl zaměstnavatel, který by se k nim přihlásil,“ řekl generální inspektor. Podotkl, že nehlášených tak bylo v této části republiky 17 procent případů. Naznačil, že pracovní úmrtí byla v regionu, kde do loňska řídil oblastní inspektorát práce. Stál v čele úřadu pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.

Zaměstnavatelé musí úrazy nahlásit. Podle generálního inspektora důvodem, že se případ neohlásí, bývá nelegální zaměstnávání, dodání pracovníka přes zastřenou agenturu či práce na takzvaný švarcsystém. „Celková čísla úrazů se pohybují zhruba na stejné veličině. Smrtelných pracovních úrazů poměrně výrazně ubylo. Mohlo by to vést k vyvození závěrů, že se bezpečnost asi zlepšuje. Budu rád, pokud tomu tak je. Pro letošní rok chceme monitorovat právě úrazy, které nejsou hlášené,“ uvedl Melecký. Inspekce bude sledovat zprávy médií, těsněji chce spolupracovat s policií.

Inspekce loni evidovala 35.706 úrazů v práci. Z nich bylo 753 závažných a 75 smrtelných. V roce 2020 za covidové epidemie bylo nahlášených případů 34.590, z toho 106 smrtelných a 819 závažných. V roce 2022 zaměstnavatelé nahlásili 35.682 případů, z nich 84 smrtelných a 783 závažných. V roce 2021 se do evidence dostalo 36.399 zranění v práci, z nich 770 závažných a 88 smrtelných.

Podle Meleckého není možné v některých případech zaměstnavatele dohledat. „Obrátila se na nás policie, že zemřel na stavbě člověk, že potřebuje asistenci experta na tuto problematiku. Vypravili jsme se na místo, kde se to stalo. Stavbyvedoucí se ptal, jestli se k úrazu už někdo přihlásil. Dochází k takovému řetězení firem, že se ztratí odpovědnost. K člověku se nikdo nehlásí… Třeba se pak zjistí, že člověk skutečně nebyl vlastně nikde zaměstnán,“ popsal Melecký.

Takzvané zastřené zaměstnávání představuje práci přes neoficiální pracovní agenturu bez běžné smlouvy a dodržení rovných pracovních podmínek, odměny a ochrany zdraví. Práce se obvykle vykazuje jako smlouva o dílo, popsal Melecký. Inspekce za to loni podle něj udělila pokuty za celkem 116,87 milionu korun.

Na bezpečnost práce se loni zaměřilo 8406 z celkem 19.977 kontrol. Týkalo se jí 758 ze zhruba 6000 podnětů, které inspekce dostala.