BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Zaměření na změnu klimatu při příležitosti Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.*
Bezpečnost elektrických zařízení a činností na elektrických zařízeních.*
Zaměření na změnu klimatu při příležitosti Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
28.4.2024, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)
Světový den BOZP poukazuje na právo na bezpečné a zdravé pracovní prostředí pro všechny.
V roce 2024 se zaměřuje na dopady změny klimatu na BOZP.
Agentura EU-OSHA usilovně zkoumá důsledky změny klimatu a adaptačních politik na BOZP pracovníků a poskytuje praktické pokyny k řízení pracovních rizik. Mezi naše příspěvky v této souvislosti patří příručka pro zvládání horka při práci, která je k dispozici ve více než 20 jazycích, a zpráva zkoumající důsledky budoucnosti zemědělství a lesnictví pro BOZP. V přípravné fázi je dále prognostický projekt a přehled BOZP o dopadech změny klimatu.
Zaplňováním mezer ve znalostech podporujeme bezpečnější a zdravější pracoviště s ohledem na výzvy v oblasti životního prostředí.
Podívejte se na tento plakát, kde naleznete více informací o činnostech agentury EU-OSHA v oblasti změny klimatu a BOZP.
Práce v kabelových šachtách.
15.4.2024, Ing. Karel Dvořáček, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Prosím o informaci, jak je možné zajistit bezpečnost práce v kabelových šachtách o hloubce i třeba 6 m? Problémem je, že se kabely v šachtách musí občas vyměnit, případně natáhnout nové nebo další. Možnost lávek není zcela ideální, a to z důvodu, že lávky nakonec vadí při protahování kabelů, či výměně kabelů. Žebřík je opět nevyhovující, navíc značně nebezpečný. Využití lezecké techniky pro tyto účely je také téměř nereálné…
Dále prosím, zda je i v legislativě stanoveno, že již při výstavbě zařízení, objektu apod. musí být řešeno, jak se budou příp. instalovaná zařízení udržovat? Zejména, zda uvedené musí být již součástí projektu?
Odpověď:
Váš dotaz je nutno rozdělit na dvě části:
(1)
První se dotýká možného způsobu bezpečného provedení prací (včetně elektromontážních) v kabelových šachtách, jejíchž hloubka je větší než 1,5 m. Zde je nutno vycházet z nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
V § 3 tohoto nařízení vlády je zakotvena povinnost zaměstnavatele přijmout technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (dále jen „ochrana proti pádu“) a zajistit jejich provádění na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., upřednostňuje tzv. “prostředky kolektivní ochrany“. „Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě a dočasné stavební konstrukce, například lešení nebo pracovní plošiny“.
Dále se zabývá případy, kdy výše uvedené prostředky kolektivní ochrany nelze použít a zavádí prostředky osobní ochrany. „Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné“.
Podrobnější požadavky na prostředky ochrany jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády: „DALŠÍ POŽADAVKY NA ZPŮSOB ORGANIZACE PRÁCE A PRACOVNÍCH POSTUPŮ, KTERÉ JE ZAMĚSTNAVATEL POVINEN ZAJISTIT PŘI PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU, A NA BEZPEČNÝ PROVOZ A POUŽÍVÁNÍ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÝCH ZAMĚSTNANCŮM PRO PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU“.
Zde je nutno vzít v úvahu poměrně přísná a omezující kritéria pro práce na žebříku a dále případnou nutnost zajištění pracovníka, pracuje-li výše, než 5 m nad terénem.
(2)
K druhé části dotazu – zda je i v legislativě stanoveno, že již při výstavbě zařízení, objektu apod., musí být řešeno, jak se budou případná instalovaná zařízení udržovat? Zejména, zda uvedené musí být již součástí projektu? ….
Je nutno si uvědomit, že § 6 nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti uvádí požadavky na bezpečnost vyhrazeného elektrického zařízení při jeho uvádění do provozu:
(1) Montáž vyhrazeného elektrického zařízení se provádí podle projektové dokumentace, technické zprávy nebo návodu výrobce k tomuto zařízení.
(3) Po dokončení montáže vyhrazeného elektrického zařízení obdrží přebírající odběratel od dodavatele montáže spolu s vyhrazeným elektrickým zařízením
- a) průvodní dokumentaci vyhrazeného elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení, umožňující provoz, údržbu a revize tohoto zařízení, jakož i výměnu jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízení a další rozšiřování vyhrazeného elektrického zařízení; součástí průvodní dokumentace je posouzení vnějších vlivů…
Na toto navazuje i ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice, jejíž článek 132.13 – Dokumentace elektrického zařízení požaduje:
„Každé elektrické zařízení musí být dodáno s odpovídající dokumentací“. Toto je pro upřesnění doplněno poznámkou: „Ke každému novému elektrickému zařízení musí být dodána dodavatelem v potřebném rozsahu dokumentace umožňující stavbu, provoz, údržbu a revize zařízení, jakož i výměnu jednotlivých částí zařízení a další rozšiřování zařízení. Do dokumentace musí být zaznamenávány všechny změny elektrických zařízení proti původní dokumentaci, které na zařízení vznikly před uvedením do trvalého provozu nebo v době provozu“. Z uvedeného je patrno, že norma ČSN 33 2000-1 ed. 2 zahrnuje do svých požadavků všechny typy dokumentací, které jsou pro bezpečný provoz elektroinstalace nutné. Tato norma nestanoví, zda tato dokumentace je součástí projektu, či je s ním dodána souběžně.
A jen pro připomenutí – jak je v legislativě chápána průvodní dokumentace?
Průvodní dokumentace je soubor dokumentů, které popisují, jakým způsobem se mají provádět montáže, manipulace, opravy, údržby, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení. Součástí by měly být také pokyny pro výměnu nebo změnu částí zařízení.
Závěr:
Určitým vodítkem pro činnost, kterou popisujete (údržba, opravy. Doplňování vedení) u novějšího díla (po roce 2005, kdy platilo již uvedené nařízení vlády) může být postup, který použil dodavatel a jeho montážní složka. Pokud to není uvedeno v projektu, měl by to mít v dokladech pro zajištění bezpečnosti práce.
Pokud takovéto podklady nejsou k dispozici, nebo již dle nařízení vlády 362/2005 Sb., nevyhovují, je nutno, aby bezpečnostní technik spolu s technologem (například s vedoucím montážní skupiny) stanovili postup prací spolu s využitím ochranných prostředků popsaných v tomto nařízení vlády. Z obecného pohledu a při přihlédnutí k doporučení v nařízení vlády č. 362/2006 Sb., se jeví jako nejvhodnější z hlediska bezpečnosti použití lávky.
Bezpečnost elektrických zařízení a činností na elektrických zařízeních.
25.8.2020, Doc. Ing. Petr Toman, Ph.D. a kolektiv autorů, Zdroj: Verlag Dashöfer
Bezpečnost elektrického zařízení je schopnost elektrického zařízení nezpůsobit úraz nebo škodu, přesněji, neohrožovat za stanovených podmínek provozu lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny a chránit před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou elektrická zařízení způsobovat. Elektrická zařízení (EZ) jsou všechna zařízení určená k výrobě, přenosu, distribuci, akumulaci, přeměně a užití elektrické energie. Některá s těchto zařízení jsou stále a pevně instalovaná, například rozvodná zařízení přenosových, distribučních, průmyslových sítí, stejně jako prvky instalací a pevně instalované spotřebiče, některá jsou dočasná například na staveništích, jiná jsou mobilní, nejčastěji elektrické spotřebiče. V souvislosti s provozem distribučních sítí jsou elektrickými zařízeními rozvodná zařízení.
Ohrožení bezpečnost elektrických zařízení v souvislosti s jejich používání muže vést k úrazu elektrickým proudem; nežádoucím tepelným účinkům proudu, elektromechanickému namáhání či působení elektrického či elektromagnetického pole. Bezpečnost EZ potom zahrnuje:
- ochranu před úrazem elektrickým proudem (při normálním provozu od živých částí, při poruše od neživých částí EZ) či účinky pole;
- a ochranu majetku před tepelnými a mechanickými účinky proudu (při nadproudech zkratech, výbojích, el. obloucích apod.).
Bezpečnost EZ je ovlivněna třemi základními faktory, kterými jsou:
- technický stav představující i technické řešení/uspořádání EZ,
- prostředí, ve kterém se EZ nachází a je v provozu,
- a v neposlední řadě je bezpečnost EZ ovlivněna činnostmi, které jsou na tomto zařízení prováděny.
K zajištění bezpečnosti obecně slouží soubor opatření, který je možné rozčlenit na opatření technická a personální. Technická opatření na zajištění bezpečnosti jsou obvykle součástí technických požadavků na výrobky či zařízení. Bezpečnost však musí být zajištěna i v souvislosti s užíváním EZ resp. s činnostmi, které jsou na EZ prováděny. Je proto zřejmé, že musí být stanovena a dodržována pravidla respektující typ činnosti a potřebnou kvalifikaci osob. Jednodušší pravidla jsou pro veřejnost (laiky) provádějící základní a jednoduché činnosti a složitější jsou pro složité činnosti prováděné osobami kvalifikovanými v elektrotechnice. Na bezpečnosti zařízení se podílí i vnější vlivy.
V souhrnu lze konstatovat, že bezpečnost EZ spočívá ve funkčnosti technického provedení a technickém stavu EZ a v činnosti člověka podle pravidel bezpečné obsluhy a práce. Sebelepší pravidla a postupy však nemají význam, pokud s nimi nejsou všechny osoby pracující na/s elektrickým zařízením seznámeny a pracují podle nich.
Základní bezpečnostní předpisy pro obsluhu EZ a práci na a v blízkosti EZ všech napěťových hladin definuje standard ČSN EN 50110-1 ed. 3 . Všechny konkrétní příkazy a nařízení musí být v souladu s touto normou. Komentář k této normě je obsahem TNI 34 3100. Kromě toho, pro činnost a/nebo pobyt laiků v blízkosti EZ platí norma ČSN 33 1310 ed. 2 .
Obsluha a práce zahrnuje všechny pracovní činnost nutné k uvedení zařízení do chodu. Zahrnuje takové úkony, jako je spínání, ovládání, monitorování, údržba a také práce na či v blízkosti elektrických zařízení a neelektrické práce. Obsluha a práce na elektrických zařízeních jsou rozlišeny zvlášť do 1000 V AC či 1500 V DC a zvlášť nad 1000 V AC a 1500 V DC.
Obsluha elektrického zařízení je činnost spojená s provozem elektrického zařízení. Jedná se zejména o tyto činnosti: spínání, regulace, prohlídka zařízení (vizuální, sluchová), měření na pevně instalovaných/zabudovaných měřících přístrojích, a běžná údržba zařízení jako čištění, výměna pojistek, výměna žárovek, atd. Při obsluze se osoby zásadně dotýkají a manipulují jen s těmi částmi, které jsou k tomuto účelu určeny. Za jednoduchou obsluhu se považuje obsluha, kdy při selhání obsluhující osoby nemůže dojít k ohrožení osob, zvířat nebo majetku. Složitá obsluha naopak znamená, že při selhání obsluhujícího k takovému ohrožení dojít může.
Práce na elektrickém zařízení, práce na EZ nebo v jeho blízkosti. Práce na elektrických zařízeních je činnost spojená s údržbou a opravou elektrického zařízení, či ověřováním jejich stavu. Do této skupiny činností patří: montážní a demontážní práce, výstavba, rekonstrukce, revize, údržba, výměna součástek či částí EZ, seřizování, měření přenosnými přístroji, ale také úkony spojené se zajišťováním pracoviště apod.
Neelektrická práce, druh práce v blízkosti EZ, například stavební činnost, čištění apod.
Práce mohou být prováděny:
- na zařízení bez napětí. Práce na zařízení bez napětí je pracovní činnost na elektrických zařízeních, která nejsou pod napětím ani s nábojem, vykonávaná po provedení všech měření a opatření zabraňujících elektrickému nebezpečí;
- v blízkosti živých částí pod napětím. Práce v blízkosti živých částí jsou veškeré pracovní činnosti, při níž osoba zasahuje částí svého těla, nářadím, nebo jinými předměty do zóny přiblížení, aniž by zasahovala do ochranného prostoru;
- na zařízení pod napětím. Práce pod napětím jsou veškeré práce, při kterých se osoba vědomě dostává do styku s živými částmi nebo zasahuje do ochranného prostoru buď částmi svého těla, nářadím, vybavením nebo předměty, se kterými pracuje.
Způsoby práce prováděné na EZ:
- Práce podle pokynů. Práce, pro kterou jsou jen nejnutnější pokyny. Odpovědnost za dodržování bezpečnosti práce (BP) mají osoby samy.
- Práce s dohledem. Práce, které se provádí podle podrobnějších pokynů. Osoba provádějící dohled se před zahájením práce přesvědčí o provedených bezpečnostních opatřeních a v průběhu práce kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů. Odpovědnost za dodržování BP mají pracující osoby samy.
- Práce pod dozorem. Práce, která se provádí za trvalé přítomnosti osoby, která je pověřena dozorem a která je odpovědná za dodržování příslušných BP.
Vedoucí práce je pověřená osoba s konečnou odpovědností za pracovní činnosti. Pokud je to vyžadováno, mohou být některé odpovědnosti přeneseny na jiné osoby.
Osoba odpovědná za elektrické zařízení je osoba pověřená s konečnou odpovědností za stav a provoz elektrického zařízení. Pokud je to vyžadováno mohou být některé odpovědnosti přeneseny na jiné osoby.
S činnostmi na elektrických zařízeních je spojeno i riziko úrazu elektrickým proudem a/nebo škody na elektrických zařízeních samotných i škody na souvisejících předmětech či stavbách.
Elektrické riziko je zdroj možného zranění nebo poškození zdraví působením elektrické energie z EZ. Při činnostech na EZ je osoba vystavena riziku, které je vyvoláno: nesprávnou manipulací, zkratem, indukcí, zůstatkovým nábojem, atd.
Elektrické nebezpečí je riziko zranění od EZ.
Zranění způsobená elektřinou jsou smrt nebo zranění osoby způsobené elektrickým proudem, popálením elektrickým obloukem, ohněm nebo výbuchem způsobeným elektrickou energií při obsluze nebo práci na EZ.
Ochranné pomůcky jsou předměty chránící pracující osobu před nebezpečnými účinky elektřiny, před škodlivostí pracovního prostředí nebo jiným ohrožením (jedná se o ochranné izolační rukavice a koberce, ochranné brýle, přilby, ochranné pásy, zkratovací zařízení, apod.).
Pracovní pomůcky jsou předměty potřebné k práci (zkoušečky napětí, měřicí přístroje, izolované nářadí, apod.).
Pracoviště je prostor vymezený pro práci.
Oprávnění osob (pracovníků) pro činnosti na EZ a elektrotechnická kvalifikace
Činnosti na elektrických zařízeních mohou provádět pouze osoby oprávněné s příslušným stupněm (elektrotechnické) kvalifikace. Odbornou způsobilost v elektrotechnice stanoví vyhláška č. 50/1978 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu. Jedná se o prováděcí vyhlášku, která stanoví potřebnou kvalifikaci pracovníků pro obsluhu elektrických zařízení nebo práci na nich, k projektování elektrických zařízení a k řízení činností ve výrobě, montáži a údržbě elektrických zařízení. Rozsah činností jednotlivých osob potom s ohledem na rizika stanovuje osoba odpovědná za elektrické zařízení. Podle stupně kvalifikace muže pracovník na elektrickém zařízení vykonávat odpovídající činnost. Kvalifikace osob je kromě vyhlášky popsána v ČSN EN 50110-1 a ČSN 33 1310.
Kritérii pro vyhodnocení kvalifikace osob jsou:
- elektrotechnické vzdělání,
- zkušenosti s pracemi na EZ, k nabytí kvalifikace je podle jejího stupně potřebná praxe, která závisí na odborném vzdělání v oboru elektrotechniky,
- znalost zařízení a praktické zkušenosti, z pohledu standardních i nestandardních provozních stavů, ale i stavů poruchových,
- a schopnost posouzení situace z hlediska bezpečnosti.
Vyhláška č. 50/1978 Sb. rozlišuje devět kvalifikačních stupňů uvedených pod § 3 až § 11. První dva kvalifikační stupně, rozlišující osoby seznámené a poučené, jsou vyhrazeny osobám bez elektrotechnického odborného vzdělání. Zbývající stupně potom zahrnují osoby s elektrotechnickým odborným vzděláním rozčleněné na osoby znalé, projektanty a s kvalifikací ve zvláštních případech. Standard ČSN EN 50110 definuje osobu znalou jako osobu s odpovídajícím odborným vzděláním, znalostmi a zkušenostmi, umožňující ji vyvarovat se nebezpečí a vyhodnotit rizika, která elektřina může vytvořit, osobu poučenou jako osobu prokazatelně poučenou osobami znalými, umožňující ji vyvarovat se nebezpečí, která elektřina může vytvořit, a osobu seznámenou jako osobu, která není znalá ani poučená. Přičemž prokazatelně znamená, že organizace provádějící činnost (seznámení, poučení, zaškolení, apod.) musí prokázat záznamem podepsaným oběma stranami (např. školitelem a školeným), že uvedená činnost byla provedena. Součástí záznamu musí být i obsah (náplň) činnosti.
Oprávnění osob pro činnosti na elektrických zařízeních je tedy dáno stupněm jejich kvalifikace. Osoby provádějící činnost na elektrických zařízeních mohou být osoby s elektrotechnickou kvalifikací a osoby bez elektrotechnické kvalifikace.
Osoby bez elektrotechnické kvalifikace (laici, občané) smí samostatně obsluhovat EZ s napětím do 1000 V, která jsou provedena tak, aby při jejich obsluze nemohli přijít do styku s živými částmi pod napětím, pokud nejsou provozovány s bezpečným napětím. Při práci nebo při pobytu/pohybu v blízkosti EZ, se nesmí laici žádnou částí těla, oděvu, či předmětu užívaného při práci, přiblížit k nekrytým živým částem pod napětím blíže než na vzdálenost uvedenou v Tab. 7.3. Při opatření živých částí elektrického zařízení kryty, které chrání před úmyslným dotykem, mohou se osoby seznámené s obsluhou a prací přiblížit k tomuto krytu až na dotyk. Seznámení se provádí formou textové informace přikládané k EZ a uvádějící pokyny pro bezpečnou obsluhu a jiné vymezené činnosti na EZ. Jelikož je ale seznámení u laiků (běžných občanů) nekontrolovatelné/neprokazatelné, předpokládá se pouze zodpovědný přístup těchto osob k bezpečnosti vymezených činností na EZ. Tyto osoby smí ovládat jednoduchá elektrická zařízení, provádět běžnou údržbu bez rozebírání pomocí nástrojů a smí vyměňovat části elektrických zařízení, které jsou k tomu přizpůsobeny (pojistky, světelné zdroje, atd.), a to vždy ve vypnutém, případně odpojeném, stavu. Požadavky na EZ určená pro obsluhu laiky jsou specifikovány v normě ČSN 33 1310. Pokud laik při obsluze zjistí závadu EZ, musí zařízení ihned vypnout a před dalším užíváním přivolat osobu s odpovídající kvalifikací. Při práci v blízkosti EZ s nekrytými živými částmi pod napětím musí laik dbát na bezpečnost, a to obzvláště při práci. Není-li možné pracoviště zabezpečit tak, aby bylo bezpečné, musí se nekryté živé části vypnout a zajistit, i když jsou dodrženy minimální vzdálenosti dané v Tab. 7.3.
Osoby seznámené (pracovníci seznámení – § 3 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) smí provádět stejné činnosti jako osoby bez elektrotechnické kvalifikace (laici). Zásadní rozdíl je, že kvalifikace těchto osob je uvažována ve vztahu k zaměstnání a jejich seznámení musí být provedeno prokazatelně. Rozsah seznámení je určen předpisy o zacházení s elektrickým zařízením, včetně upozornění na možné ohrožení těmito zařízeními, v rozsahu prováděných činností. Seznámení provádí pověřený pracovník organizace s potřebnou kvalifikací a o seznámení se provede zápis podepsaný pověřeným pracovníkem a pracovníky/osobami seznámenými. Osoby seznámené smí samostatně obsluhovat EZ s napětím do 1000 V, která jsou provedena tak, aby při jejich obsluze nemohli přijít do styku s živými částmi pod napětím, pokud nejsou provozovány s bezpečným napětím. Pracovat smí na částech zařízení do 1000V bez napětí podle pokynů. Při práci nebo při pobytu/pohybu v blízkosti EZ, se nesmí osoby seznámené žádnou částí těla, oděvu, či předmětu užívaného při práci, přiblížit k nekrytým živým částem pod napětím blíže než na vzdálenost uvedenou v Tab. 7.3. Na částech zařízení nad 1000 V bez napětí smí pracovat s dohledem. Na živých částech pod napětím pracovat nesmějí.
Osoby poučené (pracovníci poučení – § 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) jsou osoby prokazatelně seznámené osobami znalými umožňující ji vyvarovat se nebezpečí, která elektřina může vytvořit. Organizace prostřednictvím pověřeného pracovníka provádí v rozsahu svých činností seznámení s předpisy pro činnost na EZ, školení v této činnosti, včetně upozornění na možné nebezpečí, s poskytováním 1. pomoci při úrazu elektrickým proudem. Organizace stanovuje obsah seznámení, dobu školení s ohledem na charakter a rozsah činností, ověřování znalostí pracovníků ve lhůtách, které si určí. Seznámení, školení a ověření provádí pověřený pracovník/osoba s odpovídající kvalifikací (dle §5-9) se zápisem podepsaným pověřeným pracovníkem a poučenými pracovníkem/osobou. Osoby poučené mohou samostatně obsluhovat EZ všech napětí. Na EZ do 1000 V bez napětí smí pracovat podle pokynů. V blízkosti nekrytých živých částí pod napětím do 1000 V smí potom pracovat podle pracovních postupů a to pouze ve vzdálenosti větší než 20 cm. Na částech pod napětím pracovat nesmějí. Na základě pracovních postupů mohou provádět měření přenosnými měřicími přístroji na živých částech či provádět samostatně jednoduché práce údržby (opravy) na odpojených elektrických strojích/přístrojích. Mohou pracovat s dohledem na zařízeních nad 1000 V bez napětí a v blízkosti EZ pod napětím nad 1000 V pod dozorem a pouze ve vzdálenosti větší než je uvedeno v Tab. 7.4.
Tab. 7.4: Minimální vzdálenosti od živých částí nad 1000 V pro osoby poučené pod dozorem
Osoby znalé (pracovníci znalý – § 5 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) jsou osoby s odpovídajícím odborným vzděláním, znalostmi a zkušenostmi, umožňující ji vyvarovat se nebezpečí a vyhodnotit rizika, která elektřina může vytvořit. Mají tedy ukončené odborné vzdělání dle přílohy vyhlášky a po zaškolení složili zkoušku předepsaného rozsahu. Zaškolení, obsah a délku školení, určuje a zajišťuje organizace, stejně tak jako zajišťuje zkoušku a přezkoušení alespoň 1x za 3 roky. Zaškolení a přezkoušení provádí organizací pověřený pracovník s kvalifikací dle §6-9. Součástí přezkoušení je i zápis podepsaný pověřeným pracovníkem i pracovníkem (osobou) znalým. Osoba znalá smí samostatně obsluhovat všechna elektrická zařízení bez rozdílu napětí. Na EZ do 1000 V bez napětí mohou pracovat samy, v blízkosti živých částí a na částech pod napětím smějí pracovat podle pracovních postupů, ve venkovních prostorách pak pouze pod dozorem. Na EZ nad 1000 V bez napětí mohou pracovat samy, v blízkosti živých částí smí pracovat podle pracovních postupů s dohledem a na částech pod napětím podle pracovních postupů pod dozorem.
Osoby pro samostatnou činnost (pracovníci pro samostatnou činnost – § 6 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) jsou osoby, které mají potřebné znalosti a zkušenosti se zařízením, na kterém má být prováděna požadovaná činnost. Jedná se o osoby s vyšší kvalifikací splňují požadavky na pracovníky dle §5 s minimální definovanou praxí na EZ, kteří zkouškou prokáží znalosti potřebné pro samostatnou činnost. Zkoušku je povinna zajistit organizace, přezkoušení pak nejméně jednou za tři roky. Zkoušení provádí organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, přičemž jeden člen musí mít kvalifikaci dle §7-9. Ze zkoušky je pořízen zápis podepsaný členy komise. Rozsah oprávněnosti pro činnosti na EZ je u těchto osob oproti osobám znalým rozšířen. Tedy mohou samostatně obsluhovat všechna elektrická zařízení bez rozdílu napětí. Na EZ do 1000 V bez napětí mohou pracovat samy, v blízkosti živých částí a na částech pod napětím smějí pracovat podle pracovních postupů. Na EZ nad 1000 V bez napětí mohou pracovat samy, v blízkosti živých částí pracovat podle pracovních postupů a na částech pod napětím smějí pracovat pod dozorem.
Osoby pro řízení činností (pracovníci pro řízení činnosti – § 7 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) jsou osoby znalé s vyšší kvalifikací, které splňují požadavky dle §6 nebo §5, a které mají alespoň nejkratší požadovanou praxi a složením zkoušky prokáží znalosti potřebné pro řízení činnosti. Zkoušku je povinna zajistit organizace, přezkoušení pak nejméně jednou za tři roky, přičemž o termínu a místě zkoušky organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru. Příslušným orgánem dozoru se rozumějí orgány dozoru uvedené v § 1 a § 3 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v aktuálním znění. Zkoušení provádí organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jeden člen musí mít kvalifikaci dle §8 nebo 9. Ze zkoušky je pořízen zápis podepsaný členy komise. Rozsah oprávněnosti pro činnosti na EZ je u těchto osob shodný s pracovníky pro samostatnou činnost. Navíc může provádět řízení (dohled, dozor) osob s nižší kvalifikací při práci na EZ.
Osoby (pracovníci) pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu (§ 8 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) jsou osoby znalé s vyšší kvalifikací, které splňují požadavky dle §7 nebo §6, a které mají alespoň nejkratší požadovanou praxi a složením zkoušky prokáží znalosti potřebné pro řízení činností prováděné dodavatelským způsobem resp. pro řízení provozu. Zkoušku je povinna zajistit organizace, přezkoušení je pak nejméně jednou za tři roky, přičemž o termínu a místě zkoušky organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru alespoň čtyři týdny před konáním zkoušky. V téže lhůtě uvědomí i příslušnou organizační složku (závod) organizace pro distribuci elektrické energie, půjde-li o pracovníky pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem nebo o pracovníky pro řízení provozu elektrických odběrných zařízení připojených přímo na zařízení veřejné distribuční soustavy. Zkoušení provádí organizací pověření alespoň tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně dva členové mají kvalifikaci dle §8 pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem nebo §9. Ze zkoušky je pořízen zápis podepsaný členy komise. Rozsah oprávněnosti pro činnosti na EZ je u těchto osob shodný s pracovníky pro samostatnou činnost. Navíc může provádět řízení (dohled, dozor) osob s nižší kvalifikací při práci na EZ dodavatelským způsobem.
Osoby pro provádění revizí (pracovníci pro provádění revizí – § 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) jsou osoby znalé s vyšší kvalifikací, kteří mají ukončené odborné vzdělání dle přílohy vyhlášky, mají minimální požadovanou praxi a na žádost složili zkoušku před příslušným orgánem dozoru. Pro provádění zkoušek a přezkoušení revizních techniků platí zvláštní předpisy vydané příslušnými orgány dozoru. Jde o zvláštní kvalifikační stupeň zařazený do skupiny pracovníků znalých s vyšší kvalifikací. Zkouška těchto pracovníků se uskutečňuje na podkladě žádosti organizace u příslušného orgánu dozoru. Příslušným orgánem dozoru je třeba rozumět ten orgán dozoru, pod jehož dozorčí pravomoc organizace spadá. Ověřování odborné způsobilosti pracovníků organizací provádí orgány dozoru jen v případech, kdy je pracovník v pracovním poměru s organizací a je nebo bude touto funkcí pověřen. Pravidla, která platí pro ověřování odborné způsobilosti pracovníků, je potřebné si vždy ověřit u příslušného orgánu dozoru. Příslušným orgánem dozoru je v současné době Technické inspekce České republiky. Kvalifikace podle §9 v sobě neobsahuje kvalifikace dosud uvedené. Pouze se předpokládá, že osobou pro provádění revizí je osoba znalá s vyšší kvalifikací, tedy alespoň dle §6. Oprávněnost osoby pro provádění revizí se pak vztahuje na ty činnosti na EZ, které jsou součástí samotné revize (měření, zkoušení). Oprávněnost této osoby pro práce na EZ jsou pak dány jeho kvalifikací z rozsahu předchozích.
Osoby (pracovníci) pro samostatné projektování a řízení projektování (§ 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) jsou ti, kteří mají odborné vzdělání a praxi určenou zvláštními předpisy a složili zkoušku ze znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů souvisejících s projektováním. Zkoušku je povinna zajistit organizace, která projektuje. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatné projektování a pracovníků pro řízení projektování. Zkoušení nebo přezkoušení provádí organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v §8 nebo 9. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru alespoň čtyři týdny před jejich konáním. V téže lhůtě uvědomí i příslušnou organizační složku (závod) organizace pro distribuci elektrické energie, půjde-li o pracovníky pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem nebo o pracovníky pro řízení provozu elektrických odběrných zařízení připojených přímo na zařízení veřejné distribuční soustavy. Obsah zkoušky je pak uzpůsoben danému kvalifikačnímu stupni, musím být v souladu s konkrétní náplní pracovníka a zahrnuje především elektrotechnické předpisy související s projektováním EZ. Na rozdíl od předchozích kvalifikací se zde neurčuje délka potřebné praxe v závislosti na výši vzdělání. To se ponechává na organizaci a zvláštních předpisech. Obdobně jako v předchozím, kvalifikace podle §10 sama o sobě neopravňuje k provádění ostatních činností na EZ. Ve smyslu ČSN EN 50110 není projektování činností na EZ.
Kvalifikace ve zvláštních případech (§ 11 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) se týká kvalifikace pracovníků výukových laboratoří, vědeckých a vývojových laboratoří. Absolventi vysoké školy elektrotechnické a absolventi přírodovědecké fakulty oboru fyziky, kteří pracují jako asistenti v laboratořích škol všech stupňů, se považují na svých pracovištích za pracovníky pro řízení činnosti (§7), pokud složili zkoušku v rozsahu stanoveném vyhláškou. Jejich znalosti musí být ověřovány nejméně jednou za tři roky. Pracovníci vědeckých, výzkumných a vývojových ústavů, kteří mají vysokoškolské vzdělání, v rámci výuky složili zkoušky z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky, nebo složili závěrečnou zkoušku z elektrotechniky nebo jaderné fyziky na střední odborné škole a kteří vykonávají experimentální práci na vymezených vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovištích, se považují za pracovníky pro samostatnou činnost (§6), pokud složili po zaškolení zkoušku v rozsahu stanoveném vyhláškou. Jejich znalosti musí být ověřovány nejméně jednou za tři roky. Učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, se považují pro tuto činnost za pracovníky pro samostatnou činnost (§6). Musí však být v používání zařízení prokazatelně zaškoleni a jejich znalosti bezpečnostních předpisů souvisejících s jejich činností musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky. Zkoušení nebo přezkoušení pracovníků uvedených ve všech případech provádí tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací daných § 7 až 9. Komise o tom pořídí zápis podepsaný jejími členy. Komisi ustavuje vedoucí organizace. Specifikace kompetencí uvedených pracovníků a oprávněnosti jejich činností na EZ je upravena Ministerstvem školství pro interní potřebu pracovníků.
Přehled kvalifikace pracovníků a podmínky pro její získání podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. v návaznosti na činnosti na EZ je v Tab. 7.7.
Je tedy zřejmé, že jakékoliv práce na EZ jsou osobám bez elektrotechnické kvalifikace podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. zakázány. Nicméně ani osoby znalé (pracovníci znalí a znalí s vyšší kvalifikací) nesmí vykonávat práce zakázané. Tj. práce, při kterých nemohou být dodrženy podmínky bezpečnosti práce, jako jsou například práce při nevyhovujících atmosférických podmínkách, ve stísněných podmínkách, v prostorách s nevyhovujícím prostředím, atd.
Rozsah a způsob provádění činností na EZ a v blízkosti živých částí pro jednotlivé stupně odborné způsobilosti osob (kvalifikace podle vyhlášky č. 50/1978 Sb.) je v souhrnu uveden v Tab. 7.5. Naopak minimální odborná způsobilost osob pro provádění činností na EZ a v blízkosti živých částí daná jejich oprávněním je podle způsobu provádění práce uvedena v souhrnu v Tab. 7.6. K oběma tabulkám jsou vázány doplňující podmínky respektující kompetence jednotlivých osob, dané jejich kvalifikací, a postupy pro provádění jednotlivých činností pokud existují. Přitom o to, jaké činnosti může osoba znalá vykonávat, rozhoduje osoba odpovědná za elektrické zařízení na základě kvalifikace této osoby.