Chcete-li ušetřit, vsaďte na správné přidělení OOPP III. – Osobní ochrana rukou.* 

Důsledky použití nefunkčních osobních ochranných pracovních prostředků.* 

Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu.* 

CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA SPRÁVNÉ PŘIDĚLENÍ OOPP III. – Osobní ochrana rukou.

7.5.2024, Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. (www.vubp.cz)

• Druhy ochrany rukou

Nejlepší způsob bezpečnosti práce je včasná a účinná prevence. Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) se přidělují k ochraně před definovanými riziky.

Plakát ke stažení ZDE

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) – vždy užívejte podle návodu výrobce

Druhy ochrany rukou

Rukavice musí velikostně vyhovovat ruce uživatele

• rukavice na ochranu před: mechanickým poškozením, chemickými látkami a biologickými činiteli, elektřinou, žárem, nízkými teplotami, ionizujícím zářením
• palcové rukavice
• ochranné prsty
• ochranné rukávy
• ochranné nátepníky pro těžkou práci
• dlaňovice
• ochranné rukavice pro práce ve vlhkém, mokrém nebo znečišťujícím prostředí

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) – vždy užívejte podle návodu výrobce

Co zvažovat před nákupem OOPP

• jaká práce bude v rukavicích vykonávaná?
• proti jakým rizikům a konkrétním chemickým látkám budou rukavice chránit?
• jak dlouho budou vlivy působit?
• v jaké intenzitě budou vlivy působit?

Nepoužívejte rukavice při práci na TOČITÝCH strojích. Za nekontrolování užívání OOPP lze uložit pokutu až 2 mil. Kč

---

Důsledky použití nefunkčních osobních ochranných pracovních prostředků.

7.5.2024, Zdroj: SUIP

Na konkrétním příkladu z praxe si ukážeme, jaké důsledky může mít zanedbání bezpečnosti práce ve spojitosti s podceněním používání osobních ochranných pracovních prostředků a s nedůsledným vymáháním jejich používání dle stanoveného postupu.

Kazuistika z praxe

Podnik zabývající se tepelným zpracování kovů prováděl tepelnou úpravu materiálu. Podle požadavků zákazníka byl zpracován technologický postup pro provedení tepelné úpravy a následně byl zaměstnavatelem připraven pracovní postup, který mimo jiné vyžadoval při tepelném zpracování materiálu i použití vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro zapojené zaměstnance, a to ohnivzdorného pláště, ochranné kukly a ohnivzdorných rukavic.

Na pracovišti se v plynové peci provádělo nahřátí materiálu na požadovanou teplotu (1050 °C). Pro bezpečnou manipulaci s nahřátým materiálem se používal mostový jeřáb s řetězovými vázacími prostředky. Materiál byl uložen na manipulační plotně, která slouží k zasunutí a vysunutí tepelně upravovaného materiálu z plynové pece po nahřátí materiálu na požadovanou teplotu. Zavěšení materiálu bylo prováděno dvěma zaměstnanci pomocí řetězových vázacích prostředků a mostového jeřábu. Jeřáb se zavěšenými vázacími prostředky byl připraven nad vozíkem tak, aby uvázání materiálu proběhlo v co nejkratší době z důvodu vystavení zaměstnance působení tepla v minimální míře. Po uvázání materiálu došlo ke vzplanutí jednoho z dvojice zaměstnanců s následkem těžkých popálenin, a to i přes použití ohnivzdorného pláště. Ačkoliv se zaměstnanec snažil uhasit doutnající plášť pomocí rukavic, došlo na plášti k zahoření. Po uhašení ohně na plášti pomocí vody, která byla v ochlazovací vaně, však následovalo zahoření také pracovního oděvu pod pláštěm, což mělo zásadní vliv na rozsah popálenin, jelikož pracovní oděv byl přímo na těle postiženého.

Provedenou kontrolou bylo zjištěno, že oba zaměstnanci použili mimo jiné osobní ochranné pracovní prostředky chránící proti tepelnému riziku, a to plášť, ochrannou kuklu a rukavice.

Důvodem, proč jeden z nich utrpěl závažný pracovní úraz, byl opotřebovaný ochranný plášť, který v konečném důsledku již neplnil ochrannou funkci. Opotřebení uvedeného pláště bylo vizuálně patrné a projevovalo se výraznou hnědou barvou na povrchu. Ačkoliv byli oba zaměstnanci vystaveni tepelnému zdroji stejnou dobu, zaměstnanci s neopotřebovaným ochranným pláštěm se nic nestalo. V neposlední řadě mělo vliv na závažnost úrazu i neposkytnutí ochranného oděvu s nehořlavou úpravou, který je třeba použít pod ochranný plášť dle pokynů výrobce pláště.

V průvodní dokumentaci výrobce ohnivzdorného pláště je stanoven požadavek „použít pod tento ochranný oděv certifikovaný ochranný oděv s nehořlavou úpravou“. Práce spojené s manipulací s materiálem o vysokých teplotách je možné provádět pouze v souladu s požadavky stanovené výrobcem ohnivzdorného pláště.

Zjištění při kontrole

Při kontrole prováděné místně příslušným oblastním inspektorátem práce byly zjištěny zásadní skutečnosti:

1. Zaměstnavatel zaměstnancům neposkytnul podle požadavku výrobce ochranného pláště proti tepelnému riziku, který je používán jako překryvný, ochranný oděv s nehořlavou úpravou. Tím došlo k zahoření běžného pracovního oděvu, který neměl požadované ochranné vlastnosti, a způsobil tak vážné popáleniny na těle postiženého.
2. Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel nekontroloval osobní ochranné pracovní prostředky tak, aby byly v použitelném stavu. V důsledku toho byl zaměstnancem použit opotřebovaný ochranný plášť, který pozbyl svoji ochrannou funkci a nebyl účinný proti vyskytujícím se rizikům. Pokud by zaměstnavatel pravidelně kontroloval opotřebení ochranného pláště a poskytnul by postiženému zaměstnanci ochranný plášť nový s požadovanými vlastnostmi, k úrazu by nedošlo.

Jak zabránit podobné události či  jejímu opakování?

•  Je potřeba udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu a pravidelně provádět kontrolu jejich používání. – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
•  Osobní ochranný pracovní prostředek musí být po dobu používání účinný proti vyskytujícím se rizikům a jeho používání nesmí představovat další riziko. – nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
•  Dodržovat požadavky výrobců poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků a poskytovat zaměstnancům potřebné osobní ochranné pracovní prostředky dle rizik, kterým jsou zaměstnanci vystavováni. – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Poučení

Ponaučením z této mimořádné události je skutečnost, že je potřebné stanovit podmínky používání osobních ochranných pracovních prostředků nejen na základě vlastního vyhodnocení rizik, ale i na základě návodů výrobce k danému ochrannému prostředku. A dále udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu a důsledně provádět kontrolu jejich používání.

Povinnosti zaměstnavatele

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.

V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

---

Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu.

30.4.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den, mám dva dotazy

1. Zda musím mít uzavřené a platit povinné pojištění pro případ pracovního úrazu v případě, že nemám trvalé zaměstnance, ale zaměstnávám pouze sezónní zaměstnance na dohodu o provedení práce.

2. V případě, že nemusím, z čeho bude odškodněn případný pracovní úraz?

Odpověď:

1) Podle ustanovení § 205d starého zákoníku práce z roku 1965 (č. 65/1965 Sb.)

(platí dnes přes ustanovení § 365 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.) je povinností každého zaměstnavatele, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, platit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazu – viz ustanovení § 205d odst. 1 starého zákoníku práce „Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni (dále jen „zákonné pojištění“) u České pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen „pojišťovny“). To se nevztahuje na organizační složky státu.“

Jak je patrno z uvedeného, zákon nehovoří o zaměstnancích v pracovním poměru, nebo o jiných zaměstnancích, jednoduše říká „zaměstnanci“, a to jsou všichni zaměstnanci v pracovním poměru i činní na základě některé z dohod o provedení práce. Proto i když zaměstnáváte zaměstnance jen po sezónu, tedy ve smyslu § 205d odst. 1 starého zákoníku práce, jste zaměstnavatel, musíte platit pojistné, po skončení sezón jednoduše pojišťovně oznámíte, že nejste zaměstnavatelem. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání k tomu ještě upřesňuje „zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele.“

2) Vzhledem k tomu, že se jedná o zákonné pojištění, je pojišťovna povinna plnit, ať je pojistné ze stran zaměstnavatele zaplaceno nebo nezaplaceno, ale podle ustanovení § 10 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., platí, že „Proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné.“