BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Kdo může zpracovávat a vést dokumentaci BOZP?*
Podpis dodatku ohledně používání OOPP.*
Zaměstnanec, který odmítá používat přidělené OOPP.*
První pomoc a poskytovatel pracovnělékařských služeb.*
Kdo může zpracovávat a vést dokumentaci BOZP?
27.11.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Kdo může zpracovávat a vést dokumentaci BOZP? Liší se to nějak podle velikosti zaměstnavatele? Na jaký typ dokumentace je potřeba OZO v prevenci rizik případně jiná odbornost a jakou můžou dělat referenti, technici BOZP (podle NSP), vedoucí zaměstnanci a další podobní? Kdo je za správnost takové dokumentace odpovědný?
Odpověď:
Odpověď na Vaši otázku dává § 9 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Vzhledem k tomu, že na prevenci rizik klade rámcová směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci i všechny na ni navazují dílčí směrnice zemí Evropských společenství z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mimořádný důraz, byla již ve starém zákoníku práce založena zaměstnavateli povinnost provádět úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, pokud k tomu nemá sám způsobilost. Později bylo povoleno, aby zaměstnavatel mohl provádět úkoly v prevenci rizik prostřednictvím jiné odběrně způsobilé osoby, tedy osoby právnické nebo fyzické. Jde v podstatě o tzv. bezpečnostního technika, který bude má za úkol provádět všechny úkoly v oblasti prevence rizik za zaměstnavatele a samozřejmě o tom vést patřičnou dokumentaci, pro případ kontroly, zejména ze strany inspektorátu práce.
Pozn.: V žádném případě nelze zaměňovat tuto tzv. odborně způsobilou osobu se zástupcem zaměstnanců pro oblast BOZP podle § 278 a násl. zákoníku práce.
Zásadně platí, že odborně způsobilá osoba může být buď zaměstnavatel sám, nebo zaměstnavatelem placený zaměstnanec, nebo jiná osoba, jejíž pracovní náplní bude provádět jménem zaměstnavatele úkoly v prevenci rizik. Ustavením odborně způsobilé osoby se však v žádném případě nesnižuje odpovědnost zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť tato povinnost přísluší těm vedoucím zaměstnancům zaměstnavatele, kteří řídí a kontrolují práci, a kteří jsou oprávněni k jejímu výkonu dávat pokyny, tak jak je řešeno v § 101 zákoníku práce.
Podle § 101 zákoníku práce odpovídá za dodržování BOZP výhradně zaměstnavatel. Jeho odpovědnost je jednoznačná, plná a nezastupitelná. Odborně způsobilá osoba podle tohoto ustanovení (pokud to nebude zaměstnavatel sám) plní úkoly v prevenci rizik pro zaměstnavatele. Právní odpovědnost za jejich výkon i za plnění všech ostatních povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci však nese zaměstnavatel sám. Dotyčný zaměstnanec, byť má statut odborně způsobilé osoby, která provádí úkoly v prevenci rizik, nese ve svých důsledcích pouze obecnou odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnavateli ve smyslu § 250 zákoníku práce nebo – pokud to bude cizí osoba – podle občanského zákoníku.
V § 9 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., se v příkladném výčtu uvádí, kam má být směřována preventivní činnost zaměstnavatele, resp. na které úkoly v prevenci rizik se má zaměstnavatel přednostně zaměřit. Úkolem odborně způsobilých osob je zejména rozhodujícím způsobem přispívat ke zjišťování a hodnocení rizik vyskytujících se na pracovištích a navrhovat potřebná preventivní opatření.
V § 9 odst. 2 a 3 zákona č. 309/2006 Sb., zákonodárce člení zaměstnavatele podle velikosti a podle jejich velikosti určuje požadavky na odbornou způsobilost osob v prevenci rizik.
Platí, že zaměstnavatel zaměstnávající 25 a méně zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, Zaměstnavatel zaměstnávající 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami a zaměstnavatel s více než 500 zaměstnanci musí zajišťovat úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Poslední věta odstavce 2 upřesňuje, že odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba jsou odborně způsobilý osobami. Znamená to tedy, že odborně způsobilou osobou ve smyslu tohoto ustanovení může být nakonec i právnická osoba (např. s.r.o. zabývající se službami v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ale odborně způsobilým zaměstnancem konkrétního zaměstnavatele musí být konkrétní fyzický osoba.
V dalších odstavcích zákon vyjmenovává minimální povinnosti, které je zaměstnavatel povinen vůči odborně způsobilé osoba plnit. Je jasné, že povinnosti jsou stanoveny ve značně obecné rovině, takže v praxi se musí konkretizovat.
Předně se jedná o povinnost součinnosti odborně způsobilé osoby s osobami vykonávajícími svoji působnost podle zvláštních právních předpisů (např. s autorizující osobou podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví nebo s osobou odborně způsobilou, která vykonává hornickou činnost podle zákona č. 68/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě), s odborovou organizací a zástupcem pro oblast BOZP. Ustanovení bylo změněno novelou č. 88/2016 Sb., na základě zkušeností odborně způsobilých osob a z jejich popudu. Zákon tak uvádí další povinnosti zaměstnavatele, na jejichž plnění se podílí odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, aby byla zajištěna vzájemná informovanost mezi všemi účastníky, tj. mezi zaměstnavatelem, zaměstnanci a odborně způsobilou osobou. Jedná se o snahu rozvinout povinnosti oborně způsobilých osob uložené jim v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zákoníkem práce.
V neposlední řadě se ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout odborně způsobilé osobě k výkonu její činnosti nezbytné písemnosti týkající pracovních úrazů a nemocí z povolání, neboť prevence pracovních úrazů a prevence nemocí z povolání jsou hlavní náplní činnosti osoby odborně způsobilé v prevenci rizik.
Zákon také transponoval požadavek rámcové směrnice Rady 89/391/EHS na koordinaci činností odborně způsobilých osoba, které působí na jednom pracovišti. To je nezbytné zejména na velkých pracovištích a u větších zaměstnavatelů.
Lze shrnout, že úkoly v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti u jednoho zaměstnavatele zajišťuje více odborně způsobilých osob v prevenci rizik, zaměstnavatel prokazatelně, tj. písemně, určil, kdo bude provádět koordinaci jejich činnosti.
Podpis dodatku ohledně používání OOPP.
18.12.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Musím v práci ve strojírenství podepsat dodatek k bezpečnosti ohledně nošení ochranné přilby? Dělám ve firmě už 14 let a dosud to nikdo nevyžadoval. Náš bývalý bezpečák odešel do důchodu a nový nám tohle nařizuje a vyhrožuje, že kdo nepodepíše, bude propuštěn. Chtěl bych vědět jak se zachovat. Zda podepsat nebo ne.
Odpověď:
Zajisté má Váš nový „bezpečák“ pravdu a určitě ho k tomu vedou špatné zkušenosti se zbytečnými úrazy způsobenými např. konkrétně nenošením ochranné přílby. V kontrolních zprávách Státního úřadu inspekce práce je tento problém zmiňován v souvislosti s úrazy často. Je pak zásadní otázkou prokázat, zda byl zaměstnanec řádně poučen, že musí ochrannou přílbu používat. Pokud to zaměstnavatel neprokáže, nemůže se ani zprostit své odpovědnosti za pracovní úraz.
V zákoníku práce je zdůrazněno, že zaměstnanec je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen (§ 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce). To, že Váš „bezpečák“ chce podepsat, že jste byli poučeni o nošení ochranné přílby, je de facto naplněním tohoto ustanovení, protože jen tak můžeme hovořit o tom, že jste byl řádně seznámen s pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále pak i samo nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků výslovně v § 3 odst. 3 výslovně uvádí, že zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen.
Tím se de facto kruhem vracíme k tomu, že zaměstnavatel musí mít jistotu, že zaměstnanec byl s používáním ochranné přílby prokazatelně seznámen a že byl poučen o tom, kdy a jak ji má používat. V opačném případě by se nemohl zprostit své odpovědnosti za případný pracovní úraz.
Nakonec je to i do jisté míry „ochrana“ zaměstnavatele pro případ kontroly inspekce práce, která, když by zjistila na pracovišti zaměstnance, který nepoužívá ochrannou přilbu tam, kde má, by tento nedostatek považovala za nedostatečné zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany samotného zaměstnavatele a uložila mu pokutu.
Proto plně musíte podepsat Vámi zmíněný dodatek k BOZP.
Zaměstnanec, který odmítá používat přidělené OOPP.
17.1.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jaké možnosti má zaměstnavatel, pokud zaměstnanec nepoužívá předepsané ochranné prostředky, které mu byly zaměstnavatelem předány a zaměstnanec byl řádně poučen o nutnosti jejich používání?
Odpověď:
Odpověď je jednoduchá, stačí citovat:
- 106 odst. 4 zákoníku práce
„Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.“ - 106 odst. 4 písm. d) zákoníku práce
„Zaměstnanec je povinen dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu“.
Toto jsou zákonná ustanovení, která zaměstnanec musí dodržovat.
Pokud tak nečiní, jedná se o tzv. porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Následně je možné dát zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce, jestliže byl zaměstnanec v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. Zaměstnavatel musí také chránit sám sebe.
Zaměstnavatel by totiž v případě, když by inspektorát zjistil, že zaměstnanec nepoužívá osobní ochranný pracovní prostředek a že zaměstnavatel to trpí, mohl zaměstnavateli uložit pokutu až do 2 000 000 Kč.
První pomoc a poskytovatel pracovnělékařských služeb.
12.12.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jak má probíhat spolupráce poskytovatele PLS a zaměstnavatele na zajištění první pomoci?
Odpověď:
Odpověď na Váš dotaz dává § 102 odst. 6 zákoníku práce. Toto ustanovení ukládá zaměstnavateli povinnost přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí (havárie, požáry, povodně a jiná vážná nebezpečí). Zdůrazňuje přitom zejména – v první řadě – povinnost zaměstnavatele zajistit evakuaci zaměstnanců z postižených pracovišť (pokyn k okamžitému zastavení práce, okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí). Zaměstnavatel je také odpovědný za zajištění (připravenost) potřebného počtu zaměstnanců, vyškolených k poskytnutí první pomoci, jejího organizování, organizování evakuace, jakož i přivolání zdravotnické záchranné služby a dále též Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR. Vyškolení těchto laických poskytovatelů k poskytnutí první pomoci a vybavení těchto zaměstnanců (v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti) je povinen zajistit zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Zaměstnavatel je tedy povinen zajistit potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují první pomoc. Až do r. 2013 si však skoro nikdo neuměl pod touto povinností představit konkrétní opatření. Až v souvislosti s přijetím zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a následně zejména vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) byla stanovena řada povinností lékaře pracovnělékařské péče, které musí zaměstnavateli zajišťovat. Mimo jiné je to poradenská činnost spočívající v provádění školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a zpracování návrhu vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci pro zaměstnavatele (§ 2 písm. b) bod 12. vyhlášky).
Nicméně praxe ukazuje, že lékaři pracovnělékařské péče (v praxi jde především o praktické lékaře) školení první pomoci provádět neumí, proto i nadále si zaměstnavatelé za tím účelem zajišťují školení specialisty Českého červeného kříže nebo zaměstnanci Záchranné služby, nebo firem, které se na to specializují.
V návaznosti na vyškolení zaměstnanců k první pomoci je zaměstnavatel také povinen mít vybavení pracoviště odpovídající vyskytujícím se rizikům, když takovým vybavením budou zejména lékárničky a nosítka. Povinnost mít prostředky k poskytnutí první pomoci stanovuje také § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Školení obsluh HYRA.
3.12.2024, Ing. Marek Neduchal, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jaká osvědčení, školení, znalosti atd. a dle jakého předpisu musí mít zaměstnanec, který by školil ostatní zaměstnance firmy na zařízení HYRA (hydraulické zdvihací zařízení pro manipulaci s mostními konstrukcemi). Toto zvedací zařízení používalo železniční vojsko a já jsem školil obsluhy jako revizní technik ZZ.
Odpověď:
Ze zaslaného dotazu není patrné, zda hydraulické zdvihací zařízení HYRA jako celek je vyhrazené zdvihací zařízení ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti (dále jen nařízení vlády č. 193/2022 Sb.), nebo není.
Pokud je HYRA vyhrazeným zdvihacím zařízením, potom je problematika školení obsluhy zařízení uvedena v ust. § 12 nařízení vlády č. 193/2022 Sb., Konkrétně pak v odst. 2, 3, 5 a 6 tohoto nařízení vlády.
Dále je třeba zdůraznit, že provoz jeřábů a zdvihadel se řídí nejenom nařízením vlády č. 193/2022 Sb., ale také návodem výrobce a dalšími právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, mezi které patří například technické normy nebo místní provozní předpis provozovatele vyhrazeného zdvihacího zařízení.
V zásadě oblast školení obsluhy vyhrazeného zdvihacího zařízení provozovatel stanoví v místním provozním předpise (systém bezpečné práce) v souladu s ust. § 12 odst. 3 nařízení vlády č. 193/2022 Sb., který podle přílohy č. 1 bodu 1.3. písm. d) k nařízení vlády č. 193/2022 Sb., musí určit řádně zaškolené a odpovědné osoby, které byly prokazatelně seznámeny se svými povinnostmi a s povinnostmi ostatních účastníků provozu jeřábu.
Dále nám konkrétně ust. § 12 odst. 2 nařízení vlády č. 193/2022 Sb., říká, že osobou způsobilou k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení je fyzická osoba splňující požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která absolvovala školení s praktickým zácvikem pod dozorem kvalifikované osoby provozovatele zařízení. Kvalifikovanou osobou je obsluha zařízení.
Pokud je HYRA VTZ
Pokud navážeme na výše uvedený dotaz, pak z nařízení vlády č. 193/2022 Sb., u vyhrazených zdvihacích zařízení nevyplývá, že školení musí provádět revizní technik zdvihacích zařízení. Nicméně obsluha musí vykonat zkoušku z odborné způsobilosti k obsluze vyhrazeného zdvihacího zařízení uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 193/2022 Sb., před zkušební komisí, která se skládá z předsedy a nejméně dvou dalších členů. Předsedou komise je revizní technik s osvědčením pro příslušný druh a rozsah vyhrazeného zdvihacího zařízení. Ověřování znalostí obsluhy vyhrazeného zdvihacího zařízení se provádí přezkoušením v rámci opakovaného školení nejpozději jednou za 2 roky, a to opět před zkušební komisí, kde je předsedou revizní technik s osvědčením pro příslušný druh a rozsah vyhrazeného zdvihacího zařízení.
Pokud HYRA není VTZ
V případě, kdy HYRA není vyhrazeným zdvihacím zařízením (dále jen „nevyhrazené zdvihací zařízení“), vycházíme při problematice školení obsluhy zařízení z ust. § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kdy má provozovatel zařízení (zaměstnavatel) zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Mezi právní a ostatní předpisy v rámci školení k zajištění BOZP patří také interní dokumenty provozovatele. Jedná se např. o místní provozní bezpečnostní předpis (dále jen „MPBP“). Tímto MPBP je systém bezpečné práce, jenž musí být zpracovaný dle čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1 Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Všeobecně (dále jen „ČSN ISO 12480-1“), se kterým musí provozovatel seznámit i obsluhu nevyhrazeného zdvihacího zařízení (dále jen „jeřábníka“), aby byly doplněny jeho odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce s ním. Zároveň čl. 5.3.1 ČSN ISO 12480-1 uvádí povinnosti jeřábníka a čl. 5.3.2 této technické normy stanovuje i minimální požadavky na jeřábníka. Dále dle čl. 5.3.3 ČSN ISO 12480-1 jsou stanoveny v normě ISO 9926-1 minimální požadavky na školení jeřábníků pro získání základních znalostí a dovedností k ovládání jeřábů.
Při zpracování systému bezpečné práce dle normy ČSN ISO 12480-1 je předpoklad toho, že provozovatel bude vycházet i z průvodní dokumentace (např. z návodu výrobce) u konkrétního nevyhrazeného zdvihacího zařízení, kde jsou výrobcem specifikovány i bezpečnostní a další pokyny k tomuto zařízení. V praxi by tak školení k zajištění BOZP u jeřábníka nevyhrazeného zdvihacího zařízení mělo zahrnovat i seznámení tohoto zaměstnance s návodem výrobce daného zařízení, jeho seznámení s bezpečným používáním konkrétního zařízení i v rámci praktického a řádného zácviku na pracovišti apod.
Domnívám se, že stejně jako u vyhrazeného zdvihacího zařízení tak dle výše uvedeného nevyplývá ani u nevyhrazeného zdvihacího zařízení, že školení musí provádět revizní technik zdvihacích zařízení.
Je na provozovateli, jak oblast školení obsluh u vyhrazených i nevyhrazených zdvihacích zařízení stanoví ve svém místním provozním předpise, resp. systému bezpečnosti práce. Mám za to, že revizní technik zdvihacích zařízení má vysoké teoretické, zejména však praktické zkušenosti, což je pro školení obsluhy vyhrazeného zdvihacího zařízení, a to z pohledu bezpečného provozu, velmi zásadní.