Rozvrhování pracovní doby v dotazech a odpovědích.* 

Nová příručka EU k biologickému monitorování při práci.* 

Rozvrhování pracovní doby v dotazech a odpovědích.

24.4.2025, Zdroj: SUIP

Zákoník práce stanoví poměrně jasná pravidla pro úpravu pracovní doby.

Dotaz č. 1 – Příchod na pracoviště a odchod z něho

Jaký je stanovený minimální příchod na pracoviště a odchod z pracoviště? Už po nás bylo i vyžadováno, abychom přicházeli skoro 15 minut předem a odcházeli také téměř 15 minut po pracovní době. Jestliže přijdu jeden den do práce a zaměstnavatel mi oznámí, že zítra mám přijít do práce místo v 7.00 o hodinu později, tj. v 8.00 hodin a pracovat pak do 16.30 hodin místo do 15.30 hodin, může toto učinit? Myslím, že by mi to měl oznámit dřív, je to změna pracovní doby, mám pravdu?

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Rozvržení pracovní doby je zaměstnával povinen projednat s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí. Rozvržení pracovní doby nesmí být v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Má-li se dosáhnout plného využití pracovní doby, je nezbytně nutné určit, kterým okamžikem nebo na kterém místě má začínat a končit pracovní doba a od kterého okamžiku se pracovní doba začíná počítat a kterým okamžikem končí. Výjimku z určování začátku a konce směn tvoří pružné rozvržení pracovní doby. Podrobnosti o evidenci přítomnosti zaměstnanců na pracovišti mohou být upraveny v pracovním řádu či dány jednostranným pokynem zaměstnavatele.

Dotaz č. 2 – Doba očisty

Zaměstnavatel nám nařídil, abychom opouštěli pracoviště 5 minut po skončení pracovní doby. Jedná se o přípravnu jídel a pracovní dobu máme stanovenou od 6.00 hodin do 14.30 hodin. Dal nám to písemně ve vnitřním předpisu, kde je napsáno, že s ohledem na očistu po výkonu práce a převlékání bude odchod z pracoviště 5 minut po skončení pracovní doby. Nám se to nelíbí. Nevíme, proč nemůžeme odejít hned po skončení pracovní doby anebo když musíme zůstat o 5 minut déle, tak ať nám to do pracovní doby započítá. Může nám to zaměstnavatel nařídit?

Pracovní doba je dobou, v niž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele (§ 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn (§ 81 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny (§ 81 odst. 3 zákoníku práce).

Zákoník práce výslovně neobsahuje právní úpravu zápočtu doby osobní očisty do pracovní doby. Dobu určenou pro osobní očistu nelze považovat za výkon práce, protože zaměstnanec během ní nepracuje.

Obecně tedy platí, že zaměstnanci mají osobní očistu vykonávat mimo pracovní dobu, tj. po skončení směny. To platí pro všechny zaměstnavatele a všechna pracoviště.

Z toho lze dovodit, že zaměstnavatel může nařídit zaměstnancům opuštění pracoviště z důvodu osobní očisty 5 minut po skončení směny.

Dotaz č. 3 – Pružné rozvržení pracovní doby a překážky v práci

Obracím se na Vás s dotazem ohledně přesčasové práce při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby, dále jak se při pružné pracovní době posuzují překážky v práci na straně zaměstnance (např. návštěva lékaře) a čerpání dovolené.

Pružné rozvržení pracovní doby je zvláštním způsobem rozvržení pracovní doby (zákoník práce – ZP, § 85 ). Skládá se z pevné části, kterou stanovuje výlučně zaměstnavatel a z části, jejíž odpracování si může zaměstnanec stanovit sám. Část pracovní doby, kterou si zaměstnanec určuje sám, bývá upravena pravidly stanovenými interním předpisem zaměstnavatele. Součet těchto dob pak tvoří stanovenou pracovní dobu.

Jako příklad uvádíme: zaměstnavatel stanovil zaměstnancům, že pevná část pružné pracovní doby je v době od 8.00 hodin do 14.00 hodin, volitelnou část pružné pracovní doby si můžou zaměstnanci odpracovat v době od 6.00 hodin do 8.00 hodin a v době od 14.00 hodin do 18.00 hodin.

Zákoník práce v § 97 odst. 1 stanoví, že překážky v práci na straně zaměstnance (např. návštěva lékaře) při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní (pevné) části pracovní doby.
Pokud budete např. od 7.00 do 10.00 hodin u lékaře, při výše uvedené pevné části pružné pracovní doby, a práci budete končit v 17.00 hodin, odpracujete celkem 8,5 hodiny po odečtení přestávky na jídlo a oddech. Tzn. že doba od 7.00 hodin do začátku pevné části pružné pracovní doby (do 8.00 hodin) se Vám nezapočítá do odpracované doby, spadá do volitelné části pružné pracovní doby.

Jiná situace nastane, jestliže budete začínat práci v 6.00 hodin, poté od 8.00 do 10.00 navštívíte lékaře a práci budete končit v 17.00 hodin, odpracujete celkem 10,5 hodiny po odečtení přestávky na jídlo a oddech. V tomto případě se návštěva lékaře započítává do odpracované pracovní doby, uskutečnila se v době pevné části pružné pracovní doby.
Dovolená při uplatnění režimu pružné pracovní doby.
Den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se posuzuje jako odpracovaný v celém rozsahu, není to jen pevná část pružné pracovní doby.

Práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby se zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu (ZP § 98). O práci přesčas při pružné pracovní době nejde, jestliže zaměstnanec konal práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu, kterou mu zaměstnavatel jako práci přesčas nenařídil ani k ní nedal souhlas.

Nová příručka EU k biologickému monitorování při práci.

15.4.2025, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Cílem nové příručky agentury EU-OSHA je pomoci odborníkům na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a vedoucím pracovníkům při vytváření a řízení programů biologického monitorování expozice chemickým látkám na pracovišti a při využívání získaných výsledků ke zlepšení prevence. Může však být užitečná i pro odborníky na hygienu práce a zástupce pracovníků.

Pracovníkům nabízí informace o tom, co biologické monitorování může zahrnovat, a zabývá se klíčovými aspekty, jako jsou přínosy, omezení, interpretace výsledků, právo na informace, etické otázky a souhlas. Projděte si tuto publikaci a získejte odpovědi na časté otázky a informujte se o praktických krocích k implementaci.

Příručku naleznete ZDE.

Více informací o nebezpečných látkách na stránkách EU-OSHA.