BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2025.*
Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků v dotazech a odpovědích.*
Zaměstnávání mladistvých po flexinovele z hlediska BOZP.*
Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2025.
13.8.2025, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)
Nové a aktualizované normy související s bezpečností a ochranou zdraví při práci a požární ochranou, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v srpnu 2025.
VYDANÉ ČSN
ČSN EN 1083-2 (22 4801)
Poháněné rotační kartáče – Část 2: Bezpečnostní požadavky
kat.č. 522042
ČSN EN 45545-6 (28 0160)
Drážní aplikace – Protipožární ochrana drážních vozidel – Část 6: Systémy protipožární ochrany a jejího řízení
kat.č. 521866
ČSN EN 711 (32 2305)
Plavidla vnitrozemské plavby – Zábradlí na palubách a ochozech – Požadavky, konstrukce a typy
kat.č. 521856
ČSN EN 50110-1 ed. 4 (34 3100)
Obsluha a práce na elektrických instalacích – Část 1: Obecné požadavky
kat.č. 520572
ČSN EN IEC 61558-2-4 ed. 3 (35 1330)
Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací – Část 2-4: Zvláštní požadavky a zkoušky pro oddělovací ochranné transformátory a pro napájecí zdroje obsahující oddělovací ochranné transformátory pro obecné použití; (idt IEC 61558-2-4:2021)
kat.č. 521861
ČSN EN IEC 61558-2-6 ed. 3 (35 1330)
Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací – Část 2-6: Zvláštní požadavky a zkoušky pro bezpečnostní ochranné transformátory a pro napájecí zdroje obsahující bezpečnostní ochranné transformátory pro obecné použití; (idt IEC 61558-2-6:2021)
kat.č. 521859
ČSN EN IEC 61347-1 ed. 4 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické světelné zdroje – Bezpečnost – Část 1: Obecné požadavky*); (idt IEC 61347-1:2024)
kat.č. 520800
ČSN EN IEC 61347-2-2 ed. 3 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické zdroje světla – Bezpečnost – Část 2-2: Zvláštní požadavky – Elektronické měniče/střídače pro žárovky*); (idt IEC 61347-2-2:2024)
kat.č. 521910
ČSN EN IEC 61347-2-3 ed. 3 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické světelné zdroje – Bezpečnost – Část 2-3: Zvláštní požadavky – Střídavě nebo stejnosměrně napájené elektronické předřadníky k zářivkám*); (idt IEC 61347-2-3:2024)
kat.č. 521908
ČSN EN IEC 61347-2-8 ed. 2 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické světelné zdroje – Bezpečnost – Část 2-8: Zvláštní požadavky – Předřadníky pro zářivky*); (idt IEC 61347-2-8:2024)
kat.č. 521905
ČSN EN IEC 61347-2-10 ed. 2 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické světelné zdroje – Bezpečnost – Část 2-10: Zvláštní požadavky – Elektronické vysokofrekvenční ovládací zařízení trubicových výbojových zdrojů se studeným zápalem (neonové trubice) *); (idt IEC 61347-2-10:2024)
kat.č. 521903
ČSN EN IEC 61347-2-11 ed. 2 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické světelné zdroje – Bezpečnost – Část 2-11: Zvláštní požadavky – Různé elektronické obvody používané ve svítidlech*); (idt IEC 61347-2-11:2024)
kat.č. 521901
ČSN EN IEC 61347-2-12 ed. 2 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické světelné zdroje – Bezpečnost – Část 2-12: Zvláštní požadavky – Střídavě nebo stejnosměrně napájené elektronické ovládací zařízení výbojek (kromě zářivek) *); (idt IEC 61347-2-12:2024);
kat.č. 521899
ČSN EN IEC 61347-2-13 ed. 3 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické světelné zdroje – Bezpečnost – Část 2-13: Zvláštní požadavky – Elektronická ovládací zařízení pro LED světelné zdroje*); (idt IEC 61347-2-13:2024);
kat.č. 521897
ČSN EN IEC 60601-2-37 ed. 3 (36 4801)
Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-37: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost ultrazvukových zdravotnických diagnostických a monitorovacích přístrojů*); (idt IEC 60601-2-37:2024);
kat.č. 522027
ČSN EN IEC 60601-2-40 ed. 3 (36 4801)
Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-40: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost elektromyografů a vyhodnocovačů evokovaných potenciálů; (idt IEC 60601-2-40:2024;
kat.č. 522026
ČSN ISO 19880-1 (65 6525)
Plynný vodík – Čerpací stanice – Část 1: Obecné požadavky;
kat.č. 522022
ČSN EN ISO 41001+A1 (76 2104)
Facility management – Systémy managementu – Požadavky s návodem k použití; (idt ISO 41001:2018); (idt ISO 41001:2018/Amd.1:2024);
kat.č. 522018
ČSN EN 12521 (91 0802)
Nábytek – Bezpečnost, pevnost a trvanlivost – Požadavky na bytové stoly;
kat.č. 522019
ZMĚNY ČSN
ČSN EN 50110-1 ed. 3 (34 3100)
Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Část 1: Obecné požadavky; Změna Z2;
kat.č. 520573
ČSN EN 61558-2-4 ed. 2 (35 1330)
Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a podobných výrobků pro napájecí napětí do 1 100 V – Část 2-4: Zvláštní požadavky a zkoušky pro oddělovací ochranné transformátory a pro napájecí zdroje obsahující oddělovací ochranné transformátory; Změna Z1;
kat.č. 521862
ČSN EN 61558-2-6 ed. 2 (35 1330)
Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a podobných výrobků pro napájecí napětí do 1 100 V – Část 2-6: Zvláštní požadavky a zkoušky pro bezpečnostní ochranné transformátory a pro napájecí zdroje obsahující bezpečnostní ochranné transformátory; Změna Z1;
kat.č. 521860
ČSN EN 61347-1 ed. 3 (36 0510)
Ovládací zařízení pro světelné zdroje – Část 1: Obecné a bezpečnostní požadavky; Změna Z1;
kat.č. 520801
ČSN EN 61347-2-2 ed. 2 (36 0510)
Ovládací zařízení pro světelné zdroje – Část 2-2: Zvláštní požadavky na stejnosměrně nebo střídavě napájené elektronické měniče/střídače pro žárovky; Změna Z1;
kat.č. 521911
ČSN EN 61347-2-3 ed. 2 (36 0510)
Ovládací zařízení pro světelné zdroje – Část 2-3: Zvláštní požadavky na střídavě a/nebo stejnosměrně napájené elektronické předřadníky k zářivkám; Změna Z1;
kat.č. 521909
ČSN EN 61347-2-8 (36 0510)
Ovládací zařízení pro světelné zdroje – Část 2-8: Zvláštní požadavky na předřadníky pro zářivky; Změna Z1;
kat.č. 521906
ČSN EN 61347-2-10 (36 0510)
Ovládací zařízení pro světelné zdroje – Část 2-10: Zvláštní požadavky na elektronické vysokofrekvenční měniče a střídače trubicových výbojových zdrojů se studeným zápalem (neonové trubice); Změna Z1;
kat.č. 521904
ČSN EN 60601-2-37 ed. 2 (36 4801)
Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-37: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost ultrazvukových zdravotnických diagnostických a monitorovacích přístrojů; Změna Z1;
kat.č. 522029
ČSN EN 60601-2-40 ed. 2 (36 4801)
Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-40: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost elektromyografů a vyhodnocovačů evokovaných potenciálů; Změna Z1;
kat.č. 522028
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
ČSN EN 415-8 (26 7600)
Bezpečnost balicích strojů – Část 8: Páskovací stroje; EN 415-8:2025;
kat.č. 521644
ČSN EN 13001-3-1 (27 0105)
Jeřáby – Obecný návrh – Část 3-1: Mezní stavy a prokázání způsobilosti ocelových konstrukcí; EN 13001-3-1:2025;
kat.č. 521642
ČSN EN IEC 63203-204-2 (35 9350)
Nositelná elektronická zařízení a technologie – Část 204-2: Elektronické textilie – Zkušební metoda pro charakterizaci změny elektrického odporu e-textilií při zkoušce ohybu kolena a lokte; EN IEC 63203-204-2:2025; IEC 63203-204-2:2025; Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521882
ČSN EN ISO 8611-1 (29 9118)
Palety pro manipulaci s materiálem – Prosté palety – Část 1: Zkušební metody; EN ISO 8611-1:2025; ISO 8611-1:2025; Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521640
ČSN EN ISO 8611-2 (29 9118)
Palety pro manipulaci s materiálem – Prosté palety – Část 2: Požadavky na provedení a volba zkoušek; EN ISO 8611-2:2025; ISO 8611-2:2025; Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521639
ČSN EN 12259-15 (38 9210)
Stabilní hasicí zařízení – Komponenty pro sprinklerová a vodní sprejová zařízení – Část 15: Sprejové sprinklery nejméně s K160, sprinklery s rozšířeným pokrytím nejméně s K80 a sprinklery pro speciální použití pro uvedení požáru pod kontrolu (CMSA sprinklery); EN 12259-15:2025; Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521857
ČSN EN 14972-1+A1 (38 9260)
Stabilní hasicí zařízení – Mlhová zařízení – Část 1: Navrhování, instalace, inspekce a údržba+); EN 14972-1+A1:2025; Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521858
ČSN EN 17450-3 (38 9261)
Stabilní hasicí zařízení – Komponenty mlhových hasicích zařízení – Část 3: Požadavky a zkušební metody pro zpětné ventily; EN 17450-3:2025; Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521690
ČSN EN 14373+A1 (38 9681)
Systémy pro potlačení výbuchu; EN 14373+A1:2025; Účinnost od 2025-09-01 K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN 14373 ed. 2 (38 9681) Systémy pro potlačení výbuchu;
kat.č. 521304
ČSN EN ISO 9038 (67 0690)
Zkouška trvalého hoření kapalin; EN ISO 9038:2025; ISO 9038:2025; Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521616
ČSN EN ISO 14119 (83 3315)
Bezpečnost strojních zařízení – Blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty – Zásady pro konstrukci a volbu; EN ISO 14119:2025; ISO 14119:2024; Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521565
ČSN P CEN/TS 18117 (83 3584)
Expozice pracoviště – Detekce a charakterizace vzdušného NOAA pomocí elektronové mikroskopie – Pravidla pro odběr vzorků a analýzu; CEN/TS 18117:2025; Účinnost od 2025-09-0
kat.č. 521396
ČSN EN ISO 15883-1 (84 7150)
Mycí a dezinfekční zařízení – Část 1: Obecné požadavky, termíny, definice a zkoušky+); EN ISO 15883-1:2025; ISO 15883-1:2024;
kat.č. 521563
ČSN EN ISO 15883-3 (84 7150)
Mycí a dezinfekční zařízení – Část 3: Požadavky a zkoušky mycích a dezinfekčních zařízení pro tepelnou dezinfekci nádob na lidské výměšky; EN ISO 15883-3:2025; ISO 15883-3:2024;
kat.č. 521564
ZMĚNY ČSN
ČSN EN ISO 16321-1 (83 2416)
Ochrana očí a obličeje pro pracovní použití – Část 1: Obecné požadavky; Vyhlášena: Listopad 2022 Změna A1; (idt EN ISO 16321-1:2022/A1:2025); (idt ISO 16321-1:2021/Amd.1:2024); Účinnost od 2025-09-01
kat.č. 521567
Označení prosklených dveří.
10.7.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Je třeba nějak zvlášť označit průhledné nebo prosklené dveře?
Odpověď:
Požadavky na dveře, vrata a průlezné otvory jsou stanoveny v příloze k nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Zásadně platí, že umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály, z nichž jsou vyrobeny, musí odpovídat způsobu využití pracoviště.
- Otevřená křídla dveří a vrat vedoucí do venkovního prostoru nesmí ohrožovat provoz na přilehlých komunikacích a pro případ ohrožení musí být zajištěna v krajní poloze.
- Průhledné nebo prosklené dveře musí být ve výšce 1,1 až 1,6m nad podlahou náležitě výrazně označeny. Tvar a rozměry značení jsou ponechány na volbě zaměstnavatele. Bývají to různé pásky, ve škole nebo v mateřské školce jsou k vidění různé kytičky, zvířátka apod.
- Kývající (létací) dveře nebo vrata musí být průhledné nebo mít průhledné výplně a musí být zajištěna možnost jejich aretace v krajních polohách.
- Skupina motoricky ovládaných dveří a vrat představuje pro uživatele ohrožení, například riziko rozdrcení, vtažení, naražení, poranění střihem apod.
- Posuvné dveře (svisle i vodorovně) musí být vybaveny bezpečnostním mechanismem zabraňujícím jejich samovolnému vysunutí z rámu nebo vypadnutí.
- Sklopné a zdvižné dveře, vrata a otočná vrata musí být vybaveny bezpečnostním mechanismem bránícím jejich nechtěnému pohybu. Spodní hrana sklopných a zdvižných mechanicky ovládaných vrat musí být označena bezpečnostními značkami, například šikmým bezpečnostním šrafováním.
- Dveře a vrata s automatickým ovládáním nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance a při pohybu musí být vybaveny snadno rozpoznatelným a dostupným bezpečnostním mechanismem, popřípadě zvukovou a světelnou signalizací jejich pohybu. V případě výpadku energie musí být umožněno jejich ruční ovládání. V případě potřeby musí být učiněna opatření, aby nemohlo při pohybu dveří dojít ke střetu dopravního prostředku při vyjíždění s projíždějícím vozidlem.
Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků v dotazech a odpovědích.
8.7.2025, Zdroj: SUIP
Jednou z povinností zaměstnavatele při vytváření bezpečného pracovního prostředí je poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Podívejme se na několik dotazů z praxe, které se této oblasti týkají.
Dotaz č. 1 – Povinnosti zaměstnavatele u OOPP
Jaké má povinnosti zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům u osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)?
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je dle ust. § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.“
Jedním z přijatých opatření ze strany zaměstnavatele k předcházení vyhodnocených rizik mohou být právě OOPP. Ust. § 104 odst. 1 zákoníku práce uvádí, že: „Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.“
Z výše uvedené citace lze tak konstatovat, že pokud nelze rizika omezit či eliminovat prostředky kolektivní ochrany (tím je např. zábradlí na pracovišti, které může zamezit pádu z výšky nebo do hloubky většímu počtu zaměstnanců na daném pracovišti), opatřeními v oblasti organizace práce (např. nastavenými pracovními postupy ze strany zaměstnavatele, kterými lze co nejvíce eliminovat působení rizik), je povinností zaměstnavatele poskytnout svým zaměstnancům OOPP. Samozřejmě i samotné OOPP musí plnit svoji základní funkci, a to je chránit zaměstnance před konkrétními riziky při výkonu pracovní činnosti na daném pracovišti. Pokud tak např. hrozí tepelné riziko s možným popálením některých lidských části těla zaměstnance, je na místě, aby zaměstnavatel zvolil vhodné OOPP proti jeho působení.
Pro určení a výběr vhodných OOPP musí zaměstnavatel vycházet z povinnosti vyplývající z ust. § 104 odst. 5 zákoníku práce: „Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.“
Prováděcí právní předpis k OOPP, tj. nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (dále jen „nařízení vlády“) dále specifikuje podmínky k problematice OOPP. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto nařízení vlády: „Při určování rizik pro výběr a použití osobního ochranného pracovního prostředku zaměstnavatel postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, přičemž vychází z vyhledávání a vyhodnocování rizik.“ Samotná příloha tak v sobě zahrnuje tabulku pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků, a to podle základního rozdělení na výčet možných rizik a částí lidského těla, na která rizika mohou působit.
Pokud budeme vycházet z předpokladu, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci např. OOPP pro ochranu očí/zrak v podobě ochranných brýlí, je jeho povinností dle ust. § 104 odst. 4 zákoníku práce je udržovat v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. V praxi tak samotné přidělování OOPP je zpravidla u zaměstnavatelů řešeno v rámci vnitřní organizační směrnice a výdejovými kartami u jednotlivých zaměstnanců s uvedením seznamu a datem přidělení daných OOPP s podpisem příslušného zaměstnance. Případně i s doplněním doby, po kterou budou OOPP využívány.
Dále je také nutno uvést, že dle ust. § 3 odst. 3 nařízení vlády: „Zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen. Používání osobního ochranného pracovního prostředku více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení infekčními onemocněními.“ V případě používání OOPP více zaměstnanci na pracovištích (provozech) tak musí být dodržena jistá hygienická opatření. Samozřejmě i v této situaci má stále zaměstnavatel povinnost udržovat je v použivatelném stavu.
Samotné přidělování OOPP zaměstnancům zaměstnavatelem, a to i v rámci např. počtu přidělených kusů, musí vycházet ze základního principu, a to, aby přijaté opatření v podobě OOPP nadále odstraňovalo, nebo omezilo působení rizik. Pokud tedy přidělený OOPP ztratil svoji funkčnost, je zaměstnavatel povinen jej nahradit novým odpovídajícím kusem.
Zaměstnavatel je také povinen zaměstnance seznámit s používáním OOPP a současně stanovit způsob, četnost, podmínky a dobu jejich používání. Zaměstnavatel uvedené stanoví na základě četnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce i pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem samotných OOPP.
Na závěr je nutno zdůraznit, že dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) a b) nařízení vlády musí OOPP: „být po dobu používání účinný proti vyskytujícím se rizikům a jeho používání nesmí představovat další riziko“ a „odpovídat podmínkám na pracovišti“. Právě i tyhle vlastnosti a podmínky používání OOPP by měl zaměstnavatel zhodnotit pro výběr vhodných OOPP k daným pracovním činnostem u svých zaměstnanců.
Dotaz č. 2 – Nárok brigádníka na OOPP
Má brigádník u zaměstnavatele nárok na firemní oblečení, nebo musí používat své – přinesené z domu?
Jako „brigáda“ bývá označován takový druh pracovní činnosti, který má charakter výpomocné, často krátkodobé práce. V zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a vůbec v platné legislativě České republiky se tento pojem nevyskytuje, nicméně v praxi je běžně používán.
Na „brigádníka“, se kterým je uzavřen pracovněprávní vztah, nejčastěji ve formě práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), se tedy ve smyslu zákoníku práce pohlíží jako na zaměstnance, který má stejná práva a povinnosti jako zaměstnanec.
Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen „OOPP“) je především řešeno v ust. § 104 zákoníku práce a nařízením vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
Z těchto právních předpisů vyplývá, že OOPP přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu (např. dle Směrnice pro poskytování OOPP) zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek pro jednotlivé pracovní činnosti. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním
Dotaz č. 3 – Poskytování OOPP u agenturního zaměstnávání
Kdo má v rámci agenturního zaměstnávání povinnost poskytovat OOPP dočasně přiděleným zaměstnancům agentury práce k uživateli?
Zajištění BOZP dočasně přiděleným zaměstnancům na pracovišti uživatele je do jisté míry fakticky závislé na samotném realizačním přístupu uživatele. Agentura práce by tak ve vlastním zájmu měla v dohodě s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (dále jen „dohoda“) stanovit podrobnou úpravou vzájemných práv a povinností [např. poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen „OOPP“) na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce], neboť zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) neobsahuje úpravu, která by plnění těchto povinností pro zaměstnavatele (agenturu práce) po dobu dočasného přidělení zaměstnance výslovně suspendovala.
Zákoník práce zcela nezprošťuje agenturu práce od jejich povinností souvisejících s oblastí BOZP. Agentura práce stále nese svoji odpovědnost v oblasti BOZP, a to spíše v její obecnější rovině. Nicméně i na základě upřesnění v již výše uvedené dohodě o dočasném přidělení by uživatel měl následně zaměstnance seznámit a proškolit s konkrétními podmínkami BOZP na pracovišti včetně požadavků pro výkon práce, příslušnými riziky a opatřeními apod. Z dohody také může vyplývat i povinnost poskytnutí OOPP, pokud tyto byly zvoleny jako opatření k odstranění, nebo omezení rizik působících na pracovišti na zaměstnance agentury práce. Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec bude vykonávat svoji práci na pracovišti uživatele, tak i z praxe vyplývá, že OOPP jsou nejčastěji poskytovány podle vlastních seznamů zpracovaných na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce ze strany uživatele.
Na závěr je nutno podotknout, že z ust. § 309 odst. 5 zákoníku práce vyplývá, že základní podmínkou realizace agenturního zaměstnávání je však zajistit, aby pracovní a mzdové podmínky agenturního zaměstnance u uživatele nebyly horší, než přísluší srovnatelným zaměstnancům uživatele. Ty pracovní tak mohou v sobě zahrnovat i problematiku BOZP blíže specifikovanou v dohodě. Bližší informace k problematice agenturního zaměstnávání uvádí rozmezí ust. §§ 307a-309a zákoníku práce, kde je uveden např. i povinný obsah dohody a povinnosti uživatele.
Dotaz č. 4 – Používání OOPP více zaměstnanci
V práci používáme v 8 zaměstnancích na jedné směně jednu svařovací kuklu. Chtěl bych se Vás zeptat, zda tohle není v rozporu s nějakým právním předpisem a zda zároveň nějaký právní předpis neuvádí, že by každý z těchto zaměstnanců měl mít nárok na svoje OOPP (vlastní kuklu při svařování)?
Obecně jsou povinnosti, které musí zaměstnavatel dodržovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Dle ust. § 102 odst. 1 zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.“ Jedním z opatření k předcházení rizikům tak mohou být ze strany zaměstnavatele osobní ochranné osobní prostředky (dále jen také „OOPP“).
Samotná problematika OOPP je pak řešena v ust. § 104 zákoníku práce a v jeho prováděcím právním předpise, kterým je nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (dále jen „nařízení vlády č. 390/2021 Sb.“)
Z výše uvedených předpisů tak vyplývá, že na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce zaměstnavatel poskytne svým zaměstnancům bezplatně OOPP, pokud nejde rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany či opatřeními v rámci pracovních postupů. Zaměstnavatel má dále povinnost udržovat OOPP v použitelném stavu, kontrolovat jejich používání jeho zaměstnanci a stanovit způsob, podmínky a dobu používání OOPP.
Navážeme-li na již uvedené, tak zásadní informaci k Vašemu dotazu obsahuje ust. § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 390/2021 Sb.: „Zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen. Používání osobního ochranného pracovního prostředku více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení infekčními onemocněními.“ Samozřejmě v daném okamžiku při provádění práce (zde při svařování) je předpoklad používání OOPP pouze jedním zaměstnancem. Z citace tak vyplývá, že zaměstnavatel má povinnost nejen udržovat OOPP v použivatelném stavu, ale zejména povinnost zamezit ohrožení infekčními onemocněními mezi jednotlivými zaměstnanci.
Zaměstnávání mladistvých po flexinovele z hlediska BOZP.
24.7.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jak je to se zaměstnáváním mladistvých a BOZP po flexinovele zákoníku práce (zákonem č. 20/2025 Sb.?)
Odpověď:
Novela zákoníku práce, platná od 1. června 2025 umožňuje zaměstnat osoby mladší 15 let za splnění následujících podmínek:
- 244a
Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku, smí v období hlavních prázdnin konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem
Uvedené znamená, že osobu mladší 15 let nelze zaměstnat mimo stanovené letní prázdniny dle vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku. Dále v této souvislosti platí i § 34 občanského zákoníku. Tedy osobu mladší 15 let nelze zaměstnat jinou činností než uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činností v období mimo letní prázdniny.
Co se rozumí lehkými pracemi? Jedná se o práce v kategorii první, ovšem pozor na profesní rizika, dle přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb., takové činnosti mladistvý vykonávat nesmí. V takovém případě upozorňuji, že je povinností zaměstnavatele mít správně vyhodnocená rizika a zaměstnance zařazené do příslušné kategorie práce.
Mladiství zaměstnanci nesmějí, dle § 245, zákoníku práce vykonávat práce přesčas a práce v noci; mladistvé zaměstnance mladší než 15 let nebo mladistvé zaměstnance, kteří neukončili povinnou školní docházku, se dále zakazuje zaměstnávat prací v době mezi 20. a 22. hodinou. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu.
V oblasti zaměstnávání mladistvých je důležitá i vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, kde najdete specifikované podmínky, kdy nelze mladistvé určitým druhem práce zaměstnat.
Změny ohledně pracovnělékařských prohlídek mohou vést k určitému zmatku a nejasnostem. V případě mladistvých zaměstnanců ale stále platí § 247 zákoníku práce:
(1) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb
- a) před vznikem pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti a před převedením na jinou práci,
- b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
(2) Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením.
(3) Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci je zaměstnavatel povinen řídit se lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Změny zákoníku práce vedou k lepší možnosti uplatnění mladistvých na letních brigádách. Zaměstnavatel však musí počítat s nároky v oblasti BOZP a PLS, které vyplývají ze skutečnosti, že zaměstnává osoby, které se stále duševně a tělesně vyvíjejí, a negativní faktory na ně mají větší vliv než na osoby plně vyspělé.