Jednodušší a rychlejší administrativa při hlášení pracovních úrazů: nově digitálně.* 

Doklad o zkoušce a doklad o provozuschopnosti požárních dveří.* 

Požadavky na vybavení šaten.* 

Pracovnělékařská prohlídka.* 

Jednodušší a rychlejší administrativa při hlášení pracovních úrazů: nově digitálně.

20.8.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

20. srpna 2025 vláda schválila nařízení, které významně zjednodušuje a urychluje proces nahlašování pracovních úrazů. Nově budou zaměstnavatelé podávat ohlášení výhradně elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, čímž dojde k úplnému nahrazení papírové administrativy.

Dosud nemělo ohlášení pracovních úrazů žádnou předepsanou formu. Nově budou zaměstnavatelé provádět evidenci a ohlášení úrazů jednoduše elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Díky tomuto kroku dojde k výraznému zjednodušení administrativní zátěže nejen pro samotné zaměstnavatele, ale také pro inspektory práce a další zapojené instituce.

Návrh nařízení přesně stanovuje, jaké náležitosti musí ohlášení a záznamy o pracovních úrazech obsahovat. Jasně dané postupy zajistí přehlednější správu pracovních úrazů a tím i lepší ochranu práv zaměstnanců. Nařízení vstoupí v platnost dne 1. ledna 2026.

Vláda schválila i další nařízení z oblasti BOZP

Spolu s tímto opatřením vláda schválila i nařízení upřesňující pravidla pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništích. Novela mimo jiné upravuje roli koordinátora BOZP či pravidla bezpečného pohybu po staveništi. Další přijaté opatření se týká zvýšení sazeb poplatků za odbornou činnost Technické inspekce ČR. Cílem je zajistit finanční soběstačnost inspekce a reagovat na legislativní změny včetně rozšíření její působnosti o vzdělávání odborné veřejnosti.

Další schválené vládní nařízení pak konkretizuje a zjednodušuje podmínky pro akreditaci a provádění zkoušek odborné způsobilosti v oblasti BOZP. Zavádí jasnější pravidla pro činnost akreditovaných subjektů i zkušebních komisí a zohledňuje dosavadní zkušenosti z praxe.

Tiskové materiály a aktuality MPSV

Návrhy v systému VeKLEP z jednání vlády 20.8.2025 >>ZDE<<

Nařízení vlády o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech	ZDE
Novela nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení	ZDE
POZOR, SCHVÁLENO SE ZMĚNAMI Novela nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.	ZDE
Novela nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.	ZDE

 

---

Doklad o zkoušce a doklad o provozuschopnosti požárních dveří.

17.7.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Firma, která pro nás prováděla montáž protipožárních dveří, předložila protokol o montáži a protokol o funkční zkoušce.

Správce budovy od nás ale vyžaduje ještě doklad o kontrole provozuschopnosti OZO v PO a nalepení štítku o kontrole.

Tvrdili jsme, že kontrola provozuschopnosti se provádí po 12měsících od funkční zkoušky. správce naproti tomu tvrdí, že nestačí od montážní firmy potvrzení o funkční zkoušce a že bez kontroly provozuschopnosti nemůže stavbu zkolaudovat.

Jak to tedy je? S tímto se setkáváme poprvé, dříve po nás kontrolu provozuschopnosti nikdo nechtěl.

Odpověď:

• 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, stanoví:

(1) Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu – s výjimkou ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek – je osoba uvedená v § 6 odst. 2 povinna zajistit provedení funkčních zkoušek. V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení je rovněž nutné provést koordinační funkční zkoušky.

Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Koordinační funkční zkoušky pak ověřují funkčnost systému jako celku.

Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud nejsou požární dveře ovládány ručně, je nutné provést funkční zkoušku.

Vyhláška dále v odstavci (4) uvádí:

(4) Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce, a to nejméně jedenkrát ročně, pokud není výrobcem, ověřenou projektovou dokumentací, prováděcí dokumentací nebo posouzením požárního nebezpečí stanovena kratší lhůta.
U objektů uvedených v příloze č. 6 se kontrola provozuschopnosti provádí nejméně jednou za 20 měsíců, pokud výrobce nestanoví lhůtu kratší.

Rozdíl mezi kontrolou provozuschopnosti a funkční zkouškou lze shrnout v následující tabulce:

Položka	Kontrola provozuschopnosti	Funkční zkouška
Účel	Ověření připravenosti zařízení	Ověření skutečné funkce zařízení
Provádí	Správce nebo obsluha (nemusí být odborník)	Odborně způsobilá osoba
Četnost	Pravidelně (např. měsíčně)	Zpravidla 1× ročně (dle legislativy)
Zásah do systému	Minimální	Aktivní zásah, např. simulace požáru
Záznam do dokumentace	Ano	Ano

Domnívám se tedy, že správce požaduje doložení protokolu o funkční zkoušce, který vypracuje osoba odborně způsobilá dle § 11 zákona č. 133/1985 Sb.

Další doporučená dokumentace k požárním uzávěrům zahrnuje:

1. prohlášení o shodě (včetně popisu výrobku a doplňkového vybavení – např. samozavírač, panikové kování, koordinátor zavírání, prahová lišta, kouřotěsné těsnění);
2. seznam požárních uzávěrů osazených ve stavbě (např. dveří) formou tabulky obsahující alespoň: umístění ve stavbě, požární odolnost, světlost průchodu (š × v), typ zárubně a výrobní čísla;
3. půdorysné zákresy uzávěrů dle jednotlivých nadzemních podlaží;
4. zápis o odborné montáži a výchozí kontrole provozuschopnosti;
5. certifikát výrobku potvrzující, že byl testován jako celek;
6. stavebně technické osvědčení doplňující certifikát;
7. návod k použití a poučení o povinnostech provozovatele;
8. doklady prokazující odbornost montážní firmy nebo pověření pracovníků výrobcem.

Doporučuji proto konzultovat s firmou, která prováděla montáž dveří, zda je schopna doložit protokol o provozuschopnosti. V opačném případě doporučuji obrátit se na příslušný stavební úřad s dotazem, zda tento doklad bude požadován již při kolaudaci.

---

Požadavky na vybavení šaten.

30.7.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jaké jsou požadavky na vybavení šaten na pracovišti?

Odpověď:

Problematiku zřizování a vybavení šaten upravují následující právní předpisy:

• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Dále se postupuje dle příslušné technické normy ČSN 73 4108 – Hygienická zařízení a šatny, která stanoví podrobné požadavky na provedení a vybavení šaten.

Základní požadavky na vybavení šaten jsou následující:

Zřízení šaten

Šatny pro zaměstnance musí být zřízeny na všech pracovištích, kde je stanovena povinnost nosit pracovní oděv nebo obuv, a kde se zaměstnanci nemohou z hygienických, epidemiologických nebo jiných důvodů převlékat v jiném prostoru. Pokud pracovní oděv není vyžadován, musí být zajištěn prostor pro uložení civilního oděvu a obuvi.

Kapacita a vybavení šaten

Počet míst v šatně – tedy šatních skříněk, věšáků a dalších úložných prostor (např. na obuv) – musí odpovídat počtu zaměstnanců s přiměřenou rezervou dle aktuálních potřeb. Na pracovištích s vícesměnným provozem nesmí být jedno místo využíváno více pracovníky v různých směnách.

Režimová opatření pro oddělené ukládání pracovního a civilního oděvu je nutné přizpůsobit požadavkům nejpočetněji zastoupené směny a případně dalším zvláštním předpisům (viz příloha A ČSN 73 4108).

Oddělení podle pohlaví

Šatny musí být stavebně odděleny podle pohlaví. Na pracovištích do 5 zaměstnanců lze použití jedné šatny časově rozdělit mezi muže a ženy.

Umístění a základní vybavení

Šatny musí být snadno přístupné a stavebně oddělené od pracoviště i umýváren. Musí být vybaveny uzamykatelnými skříňkami a odpovídajícím sedacím nábytkem.

V šatnách pro více než 5 osob musí být instalovány lavice. Minimální hloubka skříňkové předlavičky činí 300 mm, samostatné stojící lavice pak musí mít hloubku minimálně 400 mm. V jiných případech může být použit i jiný vhodný sedací nábytek, jako např. židle nebo křesla, v odpovídajícím množství.

Požadavky na funkčnost a hygienu

Šatny musí umožňovat:

Oddělené ukládání čistého a znečištěného oděvu, např. zavedením dvou samostatných skříněk nebo hygienické smyčky.

Bezpečné odkládání pracovní i civilní obuvi a oděvů, přičemž nesmí docházet ke kontaminaci čistého oděvu.

Převlékání zaměstnanců mezi pracovním a civilním oděvem v odpovídajícím hygienickém režimu.

Před vstupem do šatny musí být umístěno vhodné zařízení pro čištění a mytí znečištěné pracovní obuvi, zejména pokud jde o zaměstnance pracující v silně znečištěném prostředí.

Šatny, kde dochází ke kontaktu s biologickými činiteli, prachem, olovem, azbestem nebo jinými nebezpečnými látkami dle § 16 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., musí mít omyvatelné stěny minimálně do výšky 1,80 m a snadno omyvatelnou podlahu.

Provozní podmínky

Požadavky na:

• výslednou teplotu,
• výměnu vzduchu v šatnách a ostatních sanitárních zařízeních,
• způsob ukládání pracovního oděvu

jsou upraveny v příloze č. 10 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., tabulkách č. 1 a 2, a musí odpovídat podmínkám pro nejpočetněji zastoupenou směnu.

---

Pracovnělékařská prohlídka.

1.7.2025, JUDr. Anna Janáková, akutalizace po flexinovele zákoníku práce JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Podstata prohlídky

Pracovnělékařská prohlídka je podstatnou součástí pracovnělékařských služeb, kdy je posuzován zdravotní stav a zdravotní způsobilost fyzické osoby ve vztahu ke konkrétní práci u konkrétního zaměstnavatele a na konkrétním pracovišti s konkrétními pracovními podmínkami, za kterých je nebo bude práce vykonávána.

Smysl pracovnělékařských prohlídek

Smyslem pracovnělékařských podmínek je prevence, tedy předcházet nemocím z povolání, ohrožením nemocí z povolání, pracovním úrazů a jiným poškozením zdraví z práce. Cílem je mít o zaměstnanci (uchazeči o zaměstnání) dostatek informací o jeho zdravotním stavu ve vztahu k uvažované nebo vykonávané práci a nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) ZP).

Preventivní lékařské prohlídky

V našem právním systému jsou dvě sféry, které předpisují preventivní lékařské prohlídky. Tyto sféry je třeba odlišovat. Jedná se o preventivní periodické prohlídky ve:

• sféře preventivní zdravotní péče podle ust. § 5 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. V rámci této péče upravuje od 1. dubna 2012 preventivní prohlídky vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, která stanoví i jejich obsah. Preventivní prohlídky se provádějí v oborech všeobecné praktické lékařství (každé 2 roky), a dále v oborech praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství, gynekologie a porodnictví. Tyto prohlídky jsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění.
• sféře pracovnělékařské péče podle ust. § 53 a ust. § 60 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Druhy, četnost a obsah těchto prohlídek stanoví vyhláška o pracovnělékařských službách, případně jiné právní předpisy. Tyto prohlídky nejsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění a hradí je zaměstnavatel, pokud zákon č. 373/2011 Sb. (§ 58), nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

Obě sféry preventivních prohlídek u jednoho lékaře

V praxi může dojít k situaci, kdy preventivní lékařské prohlídky v obou shora uvedených sférách bude vykonávat jeden poskytovatel zdravotních služeb a tentýž lékař. Může se tak stát, pokud:

1. a) zaměstnavatel vysílá zaměstnance k provedení pracovnělékařských prohlídek k jeho registrujícímu praktickému lékaři (to je možné pouze v tom případě, že se jedná o práce kategorie první a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy).
2. b) smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele nabídne zaměstnancům zaměstnavatele i služby praktického lékaře a zaměstnanci si tohoto lékaře zvolí.

Problémy v praxi

Ukazovalo se v praxi, že zejména někteří registrující praktičtí lékaři, kam byl zaměstnanec zaměstnavatelem odeslán k provedení preventivní pracovnělékařské prohlídky, neznali, resp. nerozlišovali preventivní prohlídky, na které mají nárok všichni pojištěnci (fyzické osoby) a preventivní prohlídky pracovnělékařské určené pouze pro zaměstnance. V podstatě pak udělali preventivní prohlídku, která byla obsahově určena pro pojištěnce, a vykázali j i jako pracovnělékařskou prohlídku. Aspekt zdravotní náročnosti práce vůbec neřešili. Takovému přístupu by měla zabránit:

• novela ust. § 57 odst. 1 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb., uskutečněná zákonem č. 205/2020 Sb. s právní účinností od 1. května 2020 a též
• vyhláška č. 79/2013 Sb., která stanoví jasný obsah pracovnělékařských prohlídek výčtem výkonů základního vyšetření případně dalších odborných vyšetření, které je posuzující lékař povinen provést (§ 6 a § 7).

Je nezbytné odlišovat obě dvě sféry preventivních lékařských prohlídek uvedené shora pod písmeny a) a b), protože každá z uvedených sfér má jiný účel a jiný obsah, i když cíl je stejný, a to je prevence. Je tedy na zaměstnavatelích, aby si ohlídali, aby provedená prohlídka byla skutečně pracovnělékařská.

Kdy se provádějí pracovnělékařské prohlídky

Zdravotní způsobilost je posuzována již ve fázi ucházení se o zaměstnání u zaměstnavatele a dále v jeho průběhu buď v pravidelných intervalech, při změně druhu práce, před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance,, nebo mimořádně zejména při důvodném podezření na změnu zdravotní způsobilosti, při skončení rizikové práce a v dalších stanovených případech a v důvodných případech je zdravotní stav posuzován ještě následně po skončení pracovněprávního vztahu.

Povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) ZP zaměstnanci sdělit, jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit a umožnit mu podrobit se těmto prohlídkám v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví.

Co lékař hodnotí

Posuzující lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb při pracovnělékařské prohlídce pro zhodnocení zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance vychází z:

1. a) výsledků a závěrů lékařské prohlídky(tedy závěrů základního vyšetření, případně dalších odborných vyšetření),
2. b) údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace a
3. c) údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o pracovnělékařskou prohlídku – tedy ze zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání a podmínek,za kterých je činnost vykonávána nebo nároků činnosti na zdraví posuzované osoby,
4. d) z informací zjištěných při dohledu.

Pokud pracovnělékařskou prohlídku provádí registrující praktický lékař zaměstnance, potom místo výpisu ze zdravotnické dokumentace vychází z údajů, které má sám ve zdravotnické dokumentaci vedené o tomto pacientovi/zaměstnanci). Registrující praktický lékař nemá informace zjištění při dohledu nad pracovišti a výkonem práce u zaměstnavatele a je odkázán jen na informace, které mu o tom poskytne zaměstnavatel v písemné žádosti.

Obsah pracovnělékařské prohlídky

Novinkou oproti dosavadní právní úpravě je, že vyhláška o pracovnělékařských službách stanoví obsah pracovnělékařské prohlídky. Přímo právním předpisem je tedy stanoveno, co vše má v rámci této prohlídky posuzující lékař vyšetřit a ověřit. Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky (stejně tak lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo průběhu vzdělávání), je podle vyhlášky o pracovnělékařských sužbách:

1. a) základní vyšetření, jehož součástí jsou tato vyšetření:

• rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných onemocněních s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost,
• pracovní anamnéza; zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů,
• komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při přípravě na budoucí povolání a při výkonu práce, s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby, a
• základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moči.

1. b) další odborná vyšetření, o které se rozšiřuje základní vyšetření, jestliže:

• stanoví jiný právní předpis,
• jsou prováděná v případě mimořádné prohlídky na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,
• je stanoví příloha vyhlášky o PLS pro práce rizikové (část. I. přílohy) podle zákona č. 258/2000 Sb., nebo pro práce s profesním rizikem (část. II. přílohy vyhlášky o PLS),
• jsou indikována posuzujícím lékařem, pokud je to k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, pokud je to potřebné nebo to pracovní podmínky vyžadují; jestliže posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele a pokud je to podle zjištění zdravotního stavu při základním vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci důvodné; a na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiných vyšetření a jejich dynamiky, a to za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů pracovních podmínek.

Další odborná vyšetření lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím poskytovatelem, nedohodne-li se zaměstnavatel s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jinak.

Zdravotní náročnost pro výkon práce

Posuzující lékař může získat informace o zdravotní náročnosti pro výkon práce v zásadě dvěma způsoby, a to:

5. a) z pravidelného dohledu, který provádí na pracovištích zaměstnavatele v rámci poskytování pracovnělékařských služeb (viz část 3/5.2.6) a
6. b) z informací, které mu písemně předá zaměstnavatel, který k němu vysílá zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku (žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci vyplněním žádanky).

Povinnost vybavit zaměstnance žádankou

Zaměstnavatel, který odesílá zaměstnance (nebo potencionální zaměstnavatel, který odesílá uchazeče o zaměstnání) k pracovnělékařské prohlídce, je povinen jej vybavit žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Tato povinnost zaměstnavatele platí, když zaměstnavatel odesílá zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku jak podle zákona č. 373/2011 Sb., tak podle jiných právních předpisů.