BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Sloučení výpovědních důvodů v § 52 zákoníku práce novelou č. 120/2025 Sb.*
Přezkoumání posudku o zdravotní způsobilosti.*
Záznam o školním úrazu.
16.10.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
K jakým změnám došlo ve vyhlášce č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů?
Odpověď:
Školský zákon stanoví, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ustanovení obsahuje také zmocnění pro MŠMT, aby stanovilo vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá. Tou je známá vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Tato vyhláška byla vydána v roce 2005 a od té doby byla jen jednou novelizována v roce 2010.
K druhé novelizaci došlo letos. Jedná se o vyhlášku č. 150/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb. Vyhláška má tzv. dělenou účinnost, z větší části nabyla účinnosti 1. září 2025, nová příloha – vzor záznamu o úrazu však nabude účinnosti až 1. září 2026.
Většina změn ve vlastním textu vyhlášky je více méně zpřesňujících a pro praxi je nejdůležitější, že dojde k aktualizaci záznamu o úrazu v příloze vyhlášky.
- Tento vzor záznamu o úrazu je zpracován tak, aby byl vhodně využitelný zároveň jako elektronický formulář, který je k dispozici v elektronickém systému České školní inspekce InspIS a obsahuje dílčí věcné úpravy.
- Se zrušením zpracování záznamu o úrazu na žádost zákonných zástupců je zároveň zrušena i tato informace (zda bylo zpracováno na žádost) ve formuláři.
- K údaji o místu trvalého pobytu je uvedena varianta pro případ, kdy dítě, žák, student, resp. zákonný zástupce nemá na území České republiky místo trvalého pobytu.
- Dochází také ke zrušení informace o třídě, do které je žák zařazen, protože tato informace není pro další zpracování potřebná.
- Také dochází ke zrušení informace, zda „Byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou (jméno, příjmení, místo trvalého pobytu) či vznikl následkem spolupůsobení přírodních živlů nebo zvířat“ Tento údaj je důležitý v záznamech o pracovních úrazech s ohledem na § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ale na školní úrazy se předmětná úprava neaplikuje.
- Dochází k nové definici okruhů činností, při nichž k úrazu došlo. Vymezené okruhy zvýší možnost využití zpracovaných statistických dat.
- Také se upřesňuje specifikace míst, na nichž k úrazu došlo již na úrovni vyhlášky tak, aby byla zajištěna jednotná, tj. statisticky zpracovatelná, evidence.
Tato příloha spolu s přechodným ustanovením nabude účinnosti až 1. září 2026.
Podle přechodného ustanovení bude platit, že pro aktualizaci záznamu o úrazu, který byl vyhotoven podle vyhlášky č. 64/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. září 2026, se použije vzor formuláře záznamu o úrazu dítěte, žáka a studenta podle vyhlášky č. 64/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. září 2026. To znamená stávající podoba záznamu o úrazu. Nový formulář záznamu o úrazu se bude využívat až od 1. září 2026.
Evidence je v praxi vedena často ve školských informačních systémech, záznamy o úrazech a jejich aktualizace jsou pak vedeny v informačním systému České školní inspekce InspIS. Na základě změny bude třeba provést úpravy informačního systému InspIS a i úpravu školských informačních systémů, včetně vzájemné integrace. Z toho důvodu bylo třeba upravit dostatečně dlouhou legisvakanční lhůtu. Zároveň platí, že data jsou vyhodnocována vždy za školní rok, tedy nemělo by dojít ke změně ve způsobu sběru dat v průběhu školního roku.
Sloučení výpovědních důvodů v § 52 zákoníku práce novelou č. 120/2025 Sb.
19.10.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
K jakým změnám v posuzování zdravotní způsobilosti došlo v souvislosti se zrušením výpovědních důvodů podle § 52 písm. d) a e) zákoníku práce a zavedením jednoho zdravotního důvodu?
Odpověď:
Do 31. května 2025 počítala právní úprava s dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci ve dvou samostatných výpovědních důvodech, a to v § 52 písm. d) a e) zákoníku práce.
V čem se zmíněné výpovědní důvody lišily, byla příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. U výpovědního důvodu uvedeného v § 52 písm. d) zákoníku práce to byl pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí. U výpovědního důvodu podle § 52 písm. e) zákoníku práce spočívala příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci v něčem jiném, co nesouvisí s výkonem práce zaměstnance a váže se na jiné jeho zdravotní neduhy, způsobené např. mimopracovním úrazem nebo vrozenou nemocí.
V praxi se pro tyto případy vžilo označení „obecné onemocnění“ nebo také „obecná příčina“. Rozdíl mezi těmito výpovědními důvody se projevoval i v tom, že skončení pracovního poměru z prvně uvedeného důvodu (pracovní úraz atd.) zakládalo zaměstnanci až na výjimky právo na odstupné ve výši v podstatě jeho ročního příjmu.
V praxi se stávalo, že zaměstnavatel neměl vždy jistotu o příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, protože poskytovatel pracovnělékařských služeb se k ní v lékařském posudku nevyjádřil. S ohledem na povahu lékařského posudku mohlo dojít dokonce k tomu, že příčina byla zpochybněna až v rámci soudního sporu o platnost výpovědi z pracovního poměru. V tomto případě nešlo bohužel spoléhat na to, že kdyby zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. e) zákoníku práce a zaměstnanec napadl její platnost včasnou žalobou v přesvědčení, že příčinou jeho dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti byl třeba pracovní úraz, soud by označil výpověď z pracovního poměru za platnou, jen by „změnil“ výpovědní důvod, a tím vlastně přiznal zaměstnanci právo na odstupné. Ačkoli si tyto výpovědní důvody byly velmi blízké a lišily se pouze v příčině nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance, Nejvyšší soud konstantně rozhodoval, že v takovém případě je výpověď z pracovního poměru neplatná.
Aby se předešlo těmto nepochopitelným důsledkům vyplývajícím z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, novela zákoníku práce č. 120/2025 Sb., s účinností od 1. června 2025 definovala v § 52 písm. d) zákoníku práce výpovědní důvod toliko skutečností, že zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci. O příčině tohoto nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance už tento výpovědní důvod se nezmiňuje. Zaměstnavatel nemusí proto po změně právní úpravy zbytečně čekat na určení příčiny dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti a nevystavuje se žádnému riziku, že jeho rozvazovací právní jednání bude shledáno neplatným jen kvůli tomu, že se v této příčině spletl. Ta už není v tomto ohledu podstatná a její zjištění má „pouze“ vliv na posouzení případných peněžitých práv zaměstnance, především pak jeho práva na novou jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru, která „nahradila“ dosavadní odstupné.
- 43 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách předpokládá, že je-li poskytovateli pracovnělékařských služeb příčina známa již při vydání lékařského posudku obsahujícího posudkový závěr o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, může ji učinit součástí tohoto lékařského posudku, resp. posudkového závěru. Pokud potřebuje získat další potřebné informace (věc došetřit), vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb za tímto účelem posléze samostatný lékařský posudek.
Zaměstnavateli lze jen doporučit, aby si v případě tohoto posudkového závěru pohlídal (příp. se na to dopředu po dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb vzorovým formulářem lékařského posudku připravil), že se k příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci zmíněný poskytovatel opravdu vyjádří. Kdyby se tak nestalo, resp. by se tak stát v době vydání lékařského posudku ani nemohlo, neboť je zde např. podezření na nemoc z povolání a do vyšetření této otázky nelze pochopitelně ani určit, zda příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci spočívá právě v této nemoci, platí podle § 42 odst. 4 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, s účinností od 1. června 2025, že zaměstnavatel jako oprávněná osoba je povinen bez zbytečného odkladu zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením touto nemocí, a bylo tak najisto postaveno, že příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci jsou tyto skutečnosti a zaměstnanci vzniká právo na jednorázovou náhradu podle § 271ca zákoníku práce. Je zřejmé, že tento lékařský posudek může být a často i bude vydán až po ukončení pracovněprávního vztahu. Od toho se též odvíjí splatnost jednorázové náhrady.
Na první pohled by se zdálo, že podmínkou pro platnost výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. d) zákoníku práce je existence platného a bezvadného lékařského posudku s příslušným posudkovým závěrem. Stejně tak by si mohl zaměstnavatel myslet, že pokud takový lékařský posudek k dispozici má, vychází z něj a rozváže se zaměstnancem pracovní poměr, nelze už v soudním sporu jeho postup (posudkový závěr) nijak zpochybnit. Není tomu tak. Aktuální judikatura Nejvyššího soudu (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1096/2021 ze dne 26. srpna 2021) stejně jako Nejvyššího správního soudu (rozsudek sp. zn. 9 As 339/2018 ze dne 23. října 2018) staví na závěru, že lékařský posudek poskytuje zaměstnanci, zaměstnavateli a soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné „dobrozdání“ o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci., že je odborným stanoviskem lékaře, který zákonem předvídaným a vyžadovaným způsobem poskytuje součinnost zaměstnavateli, a zaměstnavatel je pak jím, kdo na podkladě zjištění a závěrů lékaře činí konkrétní úkony v rámci pracovněprávního vztahu, kterými teprve zasahuje právní sféru zaměstnance (převedení na jinou práci nebo rozvázání pracovního poměru). Z toho vyplývá, že pro platnost výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. d) zákoníkup práce je určující objektivní zjištění, že zaměstnanec nebyl ke dni doručení výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. d) zákoníku práce schopen výkonu práce z příčiny dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci, a to bez ohledu na závěry lékařského posudku, který byl k doložení existence výpovědního důvodu zaměstnavatelem použit, nebo (dokonce) bez ohledu na závěry rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení. Zaměstnavatel proto může platně přistoupit k výpovědi podle § 52 písm. d) zákoníku práce, i když nemá k dispozici řádné posouzení zdravotního stavu zaměstnance lékařem, musí však v průběhu řízení prokázat, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu skutečně dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci.
Přezkoumání posudku o zdravotní způsobilosti.
19.10.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jaký je postup při přezkumu posudku zdravotní způsobilosti? Kdy znovu přezkoumává poskytovatel a kdy do přezkumu vstupuje správní orgán, tedy krajský úřad? Co se děje pak?
Odpověď:
Odpověď na tuto otázku dává zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v ustanoveních § 44 a násl. V daném případě se musí rozlišovat, o jaký posudek, resp. o posudek s jakým závěrem se jedná.
Obecně platí, že právní účinky lékařského posudku
- se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je stanovena poprvé, nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání,
- se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku, nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
Zároveň platí, že oprávněná osoba se může v případě posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotní způsobilosti s podmínkou práva na přezkoumání lékařského posudku vzdát a v tom případě nastávají právní účinky tohoto posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z nich. Vzdání se práva na odvolání musí být písemně zaznamenáno v lékařské dokumentaci a podepsáno, jak např. zaměstnancem, který se práva vzdal, tak osobou (lékařem), který tento zápis provedl.
Pokud se týká přezkoumání posudku, tak platí, že v případě, kdy má zaměstnanec nebo zaměstnavatel (zákon používá termínu „posuzovaná osoba“ a „osoba, které uplatněním posudku vznikají práva nebo povinnosti“) za to, že posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. V některých případech půjde o lékaře, v některých případech půjde o lékaře, který pracuje v rámci oddělení např. polikliniky.
Dále platí, že návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, nejde-li o podmínku, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku.
Vyhoví-li lékař návrhu na přezkoumání v plném rozsahu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový. V případě lékařského posudku pro účely pracovněprávních vztahů, kdy je nutné, aby posuzující lékař posoudil, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání platí lhůta 45 kalendářních dnů s tím, že počíná běžet dnem, kdy byl návrh na přezkoumání podán.
V ostatních případech platí lhůta 10 kalendářních dnů.
Pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí spis s tímto návrhem, včetně příslušné části zdravotnické dokumentace nebo její kopie, a dalších podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu (krajskému úřadu)
- do 10 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti,
- do 45 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek o
- nemoci z povolání, nebo
- jde-li o lékařský posudek pro účely pracovněprávních vztahů a je-li nutné, aby posuzující lékař posoudil, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
- do 30 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek v ostatních případech, ode dne doručení návrhu na přezkoumání.
V ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., jsou stanoveny povinnosti příslušného správního orgánu při přezkoumávání posudku. Tento pak do 30 pracovních dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku
- tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo
- napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo
- napadený lékařský posudek zruší.
Když práce leze na nervy.
15.10.2025, Zdroj: ČTK
Moderní pracoviště a stres patří k sobě. Znají ho téměř tři čtvrtiny zaměstnanců.
Nejčastěji hledají oporu u kolegů nebo se snaží lépe plánovat svůj čas. Největší obavy ohledně práce zažívají lidé od 25 do 34 let. Vyplývá to z výsledků BNP Paribas Cardif indexu jistoty, který zkoumal odpovědi 1500 respondentů.
Se svou prací je podle průzkumu spokojeno 61 procent lidí, zároveň 14 procent aktivně hledá nové zaměstnání a 16 procent po zkušební době zvažuje odchod. „To jsou čísla, která potvrzují, že stabilita a jistota pracovních vztahů není samozřejmostí,“ uvedla personální ředitelka pojišťovny BNP Paribas Cardif Kateřina King Kris.
Na pracovní stres podle zjištění pojišťovny často navazují i finanční obavy. Třetina zaměstnanců má ke své hlavní práci přivýdělek a téměř pětina dalších ho plánuje. Lidé tak hledají jistotu v podobě finanční rezervy pro nečekané situace. I proto hraje velkou roli ve zdolávání pracovního stresu mimo jiné dobré vedení a podpora od zaměstnavatele, ale také finanční zajištění, sdělila Kris.
„Stres v práci nikdy nevymizí úplně, patří k modernímu životu,“ uvedla Kris. Může se podle ní zmírňovat třeba kvalitní firemní kulturou či podporou duševního zdraví.