Přehled hlavních změn ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., od 1. ledna 2023.  

Požadavky na rozsah evidence VTZ plynových.  

Přehled hlavních změn ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., od 1. ledna 2023.

2.1.2023, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: Verlag Dashöfer

Článek uvádí přehled hlavních změn ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 452/2022 Sb., ze dne 20.12.2022, dále jen ,,vyhláška č. 79/2013 Sb.“ nebo jen „vyhláška“. Nová právní úprava vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění vyhlášky č. 452/2022 Sb., nabývá účinnosti dne 1. ledna 2023.

Cílem článku je zajistit čtenářům základní orientaci v nové právní úpravě o pracovnělékařských službách a zpřehlednit rozsah změn a jejich dopad na praktické používání v podnikové praxi.

Základní informace: Platnost posudků vydaných před 1. lednem 2023, se řídí ustanovením článku II. vyhlášky č. 79/2013 Sb.: „Osoba uznaná za zdravotně způsobilou podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za zdravotně způsobilou podle této vyhlášky do uplynutí doby platnosti jejího lékařského posudku nebo do provedení nejbližší pracovnělékařské prohlídky, nestanoví-li zákon jinak.“. Jinak řečeno: stávající posudky zaměstnanců se nechají „doběhnout“ podle period platných v době vystavení posudku. Žádosti o provedení lékařské prohlídky zaměstnanců, posudky a případně další pracovnělékařské služby (PLS) vystavené/zajišťované po 1. lednu 2023, už musí respektovat novou právní úpravu, stanovenou vyhláškou č. 79/2013 Sb.

Zkratky:

PLS – pracovnělékařské služby
PPLS – poskytovatel pracovnělékařských služeb

1. Nové uspořádání/členění vyhlášky č. 79/2013 Sb.

1.1  Příloha č. 1 byla zrušena, vyhláška má jen jednu přílohu – první ze dvou příloh byla zrušená a nově se ve vyhlášce hovoří jen o „příloze vyhlášky“. Původní příloha č. 1 „Doba potřebná k zajištění pracovnělékařských služeb“ – byla bez náhrady zrušena.

1.2  Příloha k vyhlášce č. 79/2013 Sb. – je novým názvem pro původní přílohu č. 2 vyhlášky.

1.3  Změna názvu nadpisu bodu č. 1 přílohy část II. vyhlášky: „Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob“.

1.4  Původní bod 2 „Činnosti epidemiologicky závažné“, část II. vyhl. – je bez náhrady zrušen.

1.5  Původní bod č. 3 „Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů“, část II. vyhlášky – bod má nově označení č. 2 (podle přílohy část II. bod č. 2 vyhlášky).

1.6  Původní bod č. 4 „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“, část II. vyhlášky – bod má nové označení č. 3 (podle přílohy část II. bod č. 3 vyhlášky).

1.7  Původní bod č. 5 „Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby“, část II. vyhlášky – bod je bez náhrady zrušen.

1.8  Původní bod č. 6 „Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům“, část II. vyhlášky – bod má nové označení č. 4 (podle přílohy část II. bod č. 4 vyhlášky).

1.9  Původní bod č. 7 „Nakládání s výbušninami, opravy tlakových nádob a kotlů, obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů, obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních podle jiných jiného právního předpisu“, část II. vyhlášky – bod má nové označení č. 5 (podle přílohy část II. bod č. 5 vyhlášky).

Poznámka: Nově je text nadpisu bodu č. 5 v závěru změněn: „… podle jiných právních předpisů.“.

1.10 Původní bod č. 8 „Práce v hlubinných dolech“, část II. vyhlášky – bod má nové označení č. 6 (podle přílohy část II. bod č. 6 vyhlášky).

1.11 Původní bod č. 9 „Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu“, část II. vyhlášky – bod má nové označení č. 7 (podle přílohy část II. bod č. 7 vyhlášky).

1.12 Původní bod č. 10 „Práce záchranářů s výjimkou zdravotnických záchranářů“, část II. vyhlášky – bod má nové označení č. 8 (podle přílohy část II. bod č. 8 vyhlášky).

1.13 Původní bod č. 11 – „Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí“, část II. vyhlášky – bod má nové označení č. 9 (podle přílohy část II. bod č. 9 vyhlášky).

1.14 Původní bod č. 12 „Hlasová zátěž“, část II. vyhlášky – je bez náhrady zrušen.

1.15 Původní bod č. 13 – „Noční práce“, část II. vyhlášky – bod má nové označení č. 10 (podle přílohy část II. bod č. 10 vyhlášky).

1.16 Nadpis nového bodu č. 10 je změněn: „Noční práce: zaměstnanci pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm. k) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.“.

1.17 Původní bod č. 14 „Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb“, části II. vyhlášky – bod má nové označení č. 11 (podle přílohy část II. bod č. 11 vyhlášky).

1.18 Změna názvu nadpisu nového bodu č. 11 přílohy část II. vyhlášky: „Další práce nebo činnosti v profesním riziku, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovně-lékařských služeb a práce zařazené do kategorie druhé, jejichž součástí jsou níže uvedené rizikové faktory pracovních podmínek podle části I.“.

2. Nové pojmy zavedené vyhláškou č. 79/2013 Sb.

2.1  Příloha k vyhlášce č. 79/2013 Sb. – nový pojem pro dřívější přílohu č. 2 vyhlášky, která je tvořena částí I. a částí II.

2.2  Část II. Profesní rizika – je novým názvem pro dřívější „II. Rizika ohrožení zdraví“, která je součástí přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb.

2.3  Profesní rizika – rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (podle § 2 písm. a) bod č. 2 vyhlášky).

2.4  Mimořádná prohlídka v neúplném rozsahu – při mimořádné prohlídce podle § 12 odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f) bodu 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. b) vyhlášky se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky, a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě též lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, který ukončil dočasnou pracovní neschopnost; výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele není třeba požadovat, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců, nebo pokud to poskytovatel pracovně-lékařských služeb nevyžaduje (podle § 12 odst. 4 písm. a) vyhlášky).

2.5  Mimořádná prohlídka v úplném rozsahu – při mimořádné prohlídce podle § 12 odstavce 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo odstavce 3 písm. a) vyhlášky se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření podle § 7 odst. 2 vyhlášky a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele (podle § 12 odst. 4 písm. b) vyhlášky).

2.6  Morbidní obezita s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40 – index BMI je možné spočítat vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky, tzn. do tohoto vzorečku se dosazuje hmotnost posuzované osoby v kilogramech a její výška v metrech; výsledná jednotka kg/m² se často vynechává a uvádí se jen výsledná číselná hodnota, např. nad 40; zdroj: wikipedia.org (příloha část I. bod č. 4.1 písm. A bod č. 5 vyhlášky)

2.7  Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob – je novým názvem bodu č. 1 část II. přílohy vyhlášky. Pro srovnání je dále uveden původní název bodu č. 1 část II. přílohy vyhlášky, kdy podtržený text je nově vypuštěn: „Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob“ (podle přílohy část II. bod č. 1 vyhlášky).

3. Nové periody úkonů/činností zavedené vyhláškou č. 79/2013 Sb.

3.1 Dohled PPLS na pracovišti – se nově provádí nejméně 1× za tři kalendářní roky, na pracovištích v kategorii 2R, 3 a 4 (podle § 3 odst. 2 vyhlášky).

3.2  Mimořádná prohlídka v ne/úplném rozsahu a vliv na lhůty periodických prohlídek – při provedení mimořádné prohlídky v úplném rozsahu se stanoví nová lhůta pro provedení další periodické prohlídky podle § 11 vyhlášky; při provedení mimořádné prohlídky v neúplném rozsahu nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky stanovené při předchozí prohlídce podle § 11 vyhlášky, pokud z lékařského posudku nevyplývá jinak (podle § 12 odst. 5 vyhlášky).

3.3  Výstupní prohlídka po pracovním úrazu zaměstnance – výstupní prohlídka se provádí při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (podle § 13 odst. 2 písm. a) bod č. 3 vyhlášky).

4. Přehled fakultativních oblastí/úkonů v PLS – volba je na zaměstnavateli

4.1  Dohled PPLS na pracovišti – zařazených (zákonem č. 258/2000 Sb.) do kategorie 1 nebo do kategorie 2 (podle § 3 odst. 2 vyhlášky).

4.2  Provedení dalších odborných vyšetření – odborná vyšetření lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím poskytovatelem, nedohodne-li se zaměstnavatel s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jinak (podle § 7 odst. 4 vyhlášky).

4.3  Periodická prohlídka v kategorii 1 – se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují (podle § 11 odst. 2 písm. a) vyhlášky).

4.4  Periodická prohlídka v kategorii 2 – se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují (podle § 11 odst. 2 písm. b) vyhlášky).

4.5  Periodické prohlídky u zaměstnanců na dohodu – se provádějí u prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje (podle § 11 odst. 5 vyhlášky).

5. Přehled fakultativních oblastí/úkonů v PLS – volba je na zaměstnancích

5.1 Periodická prohlídka v kategorii 1. – se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují (podle § 11 odst. 2 písm. a) vyhlášky).

5.2  Periodická prohlídka v kategorii 2. – se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují (podle § 11 odst. 2 písm. b) vyhlášky).

5.3  Periodické prohlídky u zaměstnanců na dohodu – se provádějí u prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje (podle § 11 odst. 5 vyhlášky).

6. Přehled hlavních úkonů, které je nutné (vzhledem k nové právní úpravě), v organizacích zajistit

6.1  Informovat vrcholové vedení organizace o změnách v pracovnělékařských službách

6.2  Požádat vrcholové vedení organizace o stanovisko, jaký bude zvolen postup v otázkách pracovnělékařských služeb, kde vyhláška umožňuje zajišťovat PLS různými způsoby (fakultativní úkony) 

6.3  Důsledně proškolit zaměstnance pověřeného (v organizaci) odpovědností za proces pracovnělékařských služeb

6.4  Proškolit relevantní zaměstnance (přímo řešící PLS) o změnách ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. (OZO BOZP, personalisty, vedoucí zaměstnance, odborové funkcionáře, …)

6.5  Zajistit zaměstnancům základní informaci o změnách v PLS

6.6  Stávající výstupy z hodnocení rizik (pro oblast PLS), posoudit s novými nebo změněnými právními požadavky a stanovit pro PLS nová bezpečnostní a zdravotní pravidla

6.7  Projednat nově zvolený postup v pracovnělékařských službách s poskytovatelem PLS

6.8  Projednat nově zvolený postup v PLS s odborovou organizací

6.9  Aktualizovat žádosti o pracovnělékařské prohlídky pro jednotlivé skupiny zaměstnanců

6.10 Aktualizovat vnitřní předpis ,,Pracovnělékařské služby“ tak, aby byl dokument v souladu s novou právní úpravou 

7. Poznámka autora k bodu č. 5 přílohy část II. vyhlášky č. 79/2013 Sb.

V bodu č. 5 část II. přílohy vyhlášky není u zaměstnanců pohybujícími/pracujícími s vysokonapěťovými elektrickými zařízeními zohledněno elektromagnetické záření působící na tyto zaměstnance.

Nejvíce frekventovanou skupinou zaměstnanců ovlivněnou elektromagnetickým zářením jsou osoby s odbornou způsobilostí k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a osoby s odbornou způsobilostí v elektrotechnice, viz zákon č. 250/2021 Sb., a nařízení vlády č. 194/2022 Sb. 

Doporučení:

V žádosti o pracovnělékařskou prohlídku u relevantních zaměstnanců, kteří jsou vystaveni elektromagnetickému záření ze strojů nebo jiných el. zařízení je nutné uvést v žádosti ustanovení bodu č. 3.2 část I. vyhlášky tak, aby PPLS posoudil zdravotní stav zaměstnance i z tohoto pohledu.

Text přílohy část I. bod č. 3.2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. (Kardiostimulátor)

Elektromagnetické záření, včetně laserů

Kontraindikace:

1. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména prognosticky závažné nemoci centrálního nervového systému.
   B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
2. chronické nemoci centrálního nervového systému,
   2. prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
   3. závažné kardiovaskulární nemoci, implantovaný kardiostimulátor či obdobný přístroj,
   4. těhotenství, poruchy fertility a spermiogeneze.

Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0

Poznámka: Při zjišťování vlivu elektromagnetického záření na zaměstnance je nutné v rámci hodnocení rizik posoudit vliv elektromagnetického záření na všechny dotčené zaměstnance. Záření může působit nejenom na „elektrikáře“, ale i na osoby, které kolem záření (v nebezpečné vzdálenosti) jen prochází, tzn. může působit i na mistry nebo např. i na zaměstnance úklidu.

8. Poznámka autora k bodu č. 10 přílohy část II. vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Nejprve je nutné konstatovat, že původní označení bodu č. 13 (nyní bod 10) „Noční práce“ bylo chybné. Je smutné, když tvůrci právního předpisu nemají potřebný odborný přesah, protože neznají dále uvedené.

Pojmy „noční práce“ a „zaměstnanec pracující v noci“ jsou dva rozdílné pojmy, které jsou dále vysvětlené.  Pro výpočet, zda zaměstnanec pracuje v noci musíme použít oba dva pojmy. Pojmy použité při výpočtu doby odpracované v noční době v kombinaci s dalšími kritérii, nám dávají číselný výstupní údaj, na základě kterého zjistíme, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci. Teprve po tomto dále uvedeném výpočtu zjistíme, kdo ze zaměstnanců se musí podrobit lékařské prohlídce podle bodu č. 10 část II. přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jinak řečeno zjistíme: kdo je zaměstnancem pracujícím v noci.

8.1 Právní úprava dopadající na zaměstnance pracující v noci 

Při posuzování práce vykonávané zaměstnancem v noci je důležité znát a používat správné pojmy, které jsou definovány v § 78 odst. 1 písm. j) a k) zákoníiku práce.

Právní ustanovení pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku

• 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce:

Noční prací je práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou

• 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce:

Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1 zákoníku práce.

• 94 zákoníku práce:

Odst. 1: Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.

Odst. 2: Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována.

Odst. 3: Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení.

Odst. 4: Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

8.2 Zaměstnanec pracující v noci – výpočet 

Pokud zaměstnanec vykonává práci v časovém úseku od 22 hodin do 6 hodin ráno (§ 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce), tak může, ale také nemusí jít o zaměstnance pracujícího v noci (§ 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce a § 94 odst. 1 zákoníku práce).

Při splnění kritérií uvedených pod písm. k), je povinností zaměstnavatele zajistit u takového zaměstnance pracovnělékařskou prohlídku pro práci vykonávanou v noci podle § 94 odst. 2 zákoníku práce a podle bodu č. 10 část II. přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb.

8.3 Postup při stanoveném rozvrhu pracovních směn

Na základě stanoveného rozvrhu pracovních směn provede zaměstnavatel následující výpočet:

– v plánovaném období 26 týdnů (v období, v kterém je plánována práce zaměstnance v noci)
– se sečtou všechny ucelené tří hodinové a delší úseky pracovní doby (doba kratší jak 3 hodiny se nepočítá)
– které naplánoval zaměstnavatel zaměstnanci odpracovat v časovém úseku od 22,- hod. do 6,- hodin
– tří hodinové úseky práce v noční době musí být zaměstnancem odpracovány v průměru alespoň jednou týdně
– výsledný součet vydělí (např. mzdová účetní) číslem/jmenovatelem 26 (26 týdnů po sobě jdoucích)
– jestliže výsledná hodnota činí 3 hodiny anebo více, jedná se o zaměstnance pracujícího v noci

Pokud je z rozvrhu pracovní doby zřejmé (po shora uvedeném výpočtu), že zaměstnanec jistě anebo velice pravděpodobně bude zařazen do skupiny zaměstnanců, kteří vykonávají práci v noci, je nutné zaměstnance vyslat na pracovnělékařskou prohlídku před započetím výkonu práce v noci, viz § 94 odst. 2 zákoníku práce.

8.4 Postup při změně počtu hodin (směn) odpracovaných zaměstnancem v noci

Stejný výpočet/postup (jako v bodě předcházejícím) je nutné (průběžně) použít u zaměstnanců, kteří zatím nejsou zařazeni v seznamu zaměstnanců pracujících v noci, u kterých ale dojde k navýšení počtu odpracovaných hodin v časovém úseku od 22. do 6. hodin.

Tzn. jsou sečteny 3 hodiny a více … za období 26 týdnů … jestliže výsledná hodnota činí 3 hodiny a více, jedná se o zaměstnance pracujícího v noci.

Takový zaměstnanec se musí v co nejkratší době podrobit pracovnělékařské prohlídce pro práci vykonávanou v noci.

---

Požadavky na rozsah evidence VTZ plynových.

30.10.2022, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jaké jsou (z čeho vychází) požadavky na rozsah evidence VTZ plynových (nařízení vlády č. 191/2022, § 14, 3c)?

Odpověď:

Povinnost vedení evidence vyhrazeného plynového zařízení není nová povinnost, když tato povinnost byla již obsažena v ustanovení § 8 písm. e) dnes již neplatné vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. Tato povinnost provozovatele je zakotvena i nadále v ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) nařízení vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, podle kterého provozovatel mj. vede a uchovává předepsanou průvodní technickou dokumentaci, provozní dokumentaci a evidenci vyhrazeného plynového zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Právní předpis blíže nestanoví, jak má konkrétně evidence vyhrazených plynových zařízení vypadat a jaké má mít konkrétní náležitosti. Z názvu však vyplývá, že je nutno s účinností nových právních předpisů, týkajících se VTZ, mít všechna tato zařízení řádně evidována, zejména s ohledem na to, že s účinnosti nových právních předpisů mohlo dojít k určitým změnám, například staré VTZ již podle nových právních předpisů nepatří mezi VTZ. Evidence VTZ by mohla mít např. podobu seznamu, kde bude uvedeno např. evidenční číslo VTZ, název VTZ, zařazení do skupiny, zařazení do třídy, místo jeho instalace, datum pořízení, datum uvedení do provozu a např. jméno osoby odpovědné za provoz VTZ atd.