BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Dohoda o spolupráci v BOZP.
13.12.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)
Dotaz:
Na pracovištích naší firmy (jedná se o výrobní firmu) denně vykonávají práci zaměstnanci 2 externích firem (zajištění stravování, úklid). Uzavíráme dohodu o spolupráci při zajišťování BOZP a vzájemném informování o rizicích s každou z externích firem zvlášť s tím, že koordinátorem provádění opatření BOZP je naše firma. Jakým způsobem máme zajistit vzájemnou informovanost o rizicích mezi zmíněnými dvěma externími firmami navzájem? Stačí, když jim to jako koordinátor pouze doporučíme, nebo musí být dohoda koncipována jako třístranná, popř. jsme oprávněni rizika předaná nám jednou firmou zaslat též firmě druhé?
Odpověď:
Ustanovení § 101 odst. 3 zákoníku práce stanoví povinnost všem zaměstnavatelům působícím na jednom pracovišti vzájemně se informovat o rizicích, která se týkají výkonu práce a pracoviště a také např. ve vztahu k technickým zařízením na pracovišti. Dále ZP stanoví povinnost vzájemně se informovat o opatřeních, která každý ze zúčastněných zaměstnavatelů, působících na jednom pracovišti, musí přijmout k ochraně před působením těchto rizik.
Tyto povinnosti podle § 101 odst. 4 zákoníku práce mají všichni zaměstnavatelé, kteří příslušné činnosti provádějí svými zaměstnanci na jednom pracovišti. Tito zúčastnění zaměstnavatelé jsou povinni na základě získaných informací uzavřít písemnou dohodu, tzv. dohodu o vzájemné spolupráci, v níž je určen jeden z těchto zaměstnavatelů (lze ho nazvat „koordinátorem dle zákoníku práce“), který shromažďuje a koordinuje opatření k zajištění BOZP zaměstnanců všech těchto zaměstnavatelů. V praxi to bývá zaměstnavatel, v jehož objektu či na jehož pozemcích jsou předmětná pracoviště.
V ustanovení § 101 odst. 4 zákoníku práce jsou povinnosti zúčastněných (dvou a více) zaměstnavatelů působících na jednom pracovišti konkretizovány o další povinnosti, přičemž zákoník práce neurčuje blíže jakými metodami a způsoby tito zaměstnavatelé mají naplnit uložené povinnosti. Podle mého názoru musíte vycházet také z rizik, s jakými mohou tito zaměstnanci přijít do styku, a to jak ve vztahu k Vašim zaměstnanců nebo ve vzájemném styku mezi sebou. Záleží tedy na Vás, jak uvedenou koordinaci provedete.
Závěr: vzhledem k tomu, že věta druhá § 101 odst. 3 zákoníku práce stanoví, že „Na základě písemně dohody zúčastněných zaměstnavatelů….“ musí se jednat ve Vašem případě o trojstrannou dohodu – tedy o dohodu mezi Vámi a dotyčnými dvěma zaměstnavateli a ne o dvě dohody uzavřené mezi Vámi a dotyčnými zaměstnavateli samostatně. Společnou dohodou zajistíte vzájemnou informovanost o tom, že na Vašem pracovišti se nepohybují pouze Vaši zaměstnanci, ale i zaměstnanci dalšího zaměstnavatele, kteří vykonávají takovou a takovou činnost a mohou způsobit taková rizika.
Údržba OOPP.
21.12.2022, Zdroj: JUDr. Eva Dandová
Dotaz:
Musí se zaměstnavatel (základní škola) postarat o údržbu a čištění osobních ochranných pracovních prostředků sám, tedy je nechat vyčistit v čistírně, nebo může zakoupit prací prostředek zaměstnanci, který si je vypere doma?
Odpověď:
Na zaměstnance základní školy se vztahují všechna ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako na ostatní zaměstnance, řídí se tedy v plném rozsahu zákoníkem práce a jejich škola vystupuje pro ně z posice zaměstnavatele. Proto se na ně vztahuje plně i ustanovení § 104 zákoníku práce, které v odstavci 4 ukládá, že „zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.“
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu, musí také zajistit jejich čištění, praní, ale i třeba opravu apod. V případě, kdy nemá vlastní čistírnu nebo nemá možnost zajistit praní OOPP jinak sám, může v dohodě se zaměstnanci jim poskytovat příspěvek na praní a čištění OOPP. Tento příspěvek však není považován z hlediska daňového za příjem zaměstnance. Je věcí zaměstnavatele a často také kolektivní smlouvy, zda se zaměstnancům poskytuje příspěvek na praní nebo se jim poskytují přímo prací prostředky. To se ponechává na zaměstnavateli.
Toto řešení vyplývá z § 6 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého „se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně není hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvku na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování“. Proto je možno konstatovat, že ani za situace, kdy zaměstnavatel zaměstnancům přiděluje stejnokroj nebo jím určený pracovní oděv a v souladu s kolektivní smlouvou zaměstnancům pravidelně poskytuje příspěvek na údržbu, tj. na praní a čištění, není třeba ani hodnotu oděvů a obuvi ani tyto příspěvky zaměstnancům danit.
Závěrem je však třeba podotknout, že zaměstnavatel nemůže na zaměstnanci vynutit souhlas k tomu, že si bude OOPP doma sám prát. Povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu je uložena primárně zaměstnavateli.