BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Agentura práce a zajišťování plnění úkolů v prevenci rizik.
První komplexní online systém pro řízení bezpečnosti dodavatelů a návštěv je na světě.
CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ II. – Riziko pádu z výšky a do hloubky.
Agentura práce a zajišťování plnění úkolů v prevenci rizik.
2.5.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Ráda bych se zeptala ohledně agentury práce a zajišťování plnění úkolů v prevenci rizik dle § 9 z.č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP. Dostala se ke mně informace, že by se na agenturu práce měla vztahovat výjimka z ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) výše zmíněného zákona, dle kterého v případě, že zaměstnavatel zaměstnává 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Výjimka by měla spočívat v tom, že pokud tyto zaměstnance agentura dočasně přiděluje, OZO nepotřebuje. OZO by potřebovala pouze v případě, že by kromě dočasně přidělovaných zaměstnanců měla ještě dalších minimálně 26, kteří by vykonávali práci přímo pro agenturu. Já se s tímto neztotožňuji. Co je tedy správně?
Odpověď:
Dobrý den, to není výjimka z ustanovení § 9 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, to je skutečně realizace ustanovení § 309 odst. 1 zákoníku práce v praxi. Podle tohoto ustanovení platí zásada, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Z toho vyplývá, že bezpečnost a ochranu zdraví při práci musí všem zaměstnancům agentury práce, kteří jsou dočasně přiděleni zajišťovat uživatel. Jinak to ani v praxi není možné.
Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik u zaměstnavatele – agentury práce přeci nezná všechna pracoviště všech dočasně přidělených zaměstnanců, proto také nemůže provádět pro ně prevenci rizik. Naopak platí, že pro účely ustavení osoby odborně způsobilé v prevenci rizik u zaměstnavatele, který zaměstnává zaměstnance dočasně přidělené agenturou práce, se musí tito zaměstnanci započítávat jako zaměstnanci zaměstnavatele, protože jim tento zaměstnavatel zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci v plném rozsahu.
Agentura práce jako zaměstnavatel de facto – jak stanoví § 309 zákoníku práce, odst. 1 věta druhá – s těmi zaměstnanci pouze právně jedná – uzavírá s nimi pracovní poměr, ten mění, zaměstnance dočasně přiděluje k uživatelům a např. řeší otázky náhrady škody, kterou by zaměstnanec způsobil u uživatele nebo náhrady škody z titulu pracovního úrazu.
Všechny otázky pracovních podmínek a bezpečnosti práce však musí zaměstnancům agentury práce zajišťovat zaměstnavatel – majitel příslušného pracoviště a od toho se pak odvíjí, že tento zaměstnavatel – majitel příslušného pracoviště musí mít osobu odborně způsobilou v prevenci rizik, která mu tam bude v souladu s ustanovením § 102 odst. 3 zákoníku práce, vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Proto se do počtu zaměstnanců pracujících na tomto pracovišti musí započítávat i zaměstnanci agentury práce.
První komplexní online systém pro řízení bezpečnosti dodavatelů a návštěv je na světě.
24.3.2023, Zdroj: QC SOLUTIONS (www.qcsolutions.cz)
Ve 21. století je už automatizováno kde co. Výrobní a ekonomické systémy se staly běžnou součástí našich pracovních životů a těší se ve firmách velké popularitě. Jednoznačně proto, že automatizují až 80 % lidských činností. Přitom v BOZP se stále utápíme v obří papírové administrativě, čímž nám už nezbývá čas na podstatu bezpečnosti práce. A tou je hledání potenciálních rizik a vytváření bezpečného pracoviště.
Realitou ve výrobních areálech je, že na bedrech vedoucích pracovníků leží velké množství úkolů a jsou dlouhodobě přetíženi. Mimo jiné odpovídají i za bezpečnost vstupujících osob. Firmy se už tento proces naučily řídit, ale míra digitalizace je stále minimální. To může vést ke ztrátě důležitých dokumentů, opomenutí či neplnění legislativních povinností. A tedy i k setrvalému stresu všech zúčastněných. Tento objem administrativy a psychické zátěže zkrátka není v lidských silách zvládnout na 100 %. Pak se všichni diví, že je HSE manažer přetížen, firmě hrozí pokuty a zaměstnancům újmy na zdraví.
Proč tedy neautomatizovat i řízení dodavatelů a vést ho tak, aby to odpovídalo standardům 21. století?
Běžně HSE manažer pracuje pod tlakem, nemá k dispozici žádný SW a musí sám hlídat desítky věcí. Na všechno potřebuje podpis na papíře, všechno, co má nějaké lhůty platnosti vede na různých místech, rizika si s dodavateli předává e-mailem, musí si je ukládat a kontrolovat, zda mu od dodavatele přišlo potvrzení, že je s nimi seznámen. Administrativa ho zahlcuje a on pak tráví v práci hodiny nad rámec své pracovní doby. Je mrzutý a už mu nezbývá čas na činnosti, které posunou BOZP v jeho firmě na špičkovou úroveň.
A jak se změní jeho práce, když bude používat aplikaci, která činnosti spojené s řízením vstupu dodavatelů a návštěv z velké části zautomatizuje a uvolní mu tak ruce pro zásadní úkoly?
Zde je 7 příkladů, které potvrdí, že digitalizace v BOZP má smysl.
|
Tohle všechno, a i něco navíc, už umí komplexní online systém pro řízení bezpečnosti dodavatelů a návštěv QC Safety. Bez potřeby dodatečného HW s výjimkou tabletu nebo počítače na recepci. Implementace probíhá v řádu několika dní. Měsíční platba se pohybuje od 5 000 Kč podle velikosti vašeho závodu, počtu uživatelů a poboček.
A pokud se vám líbí představa, že už na všechno nemusíte myslet jenom vy, napište Petrovi Zajíčkovi.
E-mail: zajicek@qcsolutions.cz
Telefon: +420 737 241 017
Profil na LinkedIn
CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ II. – Riziko pádu z výšky a do hloubky.
2.5.2023, Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. (www.vubp.cz)
Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů a úrazů smrtelných. Ke zvýšené pracovní úrazovosti přispívají i rozdílné zkušenosti, organizace a kvalita práce zhotovitelů staveb. K nejvyššímu počtu smrtelných pracovních úrazů a úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů stále dochází při pracích ve výškách nebo nad volnou hloubkou, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje.
Plakát ke stažení ZDE
Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.