Podpis zaměstnance na formuláři záznamu o úrazu.  

Malé pracovní úrazy.  

Odškodnění pracovního úrazu.  

Podpis zaměstnance na formuláři záznamu o úrazu.

6.6.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Pracuji jako operátorka ve výrobě. Uklouzla jsem na mastné podlaze, upadla jsem a poranila si kotník. Byla jsem na druhý den na chirurgii a mám sádrovou dlahu a vystavenou neschopenku. Zaměstnavatel mi předal Záznam o úraze s tím, že mám v bodě „E“ doplnit svoje vyjádření k úrazu a žádal můj podpis. Jelikož je zaměstnavatelem část formuláře vyplněna, bojím se to i tak podepsat abych si neuškodila z hlediska vyplacení nároku odškodného s tím, že to použijí jako moji neopatrnost nebo tak podobně. V některých bodech s jejich vyplněním nesouhlasím a i odborným obratům, které jsou zakřížkované zaměstnavatelem. Proto prosím o radu, jestli takový formulář mohu podepsat, když tam bude i mé vyjádření k události. A tím se nepřipravím o nárok na bolestné.

Odpověď:

Záznam o úrazu je pouze formulář statistického výkaznictví, který musí zaměstnavatel zaslat na inspektorát práce a který se zpracovává pro účely evidence pracovních úrazů. Zaměstnavatel vyšetřil příčiny a okolnosti úrazu a podle svého zjištění tam asi napsal i příčiny a okolnosti úrazu, to mu nemůžete mít za zlé. Samozřejmě, že s šetřením zaměstnavatele nemusíte plně souhlasit, to ale projednáte až při vlastním jednání se zaměstnavatelem o odškodnění pracovního úrazu. Nyní můžete ke svému podpisu připojit i své vyjádření a tím bude vše v pořádku. Podpisem záznamu o úrazu nepodepisujete, že souhlasíte např. se snížením odškodnění o 20%. To pak budete muset projednat se zaměstnavatelem zvlášť.

Ale opakuji, že tím, že podepíšete záznam o úrazu a do části E formuláře (vyjádření úrazem postiženého zaměstnance) napíšete své vyjádření, se nic nestane.

Malé pracovní úrazy.

4.7.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jsme větší strojírenský podnik a v současné době se potýkáme s nárůstem menších pracovních úrazů typu – naraženi kolene při nastupování do VZV, podvrtnuti, natažení svalu či úponu apod. Obecně řečeno, jedná se o případy, kdy si zaměstnanci ne zcela prokazatelně způsobí pracovní úraz, resp. je hrozně těžko dokazatelné, ze k takovému úrazu nedošlo na pracovišti nebo dokonce vůbec. Skoro ve všech případech pak zaměstnanec jde k lékaři a ten mu napíše PN na pracovní úraz. Jsem přesvědčen, že drtivá většina takových úrazů jsou víceméně podvody, proti kterým se ale prakticky nedá bojovat. Jak bychom měli postupovat? Dá se nějak podobným „nešvarům“ zabránit.

Odpověď:

Ale ano samozřejmě že se dá tomu zabránit – důslednou rekonstrukcí všech pracovních úrazů. Podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce je zákonnou povinností zaměstnance bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin, proto musí zaměstnavatel trvat na tom, že zaměstnanci oznamují úraz bezprostředně. Oznámení úrazu s delším časovým odstupem je porušení základní povinnosti zaměstnance v oblasti BOZP a potažmo i důvodem k upozornění na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

Podle § 105 odst. 1 věta první zákoníku práce je zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. To se také musí zajistit co nejdřív, už jen druhý den nesplní rekonstrukce svůj účel, o tom bych Vám mohla uvést příklady z rekonstrukce těžkých a smrtelných úrazů, kdy se do druhého dne ostatní spoluzaměstnanci dohodnout, co budou vypovídat.

A v těchto dvou ustanoveních je ukryta celá podstata vyšetřování příčin pracovních úrazů. Zaměstnavatel musí provádět rekonstrukci úrazů důsledně, aby zaměstnanci viděli, že se zajímá o to, co bylo příčinou úrazu a že z toho chce vyvodit důsledky, důsledky zejména pro prevenci rizik, pro předcházení úrazům a že zaměstnavatel dbá na dodržování BOZP na pracovišti. Každý zaměstnanec má svého vedoucího a podle § 101 zákoníku práce péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Na základě toho by mělo být pro zaměstnavatele rozhodující svědectví dotyčného vedoucího.

Zaměstnavatel nemůže podcenit vyšetření sebemenšího pracovního úrazu, i úrazy zapsané jen do knihy úrazů (kde není delší pracovní neschopnost) by se měli řádně vyšetřit. Pokud má jen malé pochybnosti o úrazu, pak musí zaměstnanec prokázat úraz. Pracovní úraz, jak vyplývá z definice tohoto pojmu, je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a zde je třeba klást úraz na to, aby byla prokázána přímá příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a škodnou událostí.

Odškodnění pracovního úrazu.

9.5.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Potřebovala bych poradit ohledně pracovního úrazu. Přítel je zaměstnán a zároveň pracuje, jako OSVČ. Z jakých příjmů se bude vycházet při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku. Zda jen ze zaměstnání, nebo bude muset dokládat i daňové přiznání.

Odpověď:

Pracovní úraz je úraz, který se stane zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu, tady zaměstnanci, který má uzavřen pracovní poměr nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti). K pracovnímu úrazu nemůže dojít při činnosti osoby samostatně výdělečně činné, a proto se ani tato činnost odškodňovat nemůže. Náhrada za ztrátu na výdělku se bude počítat z průměrného výdělku zjištěného v onom základním pracovněprávním vztahu. Podle § 271o zákoníku práce platí, že u zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto základních pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat.