Extrémně vysoké teploty na pracovišti. Práva a povinnosti, limity, rizika a prevence.  

Klimatizace na pracovišti.  

Základní povinnosti při nakládání v s chemickými látkami v podniku.  

Extrémně vysoké teploty na pracovišti. Práva a povinnosti, limity, rizika a prevence.

Jaký je právní rámec týkající se teplot na pracovišti v České republice, jaké povinnosti mají zaměstnavatelé a jaká jsou práva zaměstnanců?

13.07.2023 | BusinessInfo.cz

Teplota na pracovišti je klíčovým faktorem, který ovlivňuje nejen pohodlí, ale také zdraví a produktivitu zaměstnanců. Příliš vysoké nebo příliš nízké teploty mohou mít negativní dopad na fyzické a psychické zdraví zaměstnanců a mohou také snížit jejich pracovní výkonnost. Tento článek se zaměřuje na právní rámec týkající se teplot na pracovišti, včetně povinností zaměstnavatele a práv zaměstnance, i na preventivní opatření v různých teplotních podmínkách.

Obsah

• Povinnosti zaměstnavatele
• Práva zaměstnance
• Limity pro maximální teplotu na pracovišti
• Zdravotní rizika spojená s extrémně vysokými teplotami
• Preventivní opatření při práci v horku

Povinnosti zaměstnavatele

V České republice je otázka teplot na pracovišti upravena dvěma klíčovými zákony: zákonem č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Tyto zákony stanovují povinnosti zaměstnavatelů a práva zaměstnanců v souvislosti s teplotami na pracovišti.

Zákon č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit takové podmínky na pracovišti, aby teplota vzduchu v pracovních prostorách odpovídala charakteru vykonávané práce, ročnímu období a zvláštnostem pracoviště. Tento zákon také stanovuje, že pokud nelze dosáhnout optimálních teplot, musí zaměstnavatel přijmout opatření, jako je poskytnutí vhodného oblečení nebo přestávek.

Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., dále stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby teplota na pracovišti byla přiměřená ročnímu období a povaze vykonávané práce. Pokud nelze dosáhnout přiměřených teplot, musí zaměstnavatel přijmout opatření, jako je poskytnutí vhodného oblečení, pitného režimu a ochranných nápojů nebo přestávek.

Zaměstnavatel má povinnost zabezpečit pitný režim pro zaměstnance v souladu s hygienickými a zdravotními normami. Tato povinnost je zvláště důležitá v situacích, kdy zaměstnanci pracují v teplém prostředí nebo vykonávají fyzicky náročnou práci, která může vést k dehydrataci. Pokud jde o ochranné nápoje, zaměstnavatel by měl poskytnout takové nápoje v situacích, kdy je to nutné pro ochranu zdraví zaměstnanců. Ochranné nápoje mohou zahrnovat například iontové nápoje, které pomáhají nahradit elektrolyty ztracené pocením.

Práva zaměstnance

Zaměstnanci mají v souvislosti s teplotou na pracovišti několik základních práv, která jsou stanovena v zákoně č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.

• Právo na přiměřené pracovní podmínky – zaměstnanci mají právo na pracovní podmínky, které zahrnují přiměřenou teplotu vzduchu v pracovních prostorách. Tato teplota by měla odpovídat charakteru vykonávané práce, ročnímu období a zvláštnostem pracoviště.
• Právo na ochranu zdraví – zaměstnanci mají právo na ochranu svého zdraví a bezpečnosti při práci. To zahrnuje právo na ochranu před nepříznivými teplotami, které by mohly ohrozit jejich zdraví.
• Právo na informace a školení – zaměstnanci mají právo na informace a školení o rizicích spojených s vysokými teplotami na pracovišti a o opatřeních, která mají být přijata pro jejich ochranu.

Pokud zaměstnanec cítí, že jeho práva jsou porušována, může podniknout několik kroků. Měl by nejprve tuto situaci oznámit svému nadřízenému nebo přímo zaměstnavateli. Pokud se situace nezlepší, může se obrátit na odbory, pokud jsou na pracovišti zastoupeny, nebo na Státní úřad inspekce práce, který má pravomoc provést kontrolu na pracovišti a přijmout příslušná opatření.

Limity pro maximální teplotu na pracovišti

Podle české legislativy se maximální povolené teploty pro různé pracovní podmínky liší. Níže uvádíme několik příkladů.

• Pro práci, která se vykonává převážně v sedě a nevyžaduje významnou fyzickou aktivitu, jako je práce v kanceláři, je maximální povolená teplota 27 stupňů Celsia.
• Pokud jde o práci, která zahrnuje lehkou manuální práci rukou a paží, například řízení osobního automobilu nebo manipulaci s lehkými objekty, nesmí teplota na pracovišti překročit 26 stupňů Celsia.
• Pro práci, která vyžaduje stálé zapojení obou horních končetin a občasné předklánění nebo klečení, jako je údržba strojů nebo práce ve stavebnictví, je maximální povolená teplota 30 stupňů Celsia.
• Pokud práce zahrnuje rozsáhlou fyzickou aktivitu, včetně zapojení svalů trupu, horních i dolních končetin, jako je práce ve stavebnictví nebo manipulace s lopatou, nesmí teplota na pracovišti překročit 24 stupňů Celsia.
• Pro práce, které vyžadují velmi intenzivní fyzickou aktivitu, jako je přeprava těžkých břemen nebo těžba dřeva, je maximální povolená teplota 20 stupňů Celsia.

Pokud teplota na pracovišti uvnitř budovy dosáhne 36 stupňů Celsia, je nutné zavést speciální režimová opatření a poskytnout zaměstnancům ochranné nápoje.

Zdravotní rizika spojená s extrémně vysokými teplotami

Práce v extrémních teplotách může představovat značná zdravotní rizika. Některá z nejčastějších, která mohou vzniknout při práci v těchto podmínkách, jsou:

• Dehydratace – práce v horkém prostředí může způsobit nadměrné pocení, což může vést k dehydrataci. Dehydratace může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně únavy, závratí, nízkého krevního tlaku a v extrémních případech může vést k selhání ledvin nebo dokonce smrti. Je důležité, aby zaměstnanci dostatečně hydratovali své tělo, zejména při práci v horkém počasí.
• Úpal a úžeh – tyto stavy jsou způsobeny přehřátím těla. Úpal je méně vážný a zahrnuje symptomy jako jsou závratě, nevolnost a zvracení. Úžeh je mnohem vážnější a může způsobit ztrátu vědomí, křeče a v extrémních případech dokonce smrt. Je důležité, aby zaměstnanci měli přístup k chladivým prostředkům a stínu, pokud pracují na přímém slunci nebo v horkém prostředí.
• Tepelná vyčerpanost a tepelný šok – tepelná vyčerpanost je stav, který může nastat při dlouhodobé expozici vysokým teplotám a/nebo nedostatečné hydrataci. Symptomy mohou zahrnovat silné pocení, slabost, závratě, nevolnost a rychlý puls. Pokud není léčena, může tepelná vyčerpanost vést k tepelnému šoku, což je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Preventivní opatření při práci v horku

Práce v extrémních teplotách, ať už v horku nebo v chladu, může představovat značné riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Proto je důležité dodržovat určité preventivní opatření a postupy, které pomáhají minimalizovat tato rizika.

Venkovní práce

• Sledování předpovědi počasí – zaměstnavatelé by měli pravidelně sledovat předpovědi počasí, aby byli informováni o očekávaných teplotách. Existují různé online zdroje a aplikace, které poskytují přesné a aktuální předpovědi počasí.
• Plánování pracovních směn – pokud je to možné, zaměstnavatelé by měli plánovat pracovní směny tak, aby se vyhnuli nejteplejším a nejchladnějším částem dne. Například v horkých letních měsících může být vhodné naplánovat těžkou fyzickou práci na ranní nebo večerní hodiny, kdy jsou teploty obecně nižší.
• Přizpůsobení pracovních postupů – v případě extrémních teplot by měli zaměstnavatelé zvážit přizpůsobení pracovních postupů. To může zahrnovat zkrácení pracovních směn, zvýšení počtu přestávek nebo poskytnutí dalších zdrojů pro chlazení, jako jsou ventilátory nebo klimatizované prostory pro odpočinek.
• Komunikace s zaměstnanci – zaměstnavatelé by měli pravidelně komunikovat s zaměstnanci o očekávaných teplotách a vysvětlovat jim, jaké kroky podnikají k jejich řešení. To může zahrnovat poskytnutí aktualizací o předpovědi počasí nebo sdílení plánů pro změnu pracovních směn či postupů.
• Příprava na krizové situace – zaměstnavatelé by měli mít plány pro krizové situace spojené s teplotou, jako jsou např. vlny veder. Tyto plány by měly zahrnovat postupy pro poskytnutí první pomoci, evakuaci pracoviště nebo jiné kroky potřebné k ochraně zaměstnanců.
• Hydratace – při venkovní práci v horkém počasí je důležité pravidelně pít vodu, aby se předešlo dehydrataci. Zaměstnanci by měli mít k dispozici dostatek pitné vody a měli by být povzbuzováni k tomu, aby pili i tehdy, když necítí žízeň.
• Ochranné oblečení – nosit světlé a lehké oblečení může pomoci regulovat tělesnou teplotu a zabránit přehřátí. Klobouky a jiné formy stínění hlavy mohou také pomoci chránit před přímým slunečním zářením.
• Přestávky – pravidelné přestávky ve stínu nebo v chladném prostoru mohou pomoci tělu zvládnout vysoké teploty a předejít vyčerpání z horka.

Práce v klimatizovaných prostorách

• Regulace teploty – klimatizace by měla být nastavena na přiměřenou teplotu, která je pohodlná pro všechny zaměstnance. Příliš nízké teploty mohou vést k nepohodlí a zdravotním problémům, jako je například nachlazení.
• Údržba klimatizace – klimatizační systémy by měly být pravidelně kontrolovány a udržovány, aby fungovaly efektivně a bezpečně. To zahrnuje čištění a výměnu filtrů, aby se zabránilo šíření bakterií a plísní.
• Přestávky – také při práci v klimatizovaných prostorách je důležité dělat pravidelné přestávky, aby se tělo mohlo přizpůsobit teplotním změnám.

Aklimatizace na teplotu

Aklimatizace na teplotu je proces, při kterém se tělo postupně přizpůsobuje práci v extrémních teplotách. Tento proces je zásadní pro udržení zdraví a bezpečnosti při práci v horkém prostředí. Když je tělo vystaveno vysokým teplotám, začne se přizpůsobovat tím, že zlepšuje svou schopnost regulovat tělesnou teplotu. Toto se děje prostřednictvím zvýšené produkce potu a zlepšené schopnosti těla odvádět teplo. Tento proces obvykle trvá přibližně 7 až 14 dní. Během tohoto období je důležité, aby zaměstnanci pracovali v omezeném režimu a dostávali dostatečný odpočinek a hydrataci. Pamatujte, že každý jedinec se přizpůsobuje teplotě jinak, takže je důležité respektovat individuální potřeby a limity každého zaměstnance. Zde jsou některé doporučené postupy pro aklimatizaci na vysokou teplotu:

• Postupná expozice – zaměstnanci by měli být vystaveni extrémním teplotám postupně. To může znamenat začít s kratšími směnami v horkém prostředí a postupně zvyšovat délku směn.
• Dostatečná hydratace a výživa – při práci v extrémních teplotách je důležité zajistit dostatečnou hydrataci a výživu. To může zahrnovat pravidelné pití vody a konzumaci jídel bohatých na elektrolyty.
• Odpovídající odpočinek – zaměstnanci by měli mít dostatek času na odpočinek mezi směnami, aby se tělo mohlo zotavit a přizpůsobit se novým teplotním podmínkám.
• Monitorování zdravotního stavu – zaměstnavatelé by měli sledovat zdravotní stav svých zaměstnanců během procesu aklimatizace. To může zahrnovat sledování příznaků dehydratace, úpalu apod.

Osobní ochranné pracovní pomůcky (OOPP)

Existuje mnoho typů OOPP, které mohou pomoci chránit zaměstnance před horkem. Zde jsou některé z nich a jak je správně používat:

• Ochranné oblečení – lehké, prodyšné oblečení, které pomáhá odvádět pot a udržovat tělo chladné. Při práci na slunci může být také užitečné nosit klobouk nebo jinou formu hlavové ochrany.
• Ochranné brýle – mohou chránit oči před sluncem a jeho UV zářením, ale také před chladem a větrem, které mohou způsobit podráždění a poškození očí.

Převzato z portálu BezpečnostPráce 

---

Klimatizace na pracovišti.

3.7.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den, existuje prosím zákonný důvod, jak obhájit klimatizací na pracovišti, zejména pro školící prostory?

Odpověď:

To je především otázka na lékaře pracovnělékařské péče zaměstnavatele. Podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) je jedním z prvořadých úkolů lékaře zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců. Všechny tyto otázky mají být také předmětem poradenství, které lékař zaměstnavateli musí zajišťovat.

Otázka klimatizace na pracovišti je otázka větrání, to je upraveno ustanovením § 42 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. To je záležitost hygieny práce, a proto to musí být doména lékaře pracovnělékařské péče. V některých zemích mají tzv. služby BOZP, každý zaměstnavatel má povinně lékaře pracovnělékařské péče, který mu zajišťuje hygienu práce, bezpečnostního technika (naše osoba odborně způsobilá v prevenci rizik), který mu zajišťuje „klasickou“ BOZP a zástupce zaměstnanců (zpravidla odboráře), a tyto tři osoby mu společně dohlíží na zajišťování BOZP. U nás byl dokonce asi před 20 lety napsán návrh zákona o službách BOZP, nesetkal se však s pochopením a nebyl přijat.

I tak ale by mělo platit, že veškeré otázky hygieny práce (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) by měl zaměstnavateli zajišťovat lékař pracovnělékařské péče. U nás se však pracovnělékařská péče zúžila na pouhé zajišťování lékařských preventivních prohlídek. Povinnosti, které jsou lékaři pracovnělékařské péče uloženy v § 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., (hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců, poradenství a dohled) lékaři dělat nechtějí nebo lépe ani neumí, protože nemají potřebné znalosti z oboru pracovního lékařství. Naši lékaři pracovnělékařské péče jsou především tzv. praktičtí lékaři, a tomu tak v cizině není, tam se běžně studuje pracovní lékařství jako plnohodnotný obor medicíny.

Zpět však ke klimatizaci. Jak vyplývá z ustanovení § 42 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., nucené nebo kombinované větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnance podle § 41 odst. 2 až 5. Jinak řečeno, klimatizace se zavádí všude tam, kde nemůže být celoročně zajištěno minimální množství (stanovené nařízením vlády v § 41 odst. 2) venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště. Navíc u  školících prostor také přichází v úvahu otázka, zda přirozené větrání by neznamenalo např. hluk z ulice apod.

Jinak ale klimatizace představuje určitý komfort na pracovišti. Problém je v tom, když zaměstnanci často vychází z klimatizovaného prostředí ven, kde je např. v letě 30 st. a více, mohou vznikat zdravotní problémy, protože lidskému organismu časté střídání teplot nevyhovuje. Z praxe znám, že většina zaměstnanců požaduje nastavit klimatizaci na 22 st., to ale je špatně, když venku je oněch 30 st. Rozdíl teplot v klimatizovaném prostoru a venku by neměl být větší než 5 či 6 st. Lékaři také říkají, že je třeba vzít v úvahu, že ne všichni zaměstnanci snesou klimatizaci, některé může bolet hlava, někteří mají dermatitické problémy a nejčastěji trpí letní rýmou nebo respiračním onemocněním. Jak také ale tvrdí lékaři, vnímání teplot je velmi individuální záležitost, záleží na věku, pohlaví, okamžitém zdravotním stavu, na jídle, na náladě, na míře stresu. Někomu vyhovuje 26, někomu 22 st., a to vše je třeba brát do úvahy při zavádění klimatizace na konkrétní pracoviště. Jak jsem uvedla výše, je však třeba vzít v úvahu typ pracoviště, jeho umístění v budově, ale i ohledem na venkovní prostředí atd. z toho důvodu by měl zaměstnavateli poradit se znalostí místních podmínek (a hlavně typu pracoviště, práce, která tam je vykonávaná) lékař pracovnělékařské péče.

---

Základní povinnosti při nakládání v s chemickými látkami v podniku.

3.7.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ztrácíte se v záplavě legislativních povinností? Nemáte externího poradce, nebo dostatečně dlouhou a bohatou praxi v oboru? Chcete ve své firmě nastolit pořádek a nastavit jasně definovaná pravidla?

Základní povinnosti při nakládání v s chemickými látkami v podniku

1. Vytvořit přehled klíčových surovin a rizikových faktorů všech používaných chemikálií
2. Získat aktuální bezpečnostní listy v českém jazyce
3. Archivovat bezpečnostní listy používaných chemikálií po dobu 10 let
4. Předat informace o riziku všem zaměstnancům
5. Mít přehled o klasifikacích látek (závazná klasifikace podle přílohy VI. nařízení 1272/2008 – CLP/ klasifikace z registračních dossierů)
6. Vyhodnotit riziko připravovaných roztoků a směsí, označit je a nastavit potřebná opatření
7. Zjistit, zda se na používané látky nevztahují některá z omezení (SVHC – kandidátský seznam, přílohy nařízení REACH XIV, XVII, POP´s, PIC, RoHS, P65, diisokyanáty aj)
8. Kontrolovat hodnoty přípustné expozice chemických látek v pracovním prostředí (NPK-P / PEL (CZ), případně OEL / STEL (EU) a případná rizika vyhodnotit
9. Zařadit objekt podle metodiky zákona o prevenci závažných havárií
10. Vyhodnotit objekt podle zákona o předcházení ekologické újmě
11. Zpracovat havarijní plán podle zákona o vodách
12. Vyhodnotit závod z pohledu požární ochrany na základě tříd hořlavosti, bodu vzplanutí apod.
13. Vypočítat produkci emisí VOC
14. Označit používané výrobky správně, srozumitelně a čitelně
15. Skladovat chemikálie v souladu s pravidly pro společné skladování (zohlednit skladovací třídy)
16. Správně zařadit a označit vznikající odpady –včetně klasifikace HP kódy, tvorby ILNO a etiket
17. Vyhodnotit soulad podmínek použití chemické látky na provozu s expozičním scénářem výrobce
18. Sledovat množství dovezené látky ze zemí mimo EU (třetí země) – v případě překročení 1 tuny/rok – registrovat; při nepřekročení stanoveného limitu oznámit do C&L (classification and labelling)
19. Oznámit vyráběné / dovážené látky / směsi / předměty do příslušných registrů a portálů (nebezpečné chemické směsi do PCN (ECHA submission portal); předměty s obsahem SVHC látky > 0,1% do SCIP databáze (ECHA))
20. Vytvořit potřebné přepravní dokumenty (ADR, RID, IMDG, IATA) v souladu s mezinárodní dohodou pro přepravu nebezpečných věcí, včetně výpočtu bodového hodnocení pro podlimitní přepravu

Ztrácíte se v záplavě legislativních povinností? Nemáte externího poradce, nebo dostatečně dlouhou a bohatou praxi v oboru? Chcete ve své firmě nastolit pořádek a nastavit jasně definovaná pravidla?

Máme pro Vás řešení…

SW CASEC Vám pomůže se všemi výše uvedenými povinnostmi. Jde o výjimečnou databázi bezpečnostních listů a chemických látek, která ve spojení s nastavenými vzorci a výpočty tvoří jedinečné softwarové řešení.

Práci v softwaru si snadno osvojíte i díky pravidelným bezplatným webinářům pro seznámení s jeho funkcemi a ukázkou práce v něm. Samozřejmostí jsou i intenzivní prezenční „Školení SW CASEC a aktuality v legislativě“.

V nabídce jsou i tematicky zaměřená školení „na míru“ Vašim požadavkům s garancí odborníků s mnohaletou poradenskou, konzultační a přednáškovou činností.

Vše lze zajistit jak prezenčně, tak online.

www.casec.cz