Stal se mi pracovní úraz na pracovišti při přejímce zboží, kdy jsem tlačila paletu zboží (600 – 800kg) na paletovém mechanickém vozíku. Došlo k úrazu krční páteře a ramene. Úraz zaměstnavatel přiznal jako pracovní. Nyní stále marodím, léčba prý bude trvat dlouho. Jelikož mám podepsanou smlouvu na dobu určitou (zaměstnavatel ji dává 3x za sebou), nevím, co se mnou bude dál. Vedoucí mi oznámila, že už se mnou nepočítá. Jak mám postupovat? Je mi 52 let, nevím, co se mnou bude dál. Ruka se nelepší, bude možná částečně poškozená.

Mám 2 dotazy: 1. Může žena (60kg) tahat zboží (600 – 800kg) na mechanickém paletovém vozíku? 2. Skončí mi v době pracovní neschopnosti pracovní poměr na dobu určitou, a co mám dělat dál?

Odpověď:

Dotaz č. 1:

Podmínky ochrany zdraví při práci s fyzickou zátěží stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Podle tohoto nařízení vlády platí, že přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N a pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N. Průměrný hygienický limit se nestanoví.

Nařízení vlády dále stanoví tzv. minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a bližší požadavky na pracovní postupy. Platí zásada, že před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí být zaměstnanec seznámen, pokud možno s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, jeho nejtěžší straně, s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může být vystaven při nesprávné ruční manipulaci s ním, zejména

s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,
s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména s nedostatkem prostoru ve svislém směru, s prací na nerovném, kluzkém a vratkém povrchu, v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, vlivem příliš časté nebo příliš dlouho trvající fyzické námahy, nedostatečného tělesného odpočinku, nedostatečné doby na zotavení a prací ve vnuceném pracovním tempu.

Dále platí zásada, že podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnance podmínky dané práce upraveny vhodnými organizačními opatřeními nebo použito vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění pohybového aparátu, a zaměstnanec musí být vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky. Za vhodný technický prostředek se považuje mechanické zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemenem nebo k jejímu omezení.

Dotaz č. 2:

Pro skončení pracovního poměru na dobu určitou bohužel neplatí žádná ochranná doba, takže pracovní poměr na dobu určitou může skončit i v době trvání pracovní neschopnosti. To je nevýhoda pracovního poměru na dobu určitou. Pro odškodňování pracovních úrazů ale platí zásada obsažená v § 271p zákoníku práce, že zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotčena. A právě u Vás půjde o to, že prokážete, že byste nebýt pracovního poměru na dobu určitou musela být dále zaměstnána. To prokážete snad jednoduše, vždyť i u zaměstnavatele jste měla uzavřeny tři pracovní poměry na dobu určitou (jak vyplývá z Vašeho dotazu) a asi nejste ve věku, kdy byste mohla si požádat o starobní důchod. Proto budete pak všechny nároky spojené s odškodněním tohoto úrazu uplatňovat vůči bývalému zaměstnavateli. Nejprve se bude jednat o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Po skončení pracovní neschopnosti se ale asi bude rozhodovat o tom, jestli dokonce nebude invalidní a pak byste měla asi nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Samozřejmě ostatní nároky – jako bolestné, ztížení společenského uplatnění i účelně vynaložené náklady spojené s léčením bude uplatňovat u bývalého zaměstnavatele bez ohledu na to, jestli pracovní poměr skončil.

Záznam o úrazu.

21.8.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je podpis na „Záznamu o úrazu“ pro zraněného právně závazný? Je nutný jeho podpis na „Záznamu o úrazu“? Vyskytl se případ, že zraněný zaměstnanec údajně po poradě s právníkem odmítá podepsat tento záznam, kde jako jedna z příčin úrazu je uvedeno porušení pracovní kázně, konkrétně čištění zařízení za jeho chodu. Zraněný s touto interpretací nesouhlasí.

Odpověď:

Podpis na záznamu o úrazu není třeba za každou cenu vyžadovat. Samo ustanovení § 105 zákoníku práce hovoří o tom, že zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu. Proto také i ve vzoru záznamu o úrazu v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu je uvedeno „datum a podpis postiženého (podle možnosti)“. Proto také doporučuji, aby se za každou cenu podpis postiženého (zejména v případech, kdy je postižený v pracovní neschopnosti či dokonce např. hospitalizován) nevyžadoval.

Smysl a účel záznamu o úrazu je rychlá a poctivá evidence tohoto úrazu (včetně řádného vyšetření úrazu ze strany zaměstnavatelů, a to jak zaměstnavatele, u kterého k úrazu došlo, tak zaměstnavatele, který je zaměstnavatelem postiženého zaměstnance) a ne záznam jednání se zaměstnancem, jestli porušil nebo neporušil bezpečnostní předpisy. Záznam úrazu má skutečně především význam evidenční. Neměli bychom se v praxi nechat mást např. Kooperativou a.s., která při odškodňování úrazu tento záznam vyžaduje, ona ho však vyžaduje z praktických důvodů, že jsou v něm poctivě zapsány všechny okolnosti případu. To je ale jen otázka praxe pojišťoven, to žádný předpis neurčuje, že zaměstnavatel musí pojišťovně doložit k žádosti o odškodnění pracovního úrazu záznam o úrazu.

Otázka, jestli byly nebo nebyly v souvislosti se vznikem pracovního úrazu porušeny bezpečnostní předpisy je otázkou deliberace neboli vyvinění se zaměstnavatele (plného nebo částečného, podle ustanovení § 270 zákoníku práce) z objektivní odpovědnosti za pracovní úraz je otázkou právní a ta se řeší se zaměstnancem až v souvislosti s projednáním odškodnění úrazu. Tím neříkám, že se má projednání odškodnění úrazu oddalovat, ale v žádném případě nedoporučuji, aby se tak dělo v souvislosti se zpracováním záznamu o úrazu, zejména v době když zaměstnanec je bezprostředně po úrazu v určitém „poúrazovém šoku“.

Z toho vyplývá, že zaměstnavatel může odeslat záznam o úrazu i bez podpisu postiženého zaměstnance, důležitější bude, že bude odeslán včas a že v něm budou přesně zachyceny příčiny a okolnosti úrazu. Pokud se zaměstnanec bude bránit (a tak se děje ve všech případech, když zaměstnavatel se alespoň částečně deliberuje ze své odpovědnosti), bude se třeba i případ řešit soudní cestou a tam se ukáže pravda – jestli zaměstnanec skutečně porušil bezpečnostní předpisy nebo jestli je neporušil. V judikatuře soudů nejsou tyto případy ojedinělé.

BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2023.

Limit pro fyzickou zátěž a ukončení pracovního poměru v době pracovní neschopnosti.

Záznam o úrazu.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje