BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu.*
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu.
29.8.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Platí pravidla a povinnosti dle zákona č. 262/2006Sb. pro zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání pro organizace typu „Obecně prospěšná společnost“? Na jejich činnosti se podílí i dobrovolníci bez nároku na odměnu.
Odpověď:
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání i dnes za platnosti druhého zákoníku práce upravuje § 205d zákoníku práce č. 65/1965 Sb. Toto ustanovení zůstalo i nadále platné přes § 365 nyní platného zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Podle výslovného znění § 205d starého zákoníku práce každý zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance je pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěn. To se nevztahuje na organizační složky státu vyjmenované v § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
Z uvedeného tedy vyplývá, že obecně prospěšná společnost pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být také pro případ své odpovědnosti z titulu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání být také pojištěna. To se nakonec týká i každého zaměstnavatele drobného živnostníka, který zaměstnává jednoho či dva pomocné dělníky. Ustanovení § 205d starého zákoníku práce pouze člení zaměstnavatele, a to následujícím způsobem. Zaměstnavatelé, kteří měli u České pojišťovny, akciová společnost, sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992 jsou nadále pojištěni tam. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice.
Z vyhlášky č. 125/1993 Sb. kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje. Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zákona č. 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října. Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, zaplatí zaměstnavatel první pojistné vypočítané z výše uvedeného základu stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
Práce v nuceném tempu.
21.8.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Máme práškovou lakovnu, která má dopravník, který je nepřetržitě puštěn rychlostí 4,5 m/min. Neumím určit, zda se jedná o práci v nuceném tempu, ale potřeboval bych to rozhodnout.
Odpověď:
Já Vám asi přesnou odpověď nedám, protože přesně nevím, co zaměstnanci u dopravníku dělají, jestli na něj na něj něco nakládají a v jakém tempu pracují. Rychlost dopravníku asi není pro posouzení celé věci až tak rozhodující, rozhodující je v jakém tempu musí u něj pracovat zaměstnanci. Práce ve vnuceném tempu, bývá někdy nazývána prací v taktu.
Pokud ale zaměstnanci zde pracují v určitém tempu, pak se zajisté o práci ve vnuceném tempu jedná, protože tato práce je navíc podřízena stroji. Tuto otázku doporučuji řešit spolu s lékařem pracovnělékařské péče, protože jde o otázku hygieny práce. Nakonec byste mohl požádat o pomoc příslušné pracoviště krajské hygienické stanice, které u Vás vykonává hygienický dozor.
Se znalostí místních podmínek se musí posoudit, jestli nejde např. i o práci monotónní nebo jestli tam ještě nepřichází v úvahu další rizikový faktor – přenášení břemen. Na to pak navazuje zařazení zaměstnanců do kategorie podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli a to musíte provést v dohodě s orgánem ochrany veřejného zdraví, tedy s hygienou, protože za určitých okolností může být práce u dopravníku zařazena do kategorie třetí.
Mateřská dovolená.
29.8.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Chci se po porodu co nejdříve vrátit do práce, mohu pracovat z domova a s péčí o miminko bude pomáhat babička. V zákoníku práce jsem našla, že mateřská dovolená nesmí být kratší než 14 týdnů, znamená to tedy, že se nemohu vrátit do práce podle svého uvážení, i když budu pracovat z domova?
Odpověď:
Obecně platí, že zaměstnankyně nastupuje mateřskou dovolenou zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Vyčerpá-li zaměstnankyně před porodem méně než 6 týdnů proto, že porod nastal dříve, než určí lékař, náleží jí mateřská dovolená v celé délce 28 (popř. 37 týdnů), pokud však nevyčerpala celých šest týdnů před porodem z jiných důvodů, náleží jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 (popř. 31) týdnů.
Zákoník práce výslovně stanoví, že doba mateřské dovolené nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů (tj. 6, popř. 8 týdnů před porodem a 8, popř. 6 týdnů po porodu) přitom doba mateřské dovolené nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu (tzv. šestinedělí). To platí i pro zaměstnankyni, které se dítě narodilo mrtvé, náleží mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. To je lékařské opatření – po porodu musí mít každá žena minimálně po dobu šestinedělí klid od práce, byť by to byla práce konaná z domova. Ustanovení § 195 odst. 5 zákoníku práce to říká jasně „Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.“
Pokud tedy žena dodrží zákonnou možnost a nastoupí 8 týdnů před porodem na mateřskou dovolenou, pak se může do práce vrátit hned po skončení šestinedělí. Pokud ale nenastoupí na mateřskou dovolenou v termínu oněch 8 týdnů před porodem, pak musí dodržet minimální povinnou ochranu – 14 dnů bez práce a o to později nastupuje do práce po porodu. To musíte dodržet i Vy, to je lékařské opatření v zájmu ochrany Vašeho zdraví.