BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Oznamovací povinnost zahraničního pracovníka.*
Vyplývají z instalace FVE o výkonu > 50kW vždy složité podmínky pro zásah?*
Prohlídky při práci s diisokyanáty – je stanoven objem prací?*
Oznamovací povinnost zahraničního pracovníka.
24.9.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Možná trochu mimo BOZP, ale částečně související. Jak je to prosím s povinností zaměstnavatele ohledně oznamovací povinnosti na úřad práce?
§ 87
(2) Nastoupí-li k výkonu práce na území České republiky zaměstnanec vyslaný v rámci nadnárodního poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, je jeho zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České republiky, a to nejpozději v den nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce.
Platí toto tedy i pro zaměstnance z naší centrály v Německu? Pokud k nám jednou vykonat pracovní činnost – na pozvání (např. seřízení stroje) a tato činnost trvá například 4 hodiny. Musíme tohoto zahraničního kolegu také hlásit na příslušný úřad práce, dle zákona o zaměstnanosti?
Odpověď:
Z Vámi citovaného § 87 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vyplývá, že pokud nastoupí do zaměstnání občan EU (ten a jeho rodinný příslušník mají v pracovněprávních vztazích stejné právní postavení jako občané ČR) nebo nastoupí-li cizinec, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání (cizinec s trvalým pobytem, azylant, rodinný příslušník člena diplomatické mise nebo cizinec, jehož výkon práce nepřesáhne po splnění dalších podmínek 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů), je zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce (podle místa výkonu práce), a to nejpozději v den nástupu k výkonu práce.
V písemné informaci uvede údaje vedené ve své evidenci podle § 102 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., (identifikační údaje o cizinci, adresu v zemi trvalého pobytu, číslo cestovního dokladu, údaje budoucího zaměstnavatele, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by zaměstnání mělo být vykonáváno atd.). Při skončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení nebo vyslání informovat příslušný úřad práce. Zaměstnavatel je dále povinen informovat úřad práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, nenastoupil do tohoto zaměstnání nebo jej ukončil před uplynutím doby, na kterou bylo uděleno. Tuto informaci musí zaměstnavatel splnit do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo nebo kdy skončil zaměstnání.
Pro výklad celého ustanovení je zásadní výklad pojmu „nastoupí-li zaměstnání nebo k výkonu práce“. Odpověď na to, co se považuje za výkon práce pro tyto účely (informační povinnost zaměstnavatele) nalezneme v ustanovení § 98 zákona č. 435/2004 Sb. Podle tohoto ustanovení platí, že povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta se podle tohoto zákona nevyžaduje mimo jiné k zaměstnání nebo k výkonu práce cizince, jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce.
Z uvedeného tedy vyplývá, že cizince, kteří u Vás vykonávají práci v rozsahu menším než 7 kalendářních dnů, hlásit na úřad práce nemusíte.
Vyplývají z instalace FVE o výkonu > 50kW vždy složité podmínky pro zásah?
18.9.2023, kpt. Ing. Ivana Sitařová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Vyplývají z instalace FVE o výkonu > 50kW vždy složité podmínky pro zásah? Naše firma provozuje objekt bez zvýšeného požárního nebezpečí. Nově budeme mít instalovanou FVE elektrárnu o výkonu 60 kW na střechu budovy. Celý objekt firmy má podle PBŘ nehořlavý konstrukční systém. Instalace FVE je změna skupiny I. Požární zatížení FVE je 5 kg/m2, podle PBŘ. Na stránkách HZS jsem si přečetla, že při provozu FVE nad 50 kW se musí zpracovávat DZP.
Znamená to zároveň, že při provozu FVE nad 50 KW je celý objekt zařazen do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím?
Je někde v normě nebo v nějakém právním předpisu nebo jiném závazném dokumentu uvedeno, kdy instalace FVE znamená, že se jedná o provozování činností, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah?
Odpověď:
FVE je možné obecně považovat z hlediska zásahu jednotkami požární ochrany za prostory a zařízení, kde vstup a činnost jednotky požární ochrany, bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení, může znamenat ohrožení zdraví a života hasičů. Podle normativních předpisů se jedná vždy o prostory s nebezpečím úrazu elektrickým proudem. Zatím užívané konstrukční prvky (spojovací boxy, střídače, měniče apod.) FVE nezajišťují, že i při jejich vyřazení z činnosti, není v zařízení nebezpečné napětí. Na plochách nebo na konstrukcích staveb, kde jsou FVE umístěny, zpravidla dochází vždy ke zhoršeným podmínkám zásahu (pád konstrukcí, ztížená manipulace s věcnými prostředky požární ochrany, velká nepřehledná plocha s umístěnými konstrukčními prvky vypínacími/odpojovacími).
I když není zařízení (prostor) FVE přímo uvedeno v závorce ustanovení § 18 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, lze zastávat názor, že činnost – provoz FVE, odpovídá podmínkám uvedeným ve shora citovaném ustanovení a v daných souvislostech tak vykazuje rozhodné znaky a lze ji proto začlenit do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně. Podmínky, které jsou uvedeny v § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci nelze považovat za plošně stanovené a je třeba vždy vycházet z posouzení konkrétního případu. Dle stanoviska Generálního ředitelství HZS ČR, by problematiku měl s provozovatelem činnosti místně příslušný hasičský záchranný sbor konzultovat a ke konkrétnímu zařízení (prostoru) tazateli písemně sdělit své stanovisko – zda se jedná o činnost, u které nejsou běžné podmínky pro zásah či nikoliv.
Provozovatel činnosti = provozovatel FVE, který je začleněn v kategorii se zvýšeným požárním nebezpečím je povinen plnit povinnosti stanovené předpisy o požární ochraně v odpovídajícím rozsahu zákona o požární ochraně. Mimo jiné je povinen, vést vybrané druhy dokumentace požární ochrany ve smyslu ustanovení § 15 zákona o požární ochraně a § 27 vyhlášky o požární prevenci. Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel, který určí rozsah dokumentace, jež musí být zpracována a vedena.
Pro účel zásahu jednotkami požární ochrany je pak nejvýznamnější dokumentací dokumentace zdolávání požáru (§ 34 zákona o požární ochraně), požární poplachové směrnice (§ 32 zákona o požární ochraně) a požární řád (§ 31 zejména odst. 2 písm. e) a f) zákona o požární ochraně) V této dokumentaci jsou uvedena rizika, která jsou právě důvodem k začlenění do kategorie činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a postupy k jejich snížení a eliminaci, např. podmínky pro bezpečný pobyt a pohyb osob, postup osoby zpozorující požár, konstrukční zvláštnosti objektu a stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy.
Zákonem č. 19/2023 Sb., došlo ke změně stavebního zákona, a to mimo jiné i jeho § 103, kde se za písmeno d) vkládá nové písmeno e). Podle tohoto nového písmene e) jsou stanoveny podmínky, kdy lze stavební úpravy nezbytné pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW nově realizovat bez stavebního povolení i bez ohlášení.
Ve vyhlášce č. 114/2023 Sb., jsou stanoveny požadavky bezpečné instalace výroben elektrické energie ve vztahu k naplnění požadavku § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. V případě nesplnění požadavků § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona (např. překročením výkonnostní hranice 50 kW nebo nesplnění podmínek pro bezpečnou instalaci) dochází ke zpracování standardní projektové dokumentace pro stavební povolení nebo pro ohlášení včetně požárně bezpečnostního řešení podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., vyhláška o požární prevenci a postupuje se podle platných technických norem; tedy nejsou uplatňovány požadavky vyhlášky č. 114/2023 Sb.
V případech, kdy se zpracovává projektová dokumentace v rámci řízení vyvolaného místně a věcně příslušným stavebním úřadem, může být vyžadováno stanovisko HZS k této projektové dokumentaci.
Od roku 2022 je v platnosti novelizace právních předpisů na úseku požární ochrany, která zavádí pojem „kategorizace“ objektu, kdy na základě začlenění stavby, příp. její posuzované části do dané kategorie není následně HZS kraje příslušný k vydávání stanoviska k projektové dokumentaci.
Pokud je provedeno „zakategorizování“ tak, že vyplývá povinnost posouzení HZS kraje, pak se předkládá k vyjádření požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument (dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby), na jehož podkladě je podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, následně vydáno závazné stanovisko.
Obsahové náležitosti požárně bezpečnostního řešení stanoví § 41 vyhlášky o požární prevenci.
Prohlídky při práci s diisokyanáty – je stanoven objem prací?
12.9.2023, Zbyněk Moravec, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Vyhláška č. 79/2013 stanoví, že při práci s izokyanátem (bez ohledu na kategorii práce) je třeba rozšířit náplň vyšetření preventivních prohlídek takto:
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Lhůty prohlídek: poprvé za 3 měsíce po nástupu k výkonu práce s izokyanáty, dále 1x za 1 rok
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Co se myslí pojmem „práce s izokyanátem“? Teoreticky to může být každý stavební dělník pracující s pěnou, kde jsou izokyanáty snad všude. Nebo se na to pohlíží tak, že musí jít o práci s chemikálií v otevřeném stavu? Nebo nad určitý počet hodin? Výše uvedené ustanovení by totiž většinu dělníku (plastikářský průmysl, automotive, stavebnictví) nasměrovalo bez ohledu na kategorii práce do režimu neúměrného množství prohlídek a vyšetření a s tím spojených nákladů pro firmu.
Odpověď:
Nařízení EU 2020/1149 bližší definici „práce“ neuvádí. Doporučil bych se přidržet souvisejících ustanovení vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií.
Tazatel zřejmě tuto souvislost nezaznamenal. Diisokyanáty totiž patří mezi invazivní alergeny s H větami 317 a 334.
Pokud se podíváte do přílohy vyhlášky do kapitoly 2. Chemické látky a směsi, podkapitoly „kategorie druhá“, písm, c), zjistíte, že jakákoliv expozice tam uvedeným látkám nebo směsím a alergeny mezi ně patří, aniž by byla podmíněna dobou expozice nebo koncentrací, je zařazena do kategorie druhé. Z této logiky analogicky vyplývá, že nebezpečí ohrožení zdraví je zde považováno za významné. § 2, odst. 2 zároveň hovoří o tzv. „charakteristické směně“ čemuž rozumím tak, že jde-li o pravidelnou činnost, což asi v uvedených oborech činnosti, které tazatel zmiňuje, nepochybně jde, budou atributy „práce“ splněny.
Je tedy i otázka, jak mají zaměstnance v rámci kategorizace práce zařazeného, z výše uvedeného je zřejmé, že nemohou být v nižší kategorii než 2, z čehož pramení nějaké důsledky. Jelikož věc spadá do působnosti KHS, bylo by asi vhodné konzultovat věc s místně příslušnou KHS.
Můj názor je ten, že se lékařským prohlídkám nevyhnou, nebo budou riskovat postihy, např. v podobě regresního řízení.