BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

 3. 5. 2022

Kontrola hygienických předpisů.

Počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu.

Záznam o pracovním úrazu

 

Kontrola hygienických předpisů.

19.4.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Který orgán kontroluje dodržování nařízení vlády č. 361/2007 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci?

Odpověď:

Podle § 82 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů přísluší krajské hygienické stanici řada povinností na úseku ochrany veřejného zdraví a mimo jiné i  povinnost vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, zákonem č. 258/2000 Sb., a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci. Ochranou zdraví při práci se v této souvislosti rozumí ochrana před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a  pracovní podmínky včetně vybavení pracovišť. Státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je tedy oním státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,  kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci je prováděcím předpisem nejen k zákoníku práce a k zákonu o zajištění dalších podmínek BOZP, ale i k zákonu o ochraně veřejného zdraví. Z těch všech důvodů kontrolním orgánem nad hygienickými předpisy jsou orgány ochrany veřejného zdraví, tedy především hygienické stanice. V příloze č. 3 k zákonu č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou uvedeny detašovaná pracoviště jednotlivých krajských hygienických stanic, na které se můžete v případě potřeby obrátit.


Počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu.

28.2.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, zda se při uvádění údaje – počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu musí odečíst např. přestávka na oddech a jídlo? Např. zaměstnanec má pracovní dobu od 6:00 – 14:00 hod. Pracovní úraz se mu stane ve 13,30 hod., v době od 12,00 – 12,30 hod. měl pauzu na oddech a jídlo. Odpracoval 7,5 hodiny, nebo díky přestávce jen 7 hodin pro účely uvedení daného údaje?

Odpověď:

Ano máte pravdu, správně se má uvádět čistá odpracovaná doba.

V záznamu o úrazu podle starého nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, platného do 31. prosince 2010, byla rubrika „Začátek směny“, ale tento údaj nevypovídal o počtu skutečně odpracovaných hodin před úrazem.

Z toho důvodu byla do nyní platného nařízení vlády č. 201/2010 Sb., zařazena rubrika „Počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu. To není jen o odečítání přestávky na jídlo a oddech, ale o odečítání všech dob, kdy zaměstnanec nepracoval např. z titulu překážky v práci (např. ráno byl 2 hodiny u zubaře).


Záznam o pracovním úrazu.

19.4.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je podpis na „Záznamu o úrazu“ pro zraněného právně závazný? Je nutný jeho podpis na „Záznamu o úrazu“? U nás se vyskytl se případ, že zraněný zaměstnanec údajně po poradě s právníkem odmítá podepsat tento záznam, kde jako jedna z příčin úrazu je uvedeno porušení pracovní kázně, konkrétně čištění zařízení za jeho chodu. Zraněný s touto interpretací nesouhlasí.

Odpověď:

Podpis na záznamu o úrazu není třeba za každou cenu vyžadovat. Samo ustanovení § 105 zákoníku práce hovoří o tom, že zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu. Ve vzoru záznamu o úrazu v nařízení vlády č. 201/2001 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu je sice uvedeno „datum a podpis postiženého“, ale doporučuji, aby se za každou cenu podpis postiženého (zejména v případech, kdy je postižený v pracovní neschopnosti či dokonce např. hospitalizován) nevyžadoval.

Smysl a účel záznamu o úrazu je rychlá a poctivá evidence tohoto úrazu (včetně řádného vyšetření úrazu ze strany zaměstnavatelů, a to jak zaměstnavatele, u kterého k úrazu došlo, tak zaměstnavatele, který je zaměstnavatelem postiženého zaměstnance) a ne záznam jednání se zaměstnancem, jestli porušil nebo neporušil bezpečnostní předpisy. Záznam úrazu má skutečně především význam evidenční. Neměli bychom se v praxi nechat mást např. Kooperativou a.s., která při odškodňování úrazu tento záznam vyžaduje, ona ho však vyžaduje z praktických důvodů, že jsou v něm poctivě zapsány všechny okolnosti případu. To je ale jen otázka praxe pojišťoven, to žádný předpis neurčuje, že zaměstnavatel musí pojišťovně doložit k žádosti o odškodnění pracovního úrazu záznam o úrazu.

Otázka, jestli byly nebo nebyly v souvislosti se vznikem pracovního úrazu porušeny bezpečnostní předpisy je otázkou deliberace neboli vyvinění se zaměstnavatele z objektivní odpovědnosti za pracovní úraz je otázkou právní a ta se řeší se zaměstnancem až v souvislosti s projednáním odškodnění úrazu. Tím neříkám, že se má projednání odškodnění úrazu oddalovat, ale v žádném případě nedoporučuji, aby se tak dělo v souvislosti se zpracováním záznamu o úrazu, zejména v době když zaměstnanec je bezprostředně po úrazu v určitém „poúrazovém šoku“.

Z toho vyplývá, že zaměstnavatel může odeslat záznam o úrazu i bez podpisu postiženého zaměstnance, důležitější bude, že bude odeslán včas a že v něm budou přesně zachyceny příčiny a okolnosti úrazu. Pokud se zaměstnanec bude bránit (a tak se děje ve všech případech, když zaměstnavatel se alespoň částečně deliberuje ze své odpovědnosti), bude se třeba i případ řešit soudní cestou a tam se ukáže pravda – jestli zaměstnanec skutečně porušil bezpečnostní předpisy nebo jestli je neporušil. V judikatuře soudů nejsou tyto případy ojedinělé.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526