Změny legislativy týkající se BOZP účinné od 1. ledna 2024.* 

Nové normy.* 

Příležitostné řízení vozidla zaměstnancem.* 

Změny legislativy týkající se BOZP účinné od 1. ledna 2024.

2.1.2024, Bc. Petra Dobešová, LL.M., MSc., Zdroj: Verlag Dashöfer

Nařízení vlády č. 330/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nabyde účinnosti od 1. 1. 2024. Tato novelizace přináší řadu změn a novinek, vybíráme pro Vás jen ty z praktického hlediska nejzásadnější.

Mikroklima – zátěž teplem:

Vypuštění stereoteploty a explicitní uvedení operativní teploty mezi fyzikální faktory, které zátěž teplem mimo množství metabolického tepla určují.

Větší důraz u dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce je kladen na výpočet z rovnice tepelné bilance v příslušné normě Ergonomie tepelného prostředí (většina zezávazněných norem v této části je již veřejně přístupná na webu https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/ ) oproti měření ztrát vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organismu a srdeční frekvence.

Změna minimálních teplot na pracovišti v Příloze č. 1, části A,  Tabulce č. 2 zpět na 20 °C pro třídy práce I a na 18 °C pro třídy práce IIa není novinkou. Již při jejich snížení v r. 2022 v důsledku nepříznivých cen energií a plynu (nařízení vlády č. 303/2022 Sb., účinné od 12. 10. 2022) se toto opatření zavedlo jako dočasné. Od 1. 7. 2024 se tedy teploty vrací na původní hodnoty podle předchozí novelizace. Pozor, totéž platí pro návrat k původním teplotám pro sanitární zařízení (šatny, umývárny, sprchy, záchody) v Příloze č. 10, Tabulce č. 1.

Fyziologie – celková fyzická zátěž (ruční manipulace s břemeny):

Zcela nově se v rámci hodnocení ruční manipulace s břemeny bude posuzovat hmotnost ručně manipulovaného břemene se zohledněním pracovní polohy, které vychází z vyhodnocení kompresní síly na meziobratlovou ploténku (L4/L5), hygienické limity uvedeny v příloze č. 5, části D, tabulce č. 7.

V rámci hodnocení ruční manipulace s břemeny dále dochází k drobné, leč významné změně – nahrazení spojky „nebo“ spojkou „a“ mezi kritérii energetický výdej a srdeční frekvence, tedy nově bude nutné pro hodnocení břemen obojí tak, jak je standardně požadováno u hodnocení celkové fyzické zátěže.

Nově se hygienické limity u prací s jinou délkou směny než 8 hodin (delších nebo kratších) pro faktory celkové fyzické zátěže, lokální svalové zátěže, pracovní polohy a ruční manipulace s břemeny určí podle přílohy č. 5, části D, tabulky č. 8. Hygienický limit pro kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen se stanoví proporcionálně podle konkrétní doby výkonu práce, přičemž nejvyšší přípustná celková kumulativní hmotnost břemen 10 000 kg (pro muže) a 6 500 kg (pro ženy) stanovená pro průměrnou 8h směnu nesmí být navýšena ani v prodloužené směně.

Dříve uváděné změny v trvání bezpečnostních přestávek JSOU ZRUŠENY. 29. 12. 2023 vyšlo ve sbírce zákonů nařízení vlády č. 452/2023 Sb., ze dne 20. 12. 2023, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 330/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Uplatňování bezpečnostních přestávek včetně délky trvání platí tedy jako dosud beze změn.

Osvětlenost:

U svislých a šikmých osvětlovacích otvorů na pracovišti umožňujících pohled ven nesmí bránit jejich výplně tomuto výhledu a musí umožňovat čistý, nedeformovaný a barevně nezkreslený výhled.

Poměrně zásadní změna se týká pracovišť, na kterých není vyhovující denní osvětlení, v praxi tedy takové, které je osvětleno pouze uměle – nově podle § 45 odst. 6 musí zaměstnavatel zajistit, aby práce na nově zřizovaných pracovištích a na základě písemné dohody s orgány ochrany veřejného zdraví i na současných pracovištích podle odstavce 5 písm. c) až e) s nevyhovujícím denním osvětlením netvořila více než polovinu směny, nebo aby po nejvýše 2 pracovních dnech trvalé práce na těchto pracovištích následovala nejméně jedna celá směna v prostoru splňujícím požadavky na denní nebo sdružené osvětlení, nebo následoval jeden den odpočinku.

Druhy pracoviště podle § 45 odst. 5 písm. a) až e) (před novelizací odst. 6) je oproti původnímu znění upraveno, jedná se o:

Pracoviště, kde technicky nebo technologicky nelze zajistit vyhovující denní osvětlení nebo sdružené osvětlení, lze provozovat nebo nově zřizovat pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech:
a) na kterém probíhá pouze noční provoz,
b) které musí být z technologických důvodů bez denního osvětlení,
c) jehož konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů; jedná se především o pracoviště za účelem obrany státu v režimu vyššího stupně zabezpečení,
d) na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením,
e) kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie.

Osvětlení venkovních pracovišť s rozlišením na pracoviště bez trvalé práce a s trvalou prací nově v § 45b a § 45c.

Nové normy.

2.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Seznam nových norem týkajících se BOZP z prosince 2023

Vydané ČSN

Příležitostné řízení vozidla zaměstnancem.

20.12.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informace k povinnostem zaměstnavatele v následujícím případě řízení vozidla:

Zaměstnanec, který standardně pracuje v kanceláři 8 hodin denně + 30 minut přestávka, od pondělí do pátku, má jet na pracovní cestu, kde je špatné spojení veřejnou dopravou, proto požádá nadřízeného, jestli může jet autem. Jsou možnosti jet vozidlem zaměstnavatele, pokud bude k dispozici, nebo soukromým vozidlem zaměstnance (vlastním nebo půjčeným). Začátek a konec pracovní cesty přesáhne pracovní dobu zaměstnance.

Pokud bude zaměstnavatel s řízením zaměstnance souhlasit, jaké má v tomto případě zaměstnavatel povinnosti, co se týká školení ve vztahu k řízení (co by mělo být obsahem), zdravotní způsobilosti, evidence doby řízení, maximální denní doby řízení (kolik hodin za den celkově může zaměstnanec řídit), podmínek použití vozidla, zda může zaměstnanec přibrat spolucestující, případně jiné další povinnosti?

Odpověď:

Obecně platí, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Pokud taková dohoda uzavřena není, zaměstnavatel není oprávněn zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Zákoník práce nestanovuje formu dohody o vyslání na pracovní cestu, lze tudíž mít za to, že ústní či konkludentní forma je dostačující. Všeobecně se však zaměstnavatelům doporučuje, aby dohodu o vysílání na pracovní cestu uzavírali se zaměstnancem písemně. Proto si zaměstnanec musí sám zvážit, jestli pojede na pracovní cestu, jejíž doba trvání přesáhne jeho klasickou délku směny. Jak jsem uvedla, vyslání zaměstnance na pracovní cestu je výhradně věcí jeho dohody se zaměstnavatelem.

Pokud zaměstnanec s pracovní cestou souhlasí, pak § 153 zákoníku práce ukládá zaměstnavateli mimo jiné, aby určil dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, a to předem písemně a přitom přihlédl k oprávněným zájmům zaměstnance. To vše právě proto, že pracovní cesta představuje podstatný zásah do pracovní doby zaměstnance. Při určení počátku a konce pracovní cesty musí zaměstnavatel zohlednit také skutečnost, že za dobu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů mimo předem rozvrženou pracovní dobu, kterou je i doba strávená na cestě tam a zpět, nemá zaměstnanec právo na mzdu či plat, protože práci nekoná. Za způsob dopravy se považuje určení dopravního prostředku, který zaměstnanec musí použít k cestě do určeného místa plnění pracovních úkolů. Při volbě dopravního prostředku však musí zaměstnavatel přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance, kterými jsou především je jeho zdravotní stav a fyzická kondice s přihlédnutím ke vzdálenosti do místa určeného k výkonu práce na pracovní cestě. Za dopravní prostředek může být určeno jak soukromé vozidlo zaměstnance, tak služební vozidlo. V případě soukromého vozidla zaměstnance se obecně doporučuje, aby zaměstnavatel požadoval, aby auto mělo sjednanou havarijní pojistku.

Zaměstnavatel by si v takovém případě měl ověřit pouze, zda má dotyčný zaměstnanec platný řidičský průkaz a – v případě že kde o řidiče staršího 50 let – také posudek o zdravotní způsobilosti (§ 87 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů). Zaměstnanec, který nemá sjednán jako druh práce „řidič“ se v okamžiku, kdy souhlasí, že pojede na pracovní cestu a že bude sám řídit vozidlo, stává tzv. „řidičem referentského vozidla“. V takovém případě se na něj a na zaměstnavatele vztahuje nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Nějaké zvláštní školení nebo ověřování zdravotní způsobilosti není třeba, předpokládá se, že když má zaměstnanec řidičské oprávnění, že řídit umí.

Podle nařízení vlády č. 168/2002 Sb., je zaměstnavatel povinen však zajistit, aby zaměstnanec nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny. Tomu musí uzpůsobit i naplánování začátku a konce cesty. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut. Zaměstnanec během bezpečnostní přestávky nesmí vykonávat žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru nad vozidlem a jeho nákladem. Zaměstnavatel musí také vést v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek. To např. pro případ, že by došlo k úrazu.

Nakonec pokud se týká spolucestujícího, tak to je věc spadající pod podmínky pracovní cesty podle § 153 zákoníku práce a o těch rozhoduje výhradně zaměstnavatel. Zaměstnanec nemůže bez souhlasu zaměstnavatele vést v automobilu dalšího cestujícího.