Bezpečnostní přestávky, aneb mnoho povyku pro nic.* 

Nesplnitelný požadavek v bezpečnostním listu chemické látky.* 

Pracovní úrazy v ohřívárně.* 

Bezpečnostní přestávky, aneb mnoho povyku pro nic.

12.1.2024, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)

To, co platilo (o délce bezpečnostních přestávek), to bylo zrušeno, aby to zrušené, bylo zase zrušeno tak, aby zase platilo to, co platilo původně.

Srozumitelněji lze záležitost vysvětlit asi takto:

1. Dne 18. října 2023 bylo vydáno nařízení vlády č. 330/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost předmětných ustanovení byla stanovena na 1. leden 2024.

V ustanovení nařízení vlády byla (mimo jiné změny), změněna délka bezpečnostních přestávek u těchto činností:

• při práci s celkovou fyzickou a lokální svalovou zátěží (§ 25a NV č. 361/2007 Sb.),
• při práci v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách (§ 27a NV  č. 361/2007 Sb.)
• při práci spojené s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity   (§ 30 odst. 3 NV č. 361/2007 Sb.)
• při práci spojené s monotonií, jakož i při práci ve vnuceném pracovním tempu (§ 33 NV č. 361/2007 Sb.)
• při práci spojené se zrakovou zátěží (§ 35 NV č. 361/2007 Sb.).

U shora uvedených ustanovení změna právní úpravy spočívala v délce bezpečnostních přestávek, kdy původní text: „práce … musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách“, byl nahrazen slovy: „práce … musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání nejméně 10 minut nejpozději po každých 2 hodinách“.

2. Dne 20. prosince 2023 bylo vydáno nařízení vlády č. 452/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost změny právní úpravy byla stanovena na 1. leden 2024.

To, co bylo zrušeno (v oblasti délky bezpečnostních přestávek), nařízením vlády č. 330/2023 Sb., bylo vráceno zpět do podoby platné před 18. říjnem 2023.

Právní ustanovení, u kterých proběhlo změnové řízení (u bezpečnostních přestávek) a zase došlo k návratu do původního znění, je dále uvedeno ve znění, jaké platí k 1. lednu 2024:

        2.1 Paragraf 25a NV č. 361/2007 Sb., zní:

,,Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží překračující hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“

       2.2 Paragraf 27a NV č. 361/2007 Sb., zní:

,,Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh po dobu překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“

      2.3 Paragraf 30 odst. 3 NV č. 361/2007 Sb., zní:

,,Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“

     2.4 Paragraf 33 NV č. 361/2007 Sb., zní:

,,Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“

     2.5 Paragraf 35 NV č. 361/2007 Sb., zní:

,,Práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“

3.   Upozornění: na změny právní úpravy stanovené NV č. 330/2023 Sb., kterým se mění NV č. 361/2007 Sb., které se netýkaly bezpečnostních přestávek nařízení vlády č. 452/2023 Sb., nedopadá (tyto změny v NV č. 361/2007 Sb. zůstávají platné).

Autor proto doporučuje, aby došlo (prostřednictvím odpovědných osob), k promítnutí nových právních požadavků (uvedených v NV
č. 330/2023 Sb.), do systému managementu BOZP ve Vašich firmách a organizacích.

---

Nesplnitelný požadavek v bezpečnostním listu chemické látky.

7.11.2023, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

U klienta jsem nastavil a provedl opatření na základě bezpečnostního listu. Teď klient k látce obdržel nový bezpečnostní list a nová, tam doporučená opatření, přestože se vlastnosti látky v podstatě nezměnily, jsou nyní nesplnitelná. Zejména doporučení „Uchovávejte pouze v prostorách vybavených samočinným hasicím zařízením.“ Jenže klient tuto látku skladuje po 25 litrových kanystrech a rozváží po stovkách menších klientů.

Jak je možné, že dvě srovnatelné chemické látky mají ve svých bezpečnostních listech úplně jiná opatření.

Jaká je v tomto případě odpovědnost tvůrců? Které ze státních orgánů toto dozorují? Jak má uživatel postupovat, když objektivně nesmyslné požadavky z bezpečnostního listu nedovede splnit?

Odpověď:

Bezpečnostní list: odpovědnost tvůrců

Na tvůrce bezpečnostního listu v tomto případě skutečně připadá největší díl odpovědnosti. Bezpečnostní list je dokument, který má zajistit bezpečnou manipulaci s chemickou látkou nebo směsí. Vytváří se pro průmyslové a profesionální uživatele, spotřebiteli musí veškerá rizika být sdělena na etiketě a v návodu k použití.

Pro nebezpečné chemické látky musí být (až na výjimky) vypracovány také expoziční scénáře, které detailně popisují podmínky pro ochranu zdraví (technické vybavení, OOPP) a také pro ochranu životního prostředí (množství látky možné k vypouštění do životního prostředí, případně nastavené záchyty). O havarijních stavech expoziční scénáře nevypovídají.

Výrobce často, pokud je tedy zodpovědný, sestavuje bezpečnostní list tak, aby byla rizika limitována k nule, což odpovídá maximálním prvkům ochrany a „zábrany“. Uživatel má povinnost tyto informace převzít a zavést, popřípadě na základě odborného posouzení BOZP na pracovišti nebo PO dle norem upravit na svůj reálný stav – přebírá však tím rizika spojená s expozicí látce/směsi.

Znění P pokynů si může upravovat „mírně“ dle vlastních informací a potřeb, musí být zachován smysl P pokynu. Přiřazení P pokynu je zcela na něm, není nikde závazné znění předpisu, jaký P pokyn se má použít. Pouze v Příloze IV nařízení CLP jsou doporučení, pro které nebezpečnosti by jaký pokyn měl být. Jediný závazný pokyn je P501 o likvidaci odpadu a to pouze pro spotřebitelská použití.

Kdo ze státu plnění požadavků bezpečnostních listů dozoruje?

Formát a obsah bezpečnostního listu kontroluje Česká inspekce životního prostředí. Kontrolují klasifikace, označení, oddíl 13 ohledně odpadů – protože na to mají kompetentní osoby.
V oblasti oddílu 8 – OOPP k tomu zase přihlíží Krajské hygienické stanice. Ty kontrolují, jak jsou výrobci, dovozci, následnými uživateli, distributory a dodavateli předmětů dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, z hlediska ochrany zdraví.

Co poradit závěrem?

Osobně bych komunikovala s dodavatelem/výrobcem chemické směsi a diskutovala nutnost uvedeného P pokynu a tlačila výrobce k úpravě, pokud jsou požadavky skutečně nadstandardní.

---

Pracovní úrazy v ohřívárně.

2.2.2024, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: Verlag Dashöfer

Úraz zaměstnance v ohřívárně má souvislost s nepříznivými mikroklimatickými podmínkami při práci v chladném prostředí. Proto budou nejprve uvedeny základní právní ustanovení, dopadající na problematiku zátěže zaměstnanců chladem.

1.   Přehled právních ustanovení a definic s vazbou na zátěž zaměstnanců chladem

V zákoně č. 309/2006 Sb. jsou v § 7 odst. 1 popsány rizikové faktory pracovních podmínek, jejichž součástí jsou i nepříznivé mikroklimatické podmínky, například extrémní chlad:

,,Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu. Rizikovými faktory jsou zejména … nepříznivé mikroklimatické podmínky, například extrémní chlad … Nelze-li výskyt … a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, … používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.“

Prováděcím předpisem k shora uvedenému je především nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kde jsou uvedeny § 6 až 8 a dále v § 44 a v § 55, bližší požadavky pro práci zaměstnanců v chladu.

Přehled definic s vazbou na zátěž zaměstnanců chladem:

Ohřívárna – § 44 NV č. 361/2007 Sb.:
,,Ohřívárna musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle
§ 55 odst. 3 NV č. 361/2007 Sb.“

Pomocná zařízení – § 55 odst. 1 a 3 NV č. 361/2007 Sb.:
,,Odst. 1: Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi a na sušení pracovního oděvu a obuvi, místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň a prostor pro uskladnění úklidových prostředků.

Odst. 3: Místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost a v blízkosti pracoviště. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větraná, osvětlena denním světlem podle § 45 odst. 8 a vytápěna nejméně na 20 °C. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly tak, aby jejich počet odpovídal počtu zaměstnanců nejpočetněji zastoupené směny. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídla, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídla. Na místnost pro odpočinek, která musí být z technologických důvodů umístěna pod úrovní terénu, se nevztahuje požadavek zajištění denního osvětlení a přirozeného větrání.“

Minimální opatření k ochraně zdraví a bližší hygienické požadavky na pracoviště – § 7 odst. 2 a 3 NV č. 361/2007 Sb.:
,,Odst. 2: Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v korigované teplotě 4 °C a nižší má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut.

Odst. 3: Nejde-li u práce spojené s manipulací s materiálem, jehož teplota je 10 °C a nižší, používat rukavice proti chladu a druh práce vyžaduje přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, musí být zaměstnanci umožněna po ukončení takové práce bezpečnostní přestávka určená pro prohřátí rukou v trvání minimálně 5 minut.“

 

Bližší podmínky poskytování ochranných nápojů – § 8 odst. 1 a 5 NV č. 361/2007 Sb.:
,,Odst. 1: K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. … Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.

Odst. 5: Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na:
        a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 ºC,
b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 ºC.“

      2. Posuzování různých variant úrazů, v souvislosti se zátěží zaměstnance chladem

Posuzovány budou tyto úrazové děje:

– cesta zaměstnance z pracoviště do ohřívárny (2.1),

– pobyt zaměstnance v ohřívárně, za účelem prohřátí rukou (2.2),

– příprava teplého ochranného nápoje (2.3),

– konzumace teplého ochranného nápoje (2.4),

– cesta zaměstnance z ohřívárny zpět na pracoviště (2.5).

 

       2.1 Cesta zaměstnance z pracoviště do ohřívárny

Při úrazu zaměstnance na cestě do ohřívárny, kdy cílem cesty je naplnění práva zaměstnance na bezpečnostní přestávku (§ 7 odst. 2 a 3 NV č. 361/2007 Sb.), musí zaměstnavatel takový úraz hodnotit jako úraz pracovní. Odůvodnění: jedná se úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, kdy je takový úkon potřebný, aby zaměstnanec mohl vykonávat uloženou práci (podle § 274 odst. 1 první věta ZP).

Poznámka č.1: Pokud zaměstnavatel vnitřním předpisem stanoví (nebo vedoucí zaměstnanec uloží pokyn), aby bezpečnostní přestávky a související činnosti probíhaly v jiné frekvenci a při jiných klimatických podmínkách (kdy minimální právní požadavky musí být vždy respektovány), platí pro případný úraz zaměstnance stejný závěr – jedná se o pracovní úraz.

     2.2 Pobyt v ohřívárně, za účelem prohřátí rukou

Úraz zaměstnance při pobytu v ohřívárně, kdy účelem pobytu je prohřátí rukou (v rámci bezpečnostní přestávky), podle § 7 odst. 2 a 3 NV č. 361/2007 Sb., je takový úraz zaměstnance – úrazem pracovním. Odůvodnění: jedná se úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, kdy je takový úkon potřebný, aby zaměstnanec mohl vykonávat uloženou práci (podle § 274 odst. 1 první věta ZP). Poznámka č. 1 platí i v tomto případě.

Upozornění: Pokud by ovšem k úrazu zaměstnance došlo v situaci, kdy má zaměstnanec zájem se ,,schovat“ do ohřívárny (nepracuje – má snahu se vyhnout plnění pracovních povinností), jednalo by se o exces (výrazné vybočení z plnění pracovních povinností), a takový úraz by úrazem pracovním nebyl.

    2.3 Příprava teplého ochranného nápoje

Úraz zaměstnance v ohřívárně při přípravě teplého ochranného nápoje, kdy cílem činnosti je naplnění práva zaměstnance na teplý ochranný nápoj (§ 8 odst. 1 NV č. 361/2007 Sb.), musí být zaměstnavatelem posouzen jako úraz pracovní. Odůvodnění: jedná se úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, kdy je takový úkon potřebný, aby zaměstnanec mohl vykonávat uloženou práci (podle § 274 odst. 1 první věta ZP). Pokud by jeden zaměstnanec připravoval teplý ochranný nápoj pro ostatní spolupracovníky nebo by nápoj připravoval vedoucí zaměstnanec pro podřízené zaměstnance a došlo by k úrazu, je závěr pořád stejný – jedná se o pracovní úraz.

O stravování zaměstnance se nejedná, protože cílem přípravy teplého nápoje není konzumace nápoje za účelem ,,osvěžení se“ nebo za účelem doplnění tekutin, ale zaměstnanec plní povinnost uloženou mu právním předpisem/uloženou zaměstnavatelem. Poznámka č. 1 platí i v tomto případě.

Upozornění: Pokud by ovšem k úrazu zaměstnance došlo v situaci, kdy má zaměstnanec zájem se např. osvěžit teplým nápojem (káva/čaj), ale podle shora uvedených pravidel se nejedná o činnost související s omezením zátěže zaměstnance chladem, jednalo by se o stravování. V tomto případě se o pracovní úraz nejedná, protože na základě § 274 odst. 1 druhá věta ZP, je stravování z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyňato.

        2.4 Konzumace teplého ochranného nápoje

Úraz zaměstnance v ohřívárně při konzumaci teplého ochranného nápoje, kdy cílem činnosti je naplnění práva zaměstnance na teplý ochranný nápoj (§ 8 odst. 1 NV č. 361/2007 Sb.), je takový úraz nutné hodnotit jako úraz pracovní. Odůvodnění: jedná se úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, kdy je takový úkon potřebný, aby zaměstnanec mohl vykonávat uloženou práci (podle § 274 odst. 1 první věta ZP). O stravování zaměstnance se nejedná, protože cílem konzumace teplého nápoje není ,,osvěžit se“/doplnit tekutiny, ale zaměstnanec plní povinnost uloženou mu právním předpisem/uloženou zaměstnavatelem. Poznámka č. 1 platí i v tomto případě.

Upozornění: Pokud by ovšem k úrazu zaměstnance došlo v situaci, kdy má zaměstnanec zájem se např. osvěžit teplým nápojem (káva/čaj), ale podle shora uvedených pravidel se nejedná o činnost související s omezením zátěže zaměstnance chladem, jednalo by se o stravování. V tomto případě se o pracovní úraz nejedná, protože na základě § 274 odst. 1 druhá věta ZP, je stravování z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyňato.

      2.5 Cesta zaměstnance z ohřívárny na pracoviště

Při úrazu zaměstnance na cestě z ohřívárny na pracoviště, kdy cílem cesty byl návrat zaměstnance k plnění pracovních úkolů, po naplnění práva zaměstnance na bezpečnostní přestávku (§ 7 odst. 2 a 3 NV č. 361/2007 Sb.). Úraz zaměstnance je nutné hodnotit jako úraz pracovní. Odůvodnění: jedná se úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních, kdy je takový úkon potřebný, aby zaměstnanec mohl vykonávat uloženou práci (podle § 274 odst. 1 první věta ZP). Poznámka č. 1 platí i v tomto případě.

 

3.     Rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě, ve věci: Zranění zaměstnance při konzumaci ochranného nápoje v průběhu pracovní doby

Na shora uvedené varianty úrazů zaměstnanců (vzniklých při činnostech souvisejících s ochranou zdraví zaměstnanců před účinky zátěže chladem), lze použít rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě (viz níže), které je uvedenou ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

3.1 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek – definice

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek (tzv. zelená sbírka) je významným prostředkem pro zajištění jednotného rozhodování českých soudů. Vydává ji Nejvyšší soud České republiky, ročně vychází deset sešitů a sešit rejstříků. Publikují se v ní sjednocující stanoviska Nejvyššího soudu a vybraná judikatura obecných soudů.“

    3.2 Rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě, ze dne 30. 3. 1976, sp. zn. 5 C 140/76 – Zranění zaměstnance při konzumaci ochranného nápoje v průběhu pracovní doby

Právní věta:

Požívání nápojů, které je organizace povinna pracovníkům v horkých provozech bezplatně poskytovat (§ 133 odst. 2 ZP1965 a výnos ministerstva zdravotnictví, č.j. HE-3402-1963 z 27. 12. 1963) je úkonem potřebným k výkonu práce ve smyslu ustanovení § 41 odst. 3 nařízení vlády č. 54/1975 Sb. a jde tedy o úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů ve smyslu ustanovení § 190 odst. 1 ZP1965. Nejde tu o stravování ve smyslu ustanovení § 41 odst. 3, věta druhá, nařízení vlády č. 54/1975 Sb. Dojde-li tedy při takovém úkonu k úrazu, jde tu o pracovní úraz ve smyslu ustanovení § 190 odst. 1 ZP1965.

Popis případu/úrazového děje

Navrhovatel (zraněný zaměstnanec) podal u rozhodčí komise na svém pracovišti návrh, kterým se domáhal rozhodnutí, že organizace je mu povinna odškodnit úraz, k němuž došlo při výkonu zaměstnání. Uvedl v návrhu, že jako pracovník v horkém provozu dostává bezplatně od organizace poukázky do kantýny na limonádu, aby doplňoval tekutiny, které se mu z těla odpařují. Když si tuto limonádu vyzvedl v závodní kantýně, odnesl si ji na své pracoviště a tam potom láhev s limonádou normálně otvírákem otvíral. Přitom však došlo k rozlomení láhve, takže část hrdla zůstala v korunkovém uzávěru, a špicí tohoto střepu se zranil na palci levé ruky. V důsledku toho byl práce neschopen a vznikla mu škoda na ušlém výdělku.

Organizace navrhovala zamítnutí návrhu s poukazem na to, že jde o úraz při stravování a že za takové úrazy nenese organizace odpovědnost.

Rozhodčí komise o návrhu rozhodla tak, že návrhu vyhověla. Dovodila, že konzumování limonády nelze v tomto případě považovat za stravování, když jde vlastně o požívání ochranného nápoje, který je odpůrce povinen poskytnout pracovníkům v horkém provozu a tito pracovníci jsou povinni v zájmu ochrany zdraví při práci tyto nápoje konzumovat.

Proti rozhodnutí rozhodčí komise organizace včas podala námitky a v nich znovu opakovala, že šlo o úraz při stravování, za který organizace nenese odpovědnost.

Rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě

Soud po provedeném dokazování došel k názoru, že jde o pracovní úraz, protože k němu došlo při přípravě na práci a nikoli při stravování. Šlo o nápoj, který dostal žalobce od žalované organizace na doplňování tekutin, odpařených z jeho těla při práci v horkém provozu a tento nápoj konzumoval mimo pracovní přestávku na jídlo a oddech. Šlo tu tedy o požívání nápojů, které mají sloužit k úhradě tekutin a dalších látek ztracených nadměrným pocením v horkém prostředí, nezbytných pro život, zdraví a předcházení nepřiměřeným reakcím na tepelné zatížení (nadměrný pocit žízně apod.)

Žalovaná organizace také neprokázala, že by žalobce otvíral láhev s limonádou nějakým nepřiměřeným způsobem. Proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu.

Závěr

Shora uvedené závěry k různým úrazovým dějům vychází z několikaletého studia judikátů vyšších soudů k problematice pracovních úrazů zaměstnanců a dále z odborné publikace Pracovní úrazy v judikatuře, kdy autor článku je autorem této publikace.

Problematika ochranných nápojů je uvedena v knize v kapitole 19 na straně 198, viz judikát Okresního soudu v Jihlavě z roku 1976, který se v potřebných souvislostech vypořádal s úrazem zaměstnance při konzumaci ochranného nápoje.