DANĚ – Informace nejen pro podnikatele.
O zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin přes FÚ.
Zpochybnění nároku na odpočet DPH u vozidla.
Informace k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
4.2.2022, Zdroj: Generální finanční ředitelství
Generální finanční ředitelství vydává informaci k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblastí daní a některé další zákony, a kterým je s účinností od 1. 1. 2021 umožněno účetním jednotkám, které jsou obchodními korporacemi a které nepředávají účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky, využití zvláštního způsobu zveřejňování účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, kdy tyto účetní jednotky mohou požádat správce daně z příjmů, aby předal účetní závěrku obsaženou v daňovém přiznání příslušnému rejstříkovému soudu místo účetní jednotky.
S účinností od 1. 1. 2021 je novelou zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), zákonem č. 609/2020 Sb. umožněno účetním jednotkám, které jsou obchodními korporacemi a které nepředávají účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky, využití zvláštního způsobu zveřejňování účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, kdy tyto účetní jednotky mohou požádat správce daně z příjmů, aby předal účetní závěrku obsaženou v daňovém přiznání příslušnému rejstříkovému soudu místo účetní jednotky.
Tato nová možnost zveřejnění účetních závěrek by měla nezanedbatelným způsobem přispět ke snížení administrativní zátěže a odstranění duplicity při odevzdávání stejných formulářů vícero orgánům veřejné moci, kdy účetní jednotky každoročně odevzdávají své účetní závěrky finanční správě jako přílohu daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a současně mají povinnost stejné účetní informace zakládat do sbírky listin veřejného rejstříku.
Nová právní úprava zakotvená v ustanovení § 21b zákona o účetnictví normuje možnost předávat účetní závěrku více subjektům státní správy prostřednictvím jednoho podání, kterým je daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Podle přechodného ustanovení k § 21 zákona o účetnictví se tato nová právní úprava poprvé použije na předání účetní závěrky, která je přílohou daňového přiznání (dodatečného daňového přiznání) a je sestavena za účetní období, které započalo nejdříve 1. ledna 2021 a skončilo nejdříve 31. prosince 2021.
Využití tohoto způsobu předání účetní závěrky je realizováno formou přílohy k formuláři daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob platného pro zdaňovací období započatá v roce 2021, konkrétně pak tiskopisem Přílohy k položce 11 I. oddílu daňového přiznání s označením 25 5404/I MFin 5404/I – vzor č. 1 „Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku“.
S ohledem na to, že účetní závěrka a žádost o její předání je přikládána jako příloha, tj. nedílná součást daňového přiznání, vztahují se na toto podání obecná pravidla daňového řádu. K tomuto úkonu v souvislosti s účetní závěrkou není tudíž potřeba udělit speciální plnou moc, postačuje plná moc zahrnující rozsah pro podání daňového přiznání (dodatečného daňového přiznání) k dani z příjmů.
Obligatorním požadavkem pro vyřízení žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin je elektronická forma podání daňového přiznání včetně všech jeho příloh, a to ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů. Dále se pak ve smyslu § 21b zákona o účetnictví nesmí jednat o daňové přiznání nepřípustné a shodně s § 138 daňového řádu se podle § 21b odst. 4 zákona o účetnictví nepřihlíží k podání, dojde-li k jeho nahrazení opravným daňovým přiznáním. K předání účetní závěrky nedojde též v případě, nebudou-li odstraněny vady podání spočívající ve skutečnosti, že nebylo učiněno způsobem stanoveným v § 21b zákona o účetnictví.
Splňuje-li podání všechny stanovené podmínky, předá správce daně z příjmů prostřednictvím informačních systémů veřejné správy účetní závěrku rejstříkovému soudu ke zveřejnění ve sbírce listin. Předání proběhne výhradně v rozsahu určeném účetní jednotkou, resp. daňovým subjektem. Přitom zůstává zcela na odpovědnosti účetní jednotky, zda rozsah přiložených dokumentů požadovaných k předání do sbírky listin odpovídá rozsahu povinnosti, která jí plyne ze zákona o účetnictví.
Povinnost účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku je splněna, nebo částečně splněna, již okamžikem, kdy bylo podání učiněno u příslušného správce daně z příjmů.
K oceňování věcných břemen
3.2.2022, Zdroj: Ministerstvo financí
Ministerstvo financí vydalo stanovisko k problematice oceňování věcných břemen dle zákona o oceňování majetku s účinností od 1. ledna 2021.
Novelou zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), a navazující prováděcí vyhlášky se s účinností od 1. 1. 2021 podstatně změnil postup ocenění věcných břemen a definoval způsob oceňování závady na nemovité věci.
Věcná práva k nemovitým věcem jsou vypořádána ve čtvrtém dílu zákona o oceňování majetku, konkrétně v § 16a oceňování práva stavby, v § 16b oceňování věcných břemen a v § 16c ocenění závady na nemovité věci. V prováděcí vyhlášce to jsou ustanovení § 39a a § 39b. Věcná břemena i závady na majetku jsou v zákoně o oceňování majetku vypořádávána v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský zákoník“). Věcné břemeno je definováno v §§ 1257 a dalších občanského zákoníku.
Podrobnější informace:
- Stanovisko k problematice oceňování věcných břemen v plném znění
- Odpovědi na časté otázky k věcným břemenům
O zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin přes FÚ
8.2.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin lze podat zároveň s podáním přiznání za rok 2021.
Obchodní korporace mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin veřejného rejstříku. Některé z nich předávají účetní závěrku prostřednictvím ČNB, ostatní musely doposud tuto povinnost plnit samy.
Počínaje rokem 2021 byl novelizován § 21b ZoÚ v tom smyslu, že lze využít zvláštního způsobu zveřejňování účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, kdy mohou účetní jednotky požádat správce daně z příjmů, aby předal účetní závěrku obsaženou v daňovém přiznání příslušnému rejstříkovému soudu místo účetní jednotky.
Účetní závěrka je vždy přílohou daňového přiznání, nejde tedy o žádnou novou povinnost. Naopak jde o administrativní zjednodušení, neboť povinnost bude splněna správcem daně místo společnosti.
Je potřeba vyplnit přílohu k formuláři daňového přiznání, konkrétně přílohu k položce 11 I. oddílu daňového přiznání „Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku“.
Žádost rovněž obsahuje pole pro email, na který správce daně pošle informaci o předání účetní závěrky rejstříkovému soudu.
Zpochybnění nároku na odpočet DPH u vozidla
7.2.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nejvyšší správní soud řešil případ daňové kontroly, v jejímž rámci byl zpochybněn nárok na odpočet DPH u vozidla z toho důvodu, že některé ze zápisů v knize jízd se nezdály správci daně dostatečně věrohodné.
V rozsudku Nejvyššího správního soudu (č. j. 4 Afs 217/2021 – 49 ze dne 14. 1. 2022) se správce daně pokusil zpochybnit odpočet DPH u vozidla ve vlastnictví obchodní korporace a požadoval po daňovém subjektu, aby doložil použití vozidla ke svojí ekonomické činnosti.
Společnost předložila knihu jízd, která obsahovala základní údaje ohledně data jízdy, místa, účelu, ujetých km, stavu tachometru a byla též doplněna údaji ohledně tankování. Účel jednotlivých cest byl přitom konkrétně specifikován a v řadě případů podepřen též příslušnou dokumentací. K prokázání účelu jízd předložila faktury od jednotlivých dodavatelů, dále prokazovala prostřednictvím výpovědí svých zaměstnanců.
Kniha jízd měla podle názoru soudu obsahovat též konkrétní časy vykonaných jízd, vzhledem k uvedení data jízdy a ostatních v knize zaznamenaných údajů však soud tento nedostatek nepovažoval za takový, který by mohl ovlivnit průkaznost knihy jízd jako celku.
Správce daně de facto zpochybnil dvě jízdy z celkem šedesáti tří jízd, podle názoru soudu tím nemohlo přejít důkazní břemeno zpátky na společnost. Navíc správce daně nezpochybnil údaje relevantním způsobem, např. u jedné ze zpochybněných jízd neodpovídal popisek účelu cesty předloženým fakturám (podle popisu v knize jízd mělo jít o nákup nářadí, na předávacím protokolu byl vozík). Účel cesty však byl potvrzen souhlasnou výpovědí zaměstnance i dodavatele vozíku.
Nejvyšší správní soud došel k závěru, že kniha jízd netrpí přílišnou obecností, je v ní naopak zaznamenán dostatek údajů potřebných k učinění úsudku ohledně využívání předmětného vozidla pro ekonomickou činnost, přičemž účel jízd je současně v řadě případů navázán na konkrétní osoby a činnosti a rovněž je potvrzen ze strany obchodních partnerů. Nejsou také relevantní určité rozpory v otázce identity řidiče daného vozidla.
Společnost tedy unesla prvotní důkazní břemeno týkající se používání vozidla ke své ekonomické činnosti.