EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Povinnosti oprávněné osoby pro převzetí odpadů.*
Den Země: Planeta trpí přívalem elektroodpadu, výzvou je sběr a recyklace i menší elektroniky.*
Povinnosti oprávněné osoby pro převzetí odpadů.
26.5.2021, Ing. Tomáš Lank, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zažitý pojem „oprávněná osoba“ v minulém zákoně o odpadech jasně definoval právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, která „byla provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu nebo osobu, která byla provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2 nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b), nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec“. Stručně lze říct, že je to ten, komu je v průběžné evidenci oprávněně předán odpad. Hovorově se také o oprávněné osobě hovoří jako o odpadářské firmě. Toto označení ale není přesné, jelikož oprávněna k převzetí odpadu byla a nadále je také obec, aniž by byla firmou. Pojem oprávněná osoba se v minulém zákoně vyskytoval hojně.
V novém zákoně o odpadech č.541/2020 Sb. se tento pojem vyskytuje už jen na jediném místě, a to v § 78. Naopak zákon v § 13 odst. 2 vyjmenovává oprávněné subjekty k převzetí odpadu pod písmeny a až d.
a) provozovatel zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu,
b) obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu,
c) obec za podmínek stanovených v § 59, nebo
d) právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení nebo vysoká škola (dále jen „škola„) za podmínek stanovených v § 20.
Pravomoci a odpovědnosti jednotlivých subjektů budou popsány dále v textu.
Základním principem ochrany životního prostředí při nakládání s odpady je tedy povinnost fyzicky předat odpad do schváleného zařízení nebo obchodníkovi, u kterého je zákonem stejně zajištěno, že odpad musí skončit v zařízení určeném pro nakládání s odpadem. Smyslem těchto povinností je, aby odpad byl vždy fyzicky předán pouze do zařízení, která mají jasně nastavená pravidla pro nakládání s odpadem. Školy se tak stávají nově rovnocennými legálními příjemci odpadů v rozsahu vymezených pravomocí vedle ostatních zařízení pro odpady, což je pro školy vzhledem ke schvalovacímu procesu při zřizování nového zařízení velká výhoda.
Provozovatel zařízení
Provozovatel zařízení je právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání po získání volné nebo vázané živnosti. Živnosti lze provozovat na základě ohlášení místnímu živnostenskému úřadu a po zaplacení správního poplatku. Při udělení volné živnosti se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. To znamená, že musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Získat lze takto živnost s názvem „Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)“. Pro získání vázané živnosti musí žadatel prokázat odborné způsobilosti, které jsou upraveny zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze 2 živnostenského zákona. Získat lze takto živnost s názvem „Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady“.
Příloha č. 2 živnostenského zákona vyjmenovává živnosti vázané na odbornou způsobilost, v případě podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady tím je vzdělání v kombinaci s doložitelnou praxí v oboru.
| Předmět podnikání | Požadovaná odborná způsobilost |
| Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady | a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) vyšší odborné vzdělání v technickém nebo přírodovědném oboru vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v technickém nebo přírodovědném oboru vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru |
Za doložitelnou praxi se považuje zpravidla potvrzení od zaměstnavatele, u kterého dotyčný po stanovenou dobu nabyl potřebné zkušenosti v oboru.
Získání povolení k provozování zařízení
Získání živnostenského oprávnění ale neopravňuje právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání k převzetí odpadů. Oprávnění získává podnikající osoba udělením rozhodnutí, kterému říkáme souhlas od místně příslušného krajského úřadu. Náležitosti získání povolení provozu zařízení jsou popsané v § 22 zákona o odpadech.
Krok 1: Na počátku získání rozhodnutí stojí vždy důkladná rozvaha toho, jak má v úmyslu podnikající osoba s odpady nakládat. Součástí je seznámení se s platnou legislativou a zvážení podnikatelského záměru ve vztahu k ní. Součástí nově vznikajícího podnikání jsou vyhovující prostory, a to všem zákonným předpisům, a dále jejich vybavení pro provádění úprav s odpady. Provozovatel zařízení musí především vlastnit nebo mít prokazatelně pronajaté zařízení k výkonu své podnikatelské činnosti. V této části již podnikatel s odpady nese první rizika. Je povinen prokázat užívání a vybavení zařízení ještě před získáním rozhodnutí o udělení souhlasu. Při místním šetření bude tento stav kontrolován. Vychází se z předpokladu, že aby bylo možné zařízení povolit, musí dané zařízení již existovat. Nově vznikající investor se tak setkává s prvním podnikatelským rizikem, a to možností nezískání povolení anebo získání povolení s určitými vyjmenovanými omezeními oproti původnímu plánu až ve fázi, kdy již vybavil svoji provozovnu.
Krok 2: Dalším krokem je sepsání provozního řádu v souladu s § 22 odst. 1 zákona, který přesně popisuje operace prováděné s odpadem ve firmě. Povinné náležitosti provozního řádu vyjmenovává prováděcí vyhláška O podrobnostech nakládání s odpady ve své příloze č.1. Poté žadatel podává žádost, kterou adresuje místně příslušnému krajskému úřadu.
Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele,
c) označení a adresu provozovny, která je nebo bude zařízením určeným pro nakládání s odpady, kterého se žádost týká, včetně doložení právního vztahu žadatele k předmětné provozovně, zeměpisné souřadnice provozovny ve formátu podle prováděcího právního předpisu; adresu sídla žadatele, jde-li o mobilní zařízení,
d) jméno, popřípadě jména a příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,
e) vymezení činnosti podle Katalogu činností uvedeném v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
f) název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení,
g) seznam druhů a kategorie odpadu podle Katalogu odpadů, vstupujících a vystupujících ze zařízení, a pokud jsou v zařízení vyráběny výrobky, též popis výrobků vystupujících ze zařízení,
h) popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízení, nejde-li o mobilní zařízení,
i) kapacity zařízení související s jeho provozem podle tabulky,
j) způsob soustřeďování odpadů v zařízení,
k) návrh monitoringu vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhu a kategorii odpadů,
l) plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení,
m) identifikační číslo zařízení, pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení,
n) rozhodnutí vyžadovaná podle stavebního zákona, nejde-li o mobilní zařízení,
o) návrh provozního řádu v listinné a elektronické podobě a návrh provozního deníku a
p) opatření pro ukončení provozu zařízení a způsob jeho zabezpečení, které zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí.
Krok 3: Dalším nezbytným krokem, který je součástí kladného vyřízení žádosti na krajském úřadě, je předložení souhlasného stanoviska krajské hygienické stanice na základě § 22 odst. 3. Přesné znění je: Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika. Bez doložení stanoviska krajské hygienické stanice bude správní řízení přerušeno do doby dodání stanoviska. Veškeré dokumenty je doporučeno doručovat krajskému úřadu prostřednictvím datové schránky.
Při doložení všech dokladů a splnění požadavků přistoupí krajský úřad k vydání povolení provozu zařízení. Dokument má podobu správního rozhodnutí, ve kterém je budoucímu zařízení přiděleno identifikační číslo zařízení, což je unikátní evidenční číslo v systému nakládání s odpady. Dále jsou stanoveny podmínky provozování nad rámec předloženého provozního řádu. Častou chybou je vepsání do provozního řádu nadbytečných povinností, které zákon nevyžaduje. Po schválení provozního řádu se tyto povinnosti stávají závazné a při kontrolách vymahatelné. Je tedy nutné předem dobře zvážit, které povinnosti do provozního řádu uvést. Po vydání rozhodnutí má žadatel 15 dní na podání odvolání. Nyní mohou nastat 3 situace :
a) Žadatel podá odvolání podle § 81 správního řádu, ve kterém se uvede, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u místně příslušného krajského úřadu. Odvolání jen proti odůvodnění vydaného rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden. Lhůta pro podání odvolání se počítá ode dne následujícího po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. Lhůta 15 dní je lhůta počítaná v kalendářních, nikoliv v pracovních dnech.
b) Žadatel se vzdá práva na odvolání před uplynutím lhůty v případě, že pospíchá na nabytí právní moci u vydaného rozhodnutí. Toto učiní tak, že napíše volnou formou text, ze kterého vyzní jeho vůle vzdát se práva na odvolání a odešle ho datovou schránkou správnímu orgánu.
c) Po uplynutí lhůty pro odvolání vyznačí krajský úřad na rozhodnutí datum nabytí právní moci. Provozní řád je nedílnou součástí rozhodnutí. Jeho podoba je závazná a duplicitně uložena na krajském úřadě. Krajský úřad následně zveřejní informaci o nově vzniklém zařízení do ISOHu.
Po vydání rozhodnutí je povinností provozovatele zařízení oznámit zahájení činnosti do 15 dnů podáním formuláře přes ISPOP. Formulář má název F_ODP_ZARIZENI.
| ODPADY | F_ODP_ZARIZENI – pro zařízení do 31. 12. 2020 § 95 odst. 1 zákon o odpadech Nová zařízení (od 1. 1. 2021) – Metodický pokyn MŽP |
zahájení/obnovení – před přerušení/ukončení provozu – do 15 dnůKÚ |
Po dokončení všech výše popsaných povinností se z obyčejné firmy stává zařízení s oprávněním dle typu činnosti vymezené v katalogu činností v příloze č. 2 k zákonu o odpadech.
Rozdělení zařízení
Zákon rozděluje zařízení určená pro nakládání s odpady v § 11 odst. 1 takto:
- zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, ve kterém probíhá činnost vymezená v katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst. 2,
- zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst. 1, a
- malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 2.
Udělení povolení
Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu 6 let.
Zákon dále stanovuje, že povolení provozu zařízení je vykonatelné až dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu nebo povolení ke změně v užívání stavby nebo dnem nabytí právních účinků kolaudačního souhlasu nebo souhlasu se změnou v užívání stavby, pokud jsou podle stavebního zákona vyžadovány. Jinými slovy toto znění zákona znamená, že související povolení podle stavebního zákona jsou nadřazena udělenému souhlasu krajským úřadem dle zákona o odpadech.
Vyhledávání vhodného zařízení pro spolupráci při nakládání s odpady
Úspěch při nakládání a obchodování s odpady je hlavní zásluhou dobré spolupráce mezi partnerskými subjekty, kteří spolu obchodují. Vyhledání vhodného partnera na trhu je možné několika způsoby. První způsob je na základě předaného kontaktu a dobrých ověřených referencí. Druhou možností je znalost trhu a osob nakládajících s odpady v daném regionu. Tím třetím způsobem je vyhledávání zařízení určených pro nakládání s odpady s využitím systému ISOH (Informační systém odpadového hospodářství). ISOH je ucelený, podrobný, regionálně členěný, modulární a plně elektronizovaný informační systém. Slouží pro vyhledávání, rozhodování, kontrolu a statistické vyhodnocování při řízení odpadového hospodářství v České republice. Uveřejňovaná data jsou dostupná v podrobné podobě orgánům státní správy a upravené podobě veřejnosti.
Systém umožňuje vyhledávání zařízení pro nakládání s odpady dle klíčového vyhledávače. Práci s vyhledávačem uvádím na příkladu. Původce odpadů produkuje odpad pod kódem 200101, který třídí a vzniká mu v jeho provozovně. Doprava odpadu hraje zásadní roli při určování ceny, tedy vhodné je nalézt partnera pro spolupráci ve stejné ORP (obec s rozšířenou působností), ve které odpad vzniká. Původce odpadu provozuje provozovnu v ORP Most v Ústeckém kraji.
Postup práce při hledání zařízení v ISOHu:
Při zadání internetové adresy https://isoh.mzp.cz/ se objeví základní nabídka, kde zvolíme aplikaci Registr zařízení.
V dalším kroku potvrdíme Přejít do aplikace Registr zařízení a spisů. Údaje do Registru zařízení vkládají a aktualizují příslušné krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností na základě povinností uložených zákonem o odpadech provozovatelům zařízení.
V dalším kroku volíme Vyhledávání zařízení. Spolu s touto nabídkou se již otevírá mapa české republiky s vyobrazením celkových počtů schválených zařízení pro nakládání s odpady alokovaných podle příslušných krajů v České republice.
Po kliknutí na Vyhledávání zařízení se otevře detailní vyhledávač, kde v našem případě vyplníme:
- Přijímaný odpad = 200101
- Stacionární/mobilní = Stacionární zařízení
- V provozu = V provozu
- Umístění stacionárního zařízení
- Kraj = Ústecký kraj
- ORP/SOP = Most
A nakonec potvrdíme tlačítkem vyhledat.
Otevře se nabídka s 11 povolenými zařízeními, která mají povoleno nakládat s kódem odpadu v ORP Most.
Jednotlivá zařízení je možno dále rozkliknout a zjistit úplný rozsah povolených kódů odpadů k nakládání pro zvolené zařízení, dále historii provozovatelů a provozu zařízení a další informace jako jsou adresa s pomocným vyhledáním na mapě. Klíčové je v tomto kroku zjištění přiděleného IČZ, což je jednoznačný identifikátor pro vedení průběžné evidence.
Obchodník s odpady
Obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu je podrobně popsán v kapitole věnované povinnostem obchodníka s odpady.
Předmětem obchodování jsou odpady s kladnou hodnotou. Zpravidla to bývají druhotné suroviny, které zákon definuje v § 11 odst. 2 písm. h. Druhotné suroviny jsou materiály mající charakter vedlejších produktů nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena. Dále materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému využití. Druhotná surovina slouží jako vstup pro výrobu a nahrazuje prvotní surovinu.
Obec
Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Obec je tak další subjekt oprávněný k převzetí odpadů za podmínek popsaných v § 59 zákona o odpadech. Po převzetí odpadu se obec stává původcem tohoto odpadu a také vlastníkem, což obci dává možnosti s odpadem hospodařit. Zajímavostí je pro původce odpadů právnické nebo podnikající fyzické osoby legální možnost využívání obecního systému sběru komunálního odpadu nebo odpadu z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, kdy mohou tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí do obecního systému předávat. Obci poté náleží od původce finanční krytí nákladů spojených s převzatým odpadem a také jako vedlejší efekt pomáhá tento systém obci k dosažení povinných procent odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu.
Nové povinnosti obce podle zákona č. 541/2020 Sb.:
| Povinnost obce | % recyklovatelné složky komunálního odpadu |
| do roku 2025 a následujících letech | alespoň 60% |
| v kalendářním roce 2030 a následujících letech | alespoň 65% |
| v kalendářním roce 2035 a následujících letech | alespoň 70% |
Školy a školní sběr
Škola může na základě § 20 zákona o odpadech od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru (pod kódem odpadu 200101), plastů (pod kódem odpadu 200139) a kovů (pod kódem odpadu 200140) z domácností.
V § 20 odst. 2 je sděleno, že škola se okamžikem převzetí odpadu stává jeho vlastníkem a obec, v jejímž katastru se škola nachází, pak jeho původcem. Samotné vlastnictví odpadu dává škole možnosti s odpadem volně obchodovat, tedy odprodávat ho a dostávat za něho peníze do svého rozpočtu. Zde se opět úplně nabízí nová možnost daná zákonem, a sice obchodování s odpady prostřednictvím obchodníka, pokud se takový obchodník domluví na spolupráci se školou. Obchodník smí podle zákona obchodovat pouze s odpady s kladnou hodnotou. A v zájmu školy je přesně takové odpady sbírat. Odprodej odpadů obchodníkovi s odpady tak může zjednodušit škole zajišťování činností spojených s odprodejem odpadů.
Obchod s druhotnými surovinami
Na trhu s odpady existují specializovaná zařízení určená pro sběr, třídění a úpravu druhotných surovin, v oboru odpadového hospodářství se jim lidově přezdívá druhotkáři.
Kovový odpad
Kovový odpad zahrnuje široké spektrum magnetických, nemagnetických, barevných a nebarevných kovů v různých podobách a o různé čistotě. Velice známá zařízení pro příjem tohoto odpadu jsou výkupny kovového odpadu. Už ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o odpad, který je téměř vždy předmětem výkupu, tedy odpad s kladnou hodnotou. Nejvyšší výkupní ceny tak lze logicky dostat od specializovaného obchodníka s kovovým odpadem, zpravidla od obchodního zástupce zařízení pro sběr a zpracování kovového odpadu. Překupník tohoto odpadu bude vždy nucen pracovat s určitou osobní marží, která poníží možný výnos za odpad původci odpadu. Kovový odpad neboli šrot je shromažďován do velkoobjemových kontejnerů, které zpravidla přistavuje a následně také zajišťuje jejich dopravu obchodník s kovy nazývaný lidově „šroťák“. Mnoho firem má pak slovo šrot nebo kov různě zabudované ve svém obchodním názvu. Železné šroty se rozdělují dle svojí kvality, což má vliv na výkupní…
Mobilní aplikace přispěje k ochraně životního prostředí a turistům ukáže méně vytížené krásy české přírody.
2.4.2024, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)
Upozornit na problém nadměrného počtu turistů, kteří navštěvují přírodní lokality a zatěžují tak životní prostředí i místní infrastrukturu, a nabídnout méně známá místa k výletu. O to se snaží nová mobilní aplikace a on-line portál s názvem EPU. Aplikace také podrobně informuje o pravidlech pohybu a chování v oblastech se zvýšenou ochranou přírody, zejména pak v národních parcích a chráněných krajinných oblastech (CHKO). Uživatelům nabízí i informace týkající se fauny a flory, ohrožených druhů a ekosystému v dané oblasti.
Mobilní aplikaci na základě odborných podnětů ze správ národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vyvinula společnost Gatyer společně s IT firmou Algodos. Záštitu projektu poskytlo Ministerstvo životního prostředí a generálním partnerem je společnost Veolia.
„Věříme, že tato mobilní aplikace je správným krokem ke snižování negativních vlivů turistického ruchu na životní prostředí a že osloví širokou veřejnost. Chceme uživatele aplikace přimět k odpovědnosti za ochranu přírody a zachování biodiverzity ohrožených míst,“ říká Ladislav Cirhan, ředitel společnosti GATYER, která se zabývá mimo jiné informačními i navigačními systémy a udržitelným turismem.
Aplikace je navržena tak, aby uživatelům ukázala i méně známá místa a vedla je k udržitelné turistice s ohledem na okolní přírodu. V současnosti si můžete vybrat z nabídky více než 170 výletů po celé České republice a další trasy budou i nadále přibývat. U každé trasy je uvedena vzdálenost, celkové převýšení, krátký popis a předpokládaná vytíženost trasy. Výlety v chráněných územích jsou navíc schvalovány správci jednotlivých oblastí, a pokud trasa neprochází místy, kde vysoká návštěvnost ohrožuje okolní přírodu, mají štítek „overtourism friendly“.
„Naše krajina vyniká mimořádnou pestrostí, a protoje velmi důležité, abychom ji co nejvíce chránili. V lokalitách národních parků a chráněných krajinných oblastí najdeme ty nejvzácnější ekosystémy. Věřím, že mobilní aplikace k ochraně těchto mimořádných přírodních lokalit přispěje a zároveň podpoří turisty k výletům do méně navštěvovaných, přitom stejně zajímavých míst. Nadměrná zátěž některých našich přírodních dominant má negativní dopady na samotnou přírodu a je potřeba to začít řešit,“ komentuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Osobně se mi velmi líbí, že aplikace ukáže předpokládanou vytíženosti tras a pomůže třeba rodinám s dětmi vybrat alternativy v okolí. Stejně tak v ní uživatelé najdou mnoho poznatků o živé přírodě v místě výletu i praktické informace o konaných akcích ve všech lokalitách,“ dodává.
Aplikace EPU také upozorní na trasách výletníky na zajímavá místa, která by jinak mohli minout bez povšimnutí. Mohou v ní také sbírat virtuální druhy rostlin a živočichů, o kterých se formou krátkých zajímavostí dozví spoustu informací a ke každému druhu si navíc mohou vyplnit i zábavné kvízy.
Díky odborným podkladům a podnětům ze správ národních parků a AOPK ČR sdružuje aplikace na jednom místě aktuální informace o národních parcích a chráněných krajinných oblastech. Uživatelé jsou tak informováni o aktualitách, pořádaných akcích, uzavírkách či dočasných omezeních. Velkým přínosem pro uživatele jsou chytré notifikace, které informují o vstupu do chráněných území, poskytnou důležité informace o pravidlech chování a vysvětlí důvody případných zákazů či dočasných omezení.
„Aplikace vyplňuje prázdné místo v informačním prostoru – cílí na rodiny s dětmi nebo seniory s dětmi – což je stále rostoucí podíl návštěvníků Šumavy a nabízí jim nové lokality a scenérie, dosud málo navštěvované a vhodné pro klidnou a bezpečnou návštěvu přírody. Na Šumavě vznikly v minulém roce dvě studie zabývající se usměrněním cestovního ruchu, a právě tato nová aplikace naplňuje jeden z cílů vyplývající z obou studií – odkrýt atraktivity i méně navštěvovaných částí Šumavy a jejího předhůří,“ vítá aplikaci ředitel Správy národního parku Šumava Pavel Hubený.
„Bez více jak dvouleté spolupráce s národními parky a AOPK ČR bychom velmi těžko získávali důležité informace z těchto oblastí. Proto bychom chtěli všem ředitelům parků a pracovníkům, kteří s námi aktivně komunikovali, vyjádřit poděkování,“ říká Marek Mejstřík, manažer společnosti ALGODOS, který je zodpovědný za obsah.
Tváří a patronem projektu je moderátor a publicista Vladimír Kroc . „Motto ‚Ukážeme vám tajemství přírody a vy nám pomůžete o ni pečovat‘ výstižně vypovídá o poslání, které chceme uživatelům aplikace a návštěvníkům výjimečných míst naší přírody sdělit.“
Aplikace také poskytuje komunitní platformu, kde mohou uživatelé snadno pořádat různé dobrovolnické akce, exkurze, společné výlety či nahlásit závadu na trase. Komunita může sloužit také pro sdílení zážitků a fotografií, uživatelé mohou diskutovat o trasách a získávat cenné rady od ostatních cestovatelů. Na svém profilu pak uživatelé přehledně vidí, jaké druhy již objevili, jaké absolvovali trasy i své příspěvky v komunitě nebo události, kterých se zúčastní.
Aplikace Epu je zdarma ke stažení z Google Play a App Store.
Den Země: Planeta trpí přívalem elektroodpadu, výzvou je sběr a recyklace i menší elektroniky.
11.4.2024, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)
Dvaadvacátý duben patří tradičně oslavám Dne Země a připomínce, jak důležité je o planetu pečovat. Jedním z palčivých problémů současnosti je ohromné množství elektroodpadu, který Zemi zaplavuje. Podle nejnovější zprávy The Global E-waste Monitor (GEM), kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi vydává Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), lidé v roce 2022 vyprodukovali 62 milionů tun elektronického odpadu, což je o 82 % více než v roce 2010. Jaké jsou hlavní problémy při nakládání s elektroodpadem? A jak můžeme přispět ke zlepšení situace? Na tyto otázky je nezbytné si odpovědět právě při příležitosti oslav naší modré planety.
K recyklaci nemíří ani pětina vysloužilého elektra
Nejzásadnějším problémem, který zpráva zveřejněná Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) odhaluje, je nepoměr mezi rychlým nárůstem množství elektrického odpadu a jeho recyklací. Celosvětově jej v roce 2022 totiž bylo řádně shromážděno a zpracováno pouze 22 %. Nejlépe jsou na tom Evropané, kteří k recyklaci odevzdali přes 40 % elektroodpadu. Zároveň jej však vyprodukovali nejvíce, konkrétně 17,6 kg na osobu. V afrických zemích je pak naopak recyklováno méně než procento vysloužilého elektra.
Množství vytvořeného elektroodpadu navíc v příštích letech dále poroste. Podle GEM jeho produkce do roku 2030 vzroste dokonce o dalších 32 % na 82 milionů tun. Míra sběru bude podle odborníků naopak náročnější. „Jednoznačně pozorujeme pokračující trend miniaturizace elektroniky, která se nově dostává na trh. Výrobky jsou na trh uváděny lehčí a menší. Zatímco počet nově uvedených kusů elektroniky u nás meziročně stoupl o čtrnáct procent, jejich celková hmotnost pouze o procenta dvě,“ vysvětluje tento trend David Chytil, člen představenstva společnosti REMA Systém, která v rámci kolektivního systému loni v České republice vysbírala celkem 29 998 tun vysloužilého elektra. Toto množství znamená úsporu například 17 800 tun primárních surovin, přes 47 400 kg CO2 nebo více než 4,6 milionu metrů krychlových vody. „Lidé by si měli uvědomit, že žádný elektronický přístroj, ani ten nejmenší, by neměl končit v koši. Je třeba všechny odevzdat ke zpětnému odběru,“ zdůrazňuje Chytil.
Bezplatný svoz recyklaci usnadní
S postupnou elektronizací společnosti roste také nabídka jednotlivých produktů, u nichž se však současně zkracují životní cykly. Zpráva GME uvádí, že 33 %, tedy 20,4 milionu tun z vyhozeného odpadu tvořila malá zařízení, například hračky, vysavače nebo mikrovlnné trouby. Pouze 12 % z nich ale bylo zrecyklováno. „Někteří lidé mají bohužel pocit, že vysloužilý telefon nebo drobnější spotřebič z domácnosti se v komunálním odpadu ztratí. Elektronika ale často obsahuje toxické látky, které mohou být při nesprávné manipulaci ohrožující pro člověka i životní prostředí. Je opravdu nebezpečné vyhazovat je do běžné popelnice,“ varuje Lýdia Stanková, manažerka marketingových projektů společnosti REMA Systém, a dodává, že sběr drobné elektroniky je v České republice snadný díky speciálním kontejnerům nebo místům zpětného odběru. „V rámci projektu Buď líný dokonce umožňujeme zájemcům zcela zdarma poslat balík s vysloužilou elektronikou, o jejíž správné zpracování se poté postaráme,“ upřesňuje.
Morálka lidí při zbavování se větších přístrojů je podle zprávy naopak o něco lepší. „Vyhodit lednici nebo myčku do popelnice už není tak snadné, lidé proto často volí správnou variantu a vysloužilé zařízení odvezou na sběrný dvůr. Další možností je využití bezplatného svozu, který REMA Systém nabízí,“ doplňuje Stanková.
Nevyužité bohatství
Řádné nakládání s elektroodpadem má nejen ekologické, ale i ohromné ekonomické výhody. Ve vyřazeném elektru se totiž ukrývá velké množství cenných druhotných surovin, například měď, platina nebo zlato. Podle údajů GEM je však recyklací pokryto pouze 1 % poptávky po vzácných prvcích. Promrhané zdroje se tak v roce 2022 šplhaly k 91 miliardám amerických dolarů. V případě, že by země dokázaly do roku 2030 zvýšit míru sběru a recyklace elektronického odpadu na 60 %, zisky ze zpracování cenných surovin by převýšily náklady na něj o 38 miliard dolarů, což mohou být dle zprávy klíčové zdroje pro podporu výroby obnovitelné energie nebo e-mobility.
O společnosti REMA Systém
Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení. Jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.
Svým klientům REMA nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.
Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.