EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
EPR jako páteř oběhového hospodářství.*
EPR jako páteř oběhového hospodářství.
15.4.2025, Zdroj: ENVIprofi (www.ENVIprofi.cz)
Ve 4. epizodě podcastu ENVIhlas si Vojtěch Pilnáček povídal s vrchním ředitelem sekce ochrany životního prostředí MŽP Davidem Surým. Lehce se dotkli tématu možného zálohování PET a plechovek, plastové daně nebo nového obalového nařízení, ale hlavním tématem rozhovoru byla rozšířená odpovědnost výrobce (EPR). Jak Surý zmínil, „není to jen technikálie pro odpadové specialisty, ale systémová změna, která se dotkne fungování celé ekonomiky.“
Zálohování a nové obalové nařízení
Nemohli jsme se nezeptat také na zálohování PET lahví a plechovek. David Surý vysvětlil, že Česko se stále připravuje na možný přechod na povinné zálohování a že se pracuje s několika scénáři, jak by systém mohl vypadat. Podle něj ale zálohování není „jen o vratných obalech“, ale je to začátek širšího posunu, jak motivovat spotřebitele i výrobce ke sběru a recyklaci.
V návaznosti na to přišla řeč na PPWR – nové evropské nařízení o obalech. Jak Surý upozornil, „přinese to výrazné dopady pro všechny výrobní firmy – nejen nové povinnosti, ale i změny v balení, označování a celkové strategii výrobku.“ Z jeho pohledu to ale není šikana firem, spíš příležitost. Firmy, které se přizpůsobí dříve, mohou získat výhodu.
Plastová daň a proč nestačí jen recyklovat
Na přetřes přišla i často diskutovaná plastová daň. Tu sice platí členské státy EU už od roku 2021, ale v Česku ji zatím stát řeší ze svého. „To ale nevydrží věčně,“ řekl David Surý a upozornil, že pokud Česko nezačne přenesením plastové daně na výrobce motivovat ke změně přímo je, přenesou se náklady stejně, jen méně efektivně.
Až jsme se dostali k jádru věci, tedy rozšířené odpovědnosti výrobce. Tedy principu, že výrobce nese odpovědnost nejen za to, co vyrábí a prodává, ale i za to, co se s tím stane na konci životnosti. Podle Surého nejde jen o recyklaci, ale o celkové přenastavení systému: „EPR má být páteř oběhového hospodářství – když nebude dobře postavené, ostatní kroky nebudou fungovat.“
Jak EPR funguje v různých sektorech
V bonusové části jsme probrali, jak by měly EPR systémy fungovat v různých konkrétních odvětvích. David Surý prošel jedno po druhém:
- Textil: Už dnes obce často nemají kapacity na uložení textilu, a proto je potřeba systém, který uleví nejen jim, ale i spotřebitelům. EPR má zajistit efektivní sběr, třídění a další zpracování. Vzhledem k tomu, že textilní průmysl tvoří převážně malé a střední podniky, bude nutné, aby systém byl jednoduchý, administrativně zvládnutelný a ekonomicky únosný.
- Nábytek: Tato kategorie je objemově významná. Jak uvedl Surý: „Nábytek tvoří zhruba 350 tisíc tun z celkového množství 800 tisíc tun objemného odpadu“. Problémem je kombinace různých materiálů (např. kov, plast, dřevo), která komplikuje recyklaci. Kromě toho bývá nábytek často odkládán neorganizovaně na sběrné dvory. EPR systém má zajistit efektivnější sběr a opětovné využití materiálů, případně jejich energetické využití tam, kde to jinak nejde.
- Sportovní a volnočasové vybavení: Patří mezi specifické produkty, které často obsahují kompozitní materiály a mají krátký životní cyklus. Surý zmínil i potřebu řešit tzv. volnočasové potřeby. V nadsázce řekl:„Když budou ekolyže jezdit stejně dobře jako ty obyčejné, proč by nemohly být z recyklátu?“
- Hračky: U této kategorie je podobný problém jako u sportovního vybavení – malá velikost, rozmanité materiály, nízká hodnota. Přesto je cílem nastavit systém, který zaručí, že hračky nebudou končit jen v běžném komunálním odpadu. Inspirací jsou francouzské modely, kde už EPR pro hračky funguje.
- Ploché sklo: Sklo má sice pozitivní hodnotu a recyklace se ekonomicky vyplácí, přesto se i pro tuto oblast plánuje EPR systém. Proč? Jak vysvětlil Surý, jde o to vytvořit jednotný rámec a jasně nastavit pravidla pro všechny hráče na trhu. Kromě toho existují různé typy skla a jejich zpracování vyžaduje specifické technologie.
- Dům a zahrada: Mezi nové kategorie patří i tzv. výrobky pro dům a zahradu, kam spadají např. plastové květináče, nářadí nebo doplňky pro hobby sektor. I zde platí, že jde často o malé výrobce a nízké objemy, ale ve výsledku tvoří významný proud odpadu.
Surý také otevřel otázku možné konsolidace EPR systémů – třeba spojení hraček a sportovního vybavení: „Má to logiku, protože distribuční cesty jsou podobné a množství odpadu malé. Pokud se to správně nastaví, uleví to hlavně menším výrobcům.“
Inspirace z Francie a výzva k veřejnosti
Česko se částečně inspiruje francouzskými modely EPR, protože právě Francie má nejrozvinutější systémy. „MŽP je v kontaktu s francouzskými partnery, abychom se poučili z jejich chyb i úspěchů.“
A co by si David Surý přál od posluchačů? Zapojení. Vyzývá je, aby se nebáli komentovat, přemýšlet o věcech jinak a posílat zpětnou vazbu. „Když máte lepší nápad, řekněte ho. Všichni jsme na jedné lodi.“
Přehrát celý rozhovor:
Dotaz: Food waste.
31.3.2025, Ing. et Ing. Katarína Kajánková, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Můžete mi prosím pomoct pochopit, co a jak se zařazuje pod food waste v potravinářském zpracovatelském průmyslu a pod jaký kód to dávat a trochu přiblížit celou problematiku? myslím z pohledu směrnice o omezení plýtvání potravinami. Ve směrnici je to popsáno dost neurčitě a nemám z toho moc jasno.
Odpověď:
odpad ze zpracování potravin je zařazen do skupiny odpadů 02 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství, lesnictví a z výroby a zpracování potravin (Vyhláška č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů)). Tato skupina odpadů se dále člení na podskupiny a poté na druhy odpadů, tj vlastní katalogová čísla odpadů.
Katalog odpadů – podskupiny a druhy odpadů ze zpracování potravin:
02 02 Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu
02 02 01 Kaly z praní a z čištění
02 02 02 Odpad živočišných tkání
02 02 03 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 02 04 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 02 99 Odpady jinak blíže neurčené
02 03 Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy, čaje a tabáku; odpady z konzervárenského průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy
02 03 01 Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace
02 03 02 Odpady konzervačních činidel
02 03 03 Odpady z extrakce rozpouštědly
02 03 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 03 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 03 99 Odpady jinak blíže neurčené
02 04 Odpady z výroby cukru
02 04 01 Zemina z čištění a praní řepy
02 04 02 Odpad uhličitanu vápenatého
02 04 03 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 04 99 Odpady jinak blíže neurčené
02 05 Odpady z mlékárenského průmyslu
02 05 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 05 02 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 05 99 Odpady jinak blíže neurčené
02 06 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek
02 06 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 06 02 Odpady konzervačních činidel
02 06 03 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 06 99 Odpady jinak blíže neurčené
02 07 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)
02 07 01 Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin
02 07 02 Odpady z destilace lihovin
02 07 03 Odpady z chemického zpracování
02 07 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 07 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 07 99 Odpady jinak blíže neurčené
Toto rozdělení by pro účely správného zařazení přímých odpadů ze zpracování potravin mělo být dostačující, ale je nutné také brát v potaz produkci vedlejších produktů výroby, které nejsou odpadem a které v procesu zpracování potravin vznikají.
Pro zařazení do kategorie vedlejších produktů je nutné splnit podmínky stanovené zákonem o odpadech (Zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech) § 8, Vedlejší produkt.
Zmiňovaná směrnice zavádí povinnost do konce roku 2030 snížit plýtvání potravinami o 10 % při zpracování a výrobě, a dále o 30 % na osobu společně na úrovni maloobchodu a spotřeby (restaurace, stravovací služby a domácnosti). To vše ve srovnání s množstvím potravinového odpadu vytvořeným v roce 2020. Je otázka, jestli skutečně odpady, které vznikají, resp. jsou vykazovány jako odpady ze zpracování potravin, lze zařadit do kategorie plýtvání potravin. Tato problematika byla projednávána také u kulatého stolu s tématem Udržitelný potravinový systém v Česku, jehož organizátorem byla Potravinářská komora ČR (25.3.2025). Lze předpokládat, že odpady, které jsou standardně zařazovány jako odpady z výroby, jsou odpady nevyhnutelnými, případně vznikají jako důsledek škodní události nebo jsou takto zařazovány, i když se v některých případech jedná o vedlejší produkt výroby.
K plnění požadavků směrnice doporučuji revizi odpadů, resp. podrobný rozbor složení odpadů, které jsou v současnosti vykazovány jako odpad a přehodnotit jejich zařazení. V případě prokázání plýtvání v oblasti zpracování potravin také přehodnotit vlastní procesy a nastavit optimalizaci produkce odpadů.