PET láhve – žádné známky zdravotního rizika.* 

S emisními povolenkami se obchoduje 20 let, druhá část má platit od roku 2027.* 

Jak citlivě a účinně renovovat cenné budovy? MŽP vydalo metodiku pro energeticky úsporné renovace.* 

Dotaz: Talek – Změna harmonizované klasifikace?* 

PET láhve – žádné známky zdravotního rizika.

20.6.2025, Zdroj: Informační centrum bezpečnosti potravin (www.bezpecnostpotravin.cz)

Německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR) zveřejnil své odpovědi na často kladené otázky spotřebitelů týkající se PET lahví.

PET je zkratka pro polyethylentereftalát, druh plastu, z něhož se vyrábějí například láhve a jiné obaly na potraviny. Láhve jsou obvykle opatřeny štítkem s označením druhu plastu, z něhož jsou vyrobeny. PET láhve jsou označeny buď zkratkou „PET“, nebo trojúhelníkovým symbolem se šipkou a číslem 1 uvnitř.

Spotřebitelé se pravidelně obracejí na úřad BfR s dotazy, zda jsou plastové láhve vyrobené z PET zdraví škodlivé. Obávají se zejména toho, že PET láhve mohou obsahovat látky podobné hormonům, které se mohou z plastu uvolňovat do nápojů.

Uvolňují se látky podobné hormonům z PET láhví do nápojů?

Jednou z hlavních příčin obav spotřebitelů je to, zda se látky podobné hormonům mohou z PET lahví přenášet do nápojů. Tuto otázku vyvolaly studie provedené na šnecích a buněčných kulturách, které byly vystaveny minerální vodě ze skleněných a PET lahví. V některých případech byly zaznamenány známky estrogenní aktivity. Ta však byla přibližně 10 000krát nižší než přirozená estrogenní aktivita nápojů, jako je mléko, pivo nebo červené víno. Porovnání vody z PET lahví a skleněných lahví navíc neprokázalo žádný rozdíl v hormonálních účincích naměřených v buněčných kulturách. Není tedy důvod se domnívat, že tato nízká úroveň aktivity je způsobena PET lahvemi. Chemické analýzy minerální vody navíc nezjistily žádné látky, které by mohly takovou estrogenní aktivitu vyvolat.

Používají se při výrobě PET lahví látky s estrogenním účinkem?

Sloučeniny antimonu mohou být používány jako katalyzátory při výrobě PET. Antimon je přírodní vzácný polokov s velmi nízkou estrogenní aktivitou. V minerální vodě byly naměřeny koncentrace antimonu až 2 mikrogramy (µg – zkratka pro mikrogram) na litr (l). Tyto hodnoty jsou hluboko pod zákonnou mezní hodnotou pro přenos antimonu z obalů potravin do potravin. Limitní hodnota migrace stanovená Evropskou komisí je 40 µg (zkratka pro mikrogram) na kilogram (kg) potravin.

Obsahují PET láhve změkčovadla?

Plastový název „polyethylentereftalát“ (PET) je často nesprávně zaměňován s látkami ze skupiny ortoftalátů. Ty se používají jako změkčovadla a jsou kvůli svým hormonálním účinkům opakovaně předmětem diskusí.

K výrobě PET lahví se však ortoftaláty ani jiná změkčovadla nepoužívají. Pokud byly v minerálních vodách vůbec naměřeny, bylo to proto pouze v koncentracích, které byly příliš nízké na to, aby vysvětlovaly naměřené estrogenní účinky.

Obsahují PET láhve bisfenol A?

Bisfenol A se při výrobě PET lahví nepoužívá. Bisfenol A patří do skupiny látek, které mohou mít hormonální (konkrétně estrogenní) účinky. Testy zjistily stopové množství bisfenolu A v některých PET lahvích, zejména v těch, které byly recyklovány. Malé množství této látky se může přenést do minerální vody. Přenesené množství však výrazně nedosahuje tolerovatelné denní dávky bisfenolu A stanovené úřadem BfR, což znamená, že současné informace neposkytují žádné náznaky možného poškození zdraví.

Minerální voda z PET lahví má někdy nasládlou ovocnou chuť. Co to znamená?

Při výrobě a skladování PET lahví vzniká látka zvaná acetaldehyd. Pokud se acetaldehyd přenese z láhve do nápoje, lze ho i v malém množství ochutnat a ucítit – alespoň v minerální vodě. Naopak v nápojích s výraznější chutí, jako je cola nebo jiné nealkoholické nápoje, není acetaldehyd vnímatelný.

Je acetaldehyd v nápojích zdraví škodlivý?

Podle příslušných předpisů EU nesmí být z plastů do 1 kilogramu (kg) potravin přeneseno více než 6 miligramů (mg) acetaldehydu. Do této mezní hodnoty nejsou známy žádné nepříznivé účinky na zdraví. Lidé však mohou tuto látku jasně cítit nebo ochutnat již v množství menším než jedna setina této mezní hodnoty.

Vzhledem k tomu, že naměřené množství je hluboko pod zákonnou mezní hodnotou, nelze očekávat žádné zdravotní újmy, i když je acetaldehyd možné detekovat chutí nebo čichem.

Musí spotřebitelé při pití minerální vody z PET lahví akceptovat chuť acetaldehydu?

Přenos acetaldehydu z PET v množství, které je možné vnímat chutí, je obvykle důsledkem technických nedostatků při výrobě lahví. I když malé množství acetaldehydu nepředstavuje zdravotní riziko pro spotřebitele, změna chuti nebo zápachu nápoje není žádoucí a není v souladu s platnými předpisy. Chuť acetaldehydu je smyslovým zhoršením potraviny, v tomto případě minerální vody, a je proto považována za vadu kvality, kterou spotřebitelé nemusí akceptovat. Nápoje s touto vadou lze proto vrátit. Výrobci PET jsou odpovědní za to, aby zabránili přenosu acetaldehydu do nápojů pomocí vhodných technických opatření. Mezi tato opatření patří použití látek, které acetaldehyd v PET vážou a které samy o sobě nepředstavují žádné zdravotní riziko ani senzorické znehodnocení. Další možností je opatřit láhve vnitřní vrstvou podobnou sklu, aby se zabránilo přenosu acetaldehydu do nápoje.

Zdroj: BfR, PET láhve: žádné známky zdravotního rizika – BfR

---

S emisními povolenkami se obchoduje 20 let, druhá část má platit od roku 2027.

26.6.2025, Zdroj: ČTK

Vybrané údaje o systémech emisních povolenek ETS 1 a ETS 2 (premiér Petr Fiala dnes řekl, že skupinu zemí, která žádá úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2, nyní tvoří 18 států)

ETS 1

– Systém obchodu s povolenkami (EU ETS) zavedla Evropská unie v roce 2005 na základě takzvaného Kjótského protokolu v rámci snahy o omezení emisí oxidu uhličitého (CO2). Tehdy se mezi členské země rozdělila část emisních povolenek na vypouštění uhlíkových emisí, které byly zdarma, po jejich překročení musí firmy povolenky nakupovat na trhu. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší.

– Obchodování zahrnuje na 11.000 podniků z energetiky, výroby oceli, železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklokeramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy. – Evropský systém ETS zahrnuje kromě 27 členských států Evropské unie také Island, Lichtenštejnsko a Norsko, do prosince 2020 byla jeho součástí i Británie, která po završení brexitu zavedla vlastní systém pro obchodování s emisními povolenkami. Obdobná opatření fungují i v dalších oblastech světa.

– Vedle vydávání bezplatných povolenek poskytuje EU část povolenek do dražby jednotlivým státům, povolenky se mohou také kupovat a prodávat, nejvýznamnějšími místy pro obchodování jsou Evropská energetická burza (EEX) se sídlem v Lipsku a londýnská komoditní burza ICE. Cena povolenky během let kolísala, v roce 2020 stála průměrně 25 eur (625 Kč), na začátku roku 2023 se přiblížila sto eurům, což je podle některých expertů hranice, která umožňuje naplnit cíle Pařížské dohody o klimatu, tedy udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Nyní povolenka stojí přes 70 eur (1750 Kč).

– Počet bezplatných povolenek se postupně snižuje, což motivuje firmy k investicím do čistších technologií. Systém pokrývá přibližně 40 procent emisí EU a je klíčovým prvkem strategie ke splnění cílů klimatické neutrality do roku 2050.

– Státy EU mají výnosy z dražby povolenek využívat na ochranu klimatu. Zpočátku stačilo na tyto účely dávat polovinu těchto výnosů, v reálu to byly zhruba tři čtvrtiny, byly vynakládané nejčastěji na podporu výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebo ekologické formy dopravy. Nyní už je možné peníze z prodeje emisních povolenek využít jen na opatření snižující nebo kompenzující důsledky změny klimatu. V ČR byla příslušná norma přijata koncem loňského roku.

Zpřísnění ETS 1 a ETS 2

– V prosinci 2022 se unie během českého předsednictví v Radě EU předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami, v dubnu 2023 to definitivně schválily země EU.

– Kromě ambicióznějšího cíle poklesu emisí do roku 2030 (tedy 62 místo 43 procent oproti roku 2005) reforma počítá s postupným ukončováním bezplatných povolenek pro podniky (mezi roky 2026 a 2034) a také zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027, pro něž vznikne samostatný nový systém ETS 2.

– V rámci zavedení ETS 2 má vzniknout nový mechanismus cenové stability, který zajistí, že pokud cena povolenky v tomto novém systému vzroste nad 45 eur (1125 Kč), bude uvolněno 20 milionů dodatečných povolenek. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy, týkat by se mělo lodí s tonáží nad 5000 tun. Do roku 2026 se také postupně zruší bezplatné povolenky pro letectví a navýší podpora udržitelným leteckým palivům.

– Povolenky v systému ETS 2 nemají nakupovat jednotliví producenti skleníkových plynů (typicky koncoví spotřebitelé jako domácnosti nebo motoristé), takový postup by byl příliš složitý. Povolenky budou kupovat dodavatelé energií a paliv, kteří je promítnou do cen.

– Jestliže dosavadní ETS nyní pokrývá necelých 40 procent všech emisí skleníkových plynů v EU, nový ETS 2 se bude týkat dalších zhruba 47 procent, a zpoplatnění tak bude podléhat 87 procent emisí v unii. Zbývající procenta vznikají zejména v zemědělství a při zpracování odpadů.

– Sytém ETS 2 se od počátku setkával se silnou kritikou některých politiků a zemí. Český premiér Petr Fiala (ODS) již loni v prosinci řekl, že Česká republika bude v EU usilovat o odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Česko podle Fialy v minulých měsících spustilo v rámci EU iniciativu, jejímž cílem byla revize nového systému povolenek. Dnes Fiala před odletem na dvoudenní summit EU v Bruselu řekl, že skupinu zemí, která žádá úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2, nyní tvoří 18 států.

– Návrh revize nového systému povolenek počítá podle ministra životného prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s celkem pěti hlavními úpravami systému. Tou zřejmě nejdůležitější by mělo být zastropování ceny povolenek na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Další změny zahrnují například úpravu systému obchodování s povolenkami, zahájení tzv. předběžných aukcí povolenek už v roce 2026, pravidelné zveřejňování klíčových dat a predikcí v systému nebo prodloužení rezervy povolenek.

---

Jak citlivě a účinně renovovat cenné budovy? MŽP vydalo novou metodiku pro energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov.

21.5.2025, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Ministerstvo životního prostředí představuje novou metodickou příručku. Ta ukazuje, jak lze renovovat architektonicky a historicky cenné budovy tak, aby byly energeticky úsporné, a přitom si zachovaly svou kulturní a architektonickou hodnotu. Publikace, která vznikla ve spolupráci s Centrem pasivního domu a dalšími odborníky, přináší praktické návody na vhodné technické zásahy, jako je výměna oken, zateplení či volba zdrojů vytápění, a zároveň nabízí konkrétní příklady řešení i přehled legislativních požadavků.

Historicky či architektonicky cenné budovy patří do segmentu budov s vysokou energetickou náročností. Jejich provoz je nákladný, což při rostoucích cenách energie představuje výrazný tlak na jejich vlastníky – ať už jde o obce, církve, spolky, firmy nebo jednotlivce. Při plánování renovací těchto budov je klíčové najít rovnováhu mezi zachováním historické hodnoty a snížením energetické spotřeby. Možnosti, jak tyto dvě stránky skloubit, nabízí investorům, architektům, energetikům i pracovníkům památkové ochrany právě vydaná metodická příručka Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov.

„Historické budovy určují ve velké míře ráz našich měst, obcí i kulturní krajiny. Bohužel na mnoha místech vidíme, že budovy chátrají nebo byly poničeny nahodilými dílčími zásahy. Zároveň svoje majitele, včetně státu, zatěžují vysokými náklady na provoz. Cílem vydané metodiky je proto hledat opatření, která zvýší kvalitu užívání těchto budov, sníží jejich energetickou náročnost a současně pomohou zachovat to, co je na nich skutečně hodnotné. Chceme, aby historicky a architektonicky cenné budovy sloužily i nadále svému účelu – aby v nich lidé mohli bydlet, mít kanceláře nebo je využívat ke kulturním či společenským účelům,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

K financování takových renovací mohou majitelé využít také různé typy dotací, které nabízí resort životního prostředí, například z programu Nová zelená úsporám nebo z Modernizačního fondu.

„Od roku 2021 jsme schválili 112 žádostí na opravy památkově chráněných budov za bezmála 75 milionů korun z programu Nová zelená úsporám. Další stovky památek získaly v minulých letech podporu z Modernizačního fondu nebo z Operačního programu Životní prostředí. V létě navíc plánujeme vypsat další výzvu na podporu renovací památkově chráněných budov, a právě vydaná metodika má přispět nejen k lepší přípravě těchto projektů, ale i k většímu rozvoji renovací těchto budov,“ doplnil ministr Hladík.

„Problematiku energeticky úsporných renovací architektonicky a historicky cenných budov považuji za velmi citlivé téma. Vydávaná metodika Ministerstva životního prostředí je v této oblasti přínosem, na druhou stranu však nepředjímá podmínky rozhodnutí nebo závazných stanovisek orgánů státní památkové péče, když zejména při obnově kulturních památek musí dojít k individuálnímu posouzení návrhu obnovy,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Metodická příručka Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov vznikla jako odpověď na rostoucí zájem vlastníků o možnosti citlivé, a přitom účinné renovace těchto objektů. Při návrhu řešení je nezbytné citlivě vyvažovat hned několik veřejných zájmů – ochranu klimatu, zachování architektonického a kulturního dědictví, energetickou bezpečnost i potřeby vlastníků na ekonomicky udržitelný provoz.

Publikace nabízí konkrétní doporučení, jak postupovat při návrhu úsporných opatření na jednotlivých částech stavby – od střechy přes fasádu a okna až po technické systémy. Důraz je kladen na respekt k hodnotám památkové ochrany, stavebně-fyzikální souvislosti, kvalitu vnitřního prostředí i na zachování původního architektonického výrazu budovy. Součástí příručky je rovněž přehled legislativních požadavků souvisejících se snižováním energetické spotřeby a ochranou nemovitých kulturních památek. Zároveň se věnuje zpracování komplexního energetického konceptu, který je základem pro úspěšnou renovaci. Nechybí ani konkrétní příklady dobré praxe, kdy se podařilo propojit citlivou obnovu architektonické kvality s výrazným snížením energetické náročnosti.

Na zpracování metodické příručky se podíleli odborníci z Centra pasivního domu, kteří mají s renovacemi těchto budov praktické zkušenosti. „Chtěli jsme vytvořit praktický dokument ve stravitelném rozsahu, ne obsáhlé vědecké dílo. Nechtěli jsme definovat, která opatření jsou tabu, nebo říkat vlastníkovi, co přesně má dělat. Prezentujeme celou šíři možností a přístupů, které se dají realizovat. Zaměřili jsme se především na souvislosti, tedy jak se jednotlivá opatření vzájemně ovlivňují. Cílem bylo, aby se investor rychle zorientoval a mohl se odpovědně rozhodnout, kterou cestou se nakonec vydá. Klíčem k úspěchu je pro něj sestavení energetického konceptu a dostat k jednomu stolu a diskusi všechny zúčastněné – investora, architekta, projektanta, energetického specialistu, odborníky i pracovníky památkové péče – a společně hledat vyvážené řešení,“ vysvětluje Michal Čejka, technický expert Centra pasivního domu a autor metodické příručky. „I přes všechna možná omezení je možné u architektonicky a historicky cenných budov dosáhnout na úspory v rozpětí 20 až 60 % a díky promyšlenému návrhu splnit i energetickou třídu B, tedy velmi úspornou,“ doplnil Michal Čejka.

Vydávaná publikace nepředjímá podmínky rozhodnutí nebo závazných stanovisek orgánů státní památkové péče. Zejména při obnově kulturních památek musí dojít k individuálnímu posouzení návrhu a stejně tak při změně stavby jinak památkově chráněných budov. Doporučujeme proto předem se v takových případech obrátit na odborná pracoviště Národního památkového ústavu.

Metodickou příručku naleznete zde.

---

Dotaz: Talek – Změna harmonizované klasifikace?

2.6.2025, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je pravda, že Výbor Evropské chemické agentury pro chemické látky (ECHA) pro hodnocení rizik (RAC) nedávno klasifikoval mastek – Talek (EC 238-877-9, číslo CAS 14807-96-6) jako karcinogenní, mutagenní a reprotoxickou (CMR) chemickou látku. V důsledku toho bude mastek v Evropské unii brzy zakázán. Předpokládá se, že v roce 2027. Můžete mi to potvrdit?

Odpověď:

Dobrý den,
v tuto chvíli se jedná o navrženou klasifikaci, která ještě nepošla potřebnými kroky k legislativní závaznosti.
Nicméně pro kosmetické výrobky je již omezení nastaveno,  a to pro formu pudru pro děti do 3 let. vizbod 59. Annex III  nařízení o kosmetických výrobcích.

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009R1223-20250501

Proposed harmonised classification by the dossier submitter

Carc. 2, H351STOT RE 1, H372

Proposed specific concentration limits by the dossier submitter

H372 (lungs)(inhalation) # Inclusion of the following specific note is suggested for Carcinogenicity: If the substance is to be placed on the market as fibres (with diameter < 3 μm, length > 5 μm and aspect ratio ≥ 3:1) or particles of the substance fulfilling the WHO fibre criteria or as particles with modified surface chemistry, their hazardous properties must be evaluated in accordance with Title II of this Regulation, to assess whether a higher category (Carc. 1B or 1A) and/or specification of routes of exposure should be applied.