Je či není výkopová zemina odpadem?  

Měsíční přehled legislativních změn: říjen 2022.  

Je či není výkopová zemina odpadem?

16.9.2022, Zdroj: ČIŽP

Na základě podnětu Městského úřadu Kadaň provedla inspekce kontrolu a následné šetření činnosti společnosti APB – Plzeň, a.s. Na pozemky v katastrálním území Prunéřov navážela výkopovou zeminu v množství víc než 12 tisíc metrů krychlových, kterou využila k terénním úpravám. Na základě těchto zjištění inspekce proběhla kontrola a tedy další šetření.

Ve všech případech se jednalo o nelegální navážení stavebního odpadu – o výkopovou zeminu, vzniklou ze stavebních prací. Inspekce pak dále vyhodnotila, že na pozemku v oblasti Vernéřova skladovala společnost APB – PLZEŇ, a.s., odpad, rovněž výkopovou zeminu, a to v množství 50 tisíc krychlových metrů. Česká inspekce životního prostředí jí udělila pokutu ve výši 400 tisíc korun. Odvolací orgán – ministerstvo životního prostředí – snížil tuto částku, když přihlédl k množství výkopové zeminy, na 300 tisíc, která se také stala 18. srpna pravomocnou.

Důvod pokuty byl zřejmý. Předmětné pozemky v obou lokalitách nebyly totiž zařízením určeným k nakládání s odpady. Jinak řečeno – společnost APB – PLZEŇ, a.s., nedisponovala platným souhlasem k provozování zařízení k nakládání s odpady. Podle zákona o odpadech je však každý povinen nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. Společnost APB – PLZEŇ, a.s., tak nakládala s odpady na pozemcích, které k tomu nebyly podle zákona o odpadech určeny.

Už jsme se nejednou zmiňovali o využívání (v mnoha případech ovšem zneužívání) odpadů tím, že se označí jako vedlejší produkt. Kromě ekologických důvodů k tomu vedou samozřejmě i důvody ekonomické a administrativní – na nakládání s vedlejšími produkty se nevztahují podmínky pro nakládání s odpady. Je to logické, protože využívání vedlejších produktů v další výrobě přispívá k omezení spotřeby primárních surovin. Společnost se po celou dobu správního řízení hájila tím, že nejde o odpad, ale o vedlejší produkt výroby. Na žádnou z lokalit nebylo v době kontroly inspekce vydáno stavebním úřadem rozhodnutí o využití území, na jehož základě by bylo povoleno provozovat terénní úpravy nebo dočasně skladovat výkopovou zeminu, pro kterou neměla společnost zajištěné využití. Bylo tak zjevně prokázáno, že na lokality v oblasti Prunéřova a Vernéřova, které nejsou určeny k tomuto účelu, bylo naváženo desítky tisíc metrů krychlových odpadu výkopové zeminy.

Firma APB – Plzeň při své „obraně“ uvedla, že se se jedná o nekontaminovaný materiál, který nevede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. Tuto zeminu bylo možné podle ní dále používat bez dalšího zpracování a toto tvrzení dokládá i výsledkem rozboru. Proto byla tato zemina také „ v rámci prováděné stavby využita jako materiál určený pro vyrovnání terénních nerovností. Výkopová zemina ukládaná na předmětné pozemky:

1. a) vznikla jako nedílná součást výroby,
2. b) její další využití je zajištěno,
3. c) její další využití bylo možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní

praxe,

1. d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým

dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.“

Tolik argumenty společnosti APB – Plzeň. Obdobná odůvodnění samozřejmě používá při své obhajobě i řada dalších firem, které nakládají s odpady. Inspekce posuzuje každý případ individuálně vzhledem ke zjištěným okolnostem a hodnotí zajištěné důkazy. A to v kontextu aplikace jednak platné legislativy, a jednak ustálení judikatury správních soudů, které se k problematice aplikace pojmu „vedlejší produkt“ pro nakládání s výkopovými zeminami opakovaně vyjádřily (např. rozhodnutí NSS č.j. 6 As 149/2013 – 43, rozhodnutí č.j. 10 A 75/2020 – 41). Ostatně, s  argumentací a hodnocením skutkového stavu ČIŽP se v daném případě pak ztotožnil i odvolací orgán – ministerstvo životního prostředí.

S tímto problémem se inspekce setkává v podobných firmách napříč celou republikou, jak potvrzuje i ředitel ČIŽP Erik Geuss, který k tomu dodává: „Zákon nepřipouští jiný výklad, než že využití takovéto zeminy musí být prokazatelně zajištěno již v okamžiku jejího vzniku, takové využití musí být zákonné a musí být známy environmentální charakteristiky zeminy. Zákonné podmínky musí být naplněny současně. Není proto v zásadě možné, aby přebytečná výkopová zemina mohla být považována za vedlejší produkt až posléze, například na základě okolností, že se pro ni našlo dodatečně nějaké využití. V takovém případě se totiž vždy jedná o odpadní výkopovou zeminu.“

Další využití nekontaminované zeminy je možné podle zákona i bez správního aktu pouze v případě, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. V tomto případě takováto nekontaminovaná zemina nespadá pod režim zákona o odpadech. Pokud však došlo k přesunu zeminy ze stavby A na stavbu B, musela by tato zemina současně splňovat všechna výše uvedená kritéria, aby na ni bylo možné vztáhnout režim vedlejšího produktu.

V případě pochybností, zda se jedná o odpad či nikoliv, rozhoduje krajský úřad, na který se obviněný mohl obrátit, firma APB – Plzeň však tohoto práva nevyužila.

Za tři roky nelegálního nakládání s odpadem téměř půlmilionová pokuta

Společnost BKP Transport Group, s.r.o. shromažďovala a upravovala odpady na pozemku, který k tomu nebyl určen. Za stejné pochybení inspekce uložila firmě pokutu již v roce 2019, a to ve výši 100 tisíc korun. Ačkoli společnost o nezákonnosti svého počínání věděla, dále v ní pokračovala. Šetření vyústilo v pokutu 450 tisíc korun, pravomocnou od 24. srpna 2022.

Firma, která se prezentuje jako zhotovitel zemních prací a demolicí včetně naložení, odvozu, likvidace odpadu a jeho recyklace ve vlastním areálu, je mimo jiné také provozovatelem mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů. V rámci kontroly provedené Magistrátem hlavního města Prahy se ukázalo, že společnost využívala k recyklaci, úpravě a dočasnému soustřeďování a skladování odpadu svojí provozovnu v pražské Michli, aniž by disponovala platným povolením. Dělo se tak v období minimálně tří let a většinu zpracovávaného odpadu tvořil ten, který přijalo mobilní zařízení firmy. „Stavební odpady nebyly v provozovně pouze naváženy a soustředěny, ale byly upravovány a recyklovány třídičem a drtičem odpadu. Při této činnosti bylo zcela jistě okolní životní prostředí obtěžováno hlukem a prachem,“ komentoval ředitel Oblastního inspektorátu Praha Václav Beroušek jednu z přitěžujících okolností.

Společnost navíc prostřednictvím ISPOP zaslala nepravdivé hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2019, 2020 a 2021, a zkreslila tak údaje týkající se pohybu odpadů v dané oblasti. Firma nepodávala samostatně hlášení za činnost (stavební a demoliční) na území jednotlivých obcí s rozšířenou působností a místo toho evidovala produkci odpadů a nakládání s odpady realizované v provozovně souhrnně ve svém „Hlášení za mobilní zařízení“. Nutno zmínit, že firma každý rok vyprodukovala ze své stavební činnosti cca 12 tisíc tun stavebních odpadů.

Společnost se proti rozhodnutí inspekce neodvolala a nevyužila ani možnosti se k podkladům rozhodnutí vyjádřit.

Měsíční přehled legislativních změn: říjen 2022.

3.11.2022, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)

struktura dokumentu

• Sbírka zákonů: vyhlášeno
• Sbírka zákonů: pozbylo platnosti
• Sbírka zákonů: nabylo účinnosti

Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc říjen 2022.

Sbírka zákonů: vyhlášeno

Sbírka zákonů: pozbylo platnosti

Sbírka zákonů: nabylo účinnosti