EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

 13. 3. 2023

Na výsadbu v obcích i omezení sucha v krajině míří 200 milionů korun.  

Dotaz: Odprodej vedlejšího produktu z výroby.  

Dotaz: Základní popis odpadu při opakujících se ukládkách.  

Na výsadbu v obcích i omezení sucha v krajině míří 200 milionů korun.

6.3.2023, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)

Na obce, veřejné instituce, ale i pro soukromé osoby, kteří realizují nákladnější projekty k záchraně, obnově nebo zvětšení ploch zeleně ve veřejném prostoru se obrací dotační výzva z Operačního programu Životní prostředí s vyčleněnými sto miliony. Dalších sto milionů pak zamíří do krajiny na realizaci projektů k odstraňování starých meliorací k odvodnění půdy nebo třeba rušení drenážních trubek, aby se jejich pomocí dál neprohlubovalo půdní sucho. Výzva s dohromady 200 milionovou alokací poběží do 20. září 2023.

Na obnovu zeleně obcí a měst

„Ministerstvo životního prostředí podporuje novou nebo obnovovanou zeleň hned z několika dotačních programů – od rozsáhlých výsadeb ve volné krajině až po sázení drobné městské zeleně dobrovolníky. Dohromady tak díky programům ministerstva porostou stovky tisíc stromů a keřů,“ shrnuje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík a zdůrazňuje, že aktuálně vypsanou první částí dotační výzvy se sto miliony na obnovu zeleně mohou obce a další zájemci čerpat například na zlepšení stavu parků, zahrad, sadů, pouličních stromořadí nebo alejí i na jejich návaznou péči. „Výše dotace navíc není omezena maximální částkou, jsou pouze stanoveny minimální realizační výdaje projektu, které musí být alespoň 250 tisíc korun bez DPH. Peníze lze tak využít například pro kompletní obnovu stromů na náměstích,“ dodává náměstek Hladík.

Žadatelé mohou počítat pro jejich projekty k obnově zeleně s vysokou podporou z evropských peněz. „Limit podpory v tomto případě dosahuje 85 % způsobilých výdajů, v případě realizace projektů na základě studie systému sídelní zeleně je míra našeho příspěvku ale až 90%. Doplním ještě, že obce mohou dotace na obnovu sídelní zeleně kombinovat s podporou z Integrovaného regionálního operačního programu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj na projekty zaměřené na úpravy veřejných prostranství, díky tomu bude jejich aktivita komplexní,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Pro půdu a větší pestrost přírody

Přínosem pro krajinu je druhá část podpory z vypsané dotační výzvy, a to na odstranění odvodňovacích systémů, často se jim říká nesprávně meliorace. Ty mají v době klimatické změny velmi negativní vliv, protože odvádí z půdy potřebnou vláhu, a ještě více tak prohlubují problém sucha. Díky stomilionové dotační podpoře vlastníci pozemků, ať už jsou to veřejné nebo soukromé subjekty, mohou žádat o finance na stavební práce spojené s rušením drenáží nebo odvodňovacích příkopů tak, aby se zbytečně pozemky nevysušovaly a mohlo na nich prosperovat více druhů živé přírody.

„S dotační podporou bude možné realizovat přerušení úseků potrubí, instalovat záslepky na drenážním potrubí, zvyšovat linii dna odvodňovacích příkopů a kanálů hrázkováním a zasypáváním, provádět řízené zarůstání drenáže, ať už dřevinami nebo bylinami. Žadatelé budou muset nejprve popsat dosavadní stav dané lokality. Hlavně to, jakým způsobem odvodňovací zařízení ovlivňuje odtokové poměry, v jakém je technickém stavu a jak se na jejich pozemcích s ním doposud hospodaří. Zároveň bude nezbytné doložit, jaký přínos bude realizované opatření představovat z pohledu zlepšení odtokových poměrů i z hlediska posílení ekosystémových funkcí. Jde nám o to, aby česká krajina a příroda dostala novou šanci pro prosperitu,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík.

Rušení odvodnění je poměrně složitá činnost. „Často se jedná o propojený systém, který dokáže ovlivňovat řadu pozemků, měnit jejich vodní režim, kvalitu jejich půd i jejich absorpce srážkové vody. Očekáváme, že díky podporovaným opatřením dojde k velmi pozitivním změnám v daných územích. Naše dotace může dosáhnout až 100 % podpory,“ uzavírá ředitel Valdman.

Ke stažení

Dotaz: Odprodej vedlejšího produktu z výroby.

2.3.2023, Ing. Tomáš Lank, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Zákazník při zpracování plastových granulátů v lisovně má nevyhovující výlisky – vtoky, které nemůže následně použít. Někdy výlisky podrtí a má drť, někdy zůstávají vtoky tak jak jsou. Tyto odpady z výroby jsou tříděné podle druhu materiálu a tyto následně chce prodávat dále. My máme o tyto odpady zájem, nechceme je však dále zpracovávat, ale ve stavu v jakém jsou bychom je rádi prodali zákazníkům, kteří tyto odpady jsou schopni ve své výrobě zpracovat.

Jak se toto řeší?

Odpověď:

Podle popisu Vaší situace je vtok vedlejším produktem a není tedy vůbec odpadem. Jedná se o stejnou movitou věc, ale jiný režim nakládání s ní v souladu se zákonem o odpadech. Pak to má mnoho výhod, například tu, že není-li to odpad, nevede se  povinná odpadová průběžná evidence, vy jako odebíratel nemusíte být zařízení schválené krajským úřadem, což vám nedoporučuji, pokud nechcete pracovat s odpady.

Řešení:

Movitá věc je vedlejším produktem, když splňuje všechny podmínky podle § 8 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, a to bez výjimky. U vás bych řekl, že máte vyhráno, protože nejsložitější je písm. b) a toto zajištění je myšleno od slova jisté, tedy že máte písemnou smlouvu o tom, že to někdo chce, vykupuje do svojí výroby a nekončí to někde v životním prostředí tam, kde nemá. Zcela klíčové je, že movitá věc, o které mluvíme, vznikla při výrobě! A to je u vaší movité věci splněno.

Pokud není splněna jedna nebo více podmínek, pak tato movitá věc naplňuje (stejně tak jako jiné movité věci nevznikající při výrobě někde jinde) definici odpadu podle § 4 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.

O tom, jestli je konkrétní movitá věc vedlejším produktem nebo odpadem, musí rozhodnout původce té movité věci na základě okolností (např. je zájem není zájem) nebo vlastností té movité věci (je kontaminovaná/není kontaminovaná). Tohle všechno ví právě a jen ten původce movité věci, o které se bavíme. Je povinností při tomto rozhodování dodržet podle § 12 zákona o odpadech hierarchii nakládání s odpady, což znamená, že pokud má být movitá věc vedlejším produktem, tak jím být musí a není možné ji bez vynaloženého úsilí označit za odpad a jako k odpadu se k ní chovat.

Pro vás z toho vyplývá, že je velice dobře, že si pro vaše podnikání nejdříve zjišťujete co a jak k tomu patří. Pravděpodobně budete překupovat vtoky jako vtoky vedlejší produkty a ne jako odpady, tím pak nemusíte být vůbec zařízením na odpady a vaše podnikání bude mnohem snadnější.

A v případě, že by někdo z nějakého důvodu i přesto prosadil u této movité věci, že musí být odpadem a vám nezbylo, než se stát „firmou na odpady“, tak vám radím stát se obchodníkem s odpady. Protože tato movitá věc jako odpad má kladnou hodnotu, tedy splňujete podmínku pro to, abyste s ní jako obchodník mohli obchodovat. Je to mnohem snadnější z pohledu vyřizování povolení na krajském úřadě, než že se budete stávat jiným typem zařízení, například „mobilním zařízením na sběr a výkup odpadů“.


Dotaz: Základní popis odpadu při opakujících se ukládkách.

14.2.2023, Ing. Petr Šulc, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je nutné v případě ukládání odpadu na skládku vypracovávat každý rok nový ZP odpadu, pokud jde o stále stejný odpad, ze stejného místa původu a od stejného původce?

Odpověď:

Povinnost předávat písemné informace o odpadu a o osobě původce (v případě předávání odpadu provozovateli zařízení pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady – údaje o své osobě a údaje o odpadu, které jsou nezbytné pro zjištění, zda smí být s daným odpadem v zařízení nakládáno nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít). Tyto údaje mohou být nahrazeny základním popisem odpadu.

V případě předávání  odpadu  k uložení  na skládku  nebo  pro  zasypávání je vyžadováno předání  základního  popisu odpadu (dále také ZPO).

  • V režimu jednorázového předání odpadu je to vždy s předávaným odpadem.
  • V režimu opakovaného předávání odpadů je termín vždy při prvním předání odpadu v kalendářním roce, ale tyto informace nebo ZPO mohou být v daném kalendářním roce předány i před prvním předáním odpadu, nejpozději však při prvním předání daného odpadu na dané zařízení. V případě první z opakovaných dodávek odpadu na skládku nebo k zasypávání je součástí základního popisu odpadu stanovení kritických ukazatelů, o nichž je původce odpadu povinen v případě opakovaných dodávek předávat informace; na základě dohody s původcem odpadu může zajistit zpracování základního popisu odpadu provozovatel zařízení, do kterého je odpad předáván, nebo zprostředkovatel, za zpracování základního popisu však odpovídá původce odpadu

Tuto problematiku řeší na straně dodavatele odpadu § 24 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Na straně odběratele odpadu jsou podrobnosti stanoveny v § 25 uvedené vyhlášky.

Obsah písemných informací je stanoven v bodě 1 přílohy č. 12 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Obsah Základního popisu odpadu je stanoven v bodě 2 přílohy č. 12 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, ale obsahuje i informace dle bodu 1 přílohy č. 12 vyhlášky.

Závěr:

Pokud dodavatel odpadu dodává opakovaně odpad na skládku odpadu (nebo na zařízení  k zasypávání) v průběhu více kalendářních let, pak základní popis odpadu v rozsahu bodu 1 a 2 přílohy č. 12 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, musí předat provozovateli skládky (nebo na zařízení k zasypávání) každý kalendářní rok nejpozději při prvním předání odpadu v daném kalendářním roce. Pro každý kalendářní rok musí být vystaven nový  ZPO.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526