RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Malé podniky: Držet krok s dnešní ekonomikou.
Chcete digitalizovat? Využijte dotace.
Bartoš: Solární panely lze stavět bez stavebního povolení. Další zjednodušení ještě chystáme.
Stanovisko MZe (SZPI a SVS) k přístupu označování místa původu potravin ke dni 1. 1. 2023.
Malé podniky: Držet krok s dnešní ekonomikou.
6.7.2022, Zdroj: iso.org (www.iso.org)
Aby byly malé a střední podniky silné, odolné a připravené na budoucnost, jsou podporovány v dodržování nejvyšších standardů.
Normy nejsou jen pro menšinu podniků s tisíci zaměstnanci. Podle Světové banky tvoří mikropodniky, malé a střední podniky (MSME) více než 90 % všech společností a představují až 70 % celkové zaměstnanosti. V rozvojových zemích jsou malé podniky klíčem k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst. Růst inkluzivního HDP je ovlivněn zejména společnostmi vedenými ženami.
MSME mají obrovský prospěch z souladu s mezinárodními standardy, které pomáhají snižovat náklady, posilují důvěryhodnost a důvěru a konkurují větším podnikům na mezinárodním trhu.
PODNIKAT LÉPE
Podniky mohou hodně získat. Standardizace nejen snižuje tření při spolupráci s jinými společnostmi, ale pomáhá optimalizovat postupy, které mohou snížit náklady a zvýšit produktivitu – s podstatným dopadem na konečný výsledek. Každá z norem ISO – i když se na první pohled může zdát nevyzpytatelná – podrobně popisuje optimální přístup, na kterém se shodli přední průmysloví výrobci po celém světě. Například práce s ISO 50001 (norma pro řízení energie) může výrazně snížit provozní náklady, zatímco práce s ISO/IEC 27001 (systémy řízení bezpečnosti informací) pomáhá chránit podnik před potenciálně ničivými bezpečnostními hrozbami.
Společnost Veriscan Security se sídlem ve Švédsku se již řadu let zabývá řadou ISO/IEC 27000. Její generální ředitel Jan Branzell, rovněž editor ISO/IEC 27003 , uvedl: „Vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost/bezpečnost informací se pro většinu organizací stává nutností, příležitost pracovat s mezinárodním standardem poskytuje nejen skvělou vnitřní strukturu, ale slouží také jako základ pro to, jak navazovat vztahy s jinými organizacemi. Pokud tyto organizace také používají řadu ISO/IEC 27000, pomáhá to lépe porozumět a také zprůhlednit, jak mohou společně budovat lepší zabezpečení a důvěru.“
Podniky mohou hodně získat.
VSTUP NA SVĚTOVOU SCÉNU
Soulad s mezinárodními standardy zajišťuje zlepšenou kvalitu produktů a služeb, konzistenci a sledovatelnost. Protože normy ISO jsou založeny na iterativním cyklu zdokonalování, tyto normy se nadále vyvíjejí, aby splňovaly měnící se potřeby, cíle a očekávání.
Standardizace je ve skutečnosti zkratka pro důvěru. Umožňuje spotřebitelům, investorům a partnerům vložit důvěru do podnikání. To je zvláště cenné, když se malé a střední podniky snaží růst a konkurovat – standardy vyrovnávají podmínky a pomáhají malým a středním podnikům konkurovat větším podnikům na mezinárodním trhu. Mnoho mezinárodních klientů a organizací spolupracuje pouze s podniky, které používají normy, a to i v oblastech, jako je ochrana životního prostředí a bezpečnost na pracovišti.
Podniky mohou také hrát aktivní roli při utváření budoucnosti svého odvětví účastí na standardizačních procesech – což je příliš důležité na to, aby to bylo ponecháno pouze největším společnostem, které již mají značný vliv.
JSOU NORMY ISO SPRÁVNÉ PRO MŮJ MSME?
Nebo samozřejmě ne všechny normy jsou relevantní pro malé a střední podniky a menší podniky musí pečlivě zvážit, které z nich jsou nejvýhodnější. Ti, kteří se zaměřují na obsluhu malých místních zákaznických základen, mohou najít jen málo norem relevantních pro jejich práci.
Práce s normami může také vyžadovat netriviální přidělení času, odborného personálu a peněz. Podle zprávy německého normalizačního panelu mají MSME tendenci mít finanční omezení, která jim brání převzít aktivnější roli při vývoji norem. U nejmenších podniků se manažeři z velké části podílejí na každodenních operacích a je nereálné očekávat, že se budou zavazovat k zapojení do zdlouhavých procesů s nehmotnými dlouhodobými přínosy. To je zvláště důležité na globálním jihu, kde podniky čelí další zátěži, jako je relativně omezený přístup ke kapitálu .
MSME A STANDARDY
Zapojení se do mezinárodních norem není pro MSME žádné malé rozhodnutí. Které normy – pokud nějaké – jsou pro společnost vhodné, se budou případ od případu lišit. Využívání a účast na vývoji standardů však může z dlouhodobého hlediska dát malým podnikům lepší pozici, aby mohly konkurovat na globálním trhu. Pokyny k otázkám MSME jsou obsaženy v příručce ISO/IEC 17 , kterou odborníci na normy mají používat.
ISO vydává velký a různorodý soubor norem, z nichž mnohé jsou relevantní pro menší organizace. Například ISO 45001 (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a ISO 26000 (společensky odpovědné podniky) patří k mnoha normám ISO použitelným pro většinu malých a středních podniků i velké podniky.
Zdroj: https://www.iso.org/contents/news/2022/06/small-businesses-keeping-up-with.html
Chcete digitalizovat? Využijte dotace.
17.8.2022, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)
Víte, že si teď můžete náklady na digitalizaci ve vaší firmě snížit až o 60 %? Do poloviny září 2022 jsou otevřené dotační výzvy, které podporují komplexní projekty zaměřené např. na vzdálenou práci, kyberbezpečnost, reporting nebo sběr dat. A týkají se i velkých nebo pražských firem.
V červnu 2022 vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu dvě dotační výzvy, které se týkají digitální transformace firem. Výzvy Digitální podnik a Virtuální podnik jsou ve zkratce 20–60% dotace na nákup hardware, software, cloudových a dalších služeb. Jedna firma přitom může získat 0,5–15 mil. Kč, a to už stojí za pozornost.
Protože je potřeba popsat poměrně velký projekt v krátkém čase, připravila firma FOXON několik modelových příkladů projektů, na které lze dotaci čerpat. Najdete v nich záměr, přínos pro váš podnik a soupis produktů a služeb, které z dotace můžete nakupovat.
Digitalizujte svou firmu například v těchto oblastech:
- sběr dat ze strojů pro účely monitoringu kondice strojů,
- sběr dat ze strojů pro účely monitoringu výroby strojů,
- monitoring spotřeb a kvality energií,
- živý 3D model stroje i výrobní haly,
- jednotný Power BI reporting pro celý závod,
- permanentní monitoring sítí PROFINET a PROFIBUS.
Podrobně o modelových projektech na webu FOXON.
Proč dvě rozdílné výzvy a kolik můžete dostat
I když obě výzvy podporují stejné záměry, liší se v podmínkách čerpání.
Digitální podnik je určený pro větší projekty a čerpaná dotace může být 1 až 15 mil. Kč, tzn. že pokud máte nárok na 40% podporu, musí váš projekt být v objemu min. 2,5 mil. Kč. Týká se ale jen firem z určitých regionů, Praha nebo velké firmy z některých oblastí ČR v této výzvě čerpat nemohou.
Virtuální podnik je výzva pro menší projekty, minimální podpora je 0,5 mil. Kč, tzn. malých podniků se týká už u projektů od hodnoty 1,25 mil Kč. Zapojit se ale mohou i pražské podniky a výše dotace se neliší podle regionů, jen podle velikosti firmy.
Pro obě výzvy jsou alokovány asi 2 mld. Kč z tzv. Národního plánu obnovy. Konkrétní dotační tituly pak vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Firma FOXON dotační titul podrobně popsala na svém blogu. Najdete tam i video popisující podmínky čerpání a konkrétní odkazy na dané výzvy.
Zdroj: https://www.vseoprumyslu.cz/inspirace/firemni-novinky/chcete-digitalizovat-vyuzijte-dotace.html
Bartoš: Solární panely lze stavět bez stavebního povolení. Další zjednodušení ještě chystáme
11.9.2022, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
Stavby pro obnovitelné zdroje lze postavit velmi rychle a jednoduše. Mnohdy to jde bez stavebního povolení, ohlášky či územního rozhodnutí. Ministerstvo pro místní rozvoj však pracuje na dalším zjednodušení možnosti instalace solárních panelů pro výrobu elektřiny (FVE) jako součásti stavby v zastavěném i nezastavěném území a bez ohledu na instalovaný výkon.
„Energetickou krizi způsobenou Putinovou válkou se podaří zvládnout i díky rychlé výstavbě solárních panelů všude tam, kde je to vhodné. Už nyní není ve většině případů potřeba řešit věc se stavebním úřadem. V naší novele stavebního zákona navíc chystáme další zjednodušení, aby i výstavba rozsáhlejších a výkonnějších soustav byla zcela bezproblémová, rychlá a jednoduchá,“ říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Typický příklad realizace umístění fotovoltaiky je na střeše rodinného domu. FVE je součástí stavby (obvyklá kapacita do 8kW). Nedojde-li instalací FVE panelů k ohrožení statiky stavby, nezmění se vzhled stavby a neohrozí se požární bezpečnost, pak lze realizovat záměr bez posouzení stavebního úřadu.
Dalším příkladem je instalace FVE na objekt školy, školky či nemocnice. Zde platí totéž jako u rodinného domu, tj. Pokud nedojde k ohrožení statiky stavby, nezmění se její stavby a neohrozí se požární bezpečnost stavby, pak lze také takový záměr realizovat posouzení stavebního úřadu.
Specifické podmínky pak však platí např. pro budovy pod ochranou státní památkové péče.
„Snažíme se najít jednodušší řešení pro všechny stavby, proto jednáme např. s Hasičským záchranným sborem o podmínkách, za jakých je možné soláry na stavbách povolovat rychle a jednotně a kde povolení nebude třeba vůbec.“ dodává Ivan Bartoš.
MMR současně připravuje v úzké spolupráci s dalšími resorty komplexní metodickou pomůcku k umisťování, povolování a kolaudaci obnovitelných zdrojů energie jako je fotovoltaika, větrné elektrárny, tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, biomasa atd., a to z pohledu konkrétního druhu obnovitelného zdroje energie, ať už jde o agrovoltaiku nebo plovoucí fotovoltaiku, malé větrné turbíny a dalších.
Stanovisko MZe (SZPI a SVS) k přístupu označování místa původu potravin ke dni 1. 1. 2023.
12.8.2022, Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Na trhu s potravinami se vyskytují případy, kdy potravina informací na etiketě naznačuje původ výrobku z určitého místa, avšak ve skutečnosti byla potravina vyrobena na jiném místě, o kterém není spotřebitel informován.
Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení“) uvádí:
- bod 29 preambule:
„Země původu nebo místo provenience potraviny by se měla uvádět vždy, pokud by opomenutí této informace mohlo spotřebitele uvést v omyl, co se týče skutečné země původu nebo místa provenience daného výrobku. Ve všech případech by uvedení země původu nebo místa provenience mělo být provedeno tak, aby spotřebitele nemátlo, a na základě jasně stanovených kritérií, která zajišťují stejné podmínky pro zástupce výrobního odvětví a spotřebitelům poskytují srozumitelnější informace o zemi původu nebo místě provenience potraviny. Tato kritéria by se neměla vztahovat na uvedení jména nebo adresy provozovatele potravinářského podniku.“
- čl. 7 odst. 2
informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.
- čl. 13 odst. 1
Od povinných informací nesmí být odváděna pozornost
- čl. 26 odst. 2 písm. a)
„Uvedení země původu nebo místa provenience je povinné, pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu nebo místa provenience potraviny, zejména pokud by informace připojená k potravině nebo etiketa jako celek jinak naznačovala, že potravina je z jiné země původu nebo místa provenience“.
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 15 A 149/2018 ze dne 19.6.2018 vyslovil následující závěr:
- poskytování informací o původu nebo o místě výroby potraviny (nadto dobrovolné) rozhodně nemá směřovat k tomu, aby byl spotřebitel nucen podrobně analyzovat a konfrontovat informace na regálové etiketě s informacemi na obalu potravin, popř. být dokonce „na pozoru“ před obsahem regálových etiket,
- a dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18.9.2014, č. j. 4 As 151/2014-32, který uvádí, že „je zcela důvodné předpokládat, že spotřebitel může při výběru zboží vycházet z jakékoliv informace, která označuje potravinu, její obal nebo místo vystavení. Uvedením chybné informace dochází ke klamání spotřebitele a snížení možnosti vybrat si zboží podle vlastní preference, ať už se týká jakéhokoliv druhu uvedených údajů. Tato skutečnost není předmětem dokazování, ale vyplývá přímo z chybného označení, které je v rozporu s právem. (…) Za hypotetický nelze označit ani závěr žalované, že spotřebitel považuje informace na cedulích, které označují zboží, za rozhodující. Ze spisového materiálu je zřejmé, že chybné informace byly uvedeny na cedulích, které byly umístěny na dominantním, dobře viditelném místě provozovny společně s dalšími zvýrazňujícími prvky. Je zřejmé, že tyto cedule byly určeny k upoutání pozornosti spotřebitele, a lze tedy opět logicky předpokládat, že z nich spotřebitel získal první informaci o výrobku, aniž by měl povinnost či důvod tuto informaci později prověřovat.“
Závěr:
Nařízení stanoví, že spotřebitel nesmí být uváděn v omyl ohledně místa původu potraviny.1) Pokud by spotřebitel mohl být určitou informací na potravině uveden v omyl ohledně místa původu, je uvedení skutečného místa původu na potravině povinné. Poskytnuté informace musí být přesné, jasné, snadno srozumitelné a nesmí být od nich odváděna pozornost.
Pokud jde o umístění povinné informace o místě původu potraviny, lze na tento případ vztáhnout výše uvedené závěry rozsudků obou soudů. V případě tedy, kdy je na přední straně obalu potraviny/v hlavním zorném poli naznačováno místu původu, ze kterého potravina nepochází a informace o skutečném místě původu je uvedena na zadní straně obalu/na jiné straně obalu, lze dospět k závěru že:
- naznačení místa původu, ze kterého potravina nepochází (dále jen „naznačení místa původu“) bylo umístěno na dominantním, dobře viditelném místě,
- naznačení místa původu je určeno k upoutání pozornosti spotřebitele, a lze logicky předpokládat, že z nich spotřebitel má získat první informaci o výrobku,
- spotřebitel nemá povinnost či důvod tuto naznačení místa původu později prověřovat, a nemá být nucen podrobně hledat, analyzovat a konfrontovat tuto informaci na přední straně etikety s dalšími informacemi uvedenými na jiných částech obalu potraviny.
Na základě požadavků Nařízení a závěrů Krajského soudu v Ústí nad Labem a Nejvyššího správního soudu lze tedy dospět k následujícímu závěru.
V případě, kdy je na přední straně obalu potraviny/v hlavním zorném poli uvedena informace, která může u průměrného spotřebitele vyvolat oprávněný dojem, že daná potravina pochází z určitého místa původu, ačkoliv tomu tak není, musí být povinně doplněna informací o skutečném místě původu potraviny, umístěnou ve stejném zorném poli, jinak se jedná o zavádějící informaci o zemi původu nebo místu provenience potraviny. Avšak ani uvedení skutečného místa původu potraviny nezbavuje provozovatele potravinářského podniku povinnosti uvádět informace o potravině přesně, jasně a snadno srozumitelně (tento požadavek by i při splnění výše uvedeného mohl být porušen například uvedením dvou srovnatelně podaných informací odkazujících na jiné místo původu).
Poznámka:
1) Názvy vžité (generické) obsahující zeměpisná označení, jako např. anglická slanina, maďarský guláš, frankfurtské párky nejsou považovány za údaje o zemi původu nebo místu provenience potraviny.
Devizový trh 41. týden.
22-10-18 IN Devizový trh 41. týden