Bude vám od roku 2023 zřízena datová schránka? Pro všechny OSVČ bude povinná.  

Místa prodeje vánočních kaprů je třeba nahlásit SVS.  

Mobilní provozovna: Jak na stánkový prodej.  

Devizový trh 49. týden.  

Bude vám od roku 2023 zřízena datová schránka? Pro všechny OSVČ bude povinná.

Podnikatelé se od ledna 2023 dočkají významné změny. Všem OSVČ a firmám budou automaticky zřízeny datové schránky. O tom, že se povinnost nakonec nedotkne těch, kteří nepodnikají, ale využívají svou elektronickou identitu, rozhodli v prosinci poslanci.

05.12.2022 | Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Podle původního návrhu zákona z dílny ministerstva vnitra měly být datové schránky (DS) povinně zřizovány všem, kteří komunikují se státem prostřednictvím bankovní identity, eObčanky s čipem, služby Moje ID, mobilního klíče eGovernmentu, I.CA s čipovou kartou nebo údajů NIA ID. Pokud by tito lidé nechtěli datovou schránku používat, museli by ji deaktivovat na příslušné pobočce CzechPointu (deaktivace trvá tři dny).

Zákon měl mimo jiné usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Ministerstvo vnitra si ale původní představu rozmyslelo. „Datové schránky jsou bezpečným a moderním způsobem komunikace se státem, nechceme ale k jejich užívání nikoho nutit. Proto povinnost používat datové schránky od začátku příštího roku pro fyzické osoby rušíme,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan. Rozhodnutí vlády posvětili začátkem prosince poslanci.

Původní novela byla schválena na jaře

Poslanecká sněmovna schválila už letos na jaře novelu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která upravuje používání datových schránek (DS). Pozměňovací návrh k novele schválili poslanci 2. prosince.

Datovky mají nesporné výhody pro všechny, říká expert

Podle ředitele divize eGovernment ve společnosti Software602 Jana Frka má zřízení datové schránky nesporné výhody nejen pro podnikatele.

„Datovou schránku lze vnímat jako důvěryhodného, bezpečného a levného elektronického pošťáka. Na rozdíl od klasické pošty nejsme u datových schránek nuceni podřizovat se otevírací době poboček, která se často překrývá s naší pracovní dobou a přes frontu není vidět k přepážce,“ říká s tím, že lidé mohou z pohodlí svého domova odesílat a přijímat dokumenty v době, kdy se to hodí jim.

„Datovou schránku můžete navíc využívat nejen ke komunikaci s úřady, ale také se svojí bankou, pojišťovnou nebo mezi firmami či jinými podnikajícími fyzické osoby navzájem,“ dodává zástupce Software602.

Komunikace s úřady přes datovou schránku je zdarma. „Cena jedné odeslané datové zprávy jiné fyzické, podnikající nebo právnické osobě je 5 korun, zatímco na poště dáme za doporučený dopis od 52 korun výše,“ připomíná.

Na zřízení datových schránek novým povinným subjektům bude mít stát po lednu 2023 tři měsíce. Celá akce tedy bude probíhat do konce března 2023. V přechodné době se budoucí majitelé datovek nemusejí obávat žádných postihů a schránku nepotřebují mít nutně zřízenou k 1. lednu 2023.

„Možná si položme otázku, proč bych si datovou schránku neměl zřídit, když je zdarma a přináší mi tolik benefitů? Mé doporučení je nebát se změny a čerpat výhody, které jsou nabízeny“.

Jan Frk, Software602

„Postihováni samozřejmě nijak nebudou. Do okamžiku zřízení jejich datové schránky jim bude z logiky věci doručováno jiným způsobem, nejčastěji poštou na adresu jejich sídla nebo provozovny. Teprve od okamžiku aktivace datové schránky jim bude doručováno primárně do ní,“ přibližuje Jan Frk.

Lidé občas vytýkají úřadům, že samy nectí zákonné zásady doručování a osobám mající datovou schránku posílají listinné dokumenty poštou. „Naštěstí se s tím setkáváme už jen ojediněle a jedná se zejména o pochybení jednotlivých úředníků. Pro nás, jakožto adresáty tohoto nesprávného doručení je dobré vědět, že zde máme zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, díky kterému nám za takto špatné doručení daný úřad proplatí veškeré vzniklé škody,“ doplňuje ředitel divize eGovernment.

Mají se podnikatelé obávat?

Změna má na podnikatele zásadní vliv, protože musejí se státními úřady komunikovat (doručovat všechny dokumenty) nově výhradně prostřednictvím datové schránky.

Obsluha datovky a uchovávání dokumentů může pro některé drobné živnostníky představovat další administrativní i finanční zátěž související s jejich podnikáním.

„Stát chce změnou zákona přimět občany, aby více používali datové schránky, jejichž prostřednictvím komunikují s úřady elektronicky. Povinně budou zavedeny pro všechny držitele živnostenského oprávnění a všechny podnikatele v takzvaných svobodných profesích, ale také spolky a společenství vlastníků bytů,“ upřesňuje poradce Michal Dvořáček.

Kdo tedy musí mít datovku?

S účinností od 1. 1. 2023 bude datová schránka automaticky zřizována:

• Každé právnické osobě – nejen firmám zapsaným v obchodním rejstříku (jako dosud), ale také těm, které jsou zapsány ve spolkovém či nadačním rejstříku, rejstříku ústavů, společenství vlastníků jednotek nebo obecně prospěšných společností.
• Každé fyzické podnikající osobě – dosud byly datové schránky OSVČ zřizovány pouze na základě jejich žádosti, nyní jim však DS zřídí Ministerstvo vnitra automaticky.

Podnikatelé dosud využívali datovky jen málo

Dosud datové schránky využívaly zejména firmy, pro něž byly povinné. Ostatní se jim spíše vyhýbali. V Česku fungují od roku 2009 (povinně pouze pro firmy, advokáty, insolvenční správce či daňové poradce).

Ostatní si je mohli zřizovat dobrovolně. Z celkového počtu více než 1,4 milionu zřízených schránek (údaj z výroční zprávy MV ČR) jich na běžné občany a drobné podnikatele připadalo v roce 2021 jen cca 600 tisíc. Využívalo je tak asi osm procent Čechů ve věku nad 18 let.

„Důležitá bude důkladná informovanost veřejnosti, aby nebyly doručovány dokumenty, například rozhodnutí správních orgánů, aniž by o tomto noví majitelé datových schránek věděli, a tím promeškali příslušné lhůty,“ komentuje očekávaný dopad novely Jan Kubica, advokát a partner společnosti Moore Legal CZ.

Dokument „doručený“ v momentě přihlášení

Další významnou legislativní změnou je „sjednocení okamžiku doručení soukromoprávních s okamžikem doručení veřejnoprávních dokumentů“. Za doručené budou oba druhy dokumentů považovány v momentě, kdy se do datové schránky přihlásí její majitel.

V případě, že se do své datové schránky pravidelně nepřihlašujete, existuje i takzvaná fikce doručení. Podle ní je dokument považován za doručený do 10 dnů od momentu, kdy se v DS objevil.

„Cílem této úpravy je zabránit obstrukcím při doručování dokumentů bez nutnosti rozlišovat, zda se jedná o doručování právě soukromoprávního dokumentu, anebo dokumentu obsahujícího veřejnoprávní úkon. To lze hodnotit jako krok správným směrem,“ myslí si advokát.

Problém pro bytová družstva?

Novela se od 1. ledna 2023 dotkne také všech Společenství vlastníků jednotek (SVJ). V tomto případě jde o veškerou komunikaci vlastníků s městskými a obecními úřady, státním zastupitelstvím, soudy či policií, a to výhradně přes DS.

Datovou schránku za rok využijí další skupiny podnikatelů, ale i veřejnost

„Statutární orgány pravidelně komunikují s orgány veřejné správy, se všemi členy SVJ, ale i dalšími institucemi. Až bude zavedena povinnost posílat úřední dokumenty pouze skrze datovou schránku, očekáváme, že se tyto úkony prodraží, a to v řádech tisíců korun ročně,” myslí si Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD).

Zřízení datové schránky i komunikace s úřady jsou přitom zdarma, ale pokud bude uživatel dokumenty uchovávat, za službu si připlatí, což se samozřejmě týká i podnikajících fyzických osob. Zprávy je možné například uložit do „trezoru“. Cena je podle počtu uložených zpráv od 120 korun ročně (20 zpráv) po 29 500 korun (5000 zpráv).

Zprávy se na serveru uchovávají jen 90 dní. Kdo je potřebuje uložit trvale, může využít nejen zmíněného trezoru, ale může si je stáhnout do počítače či mobilu, případně je archivovat na Portálu občana (bezplatná kapacita do 500 MB).

Jan Frk: Česku se digitalizace státní správy příliš nedaří

„Ideální je stav, kdy lidé datové schránky a jiné prvky eGovernmentu chtějí používat dobrovolně, jelikož jim to přináší větší pohodlí, bezpečnost i finanční úspory,“ říká ředitel divize eGovernment ve společnosti Software602 Jan Frk.

Je to obdobné jako s bankami, které nemusí nutit své zákazníky využíval internetové nebo mobilní bankovnictví, jelikož jim jsou schopni vysvětlit výhody online plateb oproti prezenčnímu vyřizování na pobočkách. Ryze z racionálního hlediska není moc důvodů, proč si datovou schránku nezřídit.

V současnosti je možné založit datovou schránku online, osobně na pobočce Czech POINT nebo zažádat písemně ministerstvo vnitra. Předpokládám, že založení online je nejjednodušší a nejpohodlnější. Jak postupovat, aby člověk ušetřil čas a vyhnul se složité administrativě.

Skutečně nejjednodušším způsobem je založit si datovou schránku online v prostředí klientského portálu datových schránek za použití elektronické identity. Přesný postup i návody jsou blíže popsány na webu www.datoveschranky.info

Téměř pětina Čechů je digitálně negramotných. Nebude pro ně zřízení datové schránky přítěží? Neměl by být stát v prvních měsících benevolentní k opozdilcům?

Tuto otázku dostávám v posledních dnech často. Jsem přesvědčen, že zde bude jistá skupina osob, kterým tento způsob elektronické komunikace bude činit jisté potíže. Také věřím, že takto digitálně negramotných lidí bude s postupnou edukací ubývat stejně, jako ubývá negramotných lidí obecně. Ať se nám to líbí nebo ne, máme dobu digitální. Digitalizuje se vše a tento trend nezastavíme. Ohledně benevolence ze strany státu jsem spíše skeptický. Stát může navíc být benevolentní pouze v rozsahu zákonných mantinelů.

Podnikatelé (fyzické osoby) dosud využívali datovky jen málo. Je podle vás podnikatelská veřejnost dostatečně informována o nové povinnosti?

Veřejnost je obecně málo informována, což padá k tíži odpovědných rezortů státní správy. Je pravdou, že momentálně probíhá zajímavá kampaň na informovanost právě v souvislosti se zřizováním datových schránek a věřím, že je to krok správným směrem. Doufejme jen, že tato kampaň není poslední. Jinak kolem datovek neustále panuje mnoho mýtů a polopravd, což je dlouhodobě způsobeno laxním přístupem zejména Ministerstva vnitra k edukaci veřejnosti. Ono obecně, komunikace státu směrem k veřejnosti je dlouhodobě zanedbána nejen v této otázce.

Jak často by měly OSVČ datové schránky kontrolovat? Co znamená fikce doručení a jak funguje v praxi?

Kontrolovat datovou schránku prakticky nemusíme vůbec. Je ovšem potřeba si správně nastavit zasílání upozornění o doručené zprávě na e-mail (zdarma) nebo prostřednictvím SMS (cena SMS je 3 koruny). Fikce doručení znamená, že se každá zpráva považuje za doručenou nejpozději desátým dnem po dodání zprávy do datové schránky. Toto ovšem není nevýhoda datových schránek, jelikož desetidenní fikce doručení platí i u poštovní zásilky. Dělat před úřady mrtvého brouka se zkrátka nevyplatí, ať už datovou schránku máte, nebo ne.

Považujete za správné „sjednocení okamžiku doručení soukromoprávních dokumentů s okamžikem doručení veřejnoprávních dokumentů“ (nedávná legislativní úprava). Tj. stav, kdy jsou dokumenty považovány za doručené v momentě, kdy se do datové schránky přihlásí její majitel?

Ohledně této novely probíhala řada odborných diskusí a jsem přesvědčen, že toto sjednocení je zcela správné. V případě, že je prokazatelně doručeno do sféry dispozice adresáta, je naplněna materiální funkce doručení a je tedy doručeno. Věřím, že tato změna přispěje k lepšímu a průkaznějšímu doručování i v soukromoprávním segmentu.

Účelem eGovernmentu obecně bylo/je zlepšení fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti s využitím informačních technologií. Jak se to v Česku daří?

Za tímto účelem se provádí řada mezinárodních srovnání. Podle výsledků indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 se Česko mezi 27 členskými státy EU řadí na 19. místo, a oproti roku 2021 si tedy o jedno místo pohoršilo. Česku se dlouhodobě moc nedaří, což můžeme přisuzovat řadě faktorům, které jsou i v tomto hodnocení popsány. Skoro by se za ta léta mohlo zdát, že funkční eGovernment je stále spíše pouhou politickou proklamací než reálným cílem.

Jakub Procházka

---

Místa prodeje vánočních kaprů je třeba nahlásit SVS.

6.12.2022, Zdroj: Státní veterinární správa ČR (www.svscr.cz)

Státní veterinární správa (SVS) pravidelně zkraje prosince upozorňuje stánkové prodejce kaprů, že je třeba nahlásit minimálně sedm dní před zahájením prodeje, kdy a kde budou ryby prodávat. Následné kontroly prodeje vánočních kaprů bude SVS provádět právě na základě informací získaných z těchto hlášení. Nahlášená místa prodeje budou rovněž zveřejněna na webu SVS.

Nahlášení prodeje kaprů se již několik let provádí výhradně přes on-line formulář na internetových stránkách SVS. SVS žádá provozovatele, aby své stánky nahlašovali pouze tímto způsobem. Zájemci o prodej živých ryb mohou uvedený formulář využívat ke komunikaci se SVS nejen před Vánoci, ale i po zbytek roku. Před zahájením prodeje jsou stánkaři povinni seznámit se se dvěma dokumenty: požadavky na samostatná prodejní místa a pravidly pro prodej živých ryb a doporučeními pro osoby provádějící porážení ryb při prodeji.

Pracovní deska, na níž probíhá usmrcování, kuchání a porcování ryb, musí být čistitelná a dezinfikovatelná. Povinnou součástí výbavy jsou nože, palička na omračování ryb a stěrky. Povinný je dostatečný přívod pitné vody k omývání pracovního pultu a odvod odpadní vody do kanalizace. V souladu s příslušnou legislativou musí probíhat i usmrcování ryb. Pevné vedlejší živočišné produkty, musí být schraňovány v nepropustných, uzavíratelných a označených nádobách a následně předány osobě, která je krajskou veterinární správou schválena k zacházení s takovými odpady. V tomto ohledu SVS doporučuje nechat si nejlépe rybu usmrtit na místě prodeje. Nejen protože usmrcení provede zkušený personál, ale zejména s ohledem na případný stres či strádání ryb způsobené přesunem a další manipulací, či držením v domácnostech.

V posledních několika letech SVS kontroluje také, zda nedochází k zneužívání chráněného zeměpisného označením (Třeboňský kapr) nebo chráněného označení původu (Pohořelický kapr) a tím ke klamání spotřebitelů. Někteří prodejci v posledních letech nabízejí také takzvaného Omega3kapra, jehož chov vyvinuli odborníci z Jihočeské univerzity a jeho maso má obsahovat větší množství zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin. Namátkově je ze strany veterinárního dozoru ověřována také pravdivost tohoto označení.

„Nesplnění nahlašovací povinnosti není pouhou formalitou či zbytečnou byrokratickou zátěží. Na základě získaných informací o prodejních místech SVS každoročně provádí kontroly, které se vedle dodržování hygienických podmínek zaměřují na welfare prodávaných ryb,“ uvedl ředitel sekce veterinární SVS Petr Šatrán. Nenahlášení prodejci by se mohli vyhnout kontrole a tím mimo jiné ohrozit zdraví nakupujících. Kontrolováni jsou přednostně ti prodejci, u nichž byly v předchozím roce zjištěny závady a také noví prodejci.

Před loňskými Vánoci veterinární inspektoři zkontrolovali téměř 880 prodejních míst. Zhruba ve třech procentech kontrol zjistili inspektoři nějakou závadu (v roce 2020 to byly dvě procenta). Mezi nejčastější nedostatky patřilo nenahlášení prodejního místa SVS (19) a prohřešky proti hygieně (16). V několika případech bylo zjištěno porušení zásad welfare při prodeji a manipulaci s rybami (4), ale také klamání spotřebitele.

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS

---

Mobilní provozovna: Jak na stánkový prodej.

Uvažujete o stánkovém prodeji? Pokud ano, s čím vším byste měli počítat? Jaké požadavky musí takzvaná mobilní provozovna splňovat? A jak vůbec fungují všechny ty jarmarky anebo farmářské, zemědělské, adventní a jiné trhy?

05.12.2022 | BusinessInfo.cz

Stánkový prodej je bezesporu jednou z tradičních forem maloobchodního prodeje. Své místo má i na rozmanitých veletrzích. Někteří živnostníci a firmy využívají stánkový prodej sezónně (během prázdnin, v období různých svátků apod.) nebo u příležitosti jednorázových speciálních akcí, jiní prakticky celoročně.

• Ne každý drobný stánek je definován jako mobilní provozovna
• Označování – klasická provozovna vs. mobilní provozovna
• Tržní a trhový řád
• Za fungování tržiště odpovídá správce trhu

Mobilní provozovna (1): Jak na stánkový prodej

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Poslechněte si podcastovou verzi videa

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Co všechno mobilní provozovnu odlišuje od konvenční kamenné provozovny? Zeptali jsme se Ing. Jaroslava Salavce z Jednotného kontaktního místa (JKM) na Praze 7.

„Provozovnou se pro účely živnostenského zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a dále i mobilní provozovna. Mobilní provozovna je dle § 17, odst. 2 živnostenského zákona taková provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce.“

„Je tu i další zvláštnost, říká Ing. Jaroslav Salavec. „Mobilní provozovny a automaty se sice označují jako provozovny, ale do živnostenského rejstříku se nezapisují, ani se nenahlašují živnostenskému úřadu. U mobilních provozoven je podnikatel povinen pouze prokázat, že má k umístění provozovny oprávnění. Automaty zase nemají stanovenou zodpovědnou osobu.“

Ne každý drobný stánek je definován jako mobilní provozovna

Takže, co myslíte? Je mobilní provozovnou třeba kiosek s novinami a časopisy, který dlouhodobě stojí někde u nádraží nebo na rohu ulice? Samozřejmě že není. Přes zdánlivě subtilní charakter novinový kiosek většinou nesplňuje klíčový požadavek pro mobilní provozovny: Překračuje zákonem stanovený limit záboru. Stojí na svém místě déle než tři měsíce.

Prodejní stánek, který stojí na svém místě čtvrt roku a více, už není mobilní provozovnou. Z hlediska živnostenského zákona jde o klasickou pevnou provozovnu a musí být nahlášen na živnostenském úřadu. Podobné je to s některými drobnými prodejnami květin, pečiva nebo občerstvení. Ne každý stánek musí být nutně mobilním stánkem. Pokud stojí na stejném místě více jak tři měsíce, není mobilní provozovnou a vztahují se na něj jiné (respektive i další) požadavky.

Malý slovník stánkového prodeje

• Mobilní provozovna je z hlediska živnostenského zákona prodejní stánek, který je na stanoveném místě umístěn podobu kratší než tři měsíce. Pokud je tato lhůta překročena, jedná se o klasickou pevnou provozovnu (bez ohledu na charakter zdánlivé dočasnosti stavby), a podnikatel musí provozovnu nahlásit na živnostenském úřadě.
• Stánkový prodej je obecné označení pro komerční nabídku produktů a služeb prostřednictvím dřevěného, textilního, plastového či jiného dočasného stánku, případně prodeje z vozidla. Některé prodejní stánky zákonné požadavky pro mobilní provozovnu splňují, jiné nikoli.
• Pojízdná prodejna je obecné označení pro vozidlo (motocykl, kolo, auto, autobus apod.), upravené k prodeji zboží. Většinou se jedná se mobilní provozovny, byť mohou existovat i jiné obchodní modely.
• Farmářské, zemědělské, řemeslné, adventní a jiné podobné trhy jsou speciální trhovecké akce, pořádané v rámci určitého ideového konceptu (např. zdravý životní styl, potraviny z venkova apod.) nebo u příležitosti některých svátků. Za provoz trhu zodpovídá organizátor, resp. správce trhu. Z hlediska živnostenského zákona se většinou jedná o uskupení mobilních provozoven. Některé trhy jsou však stálé (například Havelské tržiště v Praze a jiné) a jednotlivé stánky jsou ve skutečnosti stálými provozovnami.
• Jarmark neboli výroční trh by z povahy svého původu měl být jedno či několikadenní prodejní událostí s využitím mobilních provozoven. Původně se jednalo o trhy pořádané k určitému výročí. Z hlediska využívání mobilních provozoven se jarmareční akce nijak neliší od jakýchkoli jiných trhů.
• Individuální stánkový prodej je v obecné rovině prodej v mobilní provozovně mimo místa a termíny organizovaných trhů. Prodejce musí splňovat všechny standardní požadavky pro mobilní provozovny.
• Kiosek je drobná užitková stavba sloužící k maloobchodnímu prodeji novin, časopisů, tabákových výrobků, balených nápojů a jídla. Ovšem pozor: Většina kiosků není mobilní, ale pevnou provozovnou, protože stojí na svém místě déle než tři měsíce.

Označování – klasická provozovna vs. mobilní provozovna

Ing. Jaroslav Salavec z JKM na Praze 7 nám k označování provozoven řekl:

„Všechny provozovny musí být trvale a zvenčí viditelně označeny obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem. Provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být navíc označeny:

• Jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny. To se ale netýká automatů.
• Prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli – pokud se tedy nejedná se o mobilní provozovnu nebo automat.
• V případě ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování je nutné označení kategorií a třídou.

U označování mobilní provozovny a automatu musí podnikatel kromě jména, názvu nebo jména a příjmení a identifikačního čísla uvést také sídlo, nebo adresu, kde je umístěn odštěpný závod zahraniční osoby, původně označovaný jako organizační složka zahraniční osoby.“ Dodejme, že pod pojmem „odštěpný závod“ (dříve „organizační složka“) většinou rozumíme pobočku společnosti sídlící v jiném státě, než ve kterém působí mateřská firma. Odštěpný závod je hospodářsky i funkčně samostatnou částí společnosti a takto je také samostatně zapsán v obchodním rejstříku. Odštěpný závod má vlastní IČO, sídlo a účetnictví.

Každý prodejní stánek musí být viditelně označen

Povinná cedule na mobilní provozovně musí ze zákona obsahovat:

• Název firmy nebo jméno a příjmení podnikatele (fyzické osoby)
• Identifikační číslo
• Kontaktní adresu (sídlo) v ČR
• Jméno a příjmení odpovědné osoby

Tržní a trhový řád

Kromě pravidel stanovených živnostenským zákonem aj. se trhovec musí řídit místní obecní vyhláškou, známou jako tržní řád. Tato vyhláška jasně definuje pravidla k fungování mobilní provozovny na území určité obce.

Někdy se takové vyhlášce dodnes říká i trhový řád, byť už je to trochu anachronické. Je to však označení tradiční, protože právě s tímto označením byl soupis povinností pro trhovce na obecním trhu označován po staletí.

Uváděl například: Kdy se trhy odbývají. Které věci se mohou prodávati. Kdo má právo prodávati. Které věci jest prodávati zapovězeno. Jaké se hradí tržné. Jaké jsou tresty. Kdo tržiště dozoruje a podobně.

Stejný účel mají i současné moderní tržní řády. Živnostník provozující mobilní provozovnu by ale měl vědět, že žádný univerzální tržní řád neexistuje. Každá obec si vydává svůj vlastní tržní řád. Vypadají sice podobně, některá ustanovení však mohou být v každém tržím řádu trochu jiná. Je proto užitečné seznámit se přímo s tím tržním řádem, který aktuálně platí v obci, v níž se se svým stánkem hodláte účastnit trhu nebo jarmarku. Pokud míříte na veletrh, vyžádejte si veletržní řád, abyste měli jasno, jaké podmínky diktuje pořadatel veletrhu.

Za fungování tržiště odpovídá správce trhu

Každý trh, velký či malý, má nějakého správce. Jestliže chcete na určitém trhu prodávat, sdělí vám správce trhu místní požadavky.

Výjimkou jsou situace, kdy si v obci chcete otevřít nějaký individuální stánek, mimo stanovené termíny oficiálních týdenních trhů nebo jarmarků. Může se to týkat pojízdných prodejen, které pendlují mezi vesnicemi, ale nejen jich. Podmínky k individuálním záborům vám sdělí na příslušném obecním úřadě.

Další důležité informace připravujeme v navazujícím článku.

Zdeněk Bauer

---

Devizový trh 49. týden.

22-12-13 IN Devizový trh 49. týden