Zaměstnanecké benefity spojené s volným časem.  

Výsledky analýzy překážek trhu práce.  

Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí.  

Devizový trh 34. týden.  

Zaměstnanecké benefity spojené s volným časem.

12.7.2023, Zdroj: Asociace ABSL (https://absl.cz/)

Co nejdelší dovolená, osobní volno, vyvážený pracovní a osobní život. To jsou stále důležitější potřeby českých zaměstnanců.

Dle šetření asociace ABSL, která v České republice sdružuje firmy z oblasti podnikových, IT a zákaznických služeb, proto firmy začínají svým lidem nabízet úplně nové typy volna. Vedle dnes již téměř standardních 5 týdnů dovolené a zdravotního volna, tedy sick days, se tak ve stále větší míře objevuje i sabatikl, věrnostní dny, tzv. happy days či neomezená dovolená. Celkem se v kancelářských oborech nabízí až 10 druhů benefitů spojených s volnem.

Popularitu těchto benefitů dokládá i průzkum personální agentury Grafton Recruitment. Vyplývá z něj, že například dovolená 5 a více týdnů je dokonce druhým a zdravotní volno čtvrtým nejžádanějším benefitem. V obou případech zájem zaměstnanců překonává 95 %. I proto dle průzkumu ABSL dodatečné placené dny volna svým lidem nabízí plných 77 % firem z oboru podnikových, IT a zákaznických služeb. Nejčastějším a také nejznámějším benefitem z této skupiny jsou tzv. sick days, neboli dny zdravotního volna, které zaměstnanec může využít, pokud se necítí dobře a nemusí k tomu dokládat žádné potvrzení o neschopnosti. Dle ABSL je zaměstnancům poskytuje 65 % firem a nejčastěji se jedná o 3-5 dnů v průběhu kalendářního roku. Stále častější je pak v kancelářských oborech i studijní volno.

Happy days nebo věrnostní volno

Novým benefitem, který se začíná objevovat, jsou tzv. happy days, které zaměstnanci mohou využít pro narozeniny a oslavy s rodinou a fungují na podobném principu jako sick days. Ve většině případů se jedná o maximálně 3 dny ročně. Podobně pak některé firmy nabízí i volné dny na zařízení potřebných záležitostí na úřadech, v bankách či školách. Zajímavou novinkou je také věrnostní volno. To v nedávné době zavedlo pražské centrum inovací a podnikových služeb SAP Services spolu i dalšími členy skupiny SAP v České republice, kam patří SAP Ariba, SAP Concur a SAP ČR. „Na benefit s názvem Loyalty Leave dosáhnou všichni zaměstnanci již po třech odpracovaných letech. Konkrétní počet volných dnů pak záleží na délce působení v SAP a maximálně jde o 5 dnů za rok,“ vysvětluje Iveta Chválová, ředitelka SAP Services.

Zkrácený pracovní týden i neomezená dovolená

U některých zaměstnavatelů se začíná objevovat i benefit v podobě neomezeného placeného volno, které by si dle průzkumu Grafton Recruitment přály téměř tři čtvrtiny pracovníků. V případě tohoto atraktivního benefitu je hodně důležitá důvěra v týmu a dodržení nastavených pravidel. Většinou mají firmy stanoveno, že nepřítomnost daného člověka nesmí nijak narušit chod týmu a dovolenou samozřejmě schvaluje jejich manažer. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že zaměstnanci jsou sami dostatečně zodpovědní a posoudí, zda si mohou volno vzít. Jednou z firem, která tento benefit začala poskytovat, je například výzkumné a vývojové centrum Pure Storage v Praze. Čerpat ji mohou jeho zaměstnanci po ukončení nějakého důležitého projektu a po dohodě se svým nadřízeným. Cílem je dočerpat energii a invenci pro další projekty.

V oboru se objevuje i snaha zkrátit pracovní týden. Umožňuje to například brněnské centrum společnosti Atlas Copco, kde zaměstnanci pracují o 2 a půl hodiny týdně méně, ovšem za plnou mzdu. „Pracovní týden máme zkrácený na 37,5 hodiny týdně, což ocení nejen rodiče s malými dětmi, ale všichni, kteří si cení volného času. Kolegům tak za rok vznikne téměř dalších 5 dnů volna, takový neoficiální 6. týden dovolené,“ říká Roman Pavloušek, ředitel finančního centra Atlas Copco Services.

Pracovní pauza ve formě sabatiklu jako prevence syndromu vyhoření

Určitou podobou dovolené je i sabatikl, který je známý zejména z akademické sféry jako až rok dlouhé volno pro přípravu vědecké práce, sebevzdělávání nebo psychohygienu. Tato forma volna se nyní objevuje i v tradičním firemním prostředí, obvykle však jde o kratší období, nejčastěji o 1 – 3 měsíce. O sabatikl žádají většinou lidé ve chvíli, kdy cítí, že od práce potřebují dlouhodobý odpočinek, nebo když chtějí cestovat a věnovat se více svým koníčkům. V mnoha případech jím lze předejít i syndromu vyhoření. I když se ve většině případů jedná o neplacené volno, někteří zaměstnavatelé poskytují sabatikl i částečně hrazený.

Se speciální formou sabatiklu pak přišla společnost SAP, která nabízí svým zaměstnancům tzv. Social Sabbatical. V rámci placeného dvoutýdenního volna mají lidé možnost pomáhat ve vybrané charitativní či neziskové organizaci. Více než dva a půl tisíce pracovníků v Praze a v Brně tak mohou využít svých dovedností i zkušeností a pomoci řešit výzvy, kterým čelí neziskové a sociální podniky. Zároveň tak mohou vystoupit ze zažité pracovní rutiny, rozšířit si obzory a získat inspiraci pro svou další práci. SAP Social Sabbatical v ČR proběhl poprvé v roce 2021.

Výsledky analýzy překážek trhu práce.

9.8.2023, Zdroj: ČTK

Nedostatek pracovní síly ohrožuje nejen fungování české ekonomiky, ale i budoucí schopnost státu dělat strategicky důležité projekty v energetice, dopravní infrastruktuře, vzdělávání nebo zdravotnictví.

Tyto  závěry vyplývají z analýzy překážek trhu práce, kterou poskytla Hospodářská komora.

Komora doporučuje zlepšit dostupnost mateřských školek, aby se matky na rodičovské mohly více zapojit do pracovního procesu, a zatraktivnit dohody o provedení práce a zkrácené úvazky. Tím by se podle Hospodářské komory také zvýšila účast studentů a seniorů na pracovním trhu. Stát by se podle ní měl zaměřit i na dostupnost nájemního bydlení tak, aby zaměstnanci byli ochotnější stěhovat se za prací i mezi regiony.

„Je třeba si přiznat, že ČR zaostává v dynamice růstu za jinými postkomunistickými zeměmi, protože už vyčerpala své dosavadní faktory růstu. Naše země se tak nachází na křižovatce. Buď se vláda rozhodne, že začne strategicky investovat a učiní zásadní a odvážné kroky, které naší zemi zachovají nebo ještě lépe posílí její konkurenceschopnost, nebo se životní úroveň obyvatelstva bude rok od roku propadat,“ uvedl prezident komory Zdeněk Zajíček.

Pro uskutečnění potřebných investic se podle něj musí počítat s vyšší poptávkou po pracovní síle. Upozornil, že nedostatek pracovníků je přitom už dnes největší překážkou rozvoje firem a bude tak limitovat i snahu o rozvoj a udržení ekonomické stability státu.

Firmy v současnosti podle komory postrádají 300.000 zaměstnanců a do roku 2032 by populace v produktivním věku měla podle dostupných projekcí klesnout o dalších více než 240.000. Podle odhadů komory kvůli tomu stát letos tratí na daních a odvodech okolo 150 miliard korun.

Zmírnit nežádoucí vývoj by podle analýzy pomohlo větší zapojení nyní nepracujících lidí, jako jsou studenti, senioři nebo matky na rodičovské. Opatření státu by měla směřovat do zatraktivnění flexibilních pracovních úvazků, jakou jsou dohody nebo zkrácené úvazky, míní komora. K lepšímu zapojení matek do trhu práce by přispělo zlepšení dostupnosti zařízení předškolní výchovy, dodala.

K vyrovnávání rozdílů v míře nezaměstnanosti mezi regiony by podle komory pomohlo zvýšení dostupnosti nájemního bydlení a zkvalitnění dopravní infrastruktury, což by lidem usnadnilo cestování do zaměstnávání.

V červnu vláda zřídila Vládní výbor pro strategické investice, který má napomáhat lepší koordinaci přípravy a zlepšení podmínek pro rychlejší a efektivnější realizaci investic v dopravě, bydlení, energetice, vzdělávání a vědě, výzkumu a inovacích a investic vyžadujících pro udělení pobídky souhlas vlády.

Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů na prvním jednání výboru doporučily strategické investice financovat mimo rozpočet, zjednodušit povolovací procesy a posílit investice do energetické, dopravní a datové infrastruktury. Stát by se měl zaměřit také na investice do vzdělávání a pracovního trhu.

Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí.

1.8.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí je zpřísněnou odpovědností, neboť na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu se zavinění předpokládá a zaměstnanec musí prokazovat, že škodu nezavinil, pokud se chce odpovědnosti zprostit.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Podle zákoníku práce mohou být na písemné potvrzení svěřeny jen věci, jejichž cena nepřevyšuje 50 000 Kč. Věci, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí musí být uzavřena písemně. Není-li uzavřena písemně, resp. smluvní strany vadu spočívající v absenci písemné formy dodatečně neodstraní, je neplatná. S účinností od 1. ledna 2014 však nedodržení písemné formy neznamená její absolutní neplatnost, ale podle občanského zákoníku způsobuje pouze neplatnost relativní. Znamená to tedy, že není-li dohoda o odpovědnosti uzavřena písemně, pak při zjištění ztráty věci, která byla na základ dohody zaměstnanci svěřena, pokud zaměstnanec namítne její neplatnost dohody, neodpovídá za vzniklou škodu v plné výši, ale pouze na základě obecné odpovědnosti, kdy jeho zavinění musí prokázat zaměstnavatel.

Dohoda smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být zaměstnavateli oznámeno písemně. Není-li odstoupení od dohody o odpovědnosti provedeno písemně, neznamená to, že by bylo neplatné. Znamená to však, že pokud zaměstnavatel neplatnost odstoupení od dohody, které bylo učiněno ústně, namítne, a zaměstnanec neprokáže, že bylo učiněno, pak může zaměstnavatel s úspěchem po zaměstnanci požadovat náhradu škody s tím, že jeho dohoda o odpovědnosti trvá.

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od dohody uveden den pozdější.

Zaměstnanec, který odpovídá za ztrátu svěřených věcí je povinen nahradit ztrátu v plné výši a své odpovědnosti se zcela nebo zčásti zprostí jen tehdy, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí je zpřísněnou odpovědností, neboť na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu, kdy zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil, v případě odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí se zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec musí prokazovat, že škodu nezavinil, pokud se chce odpovědnosti zprostit. V případě, že se zaměstnanec zcela nebo zčásti své odpovědnosti nezprostí, musí škodu nahradit v plné výši (neplatí zde tedy omezení jako v případě obecné odpovědnosti, kdy jde-li o škodu způsobenou z nedbalosti, výše náhrady je limitována částkou nejvýše čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance). Výši požadované náhrady určuje zaměstnavatel. Ke snížení požadované výše náhrady škody může dojít na základě soudního rozhodnutí, kdy soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně snížit.

Předmětem dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí mohou být pouze věci, které zaměstnanec sám a výlučně používá a má možnost kvalifikovaně zabezpečit jejich ochranu.

Devizový trh 34. týden.