RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

 4. 9. 2023

Aktualizace metodik k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s novelou. * 

Nařízení o strojních zařízeních zveřejněno v OJEU. * 

Pravidla provozování kamer a případné spory se sousedem. * 

Rekordní výstavba a zájem veřejnosti. Česko ve fotovoltaice ale zaspalo a dohání zbytek Evropy. * 

Devizový trh 35. týden. * 

Aktualizace metodik k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s novelou.

17.7.2023, Zdroj: Portál o veřejných zakázkách a koncesích (www.portal-vz.cz)

V souvislosti s účinností novely zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů byly aktualizovány metodiky, vztahující se k zákonu – tedy metodiky procesní a metodiky speciální.

Uvedené aktualizované metodiky naleznete na adrese Metodiky procesní k zadávacím řízením – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) a Metodiky speciální k zadávacím řízením – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Novela nabývá účinnosti 16. července 2023.

Aktuální metodiky procesní k zadávacím řízením k 16.7.2023

Aktuální metodiky speciální k zadávacím řízením k 16.7.2023


Nařízení o strojních zařízeních zveřejněno v OJEU.

10.7.2023, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)

Dne 29. června 2023 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1230 ze dne 14. června 2023 o strojních zařízeních a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES a směrnice Rady 73/361/EHS. Toto nařízení vytvoří právní rámec pro uvádění strojních zařízení na trh a do provozu. Bude přímo závazné pro členské státy i pro všechny fyzické a právnické osoby v členských státech EU.

Nařízení o strojních zařízeních kromě jiného pokrývá rizika spojená s digitalizací a novými technologiemi. To je zohledněno v základních požadavcích na ochranu zdraví a bezpečnost strojních zařízení.

Nařízení umožňuje výrobcům poskytnout návod k použití strojního zařízení v digitální podobě. Uživatel si však může v okamžiku nákupu od výrobce bezplatně vyžádat tištěný návod. Ke strojnímu zařízení pro neprofesionální uživatele budou přiloženy bezpečnostní informace v písemné podobě.

Nařízení o strojních zařízeních vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 42 měsíců poté bude přímo použitelné ve všech členských státech EU. Články 26 až 42 nařízení, které se týkají oznamování subjektů posuzování shody, se použijí již 6 měsíců ode dne vstupu nařízení v platnost. Certifikáty ES přezkoušení typu a rozhodnutí o schválení vydaná v souladu se směrnicí 2006/42/ES zůstávají v platnosti do skončení jejich doby platnosti.

Zdroj: https://www.unmz.cz/narizeni-o-strojnich-zarizenich-zverejneno-v-ojeu/


Pravidla provozování kamer a případné spory se sousedem.

2.8.2023, Zdroj: ÚOOÚ

Odpovědi Úřadu pro ochranu osobních údajů k provozování kamer a kamerových systémů a řešení sporů, kdy soused používá kameru nepřiměřeně.

K provozování kamer a kamerových systémů

Jakým základním pravidlům podléhá pořizování záběrů, ať již fotoaparátem či kamerou?

Na kamerové sledování i pořizování záběrů osob se v každém případě primárně vztahují ustanovení občanského zákoníku upravující podmínky ochrany soukromí, osobnosti a podoby člověka. V případě pořizování záznamu obydlí člověka jde o zásah do soukromí upravený v občanském zákoníku, který stanoví, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka

  • narušit jeho soukromé prostory,
  • sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam,
  • využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou,
  • takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

V případě jednání v rozporu s výše uvedeným ustanovením občanského zákoníku se lze obrátit na soud s žalobou na ochranu osobnosti a domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Vždy je však nejdříve potřebné, pokusit se věc vyřešit jednáním s druhou stranou.

V případě tzv. „sousedských“ sporů může být problematické jednání posouzeno jako přestupek úmyslného narušení občanského soužití schválností, jehož projednání je v působnosti příslušného obecního úřadu.

Kdy podléhá provoz kamerového systému pravidlům pro zpracování osobních údajů?

Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů podléhající povinnostem podle obecného nařízení, pokud je

  • automatizovaně prováděn záznam monitorovaného veřejného prostoru, nebo
  • dochází k šíření obrazového nebo audiovizuálního signálu monitorovaného veřejného prostoru obsahujícího údaje využitelné k identifikaci fyzických osob, nebo
  • jsou v kamerovém systému prováděny jakékoliv jiné operace s osobními údaji

Skutečnost, že v rámci kamerového systému nedochází k ukládání záznamů například na harddisk či jiné záznamové médium, tedy neznamená, že je takové zpracování osobních údajů skrze kamerové systémy mimo působnosti GDPR.

Údaje uchovávané v záznamovém zařízení nebo údaje šířené, ať obrazové či zvukové (tj. údaje, u kterých nedochází k jejich uchování na záznamovém médiu), jsou osobními údaji za předpokladu, že na jejich základě lze přímo či nepřímo identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Fyzická osoba je identifikovatelná, pokud ze snímku, na němž je zachycena, jsou patrné její charakteristické rozpoznávací znaky (zejména obličej) a na základě propojení rozpoznávacích znaků s dalšími disponibilními údaji je možná plná identifikace osoby. Osobní údaj pak tvoří ty identifikátory, které umožňují příslušnou osobu spojit s určitým, na snímku zachyceným, jednáním.

Ve kterých situacích je dovoleno provozování kamerového systému?

Zpracování osobních údajů provozováním kamerového systému je zákonné, pouze pokud je prováděno v odpovídajícím rozsahu v rámci některého z přípustných právních titulů zpracování osobních údajů uvedených v článku 6 GDPR. V praxi se jedná obvykle o

  • zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného při výkonu veřejné služby; v těchto případech je třeba dbát ustanovení příslušného zákona nařizujícího, resp. upravujícího zvláštní podmínky kamerového sledování,
  • zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce.

Jaká základní pravidla musí splňovat zpracování osobních údajů v rámci kamerového systému?

  • Kamerové sledování nesmí nadměrně zasahovat do soukromí.
  • Kamerový systém je možno použít zásadně v případě, kdy sledovaného účelu nelze účinně dosáhnout jinou cestou (např. lepším zabezpečením majetku).
  • Je vyloučeno užití kamerového systému v prostorách určených k ryze soukromým úkonům (např. toalety, sprchy). Je ovšem možné řešení, kdy subjekt údajů má na výběr z alternativ. Např. lze monitorovat prostory šatny (skříněk) plaveckého stadionu za předpokladu, že je vymezen prostor pro převlékání, který není kamerami sledován.
  • Je-li kamerový systém využíván na pracovišti, musí provoz kamer a využití záznamu být v souladu s pracovněprávními předpisy, zejména § 316 zákoníku práce.
  • Je třeba předem jednoznačně stanovit účel provozování kamerového systému, který musí korespondovat s důležitými, právem chráněnými zájmy správce (např. ochranou majetku před krádeží). Záznamy pak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost využití záznamů pro jiný účel musí být omezena na významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční kriminalitě.
  • Je třeba stanovit lhůtu pro uchovávání záznamů. Doba uchovávání dat by neměla přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování kamerového systému. Uchovávaná data by měla být uchovávána v rámci časové smyčky např. 24 hodin, pokud jde o trvale střežený objekt, nebo případně i dobu delší, v zásadě však nepřesahující několik dnů, nejde-li o pořizování záznamů policejním orgánem podle zvláštního zákona, a po uplynutí této doby vymazána. Pouze v případě existujícího bezpečnostního incidentu by měla být data zpřístupněna orgánům činným v trestním řízení, soudu nebo jinému oprávněnému subjektu.
  • Je třeba řádně zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest a datových nosičů, na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním. Interní postupy a pravidla pro provoz kamerového systému a nakládání se záznamy je vhodné upravit např. v provozním řádu objektu či bezpečnostní směrnici. Správce je povinen dokumentovat veškeré případy porušení zabezpečení osobních údajů a řešit bezpečnostní incidenty.
  • Subjekt údajů musí být o užití kamerového systému a o tom, kdo jej provozuje, v převážné většině případů vhodným způsobem informován (např. nápisem umístěným v monitorované místnosti). Správce musí umožnit výkon dalších práv subjektu údajů, zejména právo na další informace o zpracování osobních údajů a právo na námitku.

Mohu si kamerou chránit rodinný domek se zahradou nebo před domem parkující vozidlo?

Právní předpisy nebrání nároku každého občana chránit si nemovitost (včetně pozemku) kamerou. Musí však být splněny některé podmínky:

  • Kamera musí být nastavena přiměřeně a adekvátně, tj. nastavena na sledování chráněné nemovitosti a nesmí nepřiměřeně zasahovat do soukromí druhých, zejména tím, že by byla nastavena do prostoru nemovitosti (včetně pozemku) souseda.
  • Záběr kamery nesmí nepřiměřeně zasahovat ani veřejné prostranství v okolí nemovitosti (ulice, náměstí) nad rámec nezbytný pro identifikaci případného útočníka proti plášti budovy nebo oplocení soukromého pozemku.
  • Monitorování veřejného prostranství ve větším rozsahu, které by již podléhalo povinnostem podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů, by bylo přípustné pouze výjimečně (např. opakované závažné útoky proti obydlí provozovatele kamery z veřejného prostranství).

Vhodně nastavenou kameru lze využít i k ochraně u nemovitosti zaparkovaného vozidla. V době, kdy zde vozidlo neparkuje, není důvod tento prostor monitorovat.

Na parkovišti obchodního centra byl na mém automobilu neznámou osobou poškozen blatník, správce kamer se brání „z důvodů GDPR“ poskytnutí záznamu z kamerového systému. Záznam potřebuji pro řešení pojistné události. Jak mohu postupovat?

Bez zbytečného odkladu informujte o daném incidentu správce kamerového systému (zpravidla provozovatel obchodního centra, supermarketu apod.) a požádejte jej o vyhledání a uchování předmětného záznamu dokumentujícího průběh krádeže, vykradení či poškození automobilu, aby nedošlo k automatickému vymazání starších záznamů.

Řešení škodní události a ochrana vlastního majetku je oprávněným zájmem majitele vozidla, kterému byla na automobilu způsobena škoda. Za porušení povinností správce a provozovatele kamerového systému (např. obchodního centra jako provozovatele parkoviště) z hlediska obecného nařízení tedy nelze považovat poskytnutí kopie snímku či relevantní části kamerového záznamu poškozenému. Správce by neměl poskytnutí záznamu ani paušálně odmítnout z důvodu výskytu dalších osob na záznamu, které neměly zjevně žádný vztah ke škodní události, v dnešní době je totiž v případě potřeby znečitelnění či odstranění části záznamů technicky snadno proveditelné.

I v tomto případě nakládání s nahrávkami z kamerových systémů platí, že záznam musí být příslušnými osobami, včetně poškozeného, využíván účelně a přiměřeně. To znamená typicky jako důkazní prostředek, např. předložením záznamu pojišťovně k řešení pojistné události nebo předložením městské či státní policii.

Je třeba kamerový systém registrovat u ÚOOÚ?

  1. Dnem 25. května 2018 nabylo účinnosti GDPR, které již podobnou registrační povinnost neukládá.

Vyplývá z obecného nařízení pro provoz kamerového systému kromě oznámení bezpečnostního incidentu nějaká nová povinnost?

V souvislosti s pořizováním kamerového záznamu má správce povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. Tyto záznamy správce uchovává pro případnou kontrolu, nezasílá je Úřadu.

Stejně jako jiné povinnosti stanovené obecným nařízením se ani tato povinnost nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné v průběhu výlučně osobních či domácích činností, tedy ani na přiměřenou ochranu vlastního obydlí kamerou. Vztahovala by se až na výše popsané monitorování veřejného prostranství, pokud by bylo nezbytné pro ochranu práv provozovatele kamerového systému.

Záznam o činnostech zpracování pro kamerový systém musí obsahovat tyto údaje:

  • Označení správce.
  • Běžná identifikace správce, tj. subjektu, který provádí zpracování.
  • Účel zpracování (např. ochrana majetku správce, života a zdraví osob prostřednictvím stálého kamerového systému).
  • Popis kategorií subjektů údajů.
  • Zaměstnanci a příležitostně vstupující osoby do monitorovaného prostoru (dodavatelé, návštěvy apod.).
  • Popis kategorií osobních údajů.
  • Podoba a obrazové informace o chování a jednání zaznamenaných osob.
  • Příjemci osobních údajů a informace o případném předání osobních údajů do třetích zemí.
  • V odůvodněných případech orgány činné v trestním řízení, případně jiné zainteresované subjekty pro naplnění účelu zpracování (např. pojišťovna).
  • Lhůta pro výmaz (doba uchování záznamu je X dní).
  • Záznam zachyceného incidentu je uchován po dobu nezbytnou pro projednání případu.
  • Technická a organizační bezpečnostní opatření.
  • Bezpečnostní kryt (řízený přístup k datům, školení oprávněných osob, vedení záznamů o předání nahrávek oprávněným orgánům a osobám).

V jakých situacích je dodavatel kamerového systému zpracovatelem?

Viz otázky a odpovědi k určení zpracovatele viz zde.

Co dělat, když soused používá kameru

Mám spor se sousedem, který používá kameru či fotoaparát ke sledování mých rodinných příslušníků i monitorování celého pozemku našeho domu. Prý tak činí kvůli dokumentaci svých podezření vůči nám (a našich neshod). Může mne vůbec takto nahrávat bez mého souhlasu?

K používání kamery snímající jiné osoby musí mít soused vážný důvod – např. ochranu vlastního majetku či osob pohybujících se v prostoru jeho nemovitostí. Každý může předcházet nebezpečným situacím (a tyto situace dokumentovat), v nichž mu jiné osoby mohou poškozovat nebo poškozují majetek a nějak zasahují na území jeho pozemku. Může přitom kamerou snímat vlastní nemovitost a přiměřeně také její hranici, např. okrajové části okolních přilehlých zahrad, polí či veřejných komunikací (tedy místo, odkud vychází útok na chráněné zájmy).

Pořízené záznamy obsahující důkazy může následně s oznámením předložit policii, soudu nebo přestupkové komisi obce. Pořizování záznamů mimo vlastní soukromý pozemek, resp. na jeho hranici, by se mělo dít pouze v závažných případech a v minimální nezbytné míře, zcela jistě bez rozsáhlých záznamů veřejných komunikací či záběru okolních domů (zvláště oken obydlí, vstupů do domů, bazénů apod.).

Výše uvedené případy přiměřené ochrany majetku a osob jsou dovoleným pořízením a použitím podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu podle občanského zákoníku, který tak dovoluje konat k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Jedná se o výjimku ze zákonné zásady, že bez svolení člověka nelze pořizovat zvukový nebo obrazový záznam.

Jak se mohu v takovém případě bránit?

Používá-li soused kameru nevhodně, kupř. jako nátlakový prostředek v rozporu s výše uvedenými pravidly, dopouští se přestupku proti občanskému soužití podle zákona o některých přestupcích. Nepatřičné jednání souseda je proto třeba oznámit příslušné obci a mělo by být projednáno tzv. komisí k projednání přestupků.

Chcete-li dosáhnout rychlé změny chování souseda, příp. okamžitého odstranění kamery, obraťte se s návrhem požadovaného opatření na soud, pokud se se sousedem nelze dohodnout. Na soud se musíte také obrátit, cítíte-li se vážně dotčeni nebo poškozeni provozováním kamery, které vnímáte jako nevhodné, jako nátlak či útisk a za to požadujete odškodnění či jiné zadostiučinění.

Může ÚOOÚ na podnět sousedů zkontrolovat soukromou kameru nainstalovanou na obydlí a posoudit problematickou záležitost namísto soudu?

Nikoliv. ÚOOÚ je vybaven kompetencemi k řešení závažných a složitých situací zpracování, v nichž s údaji systematicky nakládá veřejný či soukromý sektor. Není však příslušný k vedení řízení v případě individuálních sporů mezi majiteli obydlí.

ÚOOÚ totiž není oprávněn vstupovat do obydlí, které není používáno k podnikatelské činnosti (viz § 7 kontrolního řádu), nemůže proto ověřit režim provozu kamery v obydlí, ani prostá tvrzení protistran sporu a vysvětlení majitelů kamer, že se např. jedná o atrapu.

ÚOOÚ ve sporných případech na základě oznámení upozorňuje majitele nemovitostí na zákonná pravidla pro shromažďování a zpracování kamerových záznamů. S ohledem na výše uvedené zákonné ustanovení však neprovádí kontrolu obydlí. ÚOOÚ může účinně zasáhnout až v případech konkrétních následků soukromého (sousedského) sporu, např. v případech prokazatelného zneužití kamerových záznamů či nevhodného zveřejnění záznamů, v nichž je zřejmé a alespoň částečně doloženo vážné podezření z porušení pravidel pro zpracování údajů.


Rekordní výstavba a velký zájem veřejnosti. Česko ve fotovoltaice ale zaspalo a dohání zbytek Evropy, zaznělo na Solární konferenci.

31.5.2023, Zdroj: Solární asociace (www.solarniasociace.cz)

Solární boom v Česku nadále pokračuje. Po letech negativního vnímání projevují velký zájem o vlastní obnovitelný zdroj energie domácnosti, firmy i obce. Jak zaznělo na letošní Solární konferenci, enormní poptávka naráží na řadu problémů v podobě připojování nových instalací do sítě, bariér při povolování nebo nedostatku akumulace, které se v posledních deseti letech ignorovaly. Sedmého ročníku největší tuzemské události věnované fotovoltaice a akumulaci se zúčastnili mj. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka či ministr zemědělství Petr Hladík, formou video-zdravice vystoupil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Plány, legislativní novinky a nové trendy rozebírali vrcholní zástupci organizací jako ČEPS, ERÚ, ČEZ, Solární asociace, Svaz moderní energetiky, Asociace AKU-BAT CZ, distribučních společností a mnoho dalších účastníků.

Po letech strádání fotovoltaika upevňuje své postavení klíčového hráče v oblasti energetiky. Velký zájem společnosti o obnovitelné zdroje a celkový rozvoj solárního sektoru vytváří pro Českou republiku možnost definitivně se odpoutat od energetické závislosti na Rusku a zároveň přinést levnější energie. „Máme v Česku co dohánět, abychom dostali fotovoltaiku ke všem, kteří z ní mohou těžit. Aby byla přístupná lidem, firmám, průmyslu i veřejné správě. Musíme ale překonat nespočet bariér a překážek. Na naší konferenci jsme chtěli na klíčové překážky poukázat, zkusit nastolit řešení a dát návštěvníkům informace o tom, kterou cestou se česká solární energetika v příštím roce vydá,“ uvedl na letošním ročníku solární konference Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

„Ruská agrese vůči Ukrajině změnila pravidla hry – čelíme prudkému růstu cen energetických komodit, nestabilitě, strategické konkurenci a bezpečnostním hrozbám,“ uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič s tím, že je fotovoltaika s akumulací cestou ke strategické autonomii Evropy. Evropská komise v této souvislosti představila návrhy v podobě Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi a Evropském zákonu o kritických surovinách. „Součástí širšího balíku opatření je i první solární strategie EU. Zavázali jsme se, že do roku 2025 bude nově nainstalovaných víc jak 320 GW solárních instalací a v roce 2030 téměř 600 GW,“ dodal Šefčovič.   

Letošního ročníku Solární konference se zúčastnili také zástupci vlády. „Je důležité si uvědomit, že celá problematika obnovitelných zdrojů není hrozbou, ale příležitostí. Lidé musí vědět, že se jim obnovitelné zdroje včetně fotovoltaiky vyplatí. Je proto dobře, že se v tomto směru mění v poslední době společenské vnímání,“ řekl na Solární konferenci Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí. „Bez zvýšeného objemu vyrobené obnovitelné elektřiny nebude Česko dostatečně konkurenceschopné. Nárůst v řádu několika terawatt, který do roku 2030 potřebujeme, dosáhneme i díky nárůstu výkonu solárních elektráren,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík. „Rozvoj OZE bude výrazně přispívat k posílení odolnosti a solární energetika bude v tom případě klíčová. Pro solární energii tak nastává období velkého rozvoje. Výhled na letošní rok předpokládá, že čísla budou opět rekordní,“ dodal Petr Třešňák, náměstek člena na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Bariéry také v oblasti akumulace a agregace flexibility

Jedním z hlavních témat konference byla aktuální problematika připojování nových zdrojů do sítě a možná řešení problematické situace. Stabilizaci přenosové soustavy a zajištění bezpečnosti dodávek by výrazně napomohla také akumulace a agregace flexibility. Již více jak dva roky ale schází příslušná transpoziční novela, která by akumulaci a agregaci energie legislativně ukotvila. Zároveň se protahuje přijetí novely energetického zákona Lex OZE II, které by mj. zavedla energetické komunity či Energetické datové centrum (EDC).

Česko začíná obrovským tempem dohánět více než desetiletí nečinnosti v rozvoji fotovoltaiky. To je sice skvělá zpráva, ale aby byl tento bleskový rozvoj bezpečný z pohledu bezpečnosti dodávek a stability soustavy, je zcela nezbytné, aby spolu s ním

docházelo k rozvoji i dalších souvisejících oblastí – akumulace energie všech typů, agregace a poskytování flexibility či posilování distribučních sítí a přenosové soustavy,“ přiblížil diskutované téma konference Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

„V současné době je nejběžnější využití bateriových úložišť ve spojení s jinými zdroji elektřiny. Bateriová úložiště nevyrábí elektřinu, přesto se kvůli svým vlastnostem rychlého přechodu z akumulace (odběru elektřiny) do dodávky elektřiny postupně stávají důležitou součástí elektrizační soustavy. Jsou vítaným regulačním prvkem při obchodování s elektřinou a vyrovnávání odchylek,“ uvedl k tématu akumulace František Žák, specialista provozu sítí a bateriových úložišť ze společnosti Photomate, který doplnil, že se již v současné době v Česku připravují projekty velkokapacitních bateriových systémů pro obchodování a regulaci elektrizační soustavy. „Pilotní projekty již prokázaly schopnost bateriových úložišť se stát důležitým prvkem elektrizační soustavy a otevřely pomyslná vrata na jejich široké uplatnění,“ dodal Žák.

Agrivoltaika, PPA smlouvy i kvalita instalací

Na letošním ročníku Solární konference se diskutovalo také o posledních trendech ve fotovoltaice, ať už v podobě aktuálního stavu legislativního zavedení agrivoltaiky nebo dosavadní praxe projektů na bázi PPA smluv. Tématem byla také kvalita fotovoltaických instalací a představení možností, jak lépe kontrolovat realizace a činnost instalačních společností.

V diskuzi se účastníci konference dotkli také vývoje na poli technologií. „Moderní energetiku vidíme v inovativním propojení technologií a využití pokročilých algoritmů k jejich řízení a agregaci. Důraz musí být kladen na ohleduplný přístup k životnímu prostředí a schopnost flexibilně reagovat na požadavky sítě a efektivitu vynaložených provozních nákladů,“ řekla Darina Merdassi, členka představenstva E.nest Energy patřící pod skupinu Decci, podle které technické řešení hybridního zdroje Energy nest už nyní splňuje všechny tyto požadavky.

„Jsme svědky přelomu ve vnímání významu fotovoltaiky. Rok 2022 byl rekordní v absolutním nárůstu výroby solární energie v Evropě. Počet instalací solárních panelů se podle EU statistik zvýšil meziročně o 47 %. Změna v přístupu k solární energii, jako ideálnímu zdroji budoucnosti, ale nese řadu dalších pozitiv a výzev. Vedle navyšování výkonu bude potřeba se zaměřit i na efektivnější využití již vyrobené solární energie. Novými bateriovými úložišti, sdílením baterií i sítí a podobně. Výzev je celá řada. Naštěstí zvýšení poptávky po této čisté energii jde ruku v ruce se zrychlením vývoje tohoto odvětví,“  doplnila společnost Nanosun.


Devizový trh 35. týden.

23-09-05 IN Devizový trh 35. týden

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526