Oznamovací povinnost zaměstnavatele ve vztahu ke zdravotní pojišťovně.* 

Kdy „3×3 a dost“ neplatí.* 

Informační karty a sdělení při zaměstnávání cizinců.* 

HK ČR: Většina firem dohodáře kvůli vyšším nákladům, administrativě a nejasnostem propustila.* 

Oznamovací povinnost zaměstnavatele ve vztahu ke zdravotní pojišťovně.

23.2.2024, Zdroj: VZP

Nejpozději do osmi dnů jsou zaměstnavatelé povinni oznámit zdravotní pojišťovně řadu skutečností. Které to jsou?

Oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a o jeho ukončení

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr (den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance). Dnem ukončení pracovního poměru zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance (tj. den ukončení dle pracovní smlouvy).

Postup zaměstnavatele v případě, kdy do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR

Jestliže do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR (má nárok na účast ve veřejném zdravotním pojištění jen po dobu, po kterou je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR), zjistí zaměstnavatel, kterou zdravotní pojišťovnu si zvolila, a u té oznámení provede. Jakmile takový zaměstnanec ukončí zaměstnání, odhlásí se zaměstnavatel za něj od platby pojistného.

Obdobný postup se použije pro osoby pojištěné na základě Nařízení EU.

Oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnance

Při změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance u původní pojišťovny a přihlásí se k platbě pojistného u nové pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil.

Oznámení o platbě pojistného státu za zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen oznámit za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené, atd.). Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavatel výše uvedená oznámení neprovedl, je povinen provést oznámení sám.

Při plnění oznamovací povinnosti sdělí zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

Další skutečnosti podléhající oznamovací povinnosti:

Zaměstnavatel je povinen zdravotní pojišťovně dále sdělit:

• obchodní název
• právní formu právnické osoby
• sídlo
• identifikační číslo organizace
• číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného.

Zaměstnavatel fyzická osoba sděluje též:

• jméno, příjmení
• rodné číslo
• adresu trvalého bydliště.

---

Kdy „3×3 a dost“ neplatí.

12.3.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Maximálně 3x a nejvýše po dobu 3 let – tato podmínka platí pro sjednávání pracovního poměru na dobu určitou. Je z tohoto pravidla možná výjimka?

Sjednat pracovní poměr na dobu určitou je možné za současného dodržení dvou podmínek. Opakovaně mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem je možné jej sjednat pouze třikrát; za opakování se přitom považuje i prodloužení pracovního poměru. Pro zákaz více jak 3x opakovaného sjednání pracovního poměru na dobu určitou není rozhodující, na jak dlouhou dobu je pracovní poměr sjednán. K vyčerpání možnosti sjednat s jedním zaměstnancem další pracovní poměr na dobu určitou tak může dojít v relativně krátké době, pokud jsou pracovní poměry sjednávány např. pouze na 6 měsíců.

Druhým omezením je, že každý pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán maximálně na dobu 3 let. Při využití maximální doby je tak možné pracovní poměr sjednat při sjednání tří pracovních poměrů na dobu určitou až na dobu 9 let.

Obecný zákaz upravený v § 39 odst. 2 ZP však zaměstnavatelům závislých zejména na klimatických, pěstebních nebo sezónních podmínkách znemožnil opakovaně sjednávat pracovní poměry na sezónní práce, časté např. v zemědělství, v lesnictví, ale i ve stavebnictví, se stejnými zaměstnanci. Proto novela zákoníku provedená zákonem č. 155/2013 Sb. od 1. 8. 2013 připouští sjednávat pracovní poměry na dobu určitou bez omezení, jsou-li splněny podmínky upravené v § 39 odst. 4 ZP.

Zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací, pokud u něj působí, nebo sám ve vnitřním předpise vydaném podle § 305 ZP může vymezit vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, při jejichž existenci se mohou sjednávat pracovní poměry na dobu určitou bez omezení daného § 39 odst. 2 ZP. Bude-li sjednána dohoda s odborovou organizací nebo vydán vnitřní předpis a budou splněny i ostatní podmínky upravené v tomto ustanovení, nebude se na tyto případy vztahovat omezení četnosti sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou pouze 3x a nebude se vztahovat ani maximální délka pracovního poměru na dobu určitou v rozsahu 3 let.

Sjednávat pracovní poměry na dobu určitou bez omezení je možné za těchto podmínek:

1. U zaměstnavatele musí existovat vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, tyto důvody musí být takové, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou a jiný postup, který upraví, bude těmto důvodům přiměřený.
2. Musí být sjednána písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací nebo vydán vnitřní předpis. Vydat vnitřní předpis upravující výjimky při sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou může výhradně ten zaměstnavatel, u něhož odborová organizace nepůsobí. Pokud odborová organizace u zaměstnavatele působí, může být výjimka při sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou sjednána výhradně v dohodě s ní. Jestliže odborová organizace nebude s výjimkou souhlasit, nemůže zaměstnavatel vnitřní předpis k této výjimce vydat.
3. Písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací nebo vnitřní předpis musí povinně obsahovat:

• bližší vymezení důvodů, tzn. konkrétní specifikaci, co se rozumí vážným provozním důvodem nebo důvodem spočívajícím ve zvláštní povaze práce,
• pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou,
• okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se jiný postup bude týkat, toto vymezení může být uvedeno odkazem na určité provozy, organizační útvary nebo druhy práce,
• dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá nebo vnitřní předpis vydává.
  

  ---

Informační karty a sdělení při zaměstnávání cizinců.

20.2.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V rámci zlepšování služeb a modernizace úřadu dochází k plné digitalizaci agendy informačních karet a sdělení při zaměstnávání cizinců. Bude zajištěno automatické propsání hlášených dat do databáze úřadu.

Jistě víte, že v případě zaměstnávání cizinců vám vzniká povinnost hlásit tuto skutečnost Úřadu práce ČR. V rámci zlepšování služeb a modernizace úřadu dojde k plné digitalizaci tohoto úkonu.

Od 1. 7. 2024 bude proto zasílání těchto informací možné výhradně jedním z těchto tří digitálních kanálů:

• Vyplněním formuláře na webu
• Zasláním XML souboru do datové schránky Úřadu práce ČR
• Přímou integrací Vašeho informačního systému s rozhraním MPSV

Na  nové způsoby zasílání je potřeba se dostatečně adaptovat, proto podat hlášení těmito cestami můžete už dnes.

INFORMAČNÍ KARTA = Informace o nástupu občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka, nebo cizince, který nepotřebuje pracovní oprávnění do zaměstnání.

SDĚLENÍ ­- NÁSTUP = sdělení o nástupu cizince, držitele pracovního oprávnění, do zaměstnání, k vyslání, k vnitropodnikovému převedení.

SDĚLENÍ – UKONČENÍ = sdělení o ukončení zaměstnání, vyslání, vnitropodnikového převedení cizince, držitele pracovního oprávnění.

U agendy Informačních karet se bude nově používat pouze jeden formulář, prostřednictvím kterého budete hlásit jak nástup, tak i odchod vašeho zaměstnance. Pokud při nástupu rovnou uvedete i termín ukončení činnosti (např. při poměrech na dobu určitou), který bude dodržen, nemusíte další kartu zasílat.

---

HK ČR: Většina firem dohodáře kvůli vyšším nákladům, administrativě a nejasnostem propustila.

Zaměstnavatelé v reakci na legislativní změny u dohod o provedení práce a pracovní činnosti, vyvolané novelizací zákoníku práce a konsolidačním balíčkem, snížili počty uzavřených dohod. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory mezi 457 podniky napříč republikou.

04.03.2024 | Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Práci nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné, nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v rámci jiných smluvních vztahů, jako jsou např. smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Zhruba 30 % zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody žádný vliv.

„Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Reakce firem na změny u dohod byla oproti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Počty dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. 60 % z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pouhá pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl těchto firem výrazně vyšší.

Změny v pravidlech pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr zavedla novela zákoníku práce a vedle toho také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích.

Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ. Zároveň při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu vznikne povinnost z odměny odvádět sociální a zdravotní pojištění a zaměstnavatel jej bude muset zpětně doplatit, což zaměstnavatelům masivně zvýší byrokracii a zvedne nejistotu při personálním plánování.

Dohodáři s nárokem na dovolenou: Jaké další změny přináší novela zákoníku práce?

Hospodářské komoře mj. vadí, že by zaměstnavatel do poslední chvíle nevěděl, kolik ho dohodář nakonec bude stát. Obává se také, že kvůli parametrickým úpravám klesne účast některých skupin obyvatelstva, jako jsou studenti, matky na rodičovské nebo senioři na trhu práce, kterou ale Hospodářská komora dlouhodobě doporučuje kvůli nepříznivému demografickému vývoji naopak zvýšit. Úpravy dohod proto napadla jak v meziresortním připomínkovém řízení, tak i při schvalování ozdravného balíčku.

„Na jednáních se zástupci ministerstev a poslanci prosazujeme, aby se nemuselo cokoliv sčítat a následně doměřovat pojistné, což by zaměstnavatelům zjednodušilo zaměstnávání pracovníků na dohody. Zaměstnavatelé navíc potřebují dostatek času pro úpravu personálních systémů, jsme proto rádi, že vláda na základě našich argumentů připravuje odklad nových pravidel na příští rok. Teď se proto musíme soustředit na zjednodušení nových pravidel tak, aby zbytečně nezvedala byrokracii ani náklady,“ dodal Tomáš Prouza, který oceňuje, že MPSV naslouchá zaměstnavatelům a snaží se najít systém, který nebude tak administrativně složitý a nepřehledný jako původní návrh.

Vládní koalice by o úpravách dohod mohla jednat už tento týden. Z jednání v expertní skupině vyplývá, že na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí ČSSZ jako první, by se dál mohla vztahovat současná pravidla. Pojistné by se z ní platilo jen v případě, že měsíční výdělek u této firmy přesáhne zhruba 10 tisíc korun, stejně jako je tomu dnes.

„Naprostá většina dohod slouží jako příležitostný přivýdělek, a pro tyto dohody by měla zůstat platit původní pravidla, tedy aby se do určité výše neplatilo zdravotní ani sociální pojištění. Dosavadní limit 10 000 Kč, stanovený v roce 2012, už ale inflace dávno znehodnotila, a proto Hospodářská komora doporučuje tento limit zvýšit alespoň na 15 000 korun. Pokud má zaměstnanec více dohod, je základním požadavkem Hospodářské komory, aby bylo pro zaměstnavatele jednoduše zjistitelné prostřednictvím kontroly ve státem vedené evidenci, jestli je ta jeho první nebo až další v řadě. Zaměstnavatel nemůže nést odpovědnost za to, že mu zaměstnanec neřekl případně pravdu o tom, jestli už má uzavřenou jinou dohodu,“ apeluje viceprezident Hospodářské komory.

Podle dřívějších šetření Hospodářské komory práci na dohody poskytuje 93 % zaměstnavatelů. Novým pravidlům se tak musí přizpůsobit přes 250 tisíc zaměstnavatelů. Firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské.

Vláda se rozhodla výrazně omezit dohody kvůli praxi, kdy se lidé vyhýbají placení pojistného uzavíráním dohod u mnoha zaměstnavatelů. Podle propočtů MPSV na základě dat z roku 2021 se v ČR neplatí pojistné odvody z více než 50 mld. korun dohodových výdělků a systém sociálního zabezpečení tím přichází zhruba o 15 mld. korun ročně. I proto Hospodářská komora požaduje upravit pravidla tak, aby dohoda pro přivýdělek zůstala jednoduchá a výhodná pro toho, kdo si chce svou vlastní aktivitou navýšit své příjmy.

Do šetření Hospodářské komory se zapojilo 457 mikro, malých, středních i velkých podniků s desítkami tisíc zaměstnanců, působících v různých odvětvích ekonomiky napříč všemi kraji České republiky.