Flexinovela přehledně v bodech.* 

Švarcsystém u živnostníků optikou úřadu inspekce práce.* 

Zdravotní prohlídky u brigádníků.* 

Zkušební doba po flexinovele zákoníku práce v dotazech a odpovědích.* 

Flexinovela přehledně v bodech.

16.5.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Už za pár dní, konkrétně 1. 6. 2025, vstoupí v účinnost tzv. flexinovela zákoníku práce. Nabízíme Vám přehledný výčet hlavních změn.

Práce na dohodu během rodičovské

Zaměstnanci na rodičovské dovolené mohou nově vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Garance návratu po rodičovské na původní pozici

Zaměstnanci, kteří se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte, budou mít garantovaný návrat na původní pracovní pozici a stejné pracoviště. To posiluje práva oproti předchozí úpravě, kdy garance platila jen po mateřské dovolené.

Výpovědní doba začne běžet dnem doručení

Nově se výpovědní doba spustí již dnem doručení výpovědi druhé straně. Díky této změně mohou zaměstnanci rychleji nastoupit na nové pracovní místo a zaměstnavatelé dříve obsadit uvolněnou pozici.

Jednoměsíční výpovědní doba při porušení kázně nebo nesplnění požadavků

Výpovědní doba se zkracuje na jeden měsíc, pokud zaměstnanec poruší pracovní kázeň nebo nesplní zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce.

Náhrada při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů

Zaměstnanci, kteří ukončí pracovní poměr kvůli dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti (např. kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání), nově obdrží zvláštní náhradu. Ta bude hrazena ze zákonného pojištění zaměstnavatele a odpovídat 12násobku průměrného měsíčního výdělku.

Kratší odpočinek při krizových zásazích

V mimořádných situacích, které vyžadují okamžitý zásah (např. obnova dodávky elektřiny), bude možné zkrátit minimální denní odpočinek na šest hodin. Tento zkrácený odpočinek musí být zaměstnanci nahrazen následující den.

Delší zkušební doba

Maximální délka zkušební doby se prodlužuje:

• Pro řadové zaměstnance až na 4 měsíce
• Pro vedoucí zaměstnance až na 8 měsíců

Prodloužení bude možné na základě vzájemné dohody.

Práce pro mladistvé od 14 let během prázdnin

Mladiství od 14 let mohou nově vykonávat lehké práce během letních prázdnin, a to i v případě, že dosud neukončili povinnou školní docházku. Tato změna jim umožní získat pracovní zkušenosti a přivýdělek.

Rozšíření započitatelné praxe

Do započitatelné praxe ve veřejných službách a správě se nově bude počítat:

• Doba péče o dospělou blízkou osobu závislou na pomoci ve stupni III nebo IV
• Doba doktorského studia

Tato praxe může ovlivnit zařazení zaměstnanců do platového stupně a výši jejich platu.

Volno při úmrtí blízké osoby nově v rozsahu celých dnů

Podle novely již nebude nutné prokazovat, že zaměstnanec na pohřbu strávil pouze „nezbytně nutnou dobu“ – volno bude poskytováno v rozsahu celých dnů. V případě úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance přibude možnost čerpat doplňkové neplacené volno v rozsahu až pěti dnů.

Volno při hledání nového zaměstnání

Nově se bude zohledňovat důvod ukončení pracovního poměru. V případě výpovědi nebo dohody ze sankčních důvodů (např. porušení pracovních povinností nebo nesplnění předpokladů) se výpovědní doba zkrátí na polovinu, přičemž tomu bude odpovídat i poloviční rozsah pracovního volna na vyhledání nového zaměstnání oproti ostatním případům. Ve všech ostatních případech zůstane zachován čtyřdenní rozsah pracovního volna.

Základní rozsah volna (v některých případech s náhradou mzdy) může zaměstnanec využít k účasti na pracovních pohovorech nebo k návštěvě Úřadu práce. Pokud tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, bude moci využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb Úřadu práce.

Náhrada mzdy za den konání svatebního obřadu

Při čerpání pracovního volna v rozsahu dvou dnů bude náhrada mzdy nově poskytována za den konání svatebního obřadu. Dosud nebylo jednoznačně stanoveno, ke kterému dni se má náhrada vztahovat, což způsobovalo problémy zejména u zaměstnanců s rozdílnou délkou směn. Pokud zaměstnanec čerpá pouze jeden den volna (například když svatba připadne na víkend), náleží mu jako dosud náhrada mzdy za tento jediný den.

Volno při doprovodu blízkého do zdravotnického nebo školského zařízení

U překážky v práci z důvodu „doprovodu“ se doplní vyjádření „a zpět“, aby bylo jednoznačně stanoveno, že pracovní volno zaměstnanci náleží nejen při doprovodu blízké osoby do zdravotnického zařízení nebo školského poradenského zařízení, ale i při jejím doprovodu zpět.

Rozšíření vlivů při znemožnění cesty do zaměstnání

U překážky v práci „Znemožnění cesty do zaměstnání“ (týkající se těžce zdravotně postižených zaměstnanců) se vyjasní, že za relevantní znemožnění cesty je třeba považovat nejen povětrnostní vlivy, ale také živelní události či jiné obdobné mimořádné události. Nutnost této změny ukázaly mimo jiné nedávné povodně, kdy vznikaly dohady o tom, zda tyto situace spadají pod dosavadní právní úpravu.

---

Švarcsystém u živnostníků optikou úřadu inspekce práce.

29.5.2025, Zdroj: SUIP

Jaké znaky musí vykazovat spolupráce s živnostníky, aby se nejednalo o nelegální práci (tj. tzv. švarcsystém)? Jaký názor zastává Státní úřad inspekce práce?

Zadání situace:

Živnostník – podnikatel má pro tento rok nasmlouváno více zakázek, které nebude schopen pokrýt jeho kapacitou. Jedná proto s řemeslníky, kteří pracují na živnostenský list a mají zájem o tuto spolupráci na období cca půl roku, možná i déle. Jde o živnostníky, kdy každý z nich bude za dané období a zakázku fakturovat předem dohodnutou smluvní cenu. Tito řemeslníci disponují vlastním vybavením, nářadím apod. Pro podnikatele budou mít pouze za úkol zrealizovat zadané dílo v dohodnuté ceně, termínu a kvalitě. Lze to takto nastavit, aby nebyl porušen zákon, tj. nepůjde o tzv. švarcsystém?

Řešení:

Za tzv. švarcsystém je z pohledu pracovního práva považováno zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o dílo, o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování. Od 1.1.2012 se tzv. švarcsystém ztotožňuje s pojmem nelegální práce. Nelegální práce je vymezena Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah a v případě cizince výkon práce bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu.

Závislou práci definuje Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, což jsou hlavní znaky závislé práce. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zároveň podle zákoníku práce platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy nebo na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.

Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou („zaměstnancem“) splňuje současně všechny výše uvedené hlavní znaky závislé práce a osoba zároveň tuto práci vykonává za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době stanovené zaměstnavatelem a na pracovišti zaměstnavatele, pak může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (tj. na pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, o pracovní činnosti).

Ustanoveními zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce o nelegální práci a o závislé práci není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky a podmínky závislé práce, jak bylo výše popsáno. Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových zakázek, při kterých dodavatel prací odpovídá za výsledek vlastním jménem, používá své vlastní pracovní prostředky (nářadí apod.), nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu.

Při kontrole, ke které jsou oprávněni inspektoři oblastních inspektorátů práce, bude každý jednotlivý případ inspektorem pečlivě posuzován podle všech konkrétních okolností a inspektor se vždy bude zabývat otázkou, zda živnostník pracující pro „zaměstnavatele“ na živnostenský list nevykonává ve skutečnosti závislou práci, podle výše popsaných znaků. Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce může být i skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě smlouvy o dílo i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Právní úprava:
Zákoník práce: § 2, § 3 
Zákon o zaměstnanosti: § 5 písm. e)

---

Zdravotní prohlídky u brigádníků.

22.5.2025, Zdroj: ČTK

Zaměstnavatel nebude muset od léta brigádníkům zajistit zdravotní prohlídku.

Nová povinnost pro zaměstnavatele zajistit a zaplatit od června lidem pracujícím na dohodu a brigádníkům u většiny krátkodobých prací vstupní zdravotní prohlídku bude opravena a přestane v létě platit. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba přinesla tuto novinku podle takzvaná flexinovela zákoníku práce.

„Došlo k tomu nedopatřením, které bude promptně opraveno v řádu jednotek týdnů. A ještě během léta dojde u takzvaných dohodářů k nápravě, tedy stavu, kdy pro ně nebudou povinné pracovně-lékařské prohlídky u profesí kategorie 1 a 2,“ uvedl Jakob. Ministerstvo zdravotnictví je v této věci podle něj v úzkém kontaktu s Hospodářskou komorou ČR, která je s tímto postupem srozuměna.

„Problém jsme poslední dny s ministerstvem zdravotnictví intenzivně řešili, vznikl legislativně-technickou chybou, nikdy nešlo o záměr zpřísnit pravidla pro dohodáře,“ řekl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Ministerstvo zdravotnictví po dohodě rychle předložilo technickou úpravu zákona, která problém vyřeší. „Zaměstnavatelé proto nemusí být nervózní, pravidla pro dohodáře se velmi rychle vrátí do normálu,“ dodal Prouza.

Zaměstnavatelé jsou podle Jakoba v tuto chvíli povinni postupovat podle požadavků vyplývajících z právních předpisů, nelze tedy mimo právní řád upravovat odpuštění od této povinnosti. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání tedy nyní vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Povinnost hradit náklady je tedy na zaměstnavateli, nikoli na jiném orgánu, podotkl.

---

Zkušební doba po flexinovele zákoníku práce v dotazech a odpovědích.

20.5.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Jednou z oblastí, které červnová novela zákoníku práce změní, je zkušební doba.

Dotaz č. 1

Jak může být maximálně dlouhá zkušební doba sjednaná po 1. 6. 2025 (po účinnosti flexinovely)?

Maximální délka zkušební doby může být 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (v případě vedoucího zaměstnance maximálně 8 měsíců). Nadále platí, že současně nesmí být zkušební doba sjednána delší, než je polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

Dotaz č. 2

Je možné zkušební dobu dodatečně dohodou prodloužit?

Zkušební dobu lze prodloužit písemnou dohodou zaměstnance se zaměstnavatelem. Lze tak ovšem učinit pouze v době, kdy zkušební doba běží, tzn. nemůže skončit a být „prodloužena“ např. o dva dny později.

Zkušební doba pochopitelně nesmí být delší než 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (případně 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců), tedy nesmí být smluvně prodloužena tak, že by byl tento zákonný limit překročen. Zároveň nesmí být delší, než je polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

Dotaz č. 3

Může být zkušební doba prodloužena písemnou dohodou stran, i když již sjednaná zkušební doba skončila?

Ne, zkušební dobu lze prodloužit jen pokud ještě zkušební doba nedoběhla. K dodatečnému smluvnímu prodloužení přitom může dojít i za situace, kdy ještě běží zkušební doba v důsledku jejího automatického prodloužení ze zákona.

Dotaz č. 4

Lze dohodou prodloužit zkušební dobu u zaměstnance, se kterým byla sjednána zkušební doba před 1. 6. 2025 (před účinností flexinovely)?

Nikoliv, zkušební dobu sjednanou před 1. 6. 2025 není možné dohodou stran dodatečně prodloužit.

Podle přechodného ustanovení flexinovely se zkušební doba sjednaná před nabytím účinnosti novely řídí dosavadním zněním § 35 zákoníku práce. Na zkušební doby sjednané za dosavadní úpravy se tedy aplikují dosavadní pravidla v plném rozsahu, včetně maximální délky 3 měsíců (6 měsíců u vedoucích zaměstnanců) a nemožnosti dodatečného smluvního prodloužení. Rozhodné je přitom datum sjednání, nikoliv počátku běhu zkušební doby.

Dotaz č. 5

Prodlužuje se zkušební doba v některých případech automaticky?

Ano, zkušební doba se nadále v některých případech automaticky prodlužuje. Nově je výslovně stanoveno, že se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance (tedy o dny, na které připadá směna zaměstnance, což může být u některých zaměstnanců např. i sobota či neděle), v nichž zaměstnanec neodpracoval celou směnu, a to z důvodu:

• překážky v práci,
• čerpání dovolené, nebo
• neomluvené absence.

Prodloužení se „napočítá“ na pracovní dny zaměstnance po datu, kdy měla zkušební doba původně skončit, od čehož se pak odvíjí, dokdy je zkušební doba takto prodloužena.

Příklad:

Zkušební doba byla u řadového zaměstnance pracujícího pravidelně od pondělí do pátku sjednána na dobu od 1. září do 31. prosince 2025. Zaměstnanec v rámci zkušební doby 5 celých směn neodpracoval z důvodu překážky v práci (DPN), 2 celé směny neodpracoval z důvodu čerpání dovolené a 5 celých směn rovněž fakticky nepracoval, neboť mu na ně připadl svátek (směna mu z důvodu svátku tzv. odpadla a měl „placený svátek“). Dále 3x zameškal cca polovinu směny z důvodu vyšetření u lékaře.

Zaměstnanci se zkušební doba prodlouží o celkem 7 pracovních dní (5 celých směn zameškal kvůli DPN, 2 směny z důvodu čerpání dovolené). O tzv. placené svátky, ani částečně zameškané směny se zkušební doba neprodlužuje. Od 1. ledna je tedy třeba „napočítat“ 7 pracovních dní, resp. 7 směn. Zkušební doba tak skončí v pátek 9. ledna 2026.

Ničeho na tom nemění ani fakt, že ve čtvrtek 1. ledna měl zaměstnanec „placený svátek“, neboť o ten se zkušební doba neprodlužuje. Při napočítávání oněch 7 pracovních dní tedy sváteční den, na nějž zaměstnanci připadla směna, jež z důvodu svátku odpadla, „nepřeskakujeme“, třebaže zaměstnanec fakticky nepracoval. K „placenému svátku“ je totiž třeba přistupovat stejně, ať už zasáhne do zkušební doby nebo do její prodloužené části.