Změny v zákoníku práce oslabily zájem o brigádníky: Jaké daně z příjmu a kdy dohodáři platí?* 

Rozvolnění provádění vstupních lékařských prohlídek u nerizikových povolání.* 

Práce ve svátek – pracovněprávní úprava, odměňování.* 

Stravování zaměstnanců v dotazech a odpovědích.* 

Změny v zákoníku práce oslabily zájem o brigádníky: Jaké daně z příjmu a kdy dohodáři platí?

Možnost přivýdělku ke studiu láká i po nedávných změnách v zákoníku práce tisíce mladých lidí. O sezonní či příležitostné práce je zájem i mezi stálými zaměstnanci. Jak a kdy musejí brigádníci přiznávat a platit daně a pojištění, případně jaké mohou využít daňové slevy?

19.06.2025 | BusinessInfo.cz

Lidé pracující na dohodu se v uplynulém roce a půl dočkali mnoha změn, které přinesly novelizace zákoníku práce (ZP) či dalších zákonů. Brigádníci a dohodáři mají nyní podobné pracovní podmínky jako zaměstnanci včetně nároku na dovolenou.

To ovšem znamenalo výrazný pokles poptávky po brigádnících. Zatímco ještě v roce 2023 nabídka letních brigád převyšovala poptávku ze strany uchazečů, už v roce 2024 to bylo naopak a letos jsou čísla podobná těm loňským. Nabízených pozic stále ubývá.

Připomeňme ještě jednu novinku. Letní brigády jsou od června 2025 nově dostupné i pro čtrnáctileté děti, které ještě nemají ukončené základní vzdělání. Změnu přinesla další novela ZP.

„Firmy mají nadále zájem spíše o plnoleté brigádníky a do toho, aby dávali práci čtrnáctiletým, se jim příliš nechce. Možnost zaměstnávat mladistvé od 14 let podle mne využijí jen málo. Důvodem jsou limity, které pro práci mladistvých existují včetně zkrácené pracovní doby,“ říká poradce Michal Dvořáček. Více si přečtěte článku Brigády nově i pro čtrnáctileté bez ukončené ZŠ: Jaká jsou nová pravidla a omezení na BusinessInfo.cz.

Propad nabízených brigádnických pozic je od loňska patrný napříč celým Českem. Podnikatelé si totiž stěžují, že pro ně série novel znamená větší finanční a administrativní zátěž. „Firmy se ve stále větší míře snaží snížit potřebu brigádníků a práci, na kterou je v minulosti najímali, rozdělit mezi kmenové zaměstnance,“ popisuje marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.

Jaké daně z příjmu platí brigádníci? Záleží na smlouvě

Legislativní úpravy přinesly v uplynulém období změny i v daňové oblasti. Jaké daně z příjmu tedy dnes odvádějí brigádníci státu?

Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.

Sezonní práce jsou primárně sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání.

„Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou koncipovány právě pro krátkodobá zaměstnání. Obě je nutné rozlišovat, protože pracují s odlišnými podmínkami,“ potvrzuje ředitel projektu pracovních příležitostí Robeeto Stanislav Koukal.

Také z hlediska odvodů na daně z příjmů je mezi oběma dohodami významný rozdíl. DPP je primárně určena pro příležitostné a krátkodobé práce. V roce 2025 platí, že pokud měsíční odměna z DPP nepřesáhne 11 500 Kč (dříve 10 tisíc korun) u jednoho zaměstnavatele, neodvádí se sociální a zdravotní pojištění.

Pokud poplatník nepodepíše takzvaný růžový papír, tedy Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti, je daň z příjmu do 11 500 korun měsíčně srážková (15%). To znamená, že ji zaměstnavatel strhne brigádníkovi automaticky a ten dále zdanění svého příjmu neřeší.

Pokud prohlášení podepíšete (lze tak učinit pouze u jednoho zaměstnavatele měsíčně), je daň do zmíněného příjmu zálohová, vyplňujete si daňové přiznání a můžete využít daňových slev a zvýhodnění.

Co je srážková daň?

Srážková daň je daň vybíraná srážkou přímo u zdroje příjmů. Vybírá ji plátce daně z příjmů (zaměstnavatel) od poplatníka. Finančnímu úřadu ji odvádí sám zaměstnavatel, tedy plátce daně.

„Příjmy ze srážkové daně lze dobrovolně zahrnout do daňového přiznání, pokud se zaměstnanec rozhodne. To je výhodné zejména pro studenty a jiné osoby s nízkými příjmy, kteří mohou zpětně získat část daně nazpět díky uplatnění základní slevy na poplatníka,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.

V daňovém přiznání tedy můžete uplatnit základní slevu na poplatníka, která je aktuálně ve výši 30 840 korun ročně (2 570 Kč měsíčně), slevy na děti, případně v některých případech i slevu na vyživovanou manželku/manžela. Zrušena byla už v loňském roce sleva na studenta ve výši 4020 korun za kalendářní rok.

DPČ je vhodnější pro pravidelnější výdělek. Zde je hranice pro povinné odvody pojistného stanovena na částku 4 500 korun měsíčně. Pokud tuto částku příjem z DPČ přesáhne, zaměstnavatel i zaměstnanec odvádějí sociální a zdravotní pojištění (viz níže).

Důchodci a rodiče: Na co si dát pozor

Pracující důchodci by si měli uvědomit, že od roku 2024 se opět uplatňuje sleva na poplatníka i u starobních důchodců, což zůstalo i pro rok 2025.

Pro rodiče na rodičovské, kteří si přivydělávají, platí stejná pravidla. Výhodou je například možnost uplatnění slevy na dítě.

Pokud jde o odvody na sociální a zdravotní pojištění, měsíční odměna nad 11 500 Kč znamená následující:
Sociální a zdravotní pojištění se platí, přičemž zaměstnanec hradí 11,6 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel 33,8 % z hrubého výdělku. Placena je patnáctiprocentní zálohová daň.

Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2025 je 2 808 korun měsíčně (pro OSVČ jsou minimální zálohy 3143 Kč).

DPČ stále výhodnější?

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) není tak výrazně omezena počtem hodin jako v případě DPP. Přesto na jejím základě může zaměstnanec pro zaměstnavatele pracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tedy nejvíce 20 hodin týdně). Novela zákoníku práce se DPČ v tomto směru nedotkla.

Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?

Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.

Pokud ale brigádníci podepíší výše zmíněné prohlášení (růžový papír), daňové přiznání podávají a daň platí sami v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmíte tento dokument podepsat u jiného zaměstnavatele.

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Podepište ho každoročně do poloviny února

„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.

Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane poplatník na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu (15 %) zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.

Roční zúčtování pro zaměstnance a dohodáře

Ekvivalentem daňového přiznání pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele.

Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 11 500 korun, případně do 4500 korun, pokud má student ještě další příjmy.

Příklady:

Podepsané prohlášení k dani a práce na DPP

Pan Dvořák pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má s ním podepsánu dohodu o provedení práce (DPP). Hrubá měsíční odměna je 11 tisíc a pracovník podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Při výpočtu čisté odměny uplatní základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun a daň z příjmu fyzických osob je tedy rovna nule. V případě DPP s výdělkem do 11,5 tisíc neplatí brigádník z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. Pan Dvořák tedy dostane čistou odměnu 11 000 korun.

Nepodepsané prohlášení k dani (odměna do 11 500 Kč)

Pan Novotný, který pracuje na HPP u zaměstnavatele A, si u firmy B sezónně přivydělává opět na dohodu o provedení práce (DPP). Jeho hrubý měsíční příjem z této brigády je 10 tisíc korun. Zdravotní a sociální pojištění tedy opět neplatí. Je mu ale sražena daň z příjmu fyzických osob – obvyklých patnáct procent. Čistá odměna tedy činí 8 500 korun. Zaměstnanec má prohlášení k dani (na které by mohl uplatnit slevu na dani) podepsáno u firmy A. U firmy B, kde je na brigádě, už tuto výhodu využít nemůže.

Slevu na poplatníka uplatní i senioři

O letní práce je zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?

„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

U důchodců pracujících na OSVČ platby sociálního pojištění závisí na jejich zisku (příjmy z podnikání minus výdaje). Pokud je jejich zisk nižší než rozhodná částka, sociální pojištění neplatíte. Rozhodná částka se každý rok mění, pro rok 2025 je 111 736 Kč korun.

V takovém případě mají také brigádníci – penzisté nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun měsíčně.

Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 50 tisíc korun za rok (do roku 2023 30 tisíc). Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.

Jakub Procházka

---

Rozvolnění provádění vstupních lékařských prohlídek u nerizikových povolání.

13.5.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Flexinovela zákoníku práce přináší s účinností od 1. 6. 2025 určité rozvolnění pracovněprávní úpravy vstupních lékařských prohlídek.

Dle současné právní úpravy je možné fakultativně provádět periodické pracovnělékařské prohlídky u prací tzv. nerizikových, tedy u kategorie první a druhé nerizikové, s výjimkou prací, jejichž součástí je činnost, pro jejíž výkon byly podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zákona o specifických zdravotních službách, nebo jinými právními předpisy.

Nová právní úprava zavedená poslaneckým pozměňovacím návrhem k flexinovele umožňuje fakultativní přístup při provádění vstupních lékařských prohlídek u osob ucházejících se o práci, jež je zařazena do kategorie první v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví a jejíž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zákona o specifických zdravotních službách nebo jinými právními předpisy. Cílem je snížení administrativní zátěže na straně zaměstnavatelů i na straně posuzujících lékařů.

Zaměstnavatel tedy bude mít povinnost vyslat uchazeče o zaměstnání před vznikem pracovněprávního vztahu (pracovního poměru i dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) na vstupní lékařskou prohlídku jen tehdy, má-li být tato osoba zařazena k práci, která patří dle kategorizace prací do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcí vyhláškou nebo jinými právními předpisy. V případě, že nepůjde o takovou práci (tj. práce v kategorii první bez dalších podmínek zdravotní způsobilosti), ke vstupní lékařské prohlídce nebude muset dojít, ledaže by její provedení vyžadoval zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání sám.

K této materii zákonodárce zavedl i přechodné ustanovení, podle něhož platí, že pokud byla přede dnem nabytí účinnosti flexinovely předložena žádost o posouzení zdravotní způsobilosti k práci, dokončí se posouzení této žádosti podle zákona č. 373/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti flexinovely.

---

Práce ve svátek – pracovněprávní úprava, odměňování.

9.5.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zatímco jedni jedou na výlet či grilují, jiní míří do práce. Jaké jsou pracovněprávní limity pro práci ve svátek a její odměňování?

Prací ve svátek se rozumí práce v den státního svátku, kterým je podle § 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii. Dále se prací ve svátek rozumí práce v den označovaný podle § 2 tohoto zákona jako ostatní svátek, kterými jsou 1. leden – Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen – Svátek práce, 24. prosinec – Štědrý den, 25. prosinec – 1. svátek vánoční a 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

Svátek je podle § 91 ZP dnem pracovního klidu. Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit podle tohoto ustanovení jen výjimečně, a to jen pro výkon prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech a které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat), a dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Doba svátku trvá od 00:00 do 24:00 hodin příslušného kalendářního dne. Pouze u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná podle § 91 odst. 6 ZP den svátku (pracovního klidu) hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Končí v tomto případě hodinou, kterou končí poslední směna. Takto stanovený počátek a konec svátku je možno použít pro účely práva na mzdu, odměnu z dohod a pro zjišťování průměrného výdělku.

Mzda za práci ve svátek

Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Poskytnutí náhradního volna je nutno pečlivě předem zvážit a naplánovat, protože ustanovení o mzdě za práci ve svátek nepočítá s jeho neposkytnutím a dodatečným přiznáním příplatku, jak je tomu v ustanovení u mzdy za práci přesčas.

Použití druhého možného postupu, podle něhož přísluší zaměstnanci za práci ve svátek dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna, podmiňuje zákoník práce dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Práce ve svátek při zvláštní povaze práce

Stejně jako v případě práce přesčas, nepřísluší podle § 317 písm. c) ZP náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek zaměstnanci, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

Sporným může být postup v situaci, kdy zaměstnanci v důsledku svátku odpadla pracovní směna. Někteří zaměstnavatelé v případě, že zaměstnanec pobíral měsíční mzdu, vyplatili plnou mzdu zaměstnanci i v měsíci, kdy na jeho pracovní den připadl svátek. Jiní zaměstnavatelé naopak mzdu krátili o neodpracovanou dobu v důsledku svátku a za tuto dobu propláceli zaměstnancům náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. § 115 odst. 3 ZP jednoznačně stanoví, že v takových případech, kdy směna odpadne v důsledku svátku a zaměstnanci ujde mzda, musí zaměstnavatel za odpadlou dobu v důsledku svátku poskytnout zaměstnancům náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

---

Stravování zaměstnanců v dotazech a odpovědích.

7.5.2025, Zdroj: Finanční správa

Podívejme se na stravování zaměstnanců optikou daňových zákonů.

Dotaz č. 1

Je povinností zaměstnavatele poskytnout zaměstnancům příspěvek na stravování?

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zákoník práce však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Poskytuje-li zaměstnavatel stravování, musí být způsob jeho poskytování obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

Dotaz č. 2

Za jakých podmínek je příspěvek na stravování v roce 2025 u zaměstnance osvobozen od daně?

• zaměstnanec musí v rámci směny odpracovat alespoň 3 hodiny,
• v rámci směny nesmí vzniknout nárok na stravné při pracovní cestě,
• příspěvek nesmí přesáhnout 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,
• horní hranice stravného byla stanovena vyhláškou č. 475/2024 Sb. na částku 177 Kč,
• u zaměstnance je proto příspěvek na stravování pro rok 2025 osvobozen od daně do výše 123,90 Kč.

Dotaz č. 3

Lze poskytnout zaměstnanci současně stravné při pracovní cestě a příspěvek na stravování v jednom kalendářním dni?

Pokud zaměstnanec bude vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nárok na stravné při pracovní cestě mu vznikne ještě během této směny, nelze příspěvek na stravování poskytnout. V případě, že zaměstnavatel příspěvek na stravování poskytl, nejedná se o osvobozený příjem a jako takový musí být zdaněn v úhrnu se mzdou.

Příklad

Směna stanovena od 6:00 do 14:30 hod. Pracovní cesta započala v 9:00 hod. (podmínka 3 odpracovaných hodin za směnu byla splněna). Nárok na stravné při pracovní cestě vzniká ve 14:00 hod. (po pěti hodinách). Vzhledem k tomu, že směna končí ve 14:30 hodin není poskytnutý příspěvek na stravování osvobozeným příjmem.

Pokud zaměstnanec bude vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nárok na stravné vznikne zaměstnanci až po skončení směny (mimo směnu), lze zaměstnanci poskytnout stravné při pracovní cestě a současně příspěvek na stravování, který bude od daně z příjmů osvobozen.

Příklad

Směna stanovena od 6:00 do 14:30 hod. Pracovní cesta započala v 10:00 hod. (podmínka 3 odpracovaných hodin za směnu byla splněna). Nárok na stravné při pracovní cestě vzniká v 15:00 hod. (po pěti hodinách). Vzhledem k tomu, že směna končí ve 14:30 hodin, tj. mimo směnu, je poskytnutý příspěvek na stravování osvobozeným příjmem.

Dotaz č. 4

Lze poskytnout příspěvek na stravování za nařízenou práci přesčas?

Příspěvek na stravování za nařízenou práci přesčas nelze poskytnout, neboť směnou se rozumí směnná část týdenní pracovní doby bez práce přesčas.