PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Dohody o provedení práce – pravidla pro účast na pojištění od 1. 1. 2026.*
Novinky pro zaměstnavatele týkající se spolupráce s Úřadem práce ČR.*
Od nového roku zaměstnavatelé podávají zdravotním pojišťovnám přehledy už jen online.*
Onemocnění zaměstnance na pracovní cestě.*
Právní úprava potvrzení o zaměstnání.*
Dohody o provedení práce – pravidla pro účast na pojištění od 1. 1. 2026.
20.10.2025, Zdroj: ČSSZ
Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo sdělení č. 396/2025 Sb., kterým vyhlásilo, že s účinností od 1. ledna 2026 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 12 000 Kč.
Archiv: Dohody o provedení práce -pravidla pro účast na pojištění od 1. 1. 2025
ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce (DPP). Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více. Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody. Pokračuje povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny zaměstnance na DPP.
ČSSZ informuje, že 1. 1. 2025 nabyla účinnosti očekávaná novela zákona o nemocenském pojištění, která ruší změny u dohod o provedení práce (DPP) plánované od počátku roku 2025 v souvislosti se zákonem č. 163/2024 Sb. Touto novelou se ruší celá právní úprava režimu tzv. oznámené dohody.
Příjmy u různých zaměstnavatelů se sčítat nebudou
Dosavadní podmínky pro zaměstnance na DPP, které se týkají sčítání příjmů u různých zaměstnavatelů, se nemění. Platí tak i nadále, že pro účely nemocenského a důchodového pojištění se v příslušném měsíci sčítají příjmy zaměstnance, který má u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více DPP. Příjmy z DPP, které má zaměstnanec uzavřené u různých zaměstnavatelů, se nesčítají. K příjmům z DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti), ani kdyby je zaměstnanec uzavřel u stejného zaměstnavatele.
Změna limitů pro účast na pojištění
Od 1. 1. 2025 se u DPP mění částka rozhodná pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění v daném kalendářním měsíci. Povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění vznikne, pokud bude zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Průměrná mzda vychází pro tyto účely z § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výši rozhodné částky pak vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Sdělení MPSV bylo publikováno stejně jako samotná novela DPP ve Sbírce zákonů v pátek 27. 12. 2024 (pod číslem 476/2024 Sb.).
Částka rozhodná pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění je od 1. 1. 2025 ve výši 11 500 Kč. Účast vzniká při jejím dosažení a již z příjmu 11 500 Kč se tak odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
PŘÍKLADY
Zaměstnanec v pracovním poměru pracuje u svého zaměstnavatele od ledna 2025 také na výpomoc. Na ni má uzavřenou DPP za 11 000 Kč měsíčně. Z DPP není účasten nemocenského ani důchodového pojištění. Stejně tak to platí v situaci, kdy by namísto pracovního poměru zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Pokud uvedený zaměstnanec uzavře se stejným zaměstnavatelem další DPP, ze které mu je měsíčně zúčtováno dalších 500 Kč, příjmy z obou DPP se sečtou, vznikne mu účast na pojištění a ze souhrnné částky 11 500 Kč odvede pojistné na sociální zabezpečení. Přitom se nezohledňují příjmy z pracovního poměru ani z DPČ.
Pokud by stejný zaměstnanec měl uzavřenu ještě další DPP u jiného zaměstnavatele, nemá to vliv na účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení u prvního zaměstnavatele. Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se pro tyto účely nesčítají. Účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení se řeší u každého ze zaměstnavatelů zvlášť.
Povinnost hlásit zaměstnance na DPP zůstává
Novela se netýká povinností zavedených s účinností od 1. 7. 2024 – tedy povinnosti zaměstnavatelů evidovat a elektronicky hlásit každý měsíc všechny zaměstnance, kteří pracují na DPP (pojištěných i nepojištěných), včetně výše jejich příjmu.
Novinky pro zaměstnavatele týkající se spolupráce s Úřadem práce ČR.
13.10.2025, Zdroj: Úřad práce ČR
Zaměstnavatelé spolupracují s Úřadem práce ČR při potvrzování příjmů i hlášení pracovníků ze zahraničí. Upozorňujeme na následující aktuální novinky týkající se této spolupráce.
Cílem Úřadu práce ČR je maximálně zjednodušit a urychlit postupy státní správy, aby se zaměstnavatelům lépe vyřizovaly potřebné záležitosti. Postupná digitalizace agend a transformace služeb Úřadu práce ČR umožňuje rychlejší a efektivnější komunikaci a snížení administrativní zátěže.
Co vás čeká?
Přechod na elektronickou výměnu informací, zejména u potvrzování příjmů zaměstnanců. Pokud již elektronickou komunikaci využíváte, děkujeme. Pokud ne, doporučujeme se připojit co nejdříve – elektronická komunikace s úřady bude nezbytná. Datové schránky a e-mailové adresy pro elektronické podání všech pracovišť ÚP ČR najdete v kontaktech.
Nový systém dávek
- Od 1. října 2025 vstoupila v platnost nová dávka státní sociální pomoci („superdávka“), která se bude vyřizovat plně digitálně.
Potvrzení o příjmu
- Potvrzení o příjmu je nutné doložit do 8 kalendářních dnů od výzvy Úřadu práce ČR (§ 63 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb.).
- Pokud využíváte datovou schránku, potvrzení musí být ve formátu a struktuře dle vyhlášky MPSV.
- Výzva od krajské pobočky ÚP ČR znamená zbavení mlčenlivosti a možnost bezpečně poskytnout údaje.
Změna u zaměstnávání cizinců
- Od 1. října 2025 vzniká povinnost informovat Úřad práce ČR o nástupu zahraničního pracovníka nejpozději před jeho nástupem (§ 87 zákona o zaměstnanosti).
- Informační karty a sdělení při zaměstnávání cizinců najdete na webu MPSV.
- Nesplnění této povinnosti se posuzuje jako nehlášená práce a může vést k přestupku.
Legislativní pravidla pamatují na sankce při jejich porušení, cílem Úřadu práce ČR je však pomoci Vám předejít komplikacím. V případě nejasností se obraťte se na nejbližší pracoviště ÚP ČR.
Od nového roku zaměstnavatelé podávají zdravotním pojišťovnám přehledy už jen online, zákon papírové podání neumožní.
22.10.2025, Zdroj: VZP
Hlášení od zaměstnavatele bude od 1. ledna 2026 možné podávat zdravotním pojišťovnám pouze elektronicky.
Novela zákona č. 592/1992 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. podání v papírové formě po tomto datu již neumožňuje. Jde zejména o tzv. přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele (PPZ) a hromadná oznámení zaměstnavatele (HOZ).
VZP ČR doporučuje realizovat přechod na elektronickou formu komunikace co nejdříve, aby se plátci vyhnuli případným komplikacím. Všeobecná zdravotní pojišťovna začíná v těchto dnech oslovovat všechny subjekty, kterých se změna dotkne, dopisem s informací o nutném přechodu na elektronickou komunikaci.
Novinka se dotkne všech zaměstnavatelských subjektů, které dnes předávají příslušné dokumenty v papírové podobě na pobočkách zdravotních pojišťoven. Ke splnění této povinnosti Všeobecná zdravotní pojišťovna zřídila pro své klienty zabezpečenou komunikaci prostřednictvím aplikace VZP Point. Aktuální a detailní informace včetně návodu na zřízení přístupu na VZP Point najdou plátci na stránce www.vzp.cz/vzp-point. Pojišťovna apeluje na zaměstnavatele, kteří dodnes využívají papírovou formu podání, aby využili právě této možnosti komunikace s pojišťovnou. Jedná se o jediný způsob, který zaručuje přímé propsání údajů od zaměstnavatelů do informačního systému VZP, včetně jejich základní kontroly.
V aplikaci VZP Point je k dispozici:
- Přehled všech podání včetně stavu jejich zpracování
- Možnost podání prostřednictvím interaktivních formulářů nebo datového rozhraní
- Odpověď ke každému podání do několika minut
Elektronicky je možné si snadno vyžádat například:
- Potvrzení o bezdlužnosti
- Vyúčtování zaměstnavatele
- Seznam zaměstnanců pojištěných u VZP, včetně jejich evidovaných státních kategorií
- Údaje o zaměstnavateli
Onemocnění zaměstnance na pracovní cestě.
24.10.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Na řešení situace, kdy zaměstnanec na pracovní cestě onemocní, existuje více názorů. Podle některých končí pracovní cesta nástupem na nemocenskou, podle jiných až návratem do původně stanoveného místa ukončení pracovní cesty, podle dalších se pracovní cesta v uvedeném případě přerušuje.
Lze tedy v případě onemocnění zaměstnance pracovní cestu ukončit, anebo se pracovní cesta přerušuje či tato pokračuje až do uzdravení pracovníka a jeho návratu do stanoveného místa ukončení pracovní cesty? V každém případě by zaměstnanec měl neprodleně informovat zaměstnavatele o vzniklé situaci a ten podle toho rozhodnout o dalším postupu. Pokud je zaměstnanec schopen návratu, rozhodne zaměstnavatel pravděpodobně o odjezdu zaměstnance zpět a o ukončení pracovní cesty.
Jak ale postupovat v případě, že zaměstnanec schopen návratu není? V případě, že podle ošetřujícího lékaře zaměstnanec schopen návratu není, také nesporně není schopen ani výkonu práce, a nastupuje tedy na nemocenskou. Tím ale musí skončit anebo být přerušena i jeho pracovní cesta, protože jinak by to bylo v rozporu také s definicí pracovní cesty (§ 42 ZP), kterou je cesta za účelem výkonu práce a výkon práce po dobu nemocenské není prováděn (nezaměňovat např. se dny pracovního volna po dobu pracovní cesty, to je zcela jiná, nesrovnatelná situace). Dobu pobytu v místě výkonu práce po dobu nemocenské pak také nelze považovat za dobu trvání pracovní cesty, neboť za tuto dobu nepřísluší zaměstnanci mzda, ale nemocenská, příp. další náhrady od příslušné zdravotní pojišťovny anebo komerční pojišťovny při pojištění zvýšených léčebných výloh, a tedy i náhrada jízdních výdajů po hospitalizaci zpět do místa bydliště. Po dobu nemocenské tak zaměstnanci nemohou příslušet žádné náhrady cestovních výdajů, tedy např. ani stravné (opět nezaměňovat např. se dny pracovního volna po dobu pracovní cesty).
Pokud nastane situace, kdy zaměstnanec po ukončení nemocenské bude pokračovat v určeném místě v činnosti, pro kterou byl do tohoto místa na pracovní cestu vyslán, je možné dohodnout přerušení pracovní cesty z důvodu na straně zaměstnance. Pak budou cestovní náhrady příslušet zaměstnanci do doby nástupu na nemocenskou a opětovně po ukončení nemocenské od obnoveného počátku výkonu práce až do návratu zpět do místa ukončení pracovní cesty. Je na zaměstnavateli, který z uvedených způsobů v příslušném případě zvolí.
Právní úprava potvrzení o zaměstnání.
21.10.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Potvrzení o zaměstnání neboli zápočtový list je dle ustanovení § 313 odst. 1 zákoníku práce povinen zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti vždy, u skončení dohody o provedení práce jen v případě, že byl z tohoto pracovněprávního vztahu zaměstnanec nemocensky pojištěn nebo z jeho odměny z této dohody jsou prováděny srážky.
Právní úprava spojuje okamžik vydání potvrzení o zaměstnání se skončením pracovněprávního vztahu. Nesprávné jsou domněnky některých zaměstnavatelů, že na vydání „zápočtového listu“ mají lhůtu 8 či více dnů.
Upozornění: Z povinnosti vydat potvrzení o zaměstnání nevylučuje zákoník práce žádnou kategorii zaměstnanců. Neobstojí proto závěr, že zaměstnancům odcházejícím do starobního důchodu nebo studentům na „prázdninové brigádě“ není potřeba zmíněné potvrzení vydávat.
Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat a zaměstnavatel je tedy povinen do něho zaměstnanci uvést:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, a o době jejich trvání,
- druh konaných prací (bude korespondovat s vymezením uvedeným v pracovní smlouvě, v dokumentu, kterým byl zaměstnanec jmenován na vedoucí pracovní místo, nebo v dohodách o jejich změně),
- dosaženou kvalifikaci,
- odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby pro účely zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění pozdějších předpisů,
- zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Vydání potvrzení o zaměstnání je vymahatelným právem zaměstnance, nelze je proto podmiňovat jakýmikoliv potenciálními závazky z jeho strany (např. úhradou jím způsobené škody, vrácením pracovních pomůcek, apod.). Pokud zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr potvrzení o zaměstnání nesplní a tomuto vznikne v důsledku takového jednání škoda, odpovídá za ni zaměstnavatel dle ustanovení § 265 odst. 2 ZP.
Jak vyplývá z ustanovení § 313 odst. 2 ZP, v souvislosti s vydáním potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel povinnost na žádost zaměstnance uvést v odděleném potvrzení ještě další údaje týkající se jeho pracovněprávního vztahu. Nejenom z výčtu těchto údajů je patrné, že zmíněné potvrzení je určeno pro případ, že se zaměstnanec zaregistruje po skončení svého pracovněprávního vztahu do evidence uchazečů o zaměstnání u místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Jde totiž o údaje rozhodné pro posouzení jeho nároku na podporu v nezaměstnanosti, konkrétně o:
- výši průměrného výdělku (v měsíční čisté podobě),
- uvedení toho, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení povinnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem,
- dalších skutečnostech (do 31. 12. 2025 má význam např. způsob a důvod rozvázání pracovněprávního vztahu).
Pokud zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání nesouhlasí, může se dle ustanovení § 315 ZP domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně je upravit. Zmíněná lhůta je lhůtou propadnou, jejím uplynutím právo zaměstnance zaniká.