Úřad práce ČR nabízí komplexní balíček služeb pro zaměstnavatele.  

Úřad práce ČR nabízí komplexní balíček aktivit pro propouštěné zaměstnance i pro zaměstnavatele.  

Pojistné při přerušení živnosti z důvodu mateřské.  

Zaměstnávání cizinců.  

Úřad práce ČR nabízí komplexní balíček služeb pro zaměstnavatele.

Úřad práce ČR nabízí komplexní balíček aktivit pro propouštěné zaměstnance i pro zaměstnavatele.

Pojistné při přerušení živnosti z důvodu mateřské.

4.7.2022, JUDr. Jan Přib, Ing. Antonín Daněk, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jaké povinnosti má OSVČ v oblasti pojistného, přeruší-li živnost z důvodu nástupu na mateřskou dovolenou?

Dotaz:

OSVČ bude muset přerušit živnost, neboť se chystá na mateřskou. Jak to bude s placením pojistného v období mateřské dovolené? Dotyčná OSVČ platí pouze minimální odvody na zdravotní a sociální důchodové pojištění (nemocenské neplatila). Jaký bude mít nárok na mateřskou a rodičovskou?

Odpověď:

Z hlediska sociálního pojištění: JUDr. Jan Přib

Za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) se pro účely sociálního pojištění považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost (srov. § 9 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Pokud OSVČ samostatnou výdělečnou činnost nevykonává, např. z důvodu ukončení své činnosti včetně přerušení, není považována pro účely sociálního pojištění nadále za OSVČ, a tudíž ani neplatí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (tzv. sociální pojištění) podle zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění. Toto ukončení (přerušení) samostatné výdělečné činnosti je OSVČ povinna písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Mateřská dovolená a rodičovská dovolená jsou termíny platné pro zaměstnance v pracovním poměru (podle zákoníku práce se jedná o překážky v práci na straně zaměstnance; mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28 týdnů a následně rodičovská dovolená přísluší do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let), u OSVČ „mateřská dovolená“ a „rodičovská dovolená“ není. OSVČ v případě splnění podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., v platném znění) má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která se obecně poskytuje po dobu 28 týdnů. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství však je účast na nemocenském pojištění a placení pojistného na nemocenské pojištění; tato účast na nemocenském pojištění je v případě OSVČ dobrovolná. Vedle této účasti na nemocenském pojištění je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství splnění podmínky čekací doby, tj. účast na nemocenském pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech od tzv. nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a v případě OSVČ je ještě další podmínkou účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před tímto nástupem. Z dotazu však vyplývá, že pojistné na nemocenské pojištění nebylo placeno, a proto nárok na peněžitou pomoc v mateřství jako dávky nemocenského pojištění v daném případě nevznikne. V daném případě bude vznikat nárok na rodičovský příspěvek jako dávky ze státní sociální podpory (podle zákona č. 117/1995 Sb., v platném znění), a to od porodu dítěte nejdéle do čtyř let věku dítěte; tuto dávku vyplácí krajská pobočka Úřadu práce na základě podané žádosti. Z hlediska důchodového pojištění lze dodat, že doba péče o dítě do čtyř let věku je tzv. náhradní dobou důchodového pojištění a v tomto rozsahu se započítává plně jako doba důchodového pojištění pro vznik a výši důchodu. Za tuto dobu péče o dítě do čtyř let věku se žádné pojistné na sociální pojištění neplatí.

Z hlediska zdravotního pojištění: Ing. Antonín Daněk

Pokud OSVČ přeruší živnost, pak po dobu přerušení podnikatelské činnosti zálohy neplatí.

Do dalšího období však musí mít vyřešené zdravotní pojištění. V úvahu přicházejí zejména tyto varianty, kdy je za osobu plátcem pojistného stát:

• osoba pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění dle § 32 a následujících z. č. 187/2006 Sb.
• příjemce rodičovského příspěvku – lze až do 4 let věku dítěte.

Příslušná skutečnost (nárok na „státní kategorii“) musí být zdravotní pojišťovně oznámena a doložena.

Pokud není ve zdravotním pojištění nárok na zařazení do některé ze skupin osob, za které je plátcem pojistného stát, musí mít osoba řešené zdravotní pojištění jiným zákonným způsobem.

Zaměstnávání cizinců.

15.8.2022, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak postupovat z hlediska zdanění a pojistných odvodů ze mzdy při zaměstnávání slovenských občanů?

Dotaz:

Jsme česká firma – s.r.o. Od 1. 9. 2022 u nás začne pracovat na hlavní pracovní poměr nový zaměstnanec bydlící na Slovensku. Bude s ním uzavřena klasická pracovní smlouva jako s ostatními českými zaměstnanci. Zaměstnanec pobírá také odměnu z výkonu funkce jednatele v s.r.o. na Slovensku. Zaměstnanec bude přijat na pozici programátor, práci bude vykonávat na home office – místo výkonu práce bude Slovensko. Na VZP mi bylo řečeno, že pokud bude závislá činnost vykonávána na Slovensku, tak pracovní poměr podléhá slovenským zákonům.

• Budu jej tedy přihlašovat na slovenskou zdravotní pojišťovnu a slovenskou sociálku?

• A jaké povinnosti pro nás, jako pro českou s.r.o., plynou v souvislosti s tímto pracovním poměrem?

Odpověď:

Pracovněprávní vztah  je uzavřen podle českého práva. Pokud  je v pracovní smlouvě  místo výkonu práce  na Slovensku,  bude po celou dobu výkonu práce   podléhat toto  zaměstnání slovenským právním předpisům.

Z hlediska  zdravotního pojištění bude  přihlášen ke slovenské zdravotní pojišťovně a zaměstnavatel bude povinen  plnit veškeré  ohlašovací, oznamovací a odvodové povinnosti  na Slovensko.

Stejná situace  se bude týkat nemocenského pojištění, kde bude komunikace vedena s příslušnou správou  sociálního pojištění.

Z hlediska  daní:

I daň se bude řídit slovenskou legislativou. Plátce bude povinen se  přihlásit  k odvodu daně na Slovensku a plnit slovenskému  správci daně odvodové povinnosti.

Plátcem daně (zaměstnavatel) je český daňový rezident s povinností odvádět daň ze zdanitelných příjmů i do ČR. Díky  smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi SK a ČR  bude příjem Slováka podléhat jen zdanění podle slovenských daňových zákonů, pokud   český zaměstnavatel prokáže  správci daně v ČR, že  zdanitelný příjem bude zdaňován povinně na Slovensku. 

Jde v podstatě o to,  aby příjem nepodléhal obojímu zdanění v čase.  Je nerozumné, aby příjem podléhal obojímu zdanění, když v rámci daňového přiznání  by se stejně poplatníkovi veškerá záloha daně vybraná v ČR vracela.