PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.

 20. 9. 2022

Sjednání místa výkonu práce v pracovní smlouvě.  

Otazníky kolem pracovního posudku.  

Podpora zdravotně znevýhodněných občanů.  

Sjednání místa výkonu práce v pracovní smlouvě.

28.4.2022, Zdroj: SUIP

Jednou z povinných náležitostí pracovní smlouvy je také místo výkonu práce. Proč je významné?

Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon, který obsahuje shodný a souhlasný projev vůle zaměstnavatele a zaměstnance směřující ke vzniku pracovního poměru. Zákoník práce  v § 34 odst. 1 předepisuje, jaké nezbytné náležitosti musí mít pracovní smlouva. Jde o  druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, a den nástupu do práce.

Místo výkonu práce představuje jednu z povinných náležitostí obsahu každé pracovní smlouvy. Zákon přesně nevymezuje, s jakou přesností musí být místo výkonu práce definováno. V pracovní smlouvě lze také sjednat, že zaměstnanec bude mít více než jedno místo výkonu práce.

Ujednání o místě výkonu práce v pracovní smlouvě má svůj význam proto, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v jiném místě než v místě, které bylo jako místo výkonu práce mezi nimi sjednáno. Místo výkonu práce může být určeno velmi úzce, nebo šířeji. Jako místo výkonu práce tak může být sjednáno jak konkrétní pracoviště, tak i sídlo zaměstnavatele, obec, kraj, území České republiky, provozovny v České republice apod.; pro posouzení platnosti takového ujednání o místě výkonu práce je rozhodující, zda není v rozporu se zákonem. Definovat místo výkonu práce má tedy význam zejména pro určení, zda zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci ve sjednaném nebo v jiném místě, tzn. zda je v souladu místo, kde je práce zaměstnance v určitém okamžiku vykonávána s místem, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

Z výše uvedeného můžeme vyvodit, jestliže se zaměstnanec v pracovní smlouvě zavázal k výkonu práce v rámci široce sjednaného místa výkonu práce, např. provozovny zaměstnavatele v České republice, nebude zaměstnavatel potřebovat souhlas k přeložení do jiné jeho provozovny, v jiném městě, než kde se např. nachází bydliště zaměstnance.

Sjednání místa výkonu práce je významné i v souvislosti s poskytováním cestovních náhrad. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad je blíže také specifikováno v § 34a zákoníku práce. Pokud bude mít zaměstnanec ve své pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce šířeji než jedna obec (musí to však být vždy území přesně limitované), je vhodné současně samostatně sjednat i pravidelné pracoviště pro účely poskytování cestovních náhrad.


Otazníky kolem pracovního posudku.

10.8.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zaměstnavatel by neměl podlehnout pokušení zahrnout do pracovního posudku skutečnosti, které se netýkají hodnocení činnosti zaměstnance.

Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Pracovní posudek nevyjadřuje subjektivní hodnotící názor zaměstnavatele, ale musí se omezit na konkrétní pracovní hodnocení činnosti zaměstnance u zaměstnavatele. Posudek obsahuje jak určité skutečnosti (například jakou práci nebo funkci zaměstnanec vykonával), tak hodnocení jeho práce, popřípadě vlastností zaměstnance, které na hodnocení práce mají vliv (např. ochota, iniciativa, pečlivost, svědomitost, pomoc méně zkušeným zaměstnancům, příjemné vystupování apod., nebo naopak neochota, nevyvíjení vlastní iniciativy, nedbalost při plnění zadaných úkolů apod.)

V posudku však nelze uvádět hodnocení zaměstnance, např. jeho vlastností, pokud nesouvisejí s jeho prací (nemají na jeho práci vliv). Nelze např. v pracovním posudku uvádět, že chování zaměstnance je agresivní a že má sklony k alkoholismu, pokud je o zaměstnanci sice všeobecně známo, že se každý večer v restauraci opije a pak se popere, ale tato jeho aktivita nemá vliv na jeho práci u zaměstnavatele (v práci je tichý a úslužný a nepožívá zde alkohol).

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek pouze na jeho žádost, a to do 15 dnů od podání žádosti. Forma žádosti není zákoníkem práce stanovena. Zaměstnanec proto může o vydání posudku požádat nejen písemně, ale i ústně či e-mailem. Povinnost vydat posudek má zaměstnavatel pouze za podmínky, že zaměstnanec žádost podá, nepožádá-li zaměstnanec o jeho vydání, žádná povinnost zaměstnavateli nevzniká. Je tak rozdíl mezi povinností vydat potvrzení o zaměstnání podle § 313 zákoníku práce, kterou má zaměstnavatel na základě zákona a povinností vydat posudek o pracovní činnosti, která vzniká až poté, co je žádost zaměstnance podána. Zákoník práce nestanoví lhůtu, ve které může zaměstnanec svoji žádost zaměstnavateli podat, zaměstnanec proto může žádost podat během trvání pracovního poměru, ale i po jeho skončení, protože povinnost vydat pracovní posudek není omezena jen na dobu trvání pracovního poměru. Zaměstnavatel však není povinen zaměstnanci posudek vydat dříve než v době dvou měsíců před skončením jeho pracovního poměru.

V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s obsahem pracovního posudku, může se do tří měsíců ode dne, kdy se o obsahu posudku dověděl, domáhat u soudu, aby zaměstnavatel posudek přiměřeně upravil. Jde o lhůtu propadnou (prekluzivní), ke které soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Jinak řečeno, pozdě podaná žaloba vždy znamená její zamítnutí soudem. Lhůta běží ode dne, kdy se zaměstnanec o obsahu posudku dozvěděl, nikoliv ode dne jeho vydání, rozhodující je tak den, kdy byl posudek zaměstnanci předán či doručen, je-li posudek zasílán prostřednictvím držitele poštovní licence. Žalobou se zaměstnanec může domáhat „přiměřené úpravy“.


Podpora zdravotně znevýhodněných občanů.

25.7.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Balíček opatření na podporu zdravotně znevýhodněných počítá s řadou opatření.

Záměrem je sestavit zacílenou pomoc, ale zároveň nezasáhnout pouze několik úzce vymezených skupin. Změny reagují zejména na stávající inflaci a zdražování energií. Součástí balíčku je například zvýšení příspěvku na mobilitu, příspěvku na zaměstnávání OZP nebo úprava příspěvků na zvláštní pomůcky. Cílem je, aby uvedené změny byly účinné co nejdříve.

Zvýšení příspěvku na mobilitu pro osoby se zdravotním znevýhodněním

V souvislosti s růstem cen pohonných hmot se zvýší i příspěvek na mobilitu, který v současné době činí 550 Kč měsíčně a pobírá ho přibližně 260 tisíc osob. Nově vzroste o 350 Kč na 900 Kč.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Na chráněném trhu práce je v současné době zhruba 65 tisíc osob se zdravotním postižením. Jejich počet průběžně roste. Vláda se zavázala aktivně začleňovat OZP do společnosti a na pracovní trh. Aktuálně je maximální výše příspěvku pro zaměstnavatele na každou zaměstnanou OZP 14 600 Kč/měsíc, přičemž by se se zpětnou platností od 1. července měla zvýšit o 600 Kč měsíčně.

Příspěvek na zvláštní pomůcku: zdvihací/zvedací plošiny

Ceny plošin rostou vlivem inflace, specificky na ně dopadá růst cen energií, kontejnerové dopravy i nedostatek některých surovin. Maximální výše příspěvku je v případě plošin 400 000 Kč. Navýšení maximální výše příspěvku na pořízení svislé zdvihací nebo šikmé zvedací plošiny pomůže v domácí péči, a umožní setrvat v ní v co nejvíce případech a co nejdéle. Jako adekvátní považuje vláda zvýšení maximální výše příspěvku v případě plošin o 100 000 Kč. V České republice je tento příspěvek přiznáván zhruba 350 osobám ročně.

Podpora pacientů závislých na plicních ventilátorech

Několik stovek pacientů, kteří jsou v domácí péči trvale odkázáni na podporu dýchání pomocí plicních ventilátorů, budou mít v souvislosti se zvýšenými náklady na energie nově možnost zažádat o dávku mimořádné okamžité pomoci, a to opakovaně.

Podpora rodičů při úmrtí miminka

Perinatální ztráta (od 22. týdne těhotenství, případně krátce po narození) citelně zasáhne oba rodiče. Toto trauma často způsobí sebedestruktivní jednání či rozpad rodin. Proto je vhodné rodičům poskytnout čas pro zpracování skutečnosti o úmrtí miminka. Dnes mohou v této situaci čerpat dovolenou pouze matky. Dostatečná přítomnost druhého rodiče v procesu vyrovnání se s bolestnou ztrátou je však důležitou pomocí při potřebě vypořádat se s úmrtím dítěte. Tomu by mělo napomoci rozšíření dosavadní úpravy práva otců na dávku otcovské poporodní péče (tzv. otcovská) i v těchto bolestných případech. Po dobu pobírání otcovské bude příslušet zaměstnancům otcovská dovolená.

Podpora osob s nákladnou dietou

U příspěvku na živobytí již existuje samostatná úprava, která umožňuje zvýšení přiznané částky příspěvku na živobytí osoby z důvodu nákladného dietního stravování, a to každý měsíc. Nárok na zvýšenou částku příspěvku na živobytí, která se ovšem nezvyšovala od roku 2012, vzniká na základě doporučení příslušného odborného lékaře. Z důvodu výrazného nárůstu cen se budou částky jednorázově valorizovat o 9,5 procenta od letošního října.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526