Pravidla pro zvýšení kvalifikace.  

Vzdělávací a rekvalifikační e-shop.  

Dotace na vzdělávání i pro OSVČ.  

Senát schválil novelu, která posiluje ochranu zaměstnanců firem v úpadku.  

Pravidla pro zvýšení kvalifikace.

2.5.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zákoník práce v§ 231 stanoví, co se považuje za zvýšení kvalifikace zaměstnance.

Jím se rozumí změna hodnoty kvalifikace, takže je zřejmé, že se zvýšení kvalifikace nevztahuje k výkonu práce, kterou zaměstnanec zastává (s výjimkou při získání kvalifikace nově nastoupivšího zaměstnance, jakož i při studiu k dosažení vyššího stupně vzdělání). Nadále se za zvýšení kvalifikace považuje i její získání nebo rozšíření (rozšířením je třeba rozumět získání další kvalifikace například absolvováním dalšího vysokoškolského studia v jiném oboru). Je pojmově vyloučeno, aby vzdělávání za účelem dosažení vyššího stupně vzdělání mělo povahu prohlubování kvalifikace – je proto vždy zvyšováním kvalifikace, neboť se jím mění její hodnota.

Za stupeň vzdělání je třeba považovat: základy vzdělání, základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a vysokoškolské vzdělání v doktorském studijním programu. Takto jsou stupně vzdělání (s výjimkou vysokoškolského v doktorském studijním programu) přehledně uvedeny v § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to pro účely stanovení kvalifikačních předpokladů pro výkon práce v jednotlivých platových třídách. I když zaměstnanec příslušný stupeň vzdělání má, ale bude studovat k dosažení stejného stupně vzdělání v jiném oboru (např. na jiné vysoké či střední škole), půjde o zvyšování kvalifikace, konkrétně o její rozšíření. Studium k dosažení stupně vzdělání je tedy zvyšováním kvalifikace i tehdy, jestliže zaměstnanec nebude získávat vyšší stupeň vzdělání. Ustanovení § 231 odst. 2 zákoníku práce tak není vyčerpávající, neboť vždy je třeba zvažovat, zda jde o změnu hodnoty kvalifikace, a to prostřednictvím pojmů získání a rozšíření kvalifikace.

Zákon stanoví, že zvýšení kvalifikace zaměstnance přichází v úvahu, jestliže je v souladu s potřebou zaměstnavatele.  Při zvyšování kvalifikace má zaměstnavatel povinnost hradit jen náklady na náhradu mzdy v rozsahu podle § 232 zákoníku práce. Jiné náklady – například školné, náhrady cestovních výdajů, náklady na učebnice – může hradit na základě svého rozhodnutí, zpravidla podle kvalifikační dohody.

Pro zvyšování kvalifikace platí dále tato pravidla:

• zaměstnanec nemá povinnost si svoji kvalifikaci zvyšovat – odhlížím zde od dvou výjimek uvedených výše, u nichž by nezvyšování kvalifikace nemělo povahu porušení povinnosti zaměstnance, tj. „pracovní kázně“, ale mohlo by způsobit naplnění výpovědního důvodu podle  52 písm. f) zákoníku práce,
• zaměstnavatel nemůže zvýšení kvalifikace zaměstnanci uložit,
• musí-li se zaměstnanec za účelem zvýšení kvalifikace dostavit mimo sjednané místo výkonu práce, popřípadě pravidelné pracoviště, nejde o pracovní cestu – pracovní cestou se totiž podle  42 zákoníku práce rozumí vyslání zaměstnance k výkonu práce, nikoliv tedy za účelem překážky v práci; cestovní náhrady může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout jen dobrovolně, a to v plném rozsahu podle § 156 odst. 1 zákoníku práce nebo jen zčásti, například náhradu jízdních výdajů. Nejde ovšem o cestovní náhrady podle části sedmé zákoníku práce, protože se nejedná o případy jejich poskytování uvedené v § 152 zákoníku práce. Tomuto dobrovolnému poskytnutí cestovních náhrad proto zákon nebrání ani u zaměstnavatelů ve veřejných službách a správě, pro které jinak podle § 173 zákoníku práce platí, že nesmějí poskytovat jiné nebo vyšší cestovní náhrady, než stanoví zákon. Jde o odchýlení se od zákona, které ustanovení § 4a odst. 1 zákoníku práce nezakazuje. Tyto fakultativní cestovní náhrady plně podléhají u zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti a odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění,
• dojde-li za trvání pracovněprávního vztahu zaměstnance ke změně předpokladů stanovených právními předpisy nebo požadavků pro řádný výkon práce stanovených zaměstnavatelem, aniž by se měnil sjednaný druh práce, nejde o zvyšování kvalifikace, jestliže zaměstnanec musí absolvovat příslušné vzdělávání ke splnění těchto nových předpokladů či požadavků (výjimkou je opět studium k dosažení vyššího stupně vzdělání); to vyplývá jak z pojmového vymezení prohlubování kvalifikace v  230 odst. 1 zákoníku práce, tak i ze skutečnosti, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci uložit účast na zvýšení kvalifikace a zaměstnanec nemá povinnost si kvalifikaci zvyšovat (tento výklad se opírá též o ustanovení § 230 odst. 2 zákoníku práce). Názor, že v takovém případě jde o získání předpokladů či požadavků pro výkon dané práce a že ve smyslu § 205 zákoníku práce vzniká překážka v práci, tedy že jde o zvyšování kvalifikace, by byl v rozporu s účelem právní úpravy. Zaměstnavatel by totiž mohl kdykoliv stanovit jako nový požadavek nezbytný pro řádný výkon práce účast na školení, a to i po pracovní době nebo v dny pracovního klidu, kdy by zaměstnanci nepříslušela náhrada mzdy.
  

  ---

Vzdělávací a rekvalifikační e-shop.

27.4.2023, Zdroj: ČTK

Ministerstvo práce a sociálních věcí podpoří zájem de o další vzdělávání. Pomůže nově připravené e-shop.

Vzdělavatelé v něm nabízí své kurzy zdarma, zájemcům je pak zcela nebo částečně MPSV proplatí. Vše lze vyřídit jednoduše online. Jen v tomto roce může být touto cestou proškoleno 20 tisíc lidí, na úhradu za jejich kurzy je v letošním roce vyhrazena celkem jedna miliarda korun. Široká veřejnost se může vzdělávat mimo jiné ve svých digitálních dovednostech. V průběhu několika let se díky technologickému vývoji promění až polovina pracovních pozic na českém pracovním trhu. Studie Aspen Institutu říká, že do roku 2030 bude přes 90 % pozic vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti. Navíc Česká republika se řadí mezi země s nejnižším procentem dospělé populace, která se průběžně vzdělává.

E-shop s nabídkou všech kurzů je dostupný komukoliv, kdo má zájem se vzdělávat. Ať už jde o zaměstnance, podnikatele, maminky či tatínky na rodičovské dovolené, pracující seniory, studenty nebo někoho, kdo svou novou práci právě hledá. Podmínkou úhrady kurzu je zapsání do evidence zájemců o zaměstnání.

Veškeré informace jsou k dispozici na webu Jsem v kurzu.

„Cílem našeho e-shopu bylo vytvořit platformu, kde spolu mohou komunikovat vzdělavatelé, Úřad práce a klienti. Ti si mohou vyřídit vše potřebné on-line. Zásadně se rozšířilo portfolio vzdělavatelů a tím i nabízených kurzů pro veřejnost. Doposud Úřad práce mohl proplácet pouze akreditované kurzy, těch je ale v oblasti digitálních kompetencí velmi málo, proto poprvé umožňujeme zapojit se i vzdělavatelům, kteří své kurzy akreditované nemají,“ shrnul ministr Jurečka.

„Úřad práce může hradit zájemci o kurzy či rekvalifikaci náklady do souhrnné výše až 50 tisíc korun během tří let. Může tedy absolvovat několik kurzů, dokud částku nevyčerpá. V případě vzdělávacích kurzů hrazených z Národního plánu obnovy uhradí Úřad práce 82 % z celkové ceny, opět maximálně do částky 50 tisíc korun,“ dodala ředitelka Sekce zaměstnanosti MPSV Kateřina Štěpánková.

U neakreditovaných kurzů musí vzdělavatelé splnit sadu podmínek a plnit minimální standardy vzdělávání, jako například mít vhodné prostory, musí disponovat vhodným technickým zázemím, stejně tak jsou standardy stanoveny i pro lektory. Aktuálně je možné takto nabízet právě vzdělávací kurzy spadající do kategorie digitálních dovedností. Veškeré informace najdou vzdělavatelé v Databázi rekvalifikací.

Nadělte si on-line vzdělávání! Investujte do sebe. Zavítejte na portál EDUsvět.cz.

Dotace na vzdělávání i pro OSVČ.

6.4.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Podpora podnikového vzdělávání z evropských dotací pokračuje, MPSV vyhlásilo novou výzvu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo na sklonku března druhou březnovou výzvu zaměřenou na další profesní vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou podpořeny z Operačního programu Zaměstnanost plus projekty za 1,6 miliardy korun. Výzva navazuje na úspěšnou realizaci bezmála tří tisíc projektů, které byly podpořeny v předchozích letech.

Vyhlášená výzva s názvem Podnikové vzdělávání (1) je určena podnikům a mohou v ní žádat o finance na vzdělávání svých zaměstnanců. Žadatelé budou moci předkládat žádosti o podporu v průběhu téměř tří měsíců a realizaci projektů zahájit od března následujícího roku. V další výzvě Společně za vzděláváním (1), která byla vyhlášena 7. března 2023, mohou žádat profesní a podnikatelská sdružení o finanční prostředky na vzdělávání zaměstnanců svých členů.

Žádosti je možné podávat po dobu dvou měsíců, projekty lze začít realizovat od začátku příštího roku.

Obě výzvy navazují na úspěšnou realizaci podobných projektů z období 2014–2021, kdy bylo realizováno více než 2 700 vzdělávacích projektů za téměř 6,1 miliard korun. Stejně jako v předchozím období, je u nynějších výzev využita zjednodušená forma vykazování prostřednictvím jednotkových nákladů. Ta spočívá v pevně stanovené ceně za účast jedné osoby na jedné hodině školení.

Novinkou v obou výzvách je možnost vzdělávání i pro osoby samostatně výdělečně činné. Příjemci mohou realizovat například kurzy v oblastech měkkých a manažerských dovedností, jazykového vzdělávání, technického a dalšího odborného vzdělávání. Důraz je kladen na aktivizaci zaměstnanců starších 55 let. Vzdělávání v oblasti digitálních (počítačových) dovedností není předmětem těchto výzev, je na něj vyčleněno 6,5 miliard korun v Národním plánu obnovy.

Díky těmto výzvám umožní zaměstnavatelé svým zaměstnancům rozvíjet potřebné znalosti, schopnosti a dovednosti. Kurzy mohou být realizované prezenční i distanční formou, a to na území celé České republiky, včetně Prahy.

Aktuální informace o výzvách z Operačního programu Zaměstnanost plus jsou dostupné v přehledu výzev OPZ+.

Více informací o Národním plánu obnovy najdete na https://www.mpsv.cz/web/cz/narodni-plan-obnovy.

Senát schválil novelu, která posiluje ochranu zaměstnanců firem v úpadku.

27.4.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Úprava přináší zpřesnění podmínek při podání a vyřízení žádosti o pokrytí dlužných mzdových nároků zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se dostal do platební neschopnosti.

Novela reaguje mimo jiné na změny v oblasti insolvenčního práva a posiluje ochranu zaměstnanců. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

„Cílíme k lepší ochraně a podpoře zaměstnanců. Novelou dosáhneme adekvátní ochrany práv těch, jejichž zaměstnavatel se stal platebně neschopným, a proto dluží například na mzdách. Zároveň ale celý systém zpřesňujeme a eliminujeme tak možné zneužití pravidel. Impulsem, který nás vedl k těmto úpravám, byly mimo jiné změny v oblasti insolvenčního práva, a to i na mezinárodní úrovni,“ zdůvodnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Jednou ze změn, kterou novela přináší, je možnost požádat Úřad práce ČR o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Tuto žádost zároveň nebudou moci podat lidé, kteří v konkrétní firmě měli zásadní vliv na rozhodování, případně v ní mají podstatný podíl. Pro samotné podání žádosti už zároveň nebude stačit jen návrh na insolvenci, ale rozhodující bude teprve oznámení o zahájení insolvenčního řízení.

Podle současných pravidel mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat mzdu za tři měsíce, kterou jim jejich zaměstnavatel v insolvenci dluží. Částka však nesmí překročit jeden a půl násobek průměrné mzdy z předchozího roku. V momentě, kdy se Úřad práce o platební neschopnosti dané firmy dozví, vyvěsí příslušné informace na své úřední desce. Pak mohou zaměstnanci o peníze žádat až do pěti měsíců a 15 dnů, tato lhůta zůstává stejná i nadále. Upravuje se však její začátek, a to na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku.

„Zásadní také je, že o dlužnou mzdu budou moci nově žádat i agenturní pracovníci, pokud už tuto částku nedostali z pojištění. Rozšíří se tedy tato forma ochrany i na další významnou skupinu zaměstnanců, která tuto možnost dosud neměla,“ doplnil ministr Jurečka.