Co s dohodami?* 

Kritika účinnosti novely zákoníku práce.* 

Očekávané propouštění „dohodářů“.* 

K úpravě předčasných důchodů a pravidelné valorizaci.* 

Co s dohodami?

23.8.2023, Zdroj: ČTK

Dohody o pracích mimo pracovní poměr čeká řada změn. Jak se k nim postaví zaměstnavatelé?

Třetina firem má v plánu propustit zaměstnance, kteří pracují na základě dohod mimo pracovní poměr poté, co pro ně budou méně výhodní v důsledku novely zákoníku práce. Ukázal to on-line průzkum personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů, ředitelů a personálních šéfů firem, který se konal minulý týden.

Naopak 44 procent zaměstnavatelů míní, že i po zpřísnění pravidel pro ně budou takzvaní dohodáři přínosem. Zbývající pětina firem novelu nepovažuje za zásadní změnu.

S úpravou pravidel pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr počítá novela zákoníku práce a také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé by nově museli zaměstnancům na dohody rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři budou mít také nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích.

„Zaměstnavatelé reagují pragmaticky. Utažení pravidel nepatří mezi kroky, kterými by vláda podporovala trh práce. Nicméně zájemců o práci je už několik let katastrofický nedostatek, takže se firmy snaží nabírat kohokoli, kdo je ochotný pracovat,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel agentury František Boudný.

Takzvaní dohodáři zajišťují pět až deset procent pracovních pozic. V 17 procentech případů tento typ pracovního vztahu uzavírají firmy proto, že zaměstnanci ani nemají zájem o trvalý pracovní poměr. „Jde jenom o zbytečnou byrokracii, která zvýší administrativní náročnost, navýší náklady a sníží flexibilitu této formy spolupráce,“ dodal Boudný.

Na změně podmínek pro dohodáře zaměstnavatelům podle průzkumu nejvíce vadí zavedení placené dovolené (78 procent respondentů) a nutnost hlídat existenci dohod u jiných zaměstnavatelů (72 procent).

V návrhu konsolidačního balíčku je povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu 40 procent průměrné mzdy za pracovníky odvádět sociální pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka argumentuje tím, že ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění.

Kritika účinnosti novely zákoníku práce.

15.9.2023, Zdroj: ČTK

Hospodářská komora považuje za zásadní nedostatek v novele zákoníku práce to, že nejvýznamnější změny budou pravděpodobně účinné již od 1. října 2023.

Podle ředitelky odboru legislativy, práva a analýz komory Lenky Janákové nebudou mít firmy žádný čas na adaptaci. Svaz průmyslu a dopravy schválení zákoníku práce podporuje s ohledem na hrozící sankce za uplynutí lhůty pro transpozici evropské legislativy.

„Argumentace ministerstva práce a sociálních věcí, že novela byla dostatečně dlouho diskutována v Poslanecké sněmovně, je irelevantní. Protože firmy mohou pracovat jen s platnou legislativou – a ne se připravovat na ‚co by, kdyby‘,“ uvedla Janáková.

Za zaměstnavatele podporujeme schválení zákoníku práce s ohledem na hrozící sankce za uplynutí lhůty pro transpozici, doplnila ředitelka sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kužvartová. Uvedla, že chápe evropské cíle, i když jejich ochranářský charakter podle ní nepřispívá flexibilitě zákoníku práce. „Na trhu práce ale chybí stovky tisíc zaměstnanců. I proto jsme se za svaz zasadili o to, aby byly povinnosti proveditelné a novinky neomezily flexibilitu už tak napjatého trhu práce,“ dodala.

Sněmovna v úterý večer schválila novelu zákoníku práce, která zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezonní pracovníky senátoři, dolní komora odmítla. Předlohu, která přinese i další změny, nyní dostane v původním sněmovním znění k podpisu prezident Petr Pavel.

Komora vítá, že při meziresortním připomínkovém řízení novela doznala proti původnímu návrhu velkých změn. „Oceňujeme zejména změny u práce z domova, že nebude zaměstnavatelům uložena jako povinnost, ale nakonec jako možnost dohodnout se se zaměstnancem na úhradě nákladů za práci na dálku,“ uvedla Janáková.

U dohod ocenila, že bude zachována možnost nerozvrhovat pracovní dobu. Na druhou stranu nesouhlasí například se zvýšením administrativy u dohod, s ponecháním mzdových výměrů v nejpřísnější formě doručování a také to, že nedojde k rozšíření elektronické komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Pracovníci na dohody by podle novely také měli od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.

Očekávané propouštění „dohodářů“.

29.8.2023, Zdroj: ČTK

Třetina firem má v plánu propustit zaměstnance, kteří pracují na základě dohod mimo pracovní poměr poté, co pro ně budou méně výhodní v důsledku novely zákoníku práce.

Ukázal to on-line průzkum personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů, ředitelů a personálních šéfů firem, který se konal minulý týden.

Naopak 44 procent zaměstnavatelů míní, že i po zpřísnění pravidel pro ně budou takzvaní dohodáři přínosem. Zbývající pětina firem novelu nepovažuje za zásadní změnu.

S úpravou pravidel pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr počítá novela zákoníku práce a také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé by nově museli zaměstnancům na dohody rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři budou mít také nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích.

„Zaměstnavatelé reagují pragmaticky. Utažení pravidel nepatří mezi kroky, kterými by vláda podporovala trh práce. Nicméně zájemců o práci je už několik let katastrofický nedostatek, takže se firmy snaží nabírat kohokoli, kdo je ochotný pracovat,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel agentury František Boudný.

Takzvaní dohodáři zajišťují pět až deset procent pracovních pozic. V 17 procentech případů tento typ pracovního vztahu uzavírají firmy proto, že zaměstnanci ani nemají zájem o trvalý pracovní poměr. „Jde jenom o zbytečnou byrokracii, která zvýší administrativní náročnost, navýší náklady a sníží flexibilitu této formy spolupráce,“ dodal Boudný.

Na změně podmínek pro dohodáře zaměstnavatelům podle průzkumu nejvíce vadí zavedení placené dovolené (78 procent respondentů) a nutnost hlídat existenci dohod u jiných zaměstnavatelů (72 procent).

V návrhu konsolidačního balíčku je povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu 40 procent průměrné mzdy za pracovníky odvádět sociální pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka argumentuje tím, že ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění.

K úpravě předčasných důchodů a pravidelné valorizaci.

24.8.2023, Zdroj: MPSV ČR

Poslankyně a poslanci ve třetím čtení schválili návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který upravuje navyšování důchodů a podmínky odchodu do předčasného důchodu. Zákon již také schválil včera Senát a nyní čeká již jen na podpis prezidenta. Trvá tak společné stanovisko koalice, že tyto změny jsou nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost a spravedlivé nastavení důchodového systému.

Návrh představuje klíčový krok v rámci důchodové reformy. Je nezbytný pro vytvoření dlouhodobě udržitelného systému, který zaručuje důstojné a vyvážené penze nejen dnešním seniorům, ale i budoucím generacím. Důchody budou i nadále pravidelně každoročně zvyšovány, aby byli senioři stále ochráněni před vlivem inflace. Hlavní změna spočívá v novém způsobu valorizace důchodů, který má být spravedlivější a zajistí udržitelnost důchodového systému i pro nadcházející generace. Veškeré důležité informace ohledně důchodové reformy jsou dostupné na webových stránkách MPSV.

„Důchody jsou v současnosti ve srovnání s průměrnou mzdou na nejvyšší úrovni v historii. Po červnovém zvýšení dosáhl průměrný starobní důchod 20 200 korun měsíčně, a předpokládá se, že v lednu to bude dokonce 20 700 korun. Nový systém směřuje i k zabránění prohlubování rozdílů mezi důchodci s různými příjmy,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Z aktuálních dat (viz grafy zde) vyplývá, že důchody rostou rychleji než cenový index. To znamená, že seniorům se hlavně v posledních dvou letech zvýšily penze více než o inflaci. Zvýšení je tedy obecně vyšší než za minulé vlády,“ zdůraznil ministr Jurečka.

Návrh obsahuje zavedení dočasného přídavku k důchodu jako nové formy zvyšování důchodů v mimořádných situacích. Důchody nicméně budou i nadále pravidelně navyšovány, a to od začátku ledna.

Toto zvýšení bude plně kompenzovat inflaci a také třetinu růstu reálných mezd, stejně jako tomu bylo až do roku 2017. Návrh také upravuje možnost odchodu do předčasného důchodu na maximálně tři roky před dosažením důchodového věku. Zároveň dojde v prvních dvou letech před důchodovým věkem ke zvýšení krácení procentní výměry na 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní, které budou chybět do dosažení důchodového věku. Aby bylo možné získat předčasný důchod, bude vyžadována doba pojištění trvající minimálně 40 let. Procentní výměry předčasných starobních důchodů se poprvé zvýší až od ledna kalendářního roku následujícího po roce dosažení důchodového věku.

„Tímto krokem se brání přednostnímu postavení předčasného důchodu před plánovaným důchodem. Cílem těchto změn je omezit vysoký počet odchodů do předčasného důchodu a zajistit, aby tato možnost byla využívána pouze ve specifických situacích, nikoli jako běžná volba pro vysoký počet žadatelů o důchod,“ připomněl ministr Jurečka. Tato opatření nabydou účinnosti od 1. září 2023 (za předpokladu, že zákon bude publikován ve Sbírce zákonů ještě v srpnu 2023). Zavedení požadavku na minimálně 40 let pojištění pro nárok na předčasný důchod bude odloženo o jeden rok z důvodu potřebné přípravy plátců důchodů.