Paušál pro zaměstnance pracující z domova.* 

Ošetřovné – když zdravý zaměstnanec pečuje o svého blízkého.* 

Poskytování pracovního volna.* 

Paušál pro zaměstnance pracující z domova.

22.9.2023, Zdroj: ČTK

Výše paušálu na náklady při práci z domova má činit 4,60 Kč na hodinu.

Zaměstnanci, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatelů dostávat od října náhradu nákladů. Za každou započatou hodinu by mohli získat paušál 4,60 Kč. Počítá s tím připravovaná vyhláška ministerstva práce, kterou na svém webu zveřejnila vláda.

„Jednou z možností, jak nově při práci na dálku náklady nahrazovat, je vyplácet zaměstnanci paušální částku, která reprezentuje veškeré náklady, které by zaměstnanci při práci na dálku v uvedeném smyslu mohly vzniknout,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k vyhlášce.

Kompenzace zahrnuje podle novely zákoníku prokazatelné výdaje kvůli práci na dálku a paušál. Zaměstnavatel ho poskytuje na elektřinu, teplo či vodu za každou započatou hodinu práce, pokud si to s ním zaměstnanec písemně sjednal či pokud to stanovuje firemní předpis. Paušál mohou pobírat i takzvaní dohodáři, když si to domluví. Vedení a pracovník se ale mohou předem také písemně dohodnout, že náhrada nákladů při práci na dálku nepřísluší.

Paušál stanovuje ministerstvo práce ve vyhlášce. Vychází z údajů statistického úřadu o spotřebě domácností a životních nákladech. V potaz se bere spotřeba plynu, elektřiny, teplé vody či odvoz odpadů. S pomocí koeficientů se vypočítá částka na dospělého v průměrné domácnosti při práci na hodinu. Paušál má platit pro kalendářní rok. Mimořádné by se upravoval, pokud by se výchozí hodnoty zvedly, nebo klesly nejméně o 20 procent.

Na dodávku vody se podle podkladů teď počítá s 2,32 Kč, na odvoz odpadů 1,12 Kč, na kanalizaci 1,63 Kč, na elektřinu 16,92 Kč, na plyn 8,14 Kč, na tuhá paliva 2,07 Kč a na teplo 4,32 Kč. U stálé spotřeby, jako je teplo, se využívá koeficient 0,3. U spotřeby vody, elektřiny či odvádění odpadů je koeficient 0,4. Výsledný paušál pak činí 4,60 Kč. Pokud by pracovník pracoval z domova pět dnů v měsíci vždy osm hodin, paušální částka by se dostala na zhruba 180 korun. U desetidenní práce by to mohlo být téměř 370 korun. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům posílat i vyšší náhrady. Neplatí to ale pro stát, samosprávy, jejich organizace či státní a veřejné školy.

Paušál na daný měsíc dostává pracovník nejpozději v dalším měsíci. Ministerstva, jejich organizace, úřady, samosprávy a další instituce musí výdaje pokrýt ze svých přidělených rozpočtů. Další peníze dodatečně nedostanou. Podle resortu práce vyhláška s paušály nebude mít negativní dopad na podnikatele. Kolik by úřady a firmy mohly zaměstnancům zaplatit, ministerstvo v podkladech nevyčíslilo.

---

Ošetřovné – když zdravý zaměstnanec pečuje o svého blízkého.

22.9.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

 

O možnostech a podmínkách náhrady příjmu v období, kdy zaměstnanec nemůže pracovat z důvodu nezbytné péče o svého blízkého.

V případě potřeby péče o blízkou osobu je podle situace možné požádat o jednu ze dvou dávek: OŠETŘOVNÉ, které může být vypláceno po dobu maximálně 9 (16) kalendářních dnů, anebo DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ, které může být vypláceno po dobu maximálně 90 dnů.

OŠETŘOVNÉ (krátkodobé)

Podmínky pro přiznání a čerpání dávky;

První podmínkou je nemoc nebo úraz blízké osoby vyžadující nezbytnou péči druhého člověka. Je-li blízkou osobou dítě mladší 10 let, je důvodem k nezbytné péči jakákoli nemoc nebo úraz, které utrpělo. Dalším důvodem k péči je uzavření školského/dětského výchovného zařízení (z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídané události), nařízení karantény anebo onemocnění osoby, která o dítě pečuje.

Druhou podmínkou je společná domácnost obou osob anebo jejich příbuzenský vztah: rodič, dítě, sourozenec, manžel/manželka, registrovaný partner/partnerka, rodič manžela/manželky anebo rodič registrovaného partnera/partnerky.

Nezbytnou podmínkou je účast zaměstnance (pečujícího) na nemocenském pojištění, avšak ne všichni zaměstnanci účastní nemocenského pojištění mají na ošetřovné nárok. Nárok na ošetřovné mají zejména zaměstnanci v pracovním nebo služebním poměru, naopak nárok na ošetřovné nemají zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Nárok na ošetřovné nemají také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Dávku lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů. Výjimkou je rodič samoživitel, který může čerpat ošetřovné až 16 dnů, pokud pečuje o dítě mladší 16 let plnící povinnou školní docházku. Pečující osoby se mohou v průběhu tohoto období v ošetřování jednou vystřídat.

Nezbytné podklady

V případě nemoci nebo úrazu vyplňuje ošetřující lékař nemocné osoby část A tiskopisu Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Žadatel o dávku vyplňuje část B a předává svému zaměstnavateli (a ten příslušné OSSZ) I. díl tiskopisu (originální část), II. díl tiskopisu (propsaná kopie) slouží jako doklad zaměstnavateli o ukončení péče.

Pokud se pečující osoby střídají, II. samostatný díl tiskopisu (podepsaný první pečující osobou) předává druhá pečující osoba svému zaměstnavateli současně s vyplněným tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči). Jako doklad zaměstnavateli o ukončení péče první pečující osobou slouží tiskopis Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče).

V případě uzavření školského/dětského zařízení vyplňuje zástupce výchovného zařízení část A tiskopisu Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy). Žadatel o dávku vyplňuje část B a předává svému zaměstnavateli (a ten příslušné OSSZ) první část tiskopisu, která slouží také jako doklad o ukončení péče. Pokud se pečující osoby střídají, má přebírající osoba k dispozici samostatný díl této žádosti.

 

DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ

Podmínky pro přiznání a čerpání dávky

První podmínkou je zdravotní stav blízkého, který byl hospitalizován (minimálně 4 po sobě jdoucí dny včetně prvního a posledního dne hospitalizace) a po propuštění z hospitalizace vyžaduje celodenní péči v domácím prostředí alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů. Rozhodnutí vystavuje ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice). V případě osoby v inkurabilním stavu je podmínkou potřeba paliativní a celodenní péče v domácím prostředí a rozhodnutí vystavuje její ošetřující lékař.

Druhou podmínkou je vztah k dlouhodobě ošetřované osobě a její souhlas. Ošetřující osobou může být manžel/manželka, registrovaný partner/partnerka, příbuzný v přímé linii (tchán/tchyně, snacha/zeť, synovec/neteř, strýc/teta), manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka těchto osob, druh/družka anebo jiná osoba žijící s ošetřovaným v domácnosti. Ošetřovaná osoba uděluje ošetřující osobě písemný souhlas na tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné, který může kdykoliv odvolat.

Nezbytnou podmínkou je účast pečujícího na nemocenském pojištění, a to u zaměstnanců alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) alespoň 3 měsíce. OSVČ nesmí samostatnou výdělečnou činnost v době pobírání této dávky osobně vykonávat.

Nezbytné podklady

Ošetřující lékař zdravotnického zařízení (poskytujícího lůžkovou péči) vystavuje tiskopis Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče v den propuštění z hospitalizace (nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti). Pečující osoba vyplňuje tiskopis Žádost o dlouhodobé ošetřovné, který ošetřovaná osoba (je-li zletilá) podepisuje a předkládá svému zaměstnavateli zároveň s propsanou kopií III. dílu tiskopisu Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče.

O dávku lze požádat do 8 dnů po dni propuštění z hospitalizace. Minimálně jednou za měsíc potvrzuje trvání potřeby dlouhodobé péče ošetřující praktický nebo odborný lékař na tiskopisu Potvrzení o trvání / Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče, který pečující osoba předává svému zaměstnavateli také jako podklad pro průběžnou výplatu dávky. Tento tiskopis je k dispozici pouze v tištěné podobě na OSSZ.

 

Výplata dávky OŠETŘOVNÉ a DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ

Výše dávky odpovídá 60 % tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu (od prvního kalendářního dne). Orientační výši lze zjistit zde: Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2023.

Ošetřovné i dlouhodobé ošetřovné vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) přímo pečujícímu podle jeho volby na bankovní účet nebo hotově prostřednictvím České pošty (náklady na doručení hradí příjemce), a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni dodání řádně vyplněných podkladů.

Oznámení o přiznání dávky a její denní výše jsou uvedeny ve sdělení na výpisu z účtu, poštovní poukázce nebo (v případě delšího textu) ve zvláštním dopise.

---

Poskytování pracovního volna.

19.9.2023, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 3 minuty

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno v případech, které zákoník práce nebo nařízení vlády č. 590/2006 Sb., případně jiné právní předpisy, označují jako překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavateli ukládají povinnost poskytnout mu pracovní volno ve stanoveném rozsahu, případně s náhradou platu či náhradou mzdy.

Zákoník práce překážky v práci na straně zaměstnance rozlišuje jako důležité osobní překážky, mezi které patří dočasná pracovní neschopnost, doba karantény, mateřská nebo rodičovská dovolená, případně ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti (§ 191 ZP). Dalším okruhem osobních překážek jsou překážky výslovně upravené v příloze k nařízení vlády. č. 590/2006 Sb., která v současné době obsahuje 11 překážek v práci. Zaměstnavatel je dále povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno při překážkách z důvodu obecného zájmu, mezi které patří jednak výkon veřejné funkce (§ 201 ZP), výkon občanských povinností (§ 202 ZP) anebo pro jiné úkony v obecném zájmu, které jsou upraveny buď v jednotlivých zvláštních právních předpisech, které upravují danou problematiku, anebo v § 203 ZP. Mezi další případy pracovního volna poskytovaného pro jiné úkony v obecném zájmu patří pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 ZP) a překážky v práci z důvodu školení nebo jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 ZP).

Zákoník práce nebo jiné právní  předpisy, které právo na pracovní volno zakládají, současně stanoví podmínky poskytovaného volna, jeho rozsah a skutečnost zda a v jakém rozsahu přísluší zaměstnanci po dobu pracovního volna i náhrada mzdy nebo platu. Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytovat pracovní volno při překážkách na straně zaměstnance ve vyšším rozsahu, než stanoví právní předpisy, nebo i v jiných případech, než stanoví právní předpisy, pokud se tak dohodne v kolektivní smlouvě anebo stanoví ve vnitřním předpisu vydaném podle § 305 ZP.

Podle § 206 ZP je zaměstnanec povinen, je-li mu překážka v práci předem známa, požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Není-li mu překážka v práci předem známa, je povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec zaměstnavateli povinen prokázat a ke splnění této povinnosti jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.

Žádost o poskytnutí pracovního volna nemusí být podle § 206 ZP písemná, zaměstnavatel může v pracovním řádu stanovit jinou formu či způsob žádosti zaměstnance o jeho poskytnutí a zaměstnanci jsou povinni tento postup dodržovat, např. vytvoření vlastní žádanky o poskytnutí pracovního volna. Zaměstnavatel je v případě překážek v práci upravených zákoníkem práce anebo jinými právními předpisy, případně kolektivní smlouvou anebo stanovených vnitřním předpisem, povinen za splnění podmínek pracovní volno zaměstnanci poskytnout, a přísluší-li pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, je povinen tuto náhradu mzdy nebo platu poskytnout při vyúčtování mzdy či platu za příslušný kalendářní měsíc.

Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout na jejich žádost pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu i v jiných případech než to upravuje zákoník práce či jiný právní předpis. Zaměstnanec však právo na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu nemá a záleží proto na zaměstnavateli, zda žádosti zaměstnance o pracovní volno vyhoví či ne. Rozsah případně poskytovaného pracovního volna bez náhrady mzdy či platu není zákoníkem práce žádným způsobem omezen, ostatně zákoník práce vzhledem ke zvolené koncepci ani výslovně tuto možnost neupravuje. Podle § 2 odst. 1 ZP je možné postupovat odchylně od ustanovení zákoníku práce, pokud to není právní úpravou výslovně zakázáno anebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že není možné se od něj odchýlit. V případě překážek v práci zákoník práce žádné omezení nemá a zaměstnavatel proto může dobrovolně poskytovat pracovní volno bez zákonného omezení, záleží výhradně na jeho uvážení.