PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Prokázání pracovněprávního vztahu na pracovišti.*
Překážka v práci z důvodu ošetření u zubaře v Polsku.*
Přísnější pravidla pro agentury práce.*
Změny v oblasti pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež.*
Prokázání pracovněprávního vztahu na pracovišti.
13.11.2023, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)
Práce bez smlouvy a bez předložení průkazu totožnosti
Práce bez smlouvy
DOTAZ:
Pokud pracuji pro zaměstnavatele a nemám s ním uzavřenou pracovní smlouvu ani dohodu, dostane pokutu jen zaměstnavatel nebo můžu dostat pokutu i já?
ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnavatel zaměstnává fyzické osoby bez uzavřené pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dopouští se přestupku. Za tento přestupek lze zaměstnavateli uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.
Nejen zaměstnavatel, ale i fyzické osoby svým výkonem nelegální práce spáchaly přestupek, za který by jim mohla být dle zákona o zaměstnanosti uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 139, § 140
Předložení průkazu totožnosti
DOTAZ:
Pokud při kontrole inspektorátu práce odmítnu ukázat svou občanku, hrozí mi za to nějaký postih?
ODPOVĚĎ:
Pokud se zdržujete na pracovišti zaměstnavatele a vykonáváte práci, jste povinen prokázat se orgánům kontroly občanským nebo cestovním dokladem. Pokud svou totožnost odmítnete prokázat, jedná se o přestupek, za který Vám může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 132, § 139
Překážka v práci z důvodu ošetření u zubaře v Polsku.
1.11.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Lze považovat u zaměstnance ošetření u zubaře v Polsku za překážku v práci s nárokem na pracovní volno s náhradou mzdy?
Dotaz:
Máme sídlo firmy cca 20 km od hranic s Polskem. Poslední dobou se nám objevují případy, kdy zaměstnanci požadují pracovní volno s náhradou mzdy z důvodu ošetření u zubaře v Polsku.
Jelikož se to opakuje několikrát měsíčně a většinou má ošetření údajně trvat téměř celou směnu, tak to začíná být neúnosné. Domníváme se, že jelikož ošetření nebylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, tak se nejedná překážku v práci dle Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., a že zaměstnanec nemá nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Je to tak?
Odpověď:
Ano máte pravdu. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci, platí již 17 let a stejná právní úprava platila i za starého zákoníku práce.
Z bodu 1 přílohy k tomuto nařízení vyplývá, že:
- a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na dobu nezbytně nutnou, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
- b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).
Z uvedeného tedy předně vyplývá, že aby ošetření nebo vyšetření bylo překážkou v práci ve smyslu citovaného nařízení vlády č. 590/2006 Sb., a potažmo i zákoníku práce, musí se jednat o vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil. To tedy znamená, že se musí jednat o českou zdravotní pojišťovnu a české zdravotnické zařízení.
Jinak v případech, kdy si zaměstnanec o své vůli zvolí ošetření u lékaře (např. kamaráda) a zamešká tak např. celou směnu, obecně platí, že se mu hradí pouze čas, který by zameškal, kdyby navštívil nejbližší (místu bydliště nebo pracoviště) podobné zdravotnické zařízení, tedy např. jen 2 či 3 hodiny. Vždy však musí jít o zdravotnické zařízení, které je ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, u které je dotyčný v ČR pojištěn.
Přísnější pravidla pro agentury práce.
29.11.2023, Zdroj: ČTK
Senát schválil novelu zákona o zaměstnanosti. Co z ní vyplývá?
Činnost agentur práce se pravděpodobně bude od ledna řídit přísnějšími pravidly, nelegální práce získá nové zákonné vymezení. Předlohu, která také zjednoduší vstup zahraničních pracovníků na trh práce i administrativu kolem zaměstnávání cizinců, nyní dostane k podpisu prezident.
Novela má zpřesnit vymezení nelegální práce tak, aby se lépe vymáhal její zákaz, a upravit přestupek zastřeného zprostředkování. Nyní se za nelegální práci považuje podle ministerstva spíš dlouhodobější činnost. Z nové definice má být podle zdůvodnění vládní novely jasné, že se k délce práce nepřihlíží. Novela upřesňuje, kdy je možné agentuře odebrat povolení. Stanovuje také, že by agentura měla platit náklady správního řízení, které se vede kvůli porušování jejích povinností.
Licence má agenturám vydávat a odnímat podle schválených sněmovních úprav ministerstvo práce a sociálních věcí místo ředitelství úřadu práce, jak je tomu nyní. Odvoláními by se zabývala rozkladová komise ministra. Podle Hilšera pro tuto změnu chybí věcný motiv i finanční úspora kromě zrušení jednoho vedoucího pracovního místa.
Novela zvyšuje kauci při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání z nynějších 500.000 korun na jeden milion korun. Při zániku agentury totiž podle ministerstva v řadě případů půlmilionová částka nestačila na pokrytí nedoplatků na zdravotních a sociálních odvodech. Podmínkou ke vzniku agentury by měla být podle vládního návrhu také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení by agentura musela mít rovněž označené sídlo a svou provozovnu. Předloha po sněmovních úpravách také rozšiřuje institut ručení za pokuty.
Agentury by měly poskytovat povinně víc informací. Pravidelně by oznamovaly, kolik lidí a do jakých odvětví a oborů přidělují. Stát tyto údaje nyní nemá. Hlásit by to měly také zahraniční agentury, které do Česka pracovníky vysílají. Sněmovna podpořila návrh sociálního výboru na digitalizaci těchto informačních povinností.
Agenturního zaměstnance na dobu určitou by podle vládního návrhu nemělo být nově možné při dřívějším ukončení práce ze dne na den propustit. O uzavření spolupráce by se musel dozvědět nejméně dva týdny předem. Agenturní zaměstnanec bude muset po roce s dalším řetězením svého přidělení výslovně souhlasit.
Cizinci budou moci podat žádost o zaměstnaneckou kartu ihned po zveřejnění volného pracovního místa obsaditelného zahraničními pracovníky v centrální evidenci. Rozšíří se také okruh cizinců, k jejichž zaměstnání nebo k výkonu práce se nebude vyžadovat pracovní povolení, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta. Pří rozhodováním o tom, zda povolit cizincům z vybraných států volný vstup na tuzemský trh práce, budou úřady přihlížet k jeho aktuálnímu stavu.
Změny v oblasti pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež.
4.12.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
S účinností od 1. 1. 2024 dochází ke změnám v oblasti úhrady poskytnuté náhrady mzdy či platu při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež.
Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen zákon č. 321/2023 Sb., kterým dochází s účinností od 1. 1. 2024 mj. ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a to i znění § 203a, upravujícího nově komplexně otázky pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež včetně podmínek, za kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, její výše a nároku zaměstnavatele na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu s odkazem na jiný právní předpis, konkrétně zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve kterém bude se stejnou účinností upraven postup okresních správ sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) při úhradě náhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce.
Nadále, tak jako doposud, bude dle nového znění zákoníku práce příslušet zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Podmínkou pro poskytnutí takového volna aktuálně je a nadále i bude, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží (splnění podmínky nebude nevyžadováno, půjde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež). Právní úprava nově definuje pojem děti a mládež s tím, že za ně bude třeba považovat fyzické osoby mladší než 26 let.
Nově bude určen způsob stanovení tzv. ročního limitu pro poskytování náhrady mzdy nebo platu, tj. doby, za niž bude v kalendářním roce zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu. Náhrada bude příslušet za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby a bude poskytována od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Dojde-li ke změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku, pak se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Dosud pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu přísluší v rozsahu 1 týdne.
Při určení výše náhrady mzdy nebo platu bude platit, že náhrada přísluší ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši uvedeného podílu průměrné mzdy vyhlásí Ministerstvo práce a sociální věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů (ke dni zveřejnění této aktuality nebylo uveřejněno), přičemž se částka zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.
Uvedené skutečnosti bude zaměstnanec povinen svému zaměstnavateli prokázat. V případě, že tak neučiní, neměl by nárok na náhradu mzdy nebo platu. Z pohledu zaměstnavatele je přitom dané rozhodné nejen proto, aby mohl náhradu poskytnout, ale také aby mohl prokázat a doložit nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu příslušné OSSZ.
Úhrada poskytnuté náhrady mzdy nebo platu zaměstnavateli
Jak už plyne z předchozího textu, nově bude podmínky pro uplatnění nároku (žádosti) o úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu a její realizaci upravovat zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, konkrétně § 123k. V něm jsou zakotveny postupy, které mj. i podstatně zjednoduší a zpružní samotné „vyřízení žádosti“.
Přijetí nové právní úpravy s účinností od 1. 1. 2024 zejména znamená:
- Nově určenou místní příslušnost OSSZ pro uplatnění žádosti o úhradu náhrady mzdy nebo platu a její realizaci, která se bude řídit stejnými pravidly jako ve věcech sociálního zabezpečení.
- Náhrada mzdy nebo platu bude považována za přeplatek na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu bude považována za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. To mj. znamená, že pokud by měl zaměstnavatel vůči okresní či České správě sociálního zabezpečení splatný závazek, byla by částka přiznané úhrady náhrady mzdy nebo platu použita k jeho úhradě.
- Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu bude předepsaným tiskopisem, který bude muset obsahovat předepsané náležitosti. Spolu s podáním předepsaného tiskopisu bude zaměstnavatel povinen prokázat a doložit příslušné OSSZ splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci poskytl.
- Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu bude zaměstnavatel moci podat příslušné OSSZ nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zaniká.
- Zaměstnavatel bude mít také povinnost hlásit příslušné OSSZ změny ve skutečnostech, které mají vliv na stanovení výše náhrady mzdy nebo platu, nebo změny ve skutečnostech, pokud jde o prokázání a doložení splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejich základě zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu poskytl, a to do 8 dnů ode dne, kdy změnu zjistil. Nesplnění dané povinnosti bude mít povahu přestupku, za nějž je možno zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
- Pro případ, že by zaměstnavateli byla uhrazena náhrada mzdy nebo platu a zaměstnavatel přitom nesplnil podmínky stanovené zákoníkem práce pro její úhradu, bude mít OSSZ vůči němu nárok na vrácení neprávem přijaté úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo její části.
- Zásadní změnou pak projde samotné „vyřízení žádosti“ příslušnou OSSZ. Nově bude u žádostí podaných po 31. 12. 2023 postupováno tak, že pokud bude zřejmé splnění podmínek nároku na úhradu náhrady mzdy nebo platu a v té souvislosti prokázáno a doloženo splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, OSSZ rovnou zašle na účet zaměstnavatele vedený u peněžního ústavu v České republice požadované plnění.
- Pouze za situace, že po posouzení žádosti zaměstnavatele a souvisejících podkladů OSSZ dospěje k závěru, že poskytnutou náhradu mzdy nebo platu nelze zaměstnavateli uhradit, popř. ji nelze uhradit v požadované výši, obdrží zaměstnavatel o této skutečnosti písemné oznámení. V případě, že s takovým vyřízením žádosti nebude zaměstnavatel souhlasit, pak může do 30 dnů ode dne doručení uvedeného oznámení podat příslušné OSSZ písemnou žádost o vydání rozhodnutí, k čemuž je OSSZ dle zákona povinna.