Byznys a paragrafy, díl 7.: Ručení a přistoupení k dluhu.* 

Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku.* 

Byznys a paragrafy, díl 7.: Ručení a přistoupení k dluhu.

Vítáme vás u sedmého dílu naší série Byznys a paragrafy, kterou pro vás připravuje advokátní kancelář LAWYA. Naším cílem je přinášet podnikatelům srozumitelné a praktické informace z oblasti práva, daní a účetnictví. Tentokrát se zaměříme na instituty ručení a přistoupení k dluhu.

V podnikatelské praxi se s těmito instituty často setkáváme jako s nástroji pro zajištění závazků. Ručení a přistoupení k dluhu umožňují věřitelům zvýšit šance na úhradu pohledávky, zároveň ale významně ovlivňují vztahy mezi věřitelem, dlužníkem a třetími osobami. V tomto článku se proto podíváme, jak tyto instituty fungují, jak vznikají a jaké výhody či nevýhody přinášejí pro jednotlivé strany závazku.

Co je přistoupení k dluhu?

Přistoupení k dluhu je právní nástroj, kterým se nová osoba (tzv. přistupující) zavazuje splnit dluh, který původně patřil jiné osobě (dlužníkovi), čímž se stává společně s původním dlužníkem osobou odpovědnou za jeho splnění, a to společně a nerozdílně.[1]

Ke vzniku přistoupení stačí dohoda mezi osobou přistupující a věřitelem – písemnou formu ani souhlas původního dlužníka zákon nevyžaduje. Věřitel může následně požadovat splnění dluhu jak po původním dlužníkovi, tak po přistupiteli, a to v celé výši dluhu.[2]

Pokud přistupitel uhradí věřiteli celý dluh, může od dlužníka následně požadovat pouze polovinu vynaložené částky, nikoli celou částku. Tento závěr vychází z ustálené judikatury[3] a odborné literatury,[4] přičemž je ovšem přípustné, aby si přistupitel a dlužník ujednali jiný režimu regresu, tedy že dlužník bude přistupiteli odpovědný ve vyšší míře než pouze v jedné polovině.[5] [6]

Co je ručení?

Ručení představuje zajišťovací institut, kdy se jedna osoba, tzv. ručitel, zavazuje vůči věřiteli, že splní závazek dlužníka, pokud tento dlužník svůj závazek nesplní.[7] Na rozdíl od přistoupení k dluhu se ručitel nestává dlužníkem, ale pouze „pojistkou“ pro případ, že původní dlužník plnit nebude. Věřitel totiž musí nejprve vyzvat k úhradě dlužníka, a teprve když ten nesplní, může požadovat plnění po ručiteli. Komentářová literatura však připouští, že si lze sjednat jak možnost požadovat plnění rovnou po ručiteli, tak např. vyloučit povinnost výzvy k úhradě dlužníkovi nebo vyloučit/upravit lhůtu k plnění.[8]

Ručení vzniká na základě písemného ručitelského prohlášení a následným přijetím ručitele věřitelem, jenž může být i ústní.[9]

Pokud ručitel zaplatí dluh za dlužníka, vstupuje do pozice věřitele a může po dlužníkovi požadovat vrácení celé uhrazené částky.[10]

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi oběma instituty?

Základním rozdílem je postavení třetí osoby v závazkovém vztahu. U přistoupení k dluhu se přistupitel stává přímým dlužníkem a věřitel může vymáhat plnění přímo po něm, aniž by musel nejdříve vyzvat původního dlužníka. Naproti tomu ručitel je v „záloze“ a věřitel se na něj může obrátit až poté, co vyzval k plnění dlužníka, který dluh nesplnil.

Liší se také forma vzniku obou institutů. Zatímco u přistoupení k dluhu postačuje i ústní dohoda mezi přistupitelem a věřitelem (ačkoliv z praktických důvodů je zejména pro věřitele vhodnější písemná forma), u ručení zákon striktně vyžaduje písemnou formu ručitelského prohlášení.

Významný rozdíl spočívá také v regresním nároku. Přistupitel, který splnil celý dluh, má právo požadovat po původním dlužníkovi pouze polovinu částky, pokud není dohodnuto jinak. Ručitel, který splnil dluh, může po dlužníkovi požadovat celou zaplacenou částku.

Srovnání výhodnosti obou institutů

Pro věřitele je jednoznačně výhodnější přistoupení k dluhu. Věřitel může požadovat plnění přímo od přistupitele bez nutnosti nejprve vyzvat původního dlužníka. Má navíc dva dlužníky ve stejném postavení, což značně zvyšuje pravděpodobnost uspokojení pohledávky. U ručení musí věřitel nejprve vyzvat k plnění původního dlužníka a k ručiteli se dostane až následně, což může celý proces vymáhání prodloužit a zkomplikovat.

Z pohledu dlužníka může být přistoupení k dluhu méně výhodné, protože věřitel může rovnou jednat s přistupitelem bez vědomí dlužníka. Jeho nespornou výhodou pro dlužníka však je již výše zmíněná skutečnost, že pokud plní přistupitel, tak z dlužníka vymůže pouze polovinu dluhu (za předpokladu, že není dohodnuto jinak). Ručení je pro dlužníka neutrální až výhodné, protože věřitel se musí nejprve obrátit na dlužníka, který má možnost dluh splnit sám, než bude kontaktován ručitel.

Pro třetí osobu, ať už přistupitele nebo ručitele, se oba instituty liší mírou rizika. Přistoupení k dluhu je výrazně rizikovější, neboť přistupitel se stává přímo dlužníkem se všemi důsledky a věřitel může požadovat plnění přímo po něm. V případě plnění celého dluhu má navíc přistupitel nárok požadovat od původního dlužníka pouze polovinu, pokud není ujednáno jinak. Ručení je pro třetí osobu bezpečnější, protože ručitel plní až po výzvě původnímu dlužníkovi. V případě plnění má navíc ručitel právo požadovat po dlužníkovi celou uhrazenou částku a může taktéž uplatnit všechny námitky, které měl vůči věřiteli dlužník.

Doporučení pro podnikatele

• Vždy trvejte na písemné formě, ať už jde o smlouvu o přistoupení k dluhu nebo ručitelské prohlášení – dosáhnete tím vyšší právní jistoty.
• Dbejte na přesnou specifikaci dluhu a následného regresu, včetně jeho výše.
• Mějte na paměti, že ručitelský závazek se dědí a přechází na dědice ručitele, zvažte proto, zda je ve vaší situaci vhodné stejným způsobem zavázat také své právní nástupce a případně ručitelství smluvně omezte pouze na svou osobu.
• U přistoupení k dluhu je vhodné, aby se dlužník s přistupitelem dohodl na jiném poměru než 50/50 při případném regresu, pokud by měl přistupitel platit celý dluh.
• V případě nejasností nebo u složitějších případů se ideálně poraďte s právníkem, který vám pomůže správně nastavit podmínky pro vaši specifickou situaci.

Závěr

Při rozhodování mezi přistoupením k dluhu a ručením je třeba vzít v úvahu pozici, v jaké se nacházíte. Pro věřitele je výhodnější přistoupení k dluhu, zatímco pro osobu, která má poskytnout zajištění, je zpravidla bezpečnější ručení.

V obou případech doporučujeme vždy sepsat písemnou smlouvu a důkladně zvážit všechny možné scénáře, které mohou nastat. Správný výběr a nastavení těchto institutů může významně posílit vaši pozici v obchodních vztazích a současně minimalizovat rizika spojená s případným nesplácením pohledávek dlužníkem.

Buďte v obraze

Sledujte další díly seriálu Byznys a paragrafy, a pokud byste se chtěli ze světa práva dozvědět více, jednou měsíčně vydáváme newsletter s nejdůležitějšími novinkami a praktickými tipy.

Přihlásit se k odběru newsletteru můžete >>> zde.

Děkujeme, že jste s námi, a těšíme se na společnou cestu světem práva a podnikání!
Mgr. Jakub Hanák,
advokát

Mgr. Jaroslav Jonáš,
advokátní koncipient

LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.

Sídlo:
Tučapy 240
683 01, Tučapy

Kontaktní adresa:
Králova 298/4
616 00, Brno

tel.:    +420 543 216 310
e-mail: info@lawya.cz

[1] § 1892 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

[2] § 1872 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

[3] Např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 19/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2010, sp. zn. 20 Cdo 2080/2008

[4] Lavický, P. In: Eliáš, K. a kol. Občanský zákoník. Velký akademický komentář: úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1. 4. 2008. Praha: Linde, 2008, s. 1538 (§ 533); Kindl, T. in Švestka, J. a kol. Občanský zákoník V. Komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, s. 343 (§ 1892).

[5] 1875 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

[6] Koblovský, P., Kříž, J. Ke vzájemnému poměru mezi spoludlužníky při přistoupení k dluhu. Právní rozhledy, 2017, č. 5, s. 179-183.

[7] § 2018 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

[8] Porod, J. § 2021 [Subsidiarita ručení]. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C.H. Beck, 2024.

[9] § 2018 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

[10] § 1937 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Jakub Hanák, Mgr. Jaroslav Jonáš (LAWYA) 10.04.2025

---

Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku.

Tento článek se zabývá problematikou zápisu zániku vozidla v případech, kdy jeho vlastník nemá k dispozici doklad o ekologické likvidaci. Na konkrétním případě analyzuje možné právní postupy, zejména využití správního řízení o přestupku a jeho následného odložení jako podkladu pro vyřazení vozidla z registru silničních vozidel. Článek poskytuje přehled relevantní právní úpravy a nabízí praktická doporučení pro obdobné situace.

Relevantní právní úprava

Problematiku zápisu zániku vozidla upravuje ustanovení § 13 zákona 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“). Tento paragraf upravuje zápis zániku silničního vozidla je možný mimo jiné na základě žádosti vlastníka silničního vozidla, přičemž ve svém odstavci 1 písm. a) upravuje důvody, kdy lze žádost podat, resp. zápis zániku zapsat. Zánik vozidla lze zapsat, pokud vozidlo:

1. bylo předáno provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností, nebo
2. bylo ekologicky zlikvidováno v jiném členském státě, nebo
3. bylo zničeno, anebo
4. zaniklo jinak a o tomto jednání bylo pravomocně rozhodnuto v řízení o přestupku nebo v trestním řízení.

Ideálním a právními přepisy preferovaným způsobem zániku vozidla je jeho ekologická likvidace, vizte shora uvedené body 1. a 2., což se osvědčuje přiložením dokladu o ekologické likvidaci silničního vozidla vydaným oprávněnou osobou, neověřuje-li obecní úřad obce s rozšířenou působností ekologickou likvidaci silničního vozidla sám.

Pokud jde o důvod, že vozidlo bylo zničeno, tak je důležité upozornit, že za zničení silničního motorového vozidla se nepovažuje jeho rozebrání. Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve svém § 13 odst. 2 výslovně uvádí, že zničením silničního motorového vozidla se rozumí takový stav silničního vozidla způsobený jeho havárií, živelní pohromou nebo jiným obdobným způsobem, ve kterém vozidlo nelze předat provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Zápis zániku vozidla z důvodu jeho zničení poté v odstavci 3 písm. b) podmiňuje přiložením dokladu potvrzujícího zničení silničního vozidla, a to vydaného Policií České republiky nebo Hasičským záchranným sborem České republiky anebo obdobným orgánem jiného státu.

Pokud vlastník vozidla žádá o zápis zániku vozidla z důvodu, že vozidlo zaniklo jinak, musí doložit doklad o pravomocném ukončení buď řízení o přestupku podle zákona upravujícího nakládání s odpady (aktuálně zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.), anebo trestního řízení.

Při všech způsobech zániku vozidla by však vlastník měl předložit osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud tedy nebyly zničeny spolu s vozidlem, kdy se samozřejmě nepřikládají. Na tomto místě je vhodné zmínit, že může nastat i situace, že vlastník vozidla osvědčení o registraci silničního vozidla a vydané tabulky s přidělenou registrační značkou nemá k dispozici, a proto je pro tento případ příhodné odkázat na § 7e a § 7f zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, upravující oznámení ztráty, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu, resp. v druhém případě oznámení ztráty, zničení nebo odcizení tabulky s registrační značkou, tedy možnost nahradit odevzdání uvedených dokladů oznámením o této skutečnosti. V obou případech je vlastník nebo provozovatel vozidla povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Skutkový stav problému

V evidenci silničních vozidel jsou nadále vedena rovněž vozidla, která již fakticky neexistují, ale jejich majitelé nemají k dispozici doklad o ekologické likvidaci. To se může nastat zejména tehdy, pokud byl vůz předán jiné osobě k likvidaci, avšak nový držitel jej neodhlásil a nezajistil řádné vyřazení z evidence. V důsledku toho se původní majitel stále nachází v evidenci jako vlastník vozidla, což mu může způsobovat administrativní komplikace, například v souvislosti s povinností platit zákonné pojištění nebo s případnými sankcemi za neodhlášení vozidla.

V konkrétním případě řešeném autorem článku vlastník motorového vozidla z důvodu své dlouhodobé indispozice předal své vozidlo rodinnému příslušníkovi s tím, že tento zajistí jeho ekologickou likvidaci a následné vyřazení z evidence. K tomu však nedošlo a vozidlo zůstalo i po více než 15 letech stále evidováno v registru silničních vozidel. Vlastník se následně obrátil na správní orgány s žádostí o zápis zániku vozidla, neboť od předání svého vozidla rodinnému příslušníkovi neznal osud vozidla, ale předpokládal jeho zánik, ačkoliv nemohl doložit potvrzení o ekologické likvidaci vozidla ani osvědčení o registraci silničního vozidla a vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.

Řešení problému

S ohledem na složitou situaci s vozidlem se vlastník vozidla nejprve obrátil na Ministerstvo dopravy s žádostí o stanovisko, jak by svém situaci měl postupovat.

Ministerstvo dopravy stanovilo, že k provedení zápisu zániku vozidla v takové situaci je nutné doložit pravomocné rozhodnutí o přestupku dle zákona o výrobcích s ukončenou životností a zároveň učinit oznámení o ztrátě osvědčení o registraci silničního vozidla a vydaných tabulek s přidělenou registrační značkou.

Vlastník vozidla tedy v návaznosti na stanovisko Ministerstva dopravy požádal o stanovisko oddělení příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, které má na starosti nakládání s odpady, aby zjistil, jaké jednání musí učinit, aby získal pravomocné rozhodnutí o přestupku dle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Oddělení životního prostředí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve svém stanovisku nejprve konstatovalo, že Ministerstvo dopravy přenáší odpovědnost za zánik vozidel na orgány odpadového hospodářství, aniž by existovalo efektivní řešení pro podobné situace. Zároveň však sdělilo, že pro vydání rozhodnutí o přestupku, musí být doloženy důkazy o skutečném stavu vozidla, přičemž čestné prohlášení nestačí.

S ohledem na stanovisko oddělení životního prostředí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností se vlastník vozidla bezúspěšně pokusil získat důkazy o zániku vozidla od svého rodinného příslušníka, popř. od poskytovatelů likvidace vozidel v okolí bydliště vlastníkova rodinného příslušníka. Z uvedeného důvodu vlastník vozidla podal podnět k zahájení přestupkového řízení s cílem získat potřebné rozhodnutí správního orgánu, ve kterém k důkazu navrhl výslech rodinného příslušníka. Podaný podnět k zahájení přestupkového řízení byl správním orgánem posouzen, avšak nebylo shledáno, že by bylo možné přestupek projednat. Důvodem bylo především uplynutí promlčecí lhůty pro vedení přestupkového řízení. Správní orgán tedy řízení ani nezahájil a věc odložil. Tento krok však měl zásadní právní význam – přestože nebylo rozhodnuto o samotném přestupku, vydání usnesení o odložení věci znamenalo pravomocné ukončení správního řízení.

Na základě tohoto usnesení pak vlastník vozidla podal žádost o zápis zániku vozidla do registru silničních vozidel. V žádosti se opíral o § 13 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který umožňuje zápis zániku vozidla i na základě pravomocného rozhodnutí vydaného v přestupkovém řízení. Ohledně osvědčení o registraci silničního vozidla a vydaných tabulek s přidělenou registrační značkou poté vlastník vozidla v žádosti o zápis zániku vozidla učinil oznámení o jejich ztrátě. Přestože v tomto případě nebylo přestupkové řízení zahájeno, bylo pravomocně skončeno, což správní orgán uznal jako dostatečný podklad pro provedení zápisu zániku vozidla. V důsledku toho bylo vozidlo vyřazeno z registru, aniž by bylo nutné doložit potvrzení o ekologické likvidaci.

Shrnutí a právní závěry

Tento případ ukazuje, že právní předpisy umožňují administrativní vyřešení situací, kdy nelze doložit ekologickou likvidaci vozidla, ale lze objektivně předpokládat, že vozidlo již fakticky neexistuje. Klíčové poznatky z tohoto případu lze shrnout následovně:

1. Zápis zániku vozidla je možný na základě pravomocně ukončeného přestupkového řízení, a to i v případě, že nebylo vedeno plnohodnotné řízení o přestupku, ale věc byla odložena pro nemožnost jejího projednání. Správní orgány tedy mohou být v obdobných případech flexibilní.
2. Tento postup může být využitelný pro další podobné případy, kdy se vlastník vozidla dostane do situace, že jeho vozidlo již není fyzicky přítomné, ale není možné jej administrativně odhlásit z důvodu absence dokladu o likvidaci.

Celkově lze tento případ označit za úspěšný precedent, který ukazuje efektivní právní řešení problému neexistujících, avšak stále evidovaných vozidel. Odpovědné správní orgány prokázaly, že i v situacích, kdy nelze doložit ekologickou likvidaci, existuje právně schůdná cesta k zápisu zániku vozidla bez nutnosti podstupovat složité a neefektivní administrativní procesy.

Mgr. Milan Dvořák,
advokát

Mgr. Milan Dvořák, advokát 

Sídlo:
Karla Rezka 304
273 09 Kladno 7 – Švermov

Kancelář:
Žižkova 88
273 09 Kladno 7 – Švermov

Tel.:   +420 733 279 457
E-mail: dvorak@mdvadvokat.eu

Mgr. Milan Dvořák 16.04.2025