EPRÁVO – informace nejen pro podnikatele.

 12. 7. 2022

Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona.  

Dvojí kvalita potravin.  

Factoring jako stále významnější alternativa úvěrového financování.  

Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona.

Dle § 307 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, jehož účinnost má aktuálně nastat od 1. 7. 2023, je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části nepřípustný, obsahuje-li pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí. Předmětné ustanovení by mělo dle důvodové zprávy vést k procesní ekonomii a důslednějšímu uplatňování principu subsidiarity správního soudnictví. V tomto příspěvku se budu stručně zabývat možnými úskalími aplikace daného ustanovení a srovnáním s dosavadní právní úpravou.

Přípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy neboli tzv. aktivní procesní legitimace k podání tohoto návrhu, je obecně upravena v § 101a odst. 1 větě první s.ř.s., dle kterého: „Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.“[1] Obecně tedy platí, že k tomu, aby byl návrh soudem „připuštěn“ do řízení a věcně projednán, stačí navrhovateli dle dosavadní právní úpravy plausibilně tvrdit, že byl opatřením obecné povahy dotčen ve své právní sféře. Pokud návrh takové tvrzení neobsahuje (ani po případné výzvě soudu), soud návrh odmítne jako návrh podaný osobou neoprávněnou dle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s.

Dle dosavadní právní úpravy tedy v řízení před soudem není podmínkou přípustnosti návrhu uplatnění námitek či připomínek v řízení o vydání opatření obecné povahy. To může představovat problém, zejm. pokud navrhovatel zůstal v procesu přijímání opatření obecné povahy nečinný a teprve v rámci soudního přezkumu podal návrh, ve kterém namítá obsahové nedostatky opatření obecné povahy či podkladových aktů.

Judikatura se s těmito situacemi aktuálně vypořádává následujícím způsobem. V prvé řadě bylo konstatováno, že soud nemůže suplovat roli správního orgánu. Pasivita navrhovatele by zároveň neměla zasahovat do právní jistoty a dobré víry ostatních dotčených osob, spoléhajících na právní účinky již pravomocného opatření obecné povahy. Navrhovatel, který byl dříve pasivní, tak může aktuálně před soudem účinně namítat toliko nedostatek pravomoci či příslušnosti odpůrce k vydání opatření obecné povahy nebo porušení kogentních předpisů chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy – může jít jak o normy procesní (např. pokud odpůrce navrhovateli znemožnil podat námitky nebo připomínky), tak i hmotněprávní (např. porušení ustanovení chránících zájem na ochraně životního prostředí).[2] Lze tedy shrnout, že navrhovatel může aktuálně před správním soudem uplatnit námitky spadající pod první až čtvrtý krok algoritmu přezkumu opatření obecné povahy (tj. námitky z hlediska pravomoci, příslušnosti, procesních vad a hmotněprávních vad),[3] aniž by tyto uplatnil již v řízení o vydání opatření obecné povahy, s výjimkou kroku pátého, kterým je posouzení proporcionality.

Pokud navrhovatel před soudem poprvé uplatní námitky z hlediska proporcionality, musí zároveň uvést objektivní důvody, které mu bránily v jejich dřívějším uplatnění.[4] Pokud by takové důvody neprokázal, soud by se příslušnými námitkami věcně vůbec nezabýval (a v případě absence jiných námitek by návrh zamítl). Lze dodat, že soud rovněž vzhledem k dříve neuplatněným námitkám nebude odůvodnění opatření obecné povahy považovat za nepřezkoumatelné (jsou-li jinak splněny zákonné náležitosti odůvodnění): „Jestliže ale navrhovatel nevznesl v průběhu pořizování územního plánu žádné námitky ani připomínky vůči navrženému řešení, pak sama obecnost odůvodnění nepředstavuje nezákonnost výsledného aktu.“[5] Použijeme-li pro ilustraci příklad – procesně pasivní vlastník pozemku, jehož využití bylo dotčeno změnou územního plánu, může aktuálně v řízení před soudem účinně namítat a) zcela chybějící odůvodnění změny územního plánu (představující procesní vadu ve smyslu kroku 3 algoritmu), ale nikoliv b) neproporcionalitu zatížení jeho pozemku vzhledem k pozemkům ostatním.

Nová právní úprava stanoví, že návrh na zrušení opatření obecné povahy bude nepřípustný, bude-li obsahovat pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.

První otázkou je, zda § 307 odst. 2 stavebního zákona představuje nepřímou novelizaci s.ř.s., zejm. § 101a odst. 1. Ustanovení je totiž gramaticky formulováno zcela obecně, a to na rozdíl od § 307 odst. 1 stavebního zákona, který zavádí obdobný princip pro přezkum rozhodnutí stavebního úřadu. Žádné omezení však přímo neplyne nejen z textu § 307 odst. 2 stavebního zákona, ale ani z důvodové zprávy. Vzhledem k tomu, že nepřímá novelizace je zcela nevhodnou technikou, která vede k nejednoznačnosti a nepředvídatelnost právní úpravy, je otázkou, zda bude tento stav do účinnosti stavebního zákona ještě napraven, případně zda se v budoucí praxi neprosadí spíše systematický výklad omezující aplikaci daného ustanovení pouze na opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona.

Dále je možné se ptát, jakým způsobem musí navrhovatel důvody v řízení o vydání opatření obecné povahy uplatnit. Dle důvodové zprávy se předmětná podmínka vztahuje nejen na námitky (které mohou v případě opatření obecné povahy typicky uplatnit vlastníci nemovitostí v regulovaném území), ale i na připomínky (které může obvykle podat každý). V této souvislosti je vhodné zmínit, že stavební zákon umožňuje podat proti návrhu územně plánovací dokumentace pouze připomínky (§ 97 odst. 5), nikoliv námitky.

Nepřípustnost návrhu nastane, pokud v něm navrhovatel uplatní „pouze důvody, které neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl.“ Bude se tedy jednat i o námitky spadající pod první až čtvrtý krok algoritmu přezkumu opatření obecné povahy? (např. o námitku nedostatku pravomoci, věcné příslušnosti, přezkoumatelnosti?). Zejména gramatický výklad takové interpretaci nasvědčuje a nově tak bude zřejmě možno uplatnit pouze ty námitky, které navrhovatel dříve uplatnit vůbec nemohl (což bude patrně nucen prokázat). Pokud bude návrh obsahovat pouze důvody, které navrhovatel mohl uplatnit již v řízení o vydání opatření obecné povahy, soud návrh jako nepřípustný odmítne. Soud tak přitom učiní i tehdy, pokud by jinak byly dány důvody pro zrušení opatření obecné povahy ex offo, tj. zejm. pro nicotnost či nepřezkoumatelnost – soud totiž může tyto důvody aplikovat pouze v případě, kdy návrh neodmítá.[6] Odmítnutý navrhovatel by se tak zrušení vadného opatření obecné povahy musel domáhat např. v přezkumném řízení.

Zákonné zakotvení nepřípustnosti návrhu je dále nutné hodnotit i v kontextu dosavadní judikatury, v jejímž rámci Nejvyšší správní soud v minulosti uvedl: „Zpřísnění podmínek přístupu k soudu (…) o další podmínku spočívající v tom, zda navrhovatel podal při přípravě územního plánu námitku či připomínku, nejenže nemá zákonnou oporu, ale vedlo by ve svých důsledcích nutně i k vadnému vedení procesu: Nejvyšší správní soud by musel u každého návrhu nejprve – a to předběžně, mimo řízení – zjistit (což není vždy možné na základě spisů, tím méně navrhovatelova tvrzení, ale obvykle až dokazováním) nejen to, zda navrhovatel podal námitky či připomínky, co bylo jejich obsahem, to, zda tak byl oprávněn učinit či nikoli a také to, jak byly vypořádány. (…) Je zřejmé, že posouzení těchto skutečností se nemůže dít mimo vlastní řízení; takový postup by znamenal, že soud se věcí samou aspoň zčásti zabývá již v předběžné fázi, kterou posuzování podmínek řízení je.“[7] Budoucí právní úpravu lze tedy hodnotit jako problematickou i s ohledem na nutnost posuzování navrhovatelovy možnosti podání námitek či připomínek již v rámci zkoumání splnění podmínek řízení.

Zbývá uvést, že nová právní úprava se dle § 307 odst. 2 věty za středníkem stavebního zákona nepoužije, půjde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí podléhají posuzování vlivů na životní prostředí v zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Mezi tyto koncepce spadají typicky opatření obecné povahy z oblasti územně plánovací dokumentace jako jsou územní plány, zásady územního rozvoje kraje, územní rozvojový plán či jejich aktualizace. O tom, zda bude nutné návrh těchto opatření obecné povahy posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, rozhodne příslušný úřad. Zejména územní rozvojový plán a zásady územního rozvoje budou předmětem tohoto posouzení vždy[8] a § 307 odst. 2 stavebního zákona se tak při jejich soudním přezkumu neuplatní. V těchto případech bude tedy možné i do budoucna při procesní pasivitě navrhovatele vycházet ze stávající judikatury.

Mgr. Martin Bulušek,
advokát

BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Rubešova 162/8
120 00 Praha 2

Tel.:     +420 224 247 215
e-mail:    info@akbrodec.cz

[1] Z důvodů stručnosti se v tomto příspěvku nevěnuji zvláštním případům návrhů obcí na zrušení opatření obecné povahy vydaných krajem dle § 101a odst. 2 s.ř.s. a tzv. incidenčnímu přezkumu opatření obecné povahy dle § 101a odst. 1 věty druhé s.ř.s.

[2] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2020, čj. 6 As 270/2019–38.

[3] K obsahu uvedeného algoritmu viz především rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, čj. 1 Ao 1/2005-98.

[4] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, čj. 1 Ao 2/2010–116.

[5] KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO150_2002CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[6] Tamtéž.

[7] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, čj. 1 Ao 2/2010–116.

[8] Viz Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 283/2021 Sb., stavebnímu zákonu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Martin Bulušek (BRODEC & PARTNERS)

29.06.2022


Dvojí kvalita potravin.

Dne 27. dubna 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 174/2021 Sb., který mimo jiné novelizuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o potravinách a tabákových výrobcích“).

Obecně

Vedle dalších změn přinesla předmětná novela do českého právního řádu s účinností k 12. květnu 2021 i tzv. zákaz dvojí kvality potravin. Zavedení zákazu dvojí kvality potravin, jak lze tento institut zjednodušeně označit, je zásadní změnou, kterou novela přinesla.

Jako výrobky dvojí kvality označujeme výrobky zaměnitelné za výrobky horší kvality vyrobené v členských zemích Evropské unie určené pro evropský trh.

Zákaz dvojí kvality potravin

Česká potravina a cizí potravina se tedy mohou zdát na první pohled totožné, při bližším pohledu na složení ale narazíme na rozdíly, a to jak v množství přidaných složek potraviny, tak v jejich kvalitě. Dvojí kvalita potravin je podle Evropské unie svou podstatou klamavá, spadá tedy do kategorie nekalosoutěžních praktik a jako taková je zakázaná.

Směrnici o nekalých obchodních praktikách Evropské unie, na kterou novela navazuje, v sobě neobsahuje ostrý zákaz dvojí kvality potravin. Ten v tomto případě zajišťuje právě novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích.

Novela upravuje výše zmíněnou problematiku v nových ustanoveních § 10 odst. 1 písm. f) a g), která stanovují, že: „Na trh je zakázáno uvádět potraviny […]:

  1. obsahující látky v rozporu s požadavky na složení doplňků stravy nebo látky zakázané při výrobě potravin podle vyhlášky o doplňcích stravy a složení potravin a
  2. zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiných členských státech Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi a pokud není potravina opatřena snadno přístupnou a dostatečnou informací o tomto odlišném složení nebo vlastnostech.“

V tomto případě lze tedy hovořit o tzv. „tvrdém zákazu“ dvojí kvality potravin, který bude po nabytí účinnosti vylučovat prodej produktů dvojí kvality v českých obchodech.

Dne 28. května 2022 skončilo přechodné období pro transpozici právní úpravy směrnice Evropské unie do národních právních předpisů členských států.

Kontrola dodržování zákazu

Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která bude zároveň oprávněným orgánem při udělování pokut za porušení zákazu. Ty mohou dosahovat až částky 50 milionů Kč.

Výkladovou praxi SZPI je možné sledovat i zde: https://www.szpi.gov.cz/dvoji-kvalita.aspx, kde SZPI pravidelně aktualizuje svůj pracovní dokument „Základní principy kontroly dvojí kvality potravin“.

Prokazování dvojí kvality potravin je závislé na spolupráci s ostatními členskými státy a bude proto plnohodnotně možné, až když bude obdobná právní úprava zákazu dvojí kvality potravin účinná i v ostatních členských státech.

Období před 28. květnem 2022 tak mělo dle SZPI umožnit provozovatelům potravinářských podniků důkladně se připravit na novou právní úpravu a situaci (např. z hlediska složení potravin, úpravy obalů atd.).

Přechodná ustanovení

Dle přechodných ustanovení novely potraviny uvedené na trh nebo označené přede dnem nabytí účinnosti novely, které jsou v souladu s požadavky zákona o potravinách a tabákových výrobcích ve znění před účinností novely, avšak nejsou v souladu s požadavky zaváděnými novelou, mohou být prodávány do vyčerpání zásob.

Závěr

Novela přináší řadu změn dalších změn jak v rámci regulace činnosti provozovatelů potravinářského podniku, tak i v rámci zvýšení ochrany spotřebitele či zodpovědného zadávání. Více jsme se tomuto tématu věnovali v našem článku z dubna loňského roku, který je dostupný zde: https://www.peytonlegal.cz/novela-zakona-o-potravinach/.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se problematiky novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích a aktuální právní potravinové úpravy Vám jsme k dispozici. Neváhejte se proto na nás obrátit.

Mgr. Jakub Málek,
managing partner

Kateřina Roučková,
právní asistentka

PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.Futurama Business Park

Sokolovská 668/136d
186 00 Praha 8 – Karlín

Tel.:      +420 227 629 700
E-mail:   info@plegal.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Jakub Málek, Kateřina Roučková (PEYTON)

27.06.2022


Factoring jako stále významnější alternativa úvěrového financování.

Český factoringový trh zaznamenal podle údajů Asociace faktoringových společností ČR (https://www.clfa.cz/) v prvním pololetí letošního roku nebývalý růst (meziročně o 27,2 % oproti evropskému průměru, který činí kolem 10 %) a zvýšený zájem o bezregresní factoring. Factoring je tak stále častějším řešením provozního financování firem a vlivem aktuální krizové situace stále více v jeho bezregresní formě. Atraktivním činí toto řešení nejen za aktuální situace zajištění rizika nezaplacení pohledávky (faktury) odběratelem v podobě pojištění pohledávek, a to zpravidla za zajímavější sazby.

Factoring, tedy financování krátkodobých pohledávek z dodávek zboží nebo služeb založené na jejich postoupení klientem na faktora, je poskytován ve dvou základních formách, regresní a bezregresní. V obou případech dochází za sjednaných podmínek k proplacení části financování (nejčastěji 80 – 90 %) po postoupení pohledávky na faktora a zbylé části pak po její úhradě odběratelem. U regresního faktoringu klient i nadále nese riziko nezaplacení pohledávky ze strany odběratele. Pohledávka je v případě, že není uhrazena, po uplynutí tzv. regresní lhůty postoupena zpět na klienta, popř. se aktivuje jiný nárok faktora dle podmínek příslušné factoringové dokumentace, typicky z titulu ručení klienta. Bezregresní factoring přenáší naopak riziko nezaplacení pohledávky na faktora, součástí tohoto produktu je pravidelně pojištění pohledávek a v takovém případě jsou pojistné podmínky v určité míře reflektovány ve factoringových podmínkách. Kromě zajištění rizika je bezregresní factoring sjednáván i za účelem odúčtování pohledávek z bilance. Významnou roli hrají pro klienty také doprovodné služby v podobě správy pohledávek, inkasa či upomínání odběratelů.

Z důvodu menší administrativní náročnosti jsou pravděpodobně častější globální factoringové smlouvy, kdy dochází k postupování veškerých pohledávek z předmětných dodávek dotčenému odběrateli bez dalšího (klient však faktora o vzniku pohledávek informuje), oproti smlouvám rámcovým. Ty vyžadují uzavření dílčích smluv za účelem postoupení konkrétních tranší pohledávek.

Factoringová linka může být také poskytována jako součást komplexního financování klienta. V takovém případě je nezbytné, aby specifika factoringového financování zohledňovaly úvěrové podmínky a struktura zajištění, zejména jsou-li předmětem zajištění úvěru pohledávky z obchodního styku klienta a pohledávky z účtu.

Na factoringový trh vstupují také nejrůznější fintechy, které se snaží vyplňovat mezery nevykryté klasickými faktoringovými společnosti. Zaměřují se na segment menších firem a financování i nižších částek, fungují v ryze v online prostředí, a základem jejich služby je maximální zrychlení a zjednodušení celého procesu. Předpokladem, je jiný přístup k hodnocení rizik transakcí a často také jiná cena, kterou klient za financování zaplatí.

Nabídka možností na trhu se neustále rozšiřuje, rádi Vám pomůžeme zorientovat se v podmínkách jednotlivých produktů. Neváhejte se na nás obrátit.

Erika Novotná

GLATZOVA & Co., s.r.o.

Betlémský palác
Husova 5
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 224 401 440
Fax:    +420 224 248 701
e-mail:    office@glatzova.com

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Erika Novotná (GLATZOVA & Co.)

08.07.2022

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526