Datová schránka místo mailu?  

Jak předcházet zneužití Vaší identity, zvláště při online nákupech.  

Porušuje konkurence Váš patent? Braňte se!  

Užití osobního jména v doméně .eu a související ADR doménové spory.  

Datová schránka místo mailu?

Zavedení datových schránek představovalo zásadní obrat v doručování úředních dokumentů. Pro málokoho představují datové schránky něco víc než spolehlivé spojení s veřejnou správou, to se ale může brzy změnit – koneckonců se tak již děje. Datová schránka jako nový běžný komunikační kanál? Možná jste nezaznamenali poslední změny v právní úpravě a ambicích Ministerstva vnitra, proto je shrnujeme v našem příspěvku.

Do zaběhnutého způsobu užívání datových schránek zasahují některá ustanovení velkého novelizačního zákona č. 261/2021 Sb. (tzv. DEPO). Ten přinesl změny v zákoně upravujícím datové schránky (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů).

První velká změna se týká povolení příjmu tzv. poštovních datových zpráv. Zatímco dosud bylo možné datovou schránku „uzamknout“, znemožnit tak příjem zpráv soukromoprávní povahy a ponechat si datovou schránku čistě pro komunikaci s úřady, od 1. 3. 2022 došlo k automatickému povolení příjmu veškerých datových zpráv, a to u všech datových schránek. Znepřístupnění soukromoprávní komunikace může nově učinit pouze nepodnikající fyzická osoba.

Současně přichází i změny v doručování. Dosud se za doručení v rámci soukromoprávní komunikace považoval okamžik přihlášení do datové schránky. Nově však dochází k zavedení fikce doručení, která nastává desátým dnem ode dne dodání, a to i tehdy, kdy se držitel datové schránky nepřihlásí. U datových schránek tato fikce dosud platila jen pro komunikaci s úřady. Ne vždy ale bylo na první pohled zjevné, o jaký typ komunikace se jedná a na povaze některých zpráv se zcela neshodovala ani judikatura. Dá se tedy říct, že sjednocení pravidel pro doručování bylo namístě.

Otázkou však zůstává, jestli si jsou držitelé datových schránek těchto změn vědomi. Může se stát, že se na držitele datové schránky začnou obracet jeho klienti či zaměstnanci v záležitostech, které byl zvyklý řešit dosud po telefonu či e-mailem.  Na pozoru by se neměli mít jen ti, kterým byla vzhledem k jejich činnosti schránka zřízena, nebo si o ni sami zažádali, ale i ti, kteří dosud datovou schránku vůbec nemají a ani ji mít nemuseli. Mnohých z nich se totiž mohou týkat změny, které přijdou s počátkem roku 2023.

Stále platí, že zatímco běžným fyzickým osobám datovou schránku zřídí Ministerstvo vnitra jedině na žádost, vybraným podnikajícím fyzickým osobám je zřizována automaticky po zapsání do příslušné evidence či rejstříku – to platí například pro advokáty, auditory, daňové poradce, insolvenční správce, znalce, překladatele a soudní tlumočníky či projektanty podle nového stavebního zákona.

Tento okruh osob bude ale od 1. ledna 2023 rozšířen o všechny ostatní podnikající osoby. Automatické založení datové schránky se tak bude týkat každého, kdo je zapsán v registru ekonomických subjektů a má vlastní IČO.

Ministerstvo vnitra navíc nejpozději do 1. března 2023 zřídí datovou schránku každé právnické osobě, a to bezodkladně po zápisu do registru osob, což může zaskočit například družstva, spolky, církve, společenství vlastníků jednotek nebo svěřenské fondy. A pro všechny tyto nové držitele datových schránek (očekává se cca 2 miliony nových schránek) budou samozřejmě platit stejná pravidla, jako pro ty současné, včetně všech výše uvedených změn.

Zřizování nových datových schránek se dotkne i všech digitálně gramotných nepodnikajících fyzických osob, a to automaticky použitím elektronické identity občana. Pokud po 1. lednu 2023 použijete bankovní identitu nebo jiný prostředek pro elektronickou identifikaci vůči státu nebo samosprávě (tj. prostředek v systému národního bodu NIA), dostanete automaticky datovou schránku, pokud jste ji do té doby neměli. Zůstává samozřejmě možnost si takovou schránku znepřístupnit (pro soukromoprávní komunikaci i vůči úřadům). Očekává se nárůst datových schránek až o 1 milion unikátních držitelů.

Jak zajistit, aby organizace i jednotlivce možný příliv zpráv v datové schránce nezaskočil? Můžete se obrátit na své klienty či zaměstnance s tím, že pro určitou komunikaci máte nastaveny jiné kanály. Takové opatření vám ale nezaručí, že i přes to dojde k platné a vymahatelné komunikaci přes datovou schránku.

Nejlepší proto bude využít těchto možností jako nové šance pro další digitalizaci procesů a agend. Datové schránky jsou jedním z nejúspěšnějších projektů českého e-Governmentu a fungují bez jakéhokoli vážnějšího incidentu již přes 13 let (od 1. 7. 2009). Za tu dobu přepravily přes jednu miliardu datových zpráv a reálně jich doručily přes 99 %, tj. skutečným přihlášením, nikoli jen fikcí (k dispozici >>> zde). Oproti tomu v některých oblastech činí úspěšnost listinného doručování poštou méně než 50 %. Navíc využití datových schránek je levné (pro komunikaci s orgány veřejné moci úplně zdarma), rychlé, bezpečné a spolehlivé… a šetří naše lesy a životní prostředí. Po právní stránce je přenos a obsah zpráv činěn v rámci informačního systému veřejné správy, takže jej není třeba nijak dokazovat, neboť jeho správnost i pravost se předpokládají (ÚS II.ÚS 3518/11, II.ÚS 3643/11 ad.). Otáčí se tak důkazní břemeno na toho, kdo by obsah, dobu či jiné aspekty doručení nebo podání datovou schránkou zpochybňoval.

Zejména pro fyzické osoby je praktické připojení datové schránky do Portálu občana, využití trvalého bezpečného úložiště zpráv na infrastruktuře a náklady státu a nastavení rozšířených notifikací. V kombinaci s Mobilním klíčem e-Governmentu, který si můžete stáhnout jako aplikaci na Android i IOS, se tak může stát datová schránka uživatelsky mnohem přístupnější. Ovšem pozor, při nastavení notifikací v Portálu občana se i nepřečtená zpráva považuje ihned po dojití za doručenou (vytvoření notifikace zprávu „přijme“).

Navýšení kapacity datových zpráv od příštího roku na 1 GB, oproti dnešním 20/50 MB, je jistou třešničkou na dortu, která reálně pomůže zejména v případě objemných podání (např. na stavební úřad).

Zmiňované změny pro některé držitele datových schránek přinesou překvapení, ale věříme že vbrzku pozitivní. Očekáváme, že se datové schránky časem stanou zcela běžným (a vysoce důvěryhodným) komunikačním kanálem mnoha organizací a podnikatelů i pro soukromoprávní komunikaci. Ať už to bude v důsledku plánované informační kampaně cílené na pozitivnější vnímání datových schránek u nových uživatelů za desítky milionů Kč, proto, že cena soukromoprávní datové zprávy je již nyní mnohonásobně nižší než u klasického doporučeného dopisu, nebo i jen pro vlastní pohodlí.

Mgr. František Korbel, Ph.D.,
partner

JUDr. Dalibor Kovář,
partner

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Florentinum, recepce A

Na Florenci 2116/15

110 00  Praha 1

Tel.:       +420 255 000 111

Fax:       +420 255 000 110

e-mail:    office@havelpartners.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. František Korbel, Ph.D., JUDr. Dalibor Kovář (HAVEL & PARTNERS)

19.09.2022

---

Jak předcházet zneužití Vaší identity, zvláště při online nákupech.

Online prostředí umožňuje pohodlné nakupování, neboť si můžeme skrze pár kliknutí objednat zboží klidně až z druhého konce naší planety. Absence osobního kontaktu však skýtá i svá rizika. Jedním z rizik, před nímž je třeba mít se obzvláště na pozoru, je zneužití Vašich identifikačních údajů, jež Vás může v krajním případě připravit i o značnou část Vašeho majetku. Abyste toto riziko eliminovali a mohli si v klidu vychutnávat taje internetových nákupů, připravil jsem pro Vás tento doporučující článek, který nahlíží na zneužití identity právě především prizmatem nákupů v e-shopech.

Doporučení k obecnému chování ve virtuálním světě

Nejprve shrnu, jak byste se v obecné rovině měli chovat poté, co zapnete počítač, tablet nebo jiné elektronické zařízení.

Stejně jako je třeba chránit své tělo před průnikem nežádoucích bakterií a virů, je třeba náležitě chránit před viry a podobnými škodlivými elementy i počítače a jiná elektronická zařízení, využívaná k připojování k internetu a ostatním virtuálním aktivitám.

Podle odborné literatury lze zneužití virtuálního účtu klást k tíži toho, jehož účet byl zneužit, pokud tato osoba neučiní veškerá rozumně očekávatelná opatření směřující k zabezpečení svých zařízení.[1] Nemáte tedy povinnost využívat nejmodernějších a placených antivirových programů, postačuje klidně, když využijete bezplatného antiviru či když učiníte podobná vhodná opatření.[2] Výslovně lze doporučit, abyste se zdrželi deaktivace brány firewall, která je předinstalovaná v operačním systému. Také doporučuji, abyste neotevírali webové stránky, které jsou zejména kvůli gramatickým chybám či nedobré grafice zjevně phishingové, tj. takové webové stránky, jež se snaží vyvolat dojem oficiálního webu důvěryhodné instituce jako je banka či státní úřad, byť jde o napodobeninu takovéhoto webu vytvořenou podvodníky s cílem získat Vaše citlivé údaje.[3]

Rovněž je třeba, abyste do svých účtů zvolili dostatečně silná hesla, jejichž prolomení nebude pro hackera otázkou pár vteřin. Zcela nevhodné je třeba heslo v podobě Vašeho jména nebo po sobě jdoucích znaků (např. 123456).[4]

Doporučení k obecnému chování mimo virtuální svět

I mimo virtuální prostředí je zapotřebí chovat se obezřetně a nezavdat příčinu ke zneužití Vaší identity. Je třeba, abyste uchovávali v soukromí veškeré listiny, z nichž by bylo možné poznat Vaše přihlašovací údaje do různých aplikací a webových služeb. Pokud tedy například necháte bankou vydaný dokument obsahující přihlašovací údaje do internetového bankovnictví v místě, kde se k němu bez problému dostanou i nepovolané osoby, nebo pokud si dokonce nalepíte lísteček s heslem k notebooku na jeho víko, pak mohou nastat značně negativní konsekvence.

Celkově vzato je tedy třeba vyvarovat se veškerých konání nebo opomenutí, kvůli kterým by třetí osoby mohly neoprávněně zjistit a následně zneužít Vaše citlivé údaje.

Nad rámec výše uvedeného ještě předestírám, že v současné době využívají podvodníci také metody tzv. vishingu či spoofingu. Tyto podvody typicky spočívají v tom, že se Vám ozve osoba vydávající se za zástupce Vaší banky (v některých případech dokonce zneužije skutečné telefonní číslo Vaší banky) a bude se Vás snažit přesvědčit, že Váš bankovní účet (nebo jiný produkt) je v ohrožení a že je třeba převést peníze jinam (ve skutečnosti na podvodníkův účet).[5] Pokud se na Vás někdo obrátí v takovéto věci (a to i jinak než telefonicky), zkontaktuje raději samostatně danou banku a ověřte si, zda se vskutku jedná o jejího zástupce.

Doporučení k chování v e-shopech

Předně je vhodné, abyste vždy ověřovali důvěryhodnost e-shopu, v němž hodláte nakupovat. Výrazně Vám může napovědět již samotná podoba e-shopu. Na pozoru byste se měli mít zvláště tehdy:

• nemůžete-li z e-shopu zjistit, kdo je jeho provozovatelem, a na koho se tedy můžete obrátit ve věci reklamace či jiného uplatňování Vašich práv;
• nabízí-li e-shop v porovnání s konkurencí zboží za mimořádně výhodnou cenu nebo nabízí-li zboží, které je jinak vyprodané;
• byl-li daný e-shop Českou obchodní inspekcí shledán jako rizikový.[6]

Pakliže Vámi zvolený e-shop ani není na „black listu“ ČOI, ani na jeho webu nelze nalézt žádné podezřelé elementy, ověřte si zkušenosti zákazníků daného e-shopu, jež zpravidla jednoduše naleznete po zadání názvu e-shopu do internetového vyhledavače.

Jestliže ani reference ostatních zákazníků nenasvědčují tomu, že by určitý e-shop byl podezřelý, můžete jej využít k uspokojení svých nákupních tužeb. Pokud byste se přeci jen rozhodli využít potencionálně problematického e-shopu, zvolte způsob úhrady zboží na dobírku a nezadávejte raději nikam své platební údaje. Jestliže by e-shop možnost dobírkové platby nenabízel, raději v něm nenakupujte.

V případě důvěryhodného internetového obchodu můžete využít i takový způsob platby, při němž budete při objednávce zadávat údaje o své platební kartě či jiné údaje diskrétního charakteru. Tyto údaje však nezadávejte, pokud jste zrovna připojeni na veřejnou wifi – v takovém případě raději posečkejte a vyřešte nákup až z pohodlí domova nebo z jiného místa, kde budete připojeni na lépe zabezpečenou síť.

Možné negativní důsledky zneužití Vaší identity nebo nedostatečné prevence zneužití a závěrečné shrnutí

Nedostatečná obezřetnost, ať již při používání elektronických zařízení a internetu nebo při výběru e-shopu či při realizaci objednávky z něj, může mít především tyto následky:

• neobdržíte objednané zboží či služby;
• budete připraveni o (v krajním případě veškeré) prostředky ze svého účtu;
• svých práv vůči e-shopu (resp. jeho provozovatelům) se jen stěží domůžete;
• vznikne Vám dluh Vůči bance, protože pokud se podvodníci dostanou až přímo do Vašeho internetového bankovnictví, mohou si Vaším jménem vzít online úvěr/zápůjčku.[7]

Podvodná jednání e-shopů jistě v mnoha případech naplňují i znaky skutkové podstaty trestného činu, a teoreticky by tedy e-shopu (resp. jeho provozovatelům) mohlo hrozit i trestní stíhání. Problémem však je, že dopátrat se provozovatelů podvodných e-shopů je v mnoha případech nemožné, protože podvodníci logicky o své pravé identitě veřejnost neinformují[8] a zpravidla vytvářejí své e-shopy tak, aby se policie nemohla jednoduše dopátrat původce webu.

Jak jsem již naznačil výše, v souladu se závěry odborné literatury a v souladu s § 444 občanského zákoníku, pokud byste na zneužití své identity měli podíl viny (byť v podobě nedbalosti), pak by šla jednání podvodníka učiněná s využitím Vaší identity k Vaší tíži.[9] Nemusíte se bát, že kupříkladu každý úvěr, který by si podvodník vzal na Vaše jméno, byste museli do poslední haléře splatit (korektivem příliš tvrdých dopadů by zde totiž mohly být přinejmenším soukromoprávní principy). Toto riziko zde však existuje, a proto na závěr shrnuji, že nejlepší je dbát na náležité zabezpečení své identity, ať již se právě nacházíte ve virtuálním či reálném světě.

Kristián Fischer,
student Právnické fakulty Univerzity Karlovy,
pomocná vědecká síla Katedry občanského práva PF UK,
paralegal ve spol. ZVOLSKÝ ADVOKÁTI s.r.o.

[1] Srov. MÜLLER-BROCKHAUSEN, M. Haftung Für Den Missbrauch von Zugangsdaten Im Internet. 1. vydání. Nomos Verlagsgesellschaft mbH, 2014, s. 335. Počítačové viry apod. přitom představují riziko pro zařízení se všemi operačními systémy, včetně iOS.

[2] Srov. tamtéž.

[3] Srov. tamtéž.

[4] Sílu hesla můžete bezplatně otestovat kupříkladu >>> zde.

[5] K této problematice srov. Vishing a spoofing – Policie České republiky. [online]. [cit. 16.09.2022]. Dostupné >>> zde.

[6] Seznam rizikových e-shopů naleznete >>> zde.

[7] Stranou pozornosti dále nelze ponechat ani mimoprávní důsledky, například negativní vliv zneužití identity na Vaši psychiku.

[8] Neuvedení identity a kontaktních údajů provozovatele e-shopu není přitom pouze porušením právních norem, nýbrž i varovným signálem pro Vás jako návštěvníky e-shopu, jak jsem blíže vysvětlil v kapitole 3 tohoto článku.

[9] Pokud by totiž aktivita z určitého uživatelského účtu vyvolala v druhé straně legitimní očekávání, že původcem dané aktivity je oprávněný uživatel účtu, a současně by daný uživatel přispěl k vyvolání tohoto legitimního očekávání svým zaviněním, pak by se postupovalo podle § 444 občanského zákoníku. – srov. DOBROVOLNÁ, Eva. [§ 444]. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1393, marg. č. 8.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Kristián Fischer

18.10.2022

---

Porušuje konkurence Váš patent? Braňte se!

Pouze majiteli patentu náleží výlučné právo využívat patentovaný vynález. Bez licence či jiného souhlasu tak nemůže nikdo chráněný výrobek využívat. Nakládá-li konkurenční subjekt s chráněným výrobkem bez souhlasu, například konkurence příslušný produkt vyrábí, nabízí či používá, jedná protiprávně.

Platná právní úprava umožňuje majiteli patentu využít proti porušiteli nástroje dvojího typu, a to nástroje soukromoprávní a veřejnoprávní. Mezi základní soukromoprávní nástroje patří předžalobní výzva, předběžné opatření a žaloba. Veřejné právo umožňuje podat trestní oznámení a podnět k zahájení řízení u celních orgánů a České obchodní inspekce. Jednotlivé nástroje se zpravidla vzájemně nevylučují a typicky některý z veřejnoprávních nástrojů lze uplatnit současně s předžalobní výzvou či žalobou – mimo jiné za účelem znásobení tlaku na porušitele. V tomto článku se zaměříme na nástroje soukromoprávní.

Než majitel začne s porušitelem jednat, měl by si pro případný spor opatřit dostatečné důkazy. Majitel patentu obvykle obstará například propagační materiály inzerující chráněný výrobek nebo si porušování patentu zaznamená prostřednictvím fotografií, videa či prostřednictvím snímku obrazovky. Takové důkazy lze v soudním sporu jistě použít, nemusí však stačit. Jelikož patentové spory (a nejen ty) tzv. stojí a padají právě na dokazování, neměl by majitel patentu obstarávání důkazů podcenit.

Posílení důkazní pozice lze zajistit typicky notářským zápisem. V něm notář potvrdí, že v konkrétní čas na konkrétním místě došlo k určité události, přílohou zápisu mohou být fotografie. Notář tak může například potvrdit, že porušitel 01.01. v 10:00 nabízel na konkrétní výstavě či prostřednictvím internetu produkt, jehož fotografie tvoří přílohu zápisu. Náklady na pořízení takového notářského zápisu se pohybují v řádu jednotek tisíc. Toto tzv. osvědčení skutkového děje doporučujeme, neboť zpravidla významně posílí důkazní pozici v případě sporu. U notářského zápisu se totiž presumuje pravost a správnost, na rozdíl od soukromých listin u něj není třeba pravost a správnost dokazovat.

Nemá-li majitel patentu k důkazům přístup, může mu pomyslnou „pomocnou ruku“ podat institut zajištění důkazů a důkazních prostředků. Na návrh majitele patentu může soud před zahájením řízení ve věci samé zajistit například zboží, materiál či nástroje, jimiž může docházet k zásahu do patentových práv.

Předžalobní výzva

Předžalobní výzva představuje obvykle úvodní krok majitele patentu na cestě k vymožení jeho práv. Výzva by měla specifikovat porušitele patentu, porušovaný patent a protiprávní jednání, kterého se porušitel dopustil. Rovněž by měly být popsány nároky, které majitel patentu vůči porušiteli vznáší (viz dále). Smysl výzvy bude zpravidla dvojí.

Výzvou musí jednak majitel patentu vyzvat porušitele ke splnění povinnosti, než majitel patentu podá samotnou žalobu. Neučiní-li majitel patentu výzvu, nemusí mu soud přiznat náhradu nákladu soudního řízení navzdory případnému úspěchu ve sporu. V komplikovanějších sporech dosahuje náhrada nákladů vyšších desítek až stovek tisíc korun českých, zaslání předžalobní výzvy lze proto doporučit.

A za druhé, předžalobní výzvou vstupuje majitel patentu do kontaktu s porušitelem. Majitel výzvu porušiteli doručuje též proto, aby porušitel splnil požadované povinnosti ještě před podáním žaloby a bez nákladného soudního řízení. V ideálním případě by se pro majitele věc zasláním výzvy uzavřela. Výzva proto bývá koncipována důrazně, zpravidla majitel patentu vyčísluje nároky včetně těch, které majitel (prozatím) nepožaduje, a velice často majitel patentu prezentuje svou připravenost využít i další prostředky (v podobě např. trestního oznámení), které mu právo nabízí. Tím má být porušitel motivován k tomu, aby výzvě vyhověl bez podání žaloby.

Doporučujeme však uvážit i další aspekt věci. Porušení patentových práv totiž vždy nekončí u soudu, může vyústit i v obchodní spolupráci. Obchodní vztah se rozvine typicky v případech, kdy porušitel porušuje patentová práva nevědomě a neztrácí tak pro majitele patentu svou důvěryhodnost. Majitel může porušiteli například poskytnout úplatnou licenci a dostat se díky tomu na nový trh. Nebo se majitel patentu rozhodne k tomu, že patent na porušitele za odměnu převede, nemá-li majitel patentu zájem svá patentová práva nadále využívat.

Doporučujeme proto učinit adekvátní obchodní úvahu, jaký výsledek bude pro majitele nejvýhodnější (tj. spolupráce či uplatnění veškerých nároků v soudním sporu) a tomu přizpůsobit textaci předžalobní výzvy i další strategii. I v případě obchodní spolupráce však doporučujeme vypořádat vzniklé nároky a nezapomenout na jejich případné promlčení.

Předběžné opatření

Druhým nástrojem bývá předběžné opatření. To vydává soud na návrh majitele patentu. Soud v něm při splnění podmínek zpravidla porušiteli uloží nějakou povinnost, typicky aby se porušitel (do vyřešení sporu) zdržel určitého jednání. Předběžným opatřením lze například uložit, aby porušitel nenabízel či nevyráběl patentem chráněný výrobek.

Výhodou předběžného opatření je rychlost. Soud má předběžné opatření vydat bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení návrhu na vydání předběžného opatření soudu.  Praxe ukazuje, že rychlou reakci v řádu jednotek dnů lze skutečně očekávat. Předběžné opatření nabývá vykonatelnosti hned poté, co je doručeno porušiteli. To znamená, že v řádech dnů od podání návrhu na vydání úspěšného předběžného opatření lze zahájit exekuci, v níž soud nebo exekutor povinnost vymůže. Oproti samotné žalobě se tedy v případě úspěšného návrhu na vydání předběžného opatření skutečně jedná o rychlý a efektivní nástroj, který ovšem podání žaloby předpokládá.

Mezi další výhody předběžného opatření patří, že soud nedoručuje případné zamítavé rozhodnutí porušiteli. Pokud s návrhem na vydání předběžného opatření nebude majitel patentu úspěšný, porušitel se o tom zpravidla nedozví.

Předběžná opatření však nejsou bez rizik. Hlavní nebezpečí tkví v tom, že majitel patentu musí nahradit škodu, neuspěje-li v následném řízení o samotné žalobě. Majitel patentu v takovém případě musí nahradit škodu v plné výši každému, komu předběžné opatření způsobilo škodu, tedy zejména (domnělému) porušiteli patentu.

Aby byla případná náhrada škody předem zabezpečena, zavazuje právní úprava majitele patentu ke složení zálohy. Záloha činí 50.000,- Kč ve věcech mezi podnikateli a může být soudem zvýšena, jeví-li se jako nedostatečná s ohledem rozsah možné škody. Upozorňujeme, že záloha musí být majitelem patentu složena nejpozději v den podání návrhu na vydání předběžného opatření, jinak soud návrh na vydání předběžného opatření odmítne.

Žaloba a možné nároky

Třetím nástrojem je samotná žaloba. Typicky následuje po zaslání předžalobní výzvy, případně po vydání předběžného opatření. O žalobě bude v prvním stupni rozhodovat specializovaný senát Městského soudu Praze, který má zvláštní příslušnost pro patentové spory.

Majitel patentu po porušiteli může požadovat:

• zdržovací nárok, zejména nárok na to, aby porušitel nadále nevyráběl chráněné produkty, nenabízel je a neuváděl je na trh;
• odstraňovací nárok, zejména nárok na odstranění chráněných produktů z trhu a nároky na trvalé zničení nástrojů a materiálů určených převážně k výrobě chráněných produktů.

U těchto nároků musí majitel patentu prokázat, že došlo k porušení patentu.

Kromě zdržovacího a odstraňovacího nároku má majitel patentu:

• nárok na náhradu škody, zejména nárok na náhradu ušlého zisku;
• nárok na přiměřené zadostiučinění, zejména nárok na peněžité zadostiučinění a omluvu zveřejněnou v novinách či na internetových stránkách porušitele;
• nárok na vydání bezdůvodného obohacení, zejména nárok na vydání užitku, který porušitel získal neoprávněným prodejem a užíváním chráněných produktů.

Pozice majitele patentu je u těchto nároků nicméně složitější. Zejména u náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění musí majitel náležitě prokázat, že mu vznikla újma a že k této újmě došlo v důsledku porušení patentu. To obvykle není jednoduché.

Důkazní nouzi majitele patentu může vylepšit takzvaná informační povinnost třetích osob. Informační povinnost se týká prakticky každého, kdo v rámci své obchodní činnosti nakládá s protiprávními produkty porušitele. Jde zpravidla o všechny členy distribučního řetězce (zejm. distributor, dodavatel, skladovatel) a zákazníky. Majitel po nich může požadovat, aby mu tyto osoby sdělily, jaké množství produktů tyto osoby objednaly/přijaly, jaká byla cena těchto produktů a odkud produkty pochází. Takové informace mohou přispět k vyčíslení výše škody či bezdůvodného obohacení.

Kromě prokazování skutečné výše újmy a bezdůvodného obohacení může soud na návrh určit výši nároku paušálně. Výše paušálně určeného nároku má činit nejméně dvojnásobek licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj. Pokud porušitel nevěděl a nemohl vědět o svém protiprávním jednání, může být paušální částka snížená, a to až na polovinu.

Nároky vůči smluvním partnerům porušitele

Závěrem lze doplnit ještě jedno praktické doporučení. Majitel patentu může uplatňovat zdržovací a odstraňovací nároky nejen vůči samotnému porušiteli, ale i vůči subjektům, které porušiteli dodávají prostředky a služby, souvisí-li tyto prostředky a služby s porušováním patentu.

V praxi tak například soudy zakázaly osobě nabízející prostory tzv. Pražské tržnice, aby tyto prostory dávala do podnájmu stánkařům porušujícím práva duševního vlastnictví. Obdobně soudy zakázaly přímo provozovateli online tržiště eBay, aby provozovatel umožňoval třetím osobám prodávat produkty porušující práva duševního vlastnictví.

Majitel patentu tak má efektivní nástroje i vůči některým smluvním partnerům porušitele, jimiž může doplnit svůj postup obvykle směřující výlučně proti samotnému porušiteli.

Shrnutí

Než začne majitel patentu činit jakékoli kroky vůči porušiteli, měl by si opatřit dostatečné důkazy způsobilé udržet jeho důkazní pozici v případném soudním řízení.

Prvním krokem vůči porušiteli bude zpravidla předžalobní výzva. Textaci výzvy, jakož i další strategii je vhodné zvolit i s ohledem na možnou obchodní spolupráci.

Pokud porušitel ani poté, co obdrží předžalobní výzvu, od svého protiprávního jednání neupustí, nabízí se majiteli patentu rychlý a efektivní nástroj v podobě předběžného opatření. U něj je třeba zvážit zejména riziko spočívající v případné náhradě škody.

Stěžejním nástrojem je samotná žaloba. V té majitel patentu může uplatnit zdržovací nárok, odstraňovací nárok, nárok na náhradu škody, nárok na přiměřené zadostiučinění a nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Jeho důkazní pozici může výrazně zlepšit informační povinnost třetích osob nebo vyčíslení škody prostřednictvím paušální částky.

V rámci volby vhodné strategie by majitel patentu neměl opomenout, že kromě samotného porušitele může vznést nároky i vůči některým smluvním partnerům porušitele, což může vést k efektivnějšímu odstranění protiprávního stavu.

Mgr. Lenka Gomez Tomčalová,
advokátka

Mgr. Tomáš Koref,
advokátní koncipient

Z/C/H Legal v.o.s., advokátní kancelář

Národní 973/41
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 225 020 500
Fax:    +420 225 020 555
e-mail:    office@zchlegal.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Lenka Gomez Tomčalová, Mgr. Tomáš Koref (Z/C/H Legal)

19.09.2022

---

Užití osobního jména v doméně .eu a související ADR doménové spory.

Doménové jméno, tedy v podstatě „textová adresa“ webových stránek, patří mezi nezanedbatelnou součást úspěšné propagace produktu, služby, společnosti nebo konkrétní osoby. Doménová jména proto běžně obsahují i osobní jména zakladatelů společností nebo slavných osobností. V praxi se však může stát, že doménové jméno s vaším křestním jménem či příjmením je již zaregistrováno. Co můžete v takovém případě dělat? Na tuto otázku mimo jiné odpovídá tento článek, který se zaměřuje na problematiku doménových jmen v rámci .eu domény.

Často se setkáváme se situacemi, kdy klienti podcení přípravu založení nové společnosti nebo představení nového produktu – po vydání tiskové zprávy zjistí, že doménové jméno s názvem nové společnosti či produktu je již zaregistrováno.

Obdobné situace z povahy věci vznikají i v případě doménových jmen obsahující osobní jména či příjmení. Tato doménová jména navíc již nejsou fyzickými osobami registrována pouze za účelem podnikání, ale v posledních letech jsou velmi často registrována např. za účelem zřízení rodinného
e-mailu (např. „jan@novak.eu“ namísto „jan.novak@seznam.cz“). Tohoto zneužívají i někteří doménoví spekulanti a účelově registrují doménová jména obsahující frekventovaná příjmení za účelem jejich následného prodeje. Může se tedy zdát, že fyzické osobě v tomto případě nezbývá nic jiného než si dané doménové jméno s běžně vysokou cenovkou zakoupit, zvolit jinou doménu anebo zkusit vymyslet jiný název doménového jména.

Nicméně i v případě doménových jmen obsahující křestní jména a příjmení existuje cesta, jak za určitých podmínek dosáhnout relativně rychlého a levného převodu doménového jména, bez nutnosti zahajování standardního civilního soudního řízení. Touto cestou je zahájení online ADR[1] doménového sporu u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR[2].

Registraci a užívání doménového jména ve zlé víře, bez jakékoliv vazby či vztahu držitele ke znění doménového jména na úkor ochranné známky, názvu společnosti nebo právě osobního/rodinného jména lze totiž považovat za cybersquatting, který je obecně zakázaný.

Nařízení týkající se .eu domény[3] („Nařízení“) na tyto situace pamatuje a upravuje podmínky, při jejichž naplnění může být v rámci online ADR doménového sporu daná registrace doménového jména převedena na fyzickou osobu. Pro prokázání cybersquattingu a tedy úspěšný převod doménového jména musí žadatel v rámci ADR doménového sporu splnit, resp. prokázat současně následující tři podmínky:

1. doménové jméno obsahuje rodinné jméno, které je chráněno vnitrostátním právem,
2. doménové jméno musí být totožné se jménem nebo zavádějícím způsobem podobné rodinnému jménu a
3. držitel zaregistroval doménové jméno, aniž by měl na toto jméno právo nebo oprávněný zájem, nebo držitel zaregistroval nebo užíval doménové jméno ve zlé víře.

První podmínku v praxi nebývá složité naplnit. Dle Nařízení a související rozhodovací praxe Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR se za dostatečný důkaz k prokázání rodinného jména chráněného vnitrostátním právem považuje osobní průkaz totožnosti. Tudíž k prokázání první podmínky stačí zjednodušeně řečeno předložit občanský průkaz.

V případě, že doménové jméno je totožné s rodinným jménem, druhou podmínku lze naplnit relativně bez problému (typicky se jedná o případy např. „josefnovak.eu“, „jnovak.eu“, „novak.eu“, atd.). V praxi bývají problémové pouze případy doménových jmen, které jsou zavádějícím způsobem podobné rodinnému jménu, ale zde vždy záleží na konkrétním případu. Nicméně např. typosquatting, kdy se v doménovém jménu vyskytuje záměrně/nezáměrně pravopisná chyba (např. „nnovák.eu“ či „joseffnovákk.eu“) nebývá v praxi příliš problematický.

Třetí podmínka se skládá ze dvou separátních dílčích podmínek, kdy pro prokázání cybersquattingu, postačí splnit pouze jednu z nich.

• První separátní dílčí podmínka hovoří o absenci práva nebo oprávněného zájmu. Dle Nařízení oprávněný zájem může být prokázán například aktivním používáním daného doménového jména v souvislosti s nabídkou zboží nebo služeb.
• Druhou separátní podmínkou je registrace nebo užití doménového jména ve zlé víře. Zlou víru dle Nařízení lze prokázat například tím, že doménové jméno bylo zaregistrováno zejména pro účely prodeje, pronájmu nebo převodu.

Typickým a častým případem, kdy jsou obě tyto dílčí podmínky splněny, je registrace doménového jména ze strany doménových spekulantů, kteří na doménové jméno pouze umístí reklamy a odkaz na nějaké online tržiště, kde je možné doménové jméno koupit za stovky či tisíce eur.

Pokud by si tedy například pan John Doe zaregistroval doménové jméno „novak.eu“, které by využíval pouze za účelem reklamy a jeho prodeje, pak mohou být naplněny všechny předpoklady pro převod doménové jména. Pan Novák by tak mohl zahájit a úspěšně vyhrát ADR doménový spor, čímž by mohl ušetřit relativně vysoké částky oproti koupi tohoto doménového jména prostřednictvím nějakého online tržiště.

Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR navíc do konce roku 2022 poskytuje dočasné slevy na zahájení ADR doménových sporů v rámci .eu domény – zahájit takový spor je nyní možné již od 100 EUR namísto 1.300 EUR. Tento druh řízení je oproti běžnému soudnímu sporu podstatně rychlejší a obecně není důvod se ho jakkoliv obávat.

Mgr. Ivan Rámeš,
partner

Ing. Mgr. Tomáš Chmelka,
advokát

[1] Alternative Dispute Resolution / Alternativní řešení sporů

[2] Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky; toto řízení lze zahájit zde.

[3] Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28. dubna 2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Ivan Rámeš, Ing. Mgr. Tomáš Chmelka (HAVEL & PARTNERS )

11.10.2022