Zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin se „začerněnými“ údaji.  

Zápis práv do katastru nemovitostí tzv. skokem.  

Změna v odpovědnosti za inteligentní systémy.  

Sankce proti Rusku a Bělorusku a procesní postup při jejich uplatnění v režimu práva veřejných zakázek.  

Zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin se „začerněnými“ údaji.

Povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin patří k často porušovaným povinnostem. Řada obchodních společností tak přitom nečiní z liknavosti, ale z obavy, že zveřejnění kompletní účetní závěrky (či výroční zprávy) je může poškodit v očích zákazníků či poskytnout výhodu jejich konkurentům. Nejvyšší soud v usnesení z 24. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, setrval na bezvýjimečné povinnosti účetních jednotek zakládat zákonem požadované účetní záznamy do sbírky listin. Současně však připustil, že účetní jednotky mohou založit účetní závěrku (nebo výroční zprávu) do sbírky listin bez vybraných údajů, pokud by jim jejich zveřejnění mohlo způsobit újmu.

Povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin …

Obchodní společnosti mají povinnost založit do sbírky listin mimo jiné účetní závěrku, a to do 30 dnů od jejího schválení nejvyšším orgánem (zpravidla valnou hromadou). Nejpozději musí společnosti založit účetní závěrku do sbírky listin do 12 měsíců od rozvahového dne. Pro většinu společností tak platí, že účetní závěrku za rok 2021 musí poskytnout rejstříkovému soudu k uložení do sbírky listin nejpozději 31. prosince 2022.

Důsledky nedodržení popsané povinnosti mohou být závažné. Za nezveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin může být obchodní společnosti uložena pokuta až ve výši 3 % aktiv. Je-li společnost vyzvána rejstříkovým soudem, aby mu předložila účetní závěrku, a společnost tuto povinnost nesplní, může rejstříkový soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací. Nezaložení účetní závěrky do sbírky listin může mít neblahé důsledky také pro členy statutárního orgánu. Nezakládání účetní závěrky do sbírky listin může být mimo jiné důvodem pro vyloučení člena statutárního orgánu z funkce, tj. založení zákazu vykonávat po soudem určenou dobu funkci člena statutárního orgánu.[1]

… platí také pro obchodní společnosti nevykonávající žádnou aktivitu …

V usnesení z 24. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, byl soud postaven především před otázku výkladu pojmu „právní zájem“ na zrušení zapsané osoby s likvidací ve smyslu § 105 zákona o veřejných rejstřících. Společnost s ručením omezeným v dovolání argumentovala, že dlouhodobě nevykonává podnikatelskou činnost a nemá žádný příjem, a proto nejsou dány důvody pro její zrušení kvůli nezakládání účetní závěrky do sbírky listin. Nejvyšší soud této argumentaci nepřisvědčil. Připomněl, že povinnost zakládat účetní závěrku do sbírky listin a s tím související sankce v podobě zrušení společnosti s likvidací není podmíněna velikostí účetní jednotky (společnosti), existencí příjmů či vykonáváním podnikatelské činnosti. Uvedl rovněž, že s ohledem na význam, jaký zákonodárce s povinností zveřejňovat zákonem uvedené dokumenty ve sbírce listin spojuje, je právní zájem na zrušení zapsané osoby s likvidací „zásadně dán již tím, že zápisy v rejstříku a sbírka listin o takové osobě neodpovídají požadavku aktuálnosti a úplnosti a neplní svou informační funkci vůči třetím osobám.“

… nikoli však bezvýjimečně pro všechny údaje obsažené v účetní závěrce

Pro podnikatelskou praxi je však významný jiný, zdánlivě nahodile vyřčený závěr Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud, zjevně si vědom výtek vůči široké publikační povinnosti, v tomtéž rozhodnutí uvedl, že „pokud by snad zveřejnění některých údajů účetních záznamů (ve smyslu § 21a odst. 4 zákona o účetnictví) bylo způsobilé přivodit zapsané osobě újmu, bylo by možné uvažovat o tom, že zapsaná osoba by zveřejnila listiny vypočtené v § 66 písm. c) z. v. r. i bez takových údajů.“

Jinými slovy, pokud by určitý údaj obsažený v účetní závěrce (či výroční zprávě) byl způsobilý přivodit obchodní společnosti újmu, může společnost zveřejnit účetní závěrku (či výroční zprávu) bez takového údaje. Může tak například určitý údaj začernit, aby zůstal jejím zákazníkům a konkurentům skryt.

Nejvyšší soud příkladmo neuvádí, zveřejnění jakých údajů obsažených v účetní závěrce (či výroční zprávě) je způsobilé přivodit účetní jednotce (obchodní společnosti) újmu. Lze se však domnívat, že Nejvyšší soud nebude s ohledem na význam, jenž zveřejnění účetních záznamů a jiných dokumentů ve sbírce listin připisuje, příliš benevolentní. Lze předpokládat, že zpravidla obstojí „začernění“ pouze vybraných údajů účetní závěrky (nikoli její větší části) a že společnost musí být připravena důkladně odůvodnit, proč jí zveřejnění konkrétního údaje může přivodit újmu. Povšechné odůvodnění či vysoce abstraktní nebezpečí vzniku újmy pravděpodobně nepostačí pro důvodné „začernění“ údaje obsaženého v účetní závěrce (či výroční zprávě) zveřejňované ve sbírce listin.

Přesto skýtá rozhodnutí Nejvyššího soudu pro řadu obchodních společností východisko ze schizofrenní situace, když dosud musely volit mezi rizikem uložení sankce za nezaložení účetní závěrky do sbírky listin a rizikem nepříznivých následků spojených s jejím kompletním zveřejněním. Ačkoli se bylo možné i v dosavadní praxi setkat s tím, že obchodní společnosti založily do sbírky listin účetní závěrku, jejíž některé části byly nečitelné, a taková praxe byla některými rejstříkovými soudy trpěna, vysoké soudy dosud bezvýjimečně trvaly na zveřejnění účetní závěrky tak, aby byly všechny údaje čitelné.[2] Nejvyšší soud popsaný postup naopak aprobuje a obchodním společnostem a jiným účetním jednotkám, kterým by zveřejnění vybraného údaje účetní závěrky (či výroční zprávy) mohlo přivodit újmu, umožňuje, takový konkrétní údaj nezveřejnit.

Jan Flídr

GLATZOVA & Co., s.r.o.

Betlémský palác
Husova 5
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 224 401 440
e-mail:    office@glatzova.com

[1] K tomu srov. ČECH, P. Z aktuální judikatury k účetním závěrkám a rozdělování vlastních zdrojů obchodních korporací. Bulletin Komory daňových poradců ČR. 2022, č. 3, str. 57 a 58.

[2] Srov. například usnesení Ústavního soudu z 22. 4. 2015, sp. zn. II. ÚS 2984/14.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Jan Flídr (GLATZOVA & Co.)

25.10.2022

---

Zápis práv do katastru nemovitostí tzv. skokem.

Jedním z požadavků zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „KZ“) je požadavek, aby navrhovaný vklad navazoval na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí. Tento požadavek však není myšlen kategoricky, když § 17 odst. 1 písm. g) KZ současně uvádí, že z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi současným zápisem v katastru nemovitostí a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

KZ tedy umožňuje za splnění stanovených podmínek povolit vklad i když na sebe zápisy nebudou navazovat, tedy umožňuje provést zápis tzv. skokem. Tuto situaci si dovolím ilustrovat na níže uvedených příkladech.

Příklad 1

Obchodní společnost AZ s.r.o. disponuje peněžitou pohledávkou vůči panu Neslanému. Tato pohledávka je zajištěna zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví pana Neslaného (AZ s.r.o. je v katastru nemovitostí zapsána jako zástavní věřitel). AZ s.r.o. svou pohledávku postoupí na obch. spol. INK s.r.o., která ji obratem postoupí na obch. spol. BETA gama a.s., a to za situace, kdy je v katastru nemovitostí stále jako zástavní věřitel zapsána AZ s.r.o. Jelikož obch. spol. BETA gama a.s. chce být v katastru nemovitostí vedena jako zástavní věřitel podá k příslušnému katastrálnímu pracovišti návrh na vklad změny zástavního práva, v němž bude uvedena jako jeho nabyvatel, a tuto skutečnost doloží smlouvou o postoupení pohledávky mezi AZ s.r.o. jako postupitelem a INK s.r.o. jako postupníkem a smlouvou o postoupení pohledávky mezi INK s.r.o. jako postupitelem a BETA gama a.s. jako postupníkem.

Právní stav (zástavní věřitel)

1. AZ s.r.o. → 2. INK s.r.o.→ 3. BETA gama a.s.

Stav evidovaný v katastru nemovitostí (zástavní věřitel)

1. AZ s.r.o. → 2. BETA gama a.s.

Společnost INK s.r.o. nabyla zástavní právo na základě smlouvy o postoupení pohledávky. V souladu s § 1880 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) nabyla i veškerá související práva včetně jejího zajištění, tedy i zástavní právo (účinnost smlouvy o postoupení pohledávky nebyla odložena). Dle § 1316 ObčZ sice zástavní právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí vzniká zápisem do katastru nemovitostí, zde se však jedná o změnu zástavního věřitele, nikoli o vznik zástavního práva. Její zápis do katastru nemovitostí by tak byl pouze deklaratorní povahy, proto byla způsobilá převést pohledávku včetně zajištění na další subjekt – BETA gama a.s., aniž by se objevila v katastru nemovitostí jako zástavní věřitel.

Příklad 2

Pan Nováček zdědil po svém otci (zůstavitel) dům, avšak doposud není v katastru nemovitostí zapsán jako jeho vlastník. Jeho dědické právo však bylo potvrzeno usnesením soudu o nabytí dědictví, které vydal notář v pozici soudního komisaře. Ozval se mu jeho známý František s nabídkou odkupu domu za více než příznivou kupní cenu a na koupi domu velice spěchá, jelikož při povodních přišel o dům.

Právní stav (vlastník nemovitosti)

1. Zůstavitel → 2. pan Nováček → 3. František

Stav evidovaný v katastru nemovitostí (vlastník nemovitosti)

1. Zůstavitel → 2. František

Jelikož se dědictví nabývá na základě zákona, závěti, či dědické smlouvy, zápis pana Nováčka do katastru nemovitostí by tak byl i zde deklaratorní povahy. Uzavře – li pan Nováček s Františkem kupní smlouvu, na základě, níž převede vlastnické právo na Františka a současně s návrhem na vklad doloží příslušnému katastrálnímu pracovišti usnesení o nabytí dědictví, bude vklad vlastnického práva ve prospěch Františka povolen.

V obou výše uvedených příkladech došlo k nabytí práva přeskakovaným subjektem bez ohledu na zápis do katastru nemovitostí, když v 1. příkladu došlo ke změně zástavního věřitele postoupením pohledávky a v 2. příkladu ke změně vlastníka na základě dědění.

Shrnutí

Zápis práv do katastru nemovitostí skokem je užitečným a jednoduchým institutem, který umožňuje vyplnit logickou mezeru mezi aktuálním zápisem v katastru nemovitostí a navrhovaným vkladem. Současně zlevňuje celou proceduru tím, že účastník vkladového řízení podá pouze jeden návrh na vklad a uhradí pouze jeden správní poplatek, nehledě na časovou úsporu, oproti vícero navazujícím návrhům na vklad. Další jeho možnou výhodou je skutečnost, že přeskakovaný subjekt nebude uveden na úplném listu vlastnictví, i když ve sbírce listin nadále samozřejmě dohledatelný bude. Lze jej nicméně využít pouze pokud je přeskakovaný zápis deklaratorní povahy, jak bylo ilustrováno výše. Současně bych z vlastní zkušenosti doporučil v návrhu na vklad jako účastníka vkladového řízení uvést i přeskakovaný subjekt.

Mgr. Michal Zagol,
advokát

trvale spolupracuje s Ing. Mgr. Bc. Václav Holý, advokát

Na Příkopě 857/18
110 00 Praha 1 – Nové Město

Tel.:     +420 222 809 191
E-mail: info@ak-holy.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Michal Zagol

19.10.2022

---

Změna v odpovědnosti za inteligentní systémy.

Koncem září 2022 zveřejnila Evropská komise dlouho očekávaný návrh právní úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou umělou inteligencí („odpovědnost za AI“) a odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku („odpovědnost za výrobek“). Tyto návrhy by měly přinést lepší postavení poškozeného, který se domáhá náhrady škody způsobené produkty nových technologií. Cílem návrhů je stanovit pravidla pro posuzování toho, kdo a za jakých podmínek odpovídá za škodu způsobenou systémy umělé inteligence, softwarem, digitálními službami, chytrými zařízeními apod.

Odpovědnost za umělou inteligenci

Návrh odpovědnosti za umělou inteligenci již existoval. V roce 2020 vydal Evropský parlament usnesení s názvem Režim občanskoprávní odpovědnosti za umělou inteligenci.[1] Tento dokument obsahoval návrh nařízení, tedy přímo závazného právního předpisu EU, podle kterého odpovědnost za systém umělé inteligence ležela na provozovateli tohoto systému. Odpovědnost za vysoce rizikové systémy byla koncipována jako objektivní, bez ohledu na zavinění. Odpovědnost za ostatní systémy měl mít také provozovatel, ale tato odpovědnost byla navrhována jako subjektivní.

Nový návrh zveřejněný Evropskou komisí má podobu směrnice. Smyslem směrnice o přizpůsobení pravidel mimosmluvní občanskoprávní odpovědnosti umělé inteligenci[2] je pomoci poškozenému unést důkazní břemeno v případě, pokud se domnívá, že mu systém umělé inteligence způsobil škodu. Návrh směrnice nezavádí novou právní odpovědnost, ale dává poškozenému k dispozici nástroje pro to, aby se snadněji domohl nároku na náhradu škody. Směrnice odkazuje v některých pojmech (systém umělé inteligence, vysoce rizikový systém, provozovatel apod.) na Akt o umělé inteligenci.[3]

U systémů umělé inteligence nemá často poškozený dostatek důkazů, aby mohl svůj návrh uplatnit. Expertní znalosti a dokumentaci k systému mají obvykle jeho provozovatelé. Soud proto může nařídit provozovateli vysoce rizikového systému umělé inteligence, aby zveřejnil informace o tomto systému. Pokud provozovatel nařízení soudu nevyhoví, bude to pro něj k jeho tíži znamenat domněnku nedodržení povinnosti řádné péče (duty of care). Směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci zavádí také vyvratitelnou domněnku příčinné souvislosti mezi nedodržením povinnosti řádné péče a škodou způsobenou výstupem systému umělé inteligence nebo tím, že systém umělé inteligence požadovaný výstup nevytvořil.

Směrnice o odpovědnosti za výrobek

O revizi směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky (směrnice 85/374/EHS) se hovoří již delší dobu. Mezi odborníky se vedly spory o to, zda a případně jaký software lze považovat za výrobek. Výrobce odpovídá pouze za škodu způsobenou vadu výrobku definovaného podle této směrnice. Pod pojem výrobek podle dosud platné a účinné směrnice nelze podřadit nové typy výrobků souvisejících s technologickým pokrokem. Nová směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky[4] si dává za cíl přizpůsobit pravidla odpovědnosti novým technologiím. Směrnice výslovně zmiňuje software jako produkt bez ohledu na to, zda se jedná o samostatný software nebo o software, který je součástí jiného produktu. Software může být podle recitálu návrhu směrnice i operační systém, firmware, počítačová aplikace nebo systém umělé inteligence. Rozšíření toho, co se rozumí pojmem výrobek není jedinou novinkou, kterou návrh směrnice přináší. Stejně jako v návrhu nařízení o odpovědnosti za AI, usnadňuje návrh směrnice o odpovědnosti za výrobky unesení důkazního břemene poškozeným. Výrobek je považován za vadný, pokud výrobce nevyhověl nařízení soudu zveřejnit důkazy o výrobku, dále pokud výrobek nesplňuje povinné požadavky na bezpečnost výrobku nebo škoda byla způsobena jeho špatným fungováním. Kromě vyvratitelné domněnky vadnosti výrobku, zavádí směrnice i domněnku existence příčinné souvislosti mezi vadou výrobku a vznikem škody. Příčinná souvislost se předpokládá v případě, že způsobená škoda odpovídá konkrétní vadě.

Směrnice také definuje okolnosti, které je třeba vzít v úvahu při posuzování toho, zda je výrobek vadný. Jedná se mimo jiné o prezentaci výrobku, požadavky na jeho bezpečnost, očekávání koncového uživatele, kontrolu výrobce nad výrobkem nebo o schopnost výrobku se stále učit. Odpovědnost výrobce není absolutní. Návrh směrnice počítá v některých případech s liberací výrobce.

Závěr

Podle současné právní úpravy musí poškozený prokázat vadu, škodu a příčinnou souvislost mezi vadou a způsobenou škodou. Standardní důkazní břemeno je překážkou pro uplatnění náhrady škody, zejména v případě složitých systémů. Nehmotná povaha, složitost a někdy i autonomie chytrých zařízení, digitálních služeb a softwaru prakticky znemožňují poškozenému prokázat vadu, natož kauzalitu. Přestože obě směrnice jsou zatím ve stadiu návrhu, je jisté, že odpovědnost výrobců a provozovatelů dozná výrazných změn.

Eva Fialová

PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář

Jáchymova 2

110 00 Praha 1

Tel.:    +420 221 430 111

Fax:    +420 224 235 450

e-mail:    prague@prkpartners.com                      

 

[1] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k režimu občanskoprávní odpovědnosti za umělou inteligenci. Dostupné >>> zde.

[2] Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on adapting non-contractual civil liability rules to artificial intelligence (AI Liability Directive). Dostupné >>> zde.

[3] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie. Dostupné >>> zde.

[4] Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on liability for defective products. Dostupné >>> zde.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Eva Fialová (PRK Partners)

02.11.2022

---

Sankce proti Rusku a Bělorusku a procesní postup při jejich uplatnění v režimu práva veřejných zakázek.

V reakci na válku na Ukrajině přijala Evropská unie řadu sankčních omezujících opatření, která lze podle jejich charakteru rozdělit do dvou základních skupin:

1. Individuální finanční sankce

Individuální finanční sankce jsou zaměřeny vůči konkrétním subjektům z Ruska a Běloruska a subjektům s nimi spojeným, uvedeným na sankčních seznamech, přičemž spočívají v zmrazení a zákazu zpřístupnění finančních prostředků a hospodářských zdrojů sankcionovaných osob.[1]

Individuální finanční sankce dopadají na všechny veřejné zakázky bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu. Uplatní se tedy i na veřejné zakázky malého rozsahu.

1. Ekonomické sankce

Ekonomické sankce nemají vazbu na sankční seznamy osob, uplatní se tedy za daných podmínek obecně, přičemž spočívají buď:

1. v zákazu nákupu, dovozu a převážení zboží, které se nachází v Rusku či Bělorusku nebo pochází z Ruska či Běloruska (např. výrobky ze železa a oceli)[2], nebo
2. v sankcích přímo zaměřených na oblast zadávání a plnění veřejných zakázek spočívajících v zákazu zadat a plnit veřejné zakázky subjekty uvedenými v čl. 5k[3] nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022 (dále jen „Změnové nařízení“), kterým došlo ke změně „základního“ nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, včetně poddodavatelů v celém poddodavatelském řetězci (v případě poddodavatelů v rozsahu převyšujícím 10% hodnoty zakázky).

Ekonomické sankce v oblasti veřejných zakázek dopadají pouze na nadlimitní veřejné zakázky.

Článek 5k Změnového nařízení umožňuje příslušným orgánům členského státu povolit zadání a další plnění zakázek, které naplňují podmínky stanovené v některém z písmen odstavce 2 článku 5k. K udělení takové výjimky je v souladu s § 9 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Sankční zákon“) oprávněn Finanční analytický úřad.

Současně čl. 5k Změnového nařízení v odst. 4 stanoví obecnou výjimku, podle níž se zákazy uvedené v odstavci 1 čl. 5k do 10. října 2022 nevztahují na plnění smluv uzavřených před 9. dubnem 2022.

Změnové nařízení a v něm obsažený čl. 5k jsou přímo aplikovatelné v rámci právního řádu České republiky od 9.4.2022.[4]

V návaznosti na Změnové nařízení a další sankční nařízení byla pak přijata novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), která s účinností od 1.9.2022 zavedla pravidla procesního postupu zadavatele pro aplikaci sankčních nařízení (dále jen „Novela“).[5]

Postup při aplikaci sankcí v rámci probíhajících zadávacích řízení a zvláštních postupů

Ze Změnového nařízení ani dalších sankčních nařízení nevyplývá, že by sankcionovaným subjektům byla zakázána účast v zadávacím řízení jako takovém. Zadavatel by tímto neměl být povinen zkoumat aplikaci sankcí u všech účastníků zadávacího řízení. V případě vybraného dodavatele je však zadavatel povinen provést výběr při respektování pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky, která jsou nově upravena v § 48a ZZVZ následujícím způsobem:

(1) Zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.

(2) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na                                                  

1. a) účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení, nebo
2. b) vybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení.

(3) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na poddodavatele

1. a) účastníka zadávacího řízení, může zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele, nebo
2. b) vybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele.

(4) Na základě požadavku zadavatele podle odstavce 3 musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele, platí, že se na účastníka zadávacího řízení vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky.

Z výše uvedeného plyne a potvrzuje to i důvodová zpráva k Novele ZZVZ, že pokud se na účastníka zadávacího řízení vztahuje mezinárodní sankce[6] zákazu zadání veřejné zakázky, je zadavatel oprávněn (nikoliv povinen) ho ze zadávacího řízení vyloučit. K vyloučení může zadavatel přistoupit kdykoli v průběhu zadávacího řízení. Pokud se mezinárodní sankce vztahují na vybraného dodavatele, je zadavatel povinen přistoupit k jeho vyloučení vždy. Po vyloučení vybraného dodavatele je pak zadavatel oprávněn aplikovat postup dle § 125 ZZVZ, tedy vyzvat k uzavření smlouvy dalšího účastníka v pořadí.

V případě, že mezinárodní sankce dopadají na poddodavatele, je třeba rozlišovat, zda se jedná o poddodavatele účastníka nebo poddodavatele vybraného dodavatele. U poddodavatele účastníka je zadavatel oprávněn (nikoliv povinen) požadovat jeho nahrazení, u poddodavatele vybraného dodavatele je zadavatel povinen požadovat nahrazení vždy. Pokud mezinárodní sankce dopadají na člena konsorcia, jeho nahrazení není možné.[7]

Pro úplnost je třeba zmínit, že v souladu s výkladovým stanoviskem expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj k dopadu sankcí proti Rusku a Bělorusku do oblasti veřejných zakázek (dále jen „Stanovisko“)[8], je třeba sankce posuzovat, jak ve vztahu k poddodavatelům, kterými je prokazována kvalifikace, tak ve vztahu k běžným poddodavatelům podílejícím se na plnění veřejné zakázky, a to kdekoliv v poddodavatelském řetězci.

Jak plyne z ust. § 130 ZZVZ zákaz zadat zakázku subjektu, na který se aplikují mezinárodní sankce, se pak plně uplatní i v rámci zvláštních postupů, a to v tzv. minitendrech na základě rámcových dohod a v dynamickém nákupním systému. V případě soutěže o návrh je stanoveno samostatné pravidlo postupu v případě uplatnění mezinárodních sankcí v § 148 odst. 8 ZZVZ.

Dopady na plnění ze smluv na veřejné zakázky

Individuální i ekonomické sankce se uplatňují i po zadání veřejné zakázky a uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Novela zakotvila v rámci § 223 ZZVZ specifické oprávnění zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zadavatel zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a ZZVZ.

V úvahu přichází také ukončení smlouvy v režimu § 2006 a 2007 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to pro nemožnost plnění.

V případě individuálních finančních sankcí, kdy je zakázáno poskytnout finanční prostředky či hospodářské zdroje sankcionovaným osobám, by měl zadavatel ukončit poskytování plateb dodavateli. Sankce nedopadají na platby již realizované před účinností sankčního opatření. Poskytování plnění nefinančního charakteru[9] sankcionovanou osobou zadavateli by mělo být přípustné.[10]

Ekonomické sankce zakazují plnit smlouvy na nadlimitní veřejné zakázky. V případě smluv uzavřených před 9.4.2022 Změnové nařízení posunulo zákaz jejich plnění až do 10.10.2022. Po 10.10.2022 však již nesmí být tyto smlouvy plněny. Přichází tedy v úvahu jejich ukončení z titulu nemožnosti plnění.

Postih za porušení mezinárodních sankcí

Novela vyňala některá jednání, která by jinak naplňovala znaky přestupku, z režimu přestupků dle ZZVZ. Konkrétně se jedná o jednání, kdy zadavatel nevyloučil vybraného dodavatele nebo účastníka soutěže o návrh, který podal vybraný návrh, ačkoliv byl k jeho vyloučení povinen. Důvodem tohoto vynětí je skutečnost, že toto jednání je již sankcionováno Sankčním zákonem, podle něhož lze uložit pokutu do výše až 4.000.000,- Kč nebo ve specifických případech až do 50.000.000,- Kč.[11]

S ohledem na výše uvedené lze zadavatelům doporučit, aby i nadále věnovali pozornost aplikaci mezinárodních sankcí na účastníky zadávacích řízení, především pak na vybraného dodavatele, aby sledovali sankční seznamy a údaje v evidenci skutečných majitelů. Za vhodné lze také považovat vyžádání si odpovídajících čestných prohlášení od účastníků zadávacích řízení.[12] V případě uzavřených smluv je vhodné provést preventivní kontrolu možné aplikace sankcí na dodavatele, pokud zadavatel takovou kontrolu neprovedl již před 10.10.2022.

Mgr. Pavlína Růžičková,
senior associate

CERHA HEMPEL Kališ & Partners

Týn 639/1
110 00  Praha 1

Tel.:     +420 221 111 711
e-mail:  office@cerhahempel.cz

 

[1] Individuální finanční sankce jsou upraveny v nařízení Rady (EU) č. 269/2014 a nařízení Rady (EU) č. 208/2014. Jmenný seznam s odůvodněním a datem zařazení je obsažen vždy v přílohách příslušného nařízení. Individuální finanční sankce v případě Běloruska jsou obsaženy v nařízení Rady (ES) č. 765/2006.

[2] Viz čl. 3g nařízení Rady (EU) č. 2022/428 ze dne 15. března 2022, kterým se mění „základní“ nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, také čl. 1q Nařízení Rady (EU) č. 2022/355 ze dne 2. března 2022, kterým se mění „základní“ nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku.

[3] Viz čl. 5k Změnového nařízení:

1. Zakazuje se zadat nebo dále plnit jakoukoli veřejnou zakázku nebo koncesní smlouvu spadající do oblasti působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek, jakož i čl. 10 odst. 1, 3, odst. 6 písm. a) až e), odst. 8, 9 a 10, článků 11, 12, 13 a 14 směrnice 2014/23/EU, článků 7 a 8, čl. 10 písm. b) až f) a písm. h) až j) směrnice 2014/24/EU, článku 18, čl. 21 písm. b) až e) a písm. g až i), článků 29 a 30 směrnice 2014/25/EU a čl. 13 písm. a) až d), f) až h) a j) směrnice 2009/81/EC: 
2. a) jakémukoli ruskému státnímu příslušníkovi, fyzické či právnické osobě nebo subjektu či orgánu se sídlem v Rusku,
3. b) právnické osobě, subjektu nebo orgánu, které jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny některým ze subjektů uvedených v písmeni a) tohoto odstavce, nebo
4. c) fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu, které jednají jménem nebo na pokyn některého ze subjektů uvedených v písmeni a) nebo b) tohoto odstavce,

včetně subdodavatelů, dodavatelů nebo subjektů, jejichž způsobilost je využívána ve smyslu směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud představují více než 10 % hodnoty zakázky, nebo společně s nimi.

[4] Datum publikace Změnového nařízení v Úředním věstníku EU

[5] Novela byla provedena zákonem č. 240/2022 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

[6] Viz § 2 Sankčního zákona

[7] Viz bod 22 metodického dokumentu Evropské komise Public Procurement sanctions against Russia FREQUENTLY ASKED QUESTIONS, dostupné v překladu do českého jazyka zde: Český překlad doplněných FAQ k sankcím proti Rusku – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz)

[8] Dostupné zde: Stanoviska expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz)

[9] V případě, že je dodavatelem zadavateli poskytováno finanční plnění (např. úvěr) je takové plnění zakázáno, ledaže by byla udělena výjimka ze strany Finančního analytického úřadu.

[10] Viz Stanovisko

[11] Viz § 18 Sankčního zákona

[12] Lze využít vzoru čestného prohlášení obsaženého v bodě 11 metodického dokumentu Evropské komise Public Procurement sanctions against Russia FREQUENTLY ASKED QUESTIONS, dostupné v překladu do českého jazyka zde: Český překlad doplněných FAQ k sankcím proti Rusku – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz)

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Pavlína Růžičková (CERHA HEMPEL Kališ & Partners)

03.11.2022