Úřad práce ČR nabízí komplexní balíček aktivit pro propouštěné zaměstnance OUTPLACEMENT.  

Ukončení výkonu práce z domova.  

Aby se nemocenské neprodražilo.  

Analýza postavení ukrajinských občanů na českém trhu práce.  

Úřad práce ČR nabízí komplexní balíček aktivit pro propouštěné zaměstnance OUTPLACEMENT.

Ukončení výkonu práce z domova.

25.10.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Při nastavování podmínek pro výkon práce z domova, zejména v případě práce z domova trvalejšího charakteru, je nutné také dobře nastavit podmínky přerušení či ukončení takové práce z domova.

Zaměstnavatel by měl zejména jednoznačně uvést, že je oprávněn zaměstnance povolat zpět na pracoviště v případě, kdy si to žádají provozní důvody (např. osobní schůzka s obchodním partnerem), případně stanovit, že zaměstnanec je povinen dostavit se na pracoviště neprodleně vždy, pokud mu ve výkonu práce z domova brání jakákoliv překážka (např. nefungující internetové připojení).

Dále by měl zaměstnavatel také výslovně vymezit případy, kdy je oprávněn výkon práce z domova zcela ukončit. To samozřejmě bude záležet na potřebách každého zaměstnavatele, ale doporučujeme mezi tyto důvody zahrnout především případy, které přímo souvisejí s prací z domova, zejm. situaci, kdy zaměstnanec poruší či opakovaně porušuje povinnosti související s výkonem práce z domova (nedodržuje pracovní dobu, neeviduje si její začátek a konec) nebo v případě poklesu pracovního výkonu zaměstnance.

Případné kázeňské a výkonností problémy se totiž jen velmi obtížně řeší v situaci, kdy zaměstnanec pracuje z domova a jeho nadřízený jej tak nemá pod přímým dohledem. Výkon práce z domova také komplikuje uplatnění formálních disciplinárních opatření, jako je doručení upozornění na možnost výpovědi či výzva k odstranění neuspokojivých výsledků. Tyto úkony není možné učinit pouze prostřednictvím e-mailu a zaměstnavatel je tak zaměstnanci musí doručovat v souladu s § 334 a násl. ZP poštou za splnění přísných podmínek, včetně nutnosti využití speciální obálky obsahující příslušné poučení o následcích nepřevzetí doručované písemnosti.

Mimo výše uvedené „sankční“ důvody pro ukončení práce z domova doporučujeme sjednat z obou stran možnost dohodu o práci z domova vypovědět i bez udání důvodů, byť třeba s delší výpovědní dobou v délce 2-3 měsíců, a to pro případ, kdy by jedna či druhá strana měla zájem do budoucna nastavení způsobu výkonu práce změnit.

Aby se nemocenské neprodražilo.

6.10.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Od 1. listopadu 2022 si připlatíte za výplatu dávek nemocenského pojištění složenkou.

Česká pošta, s. p. vydala oznámení o změně cen služby za podání poštovních poukázek typu B, ke které dojde od 1. listopadu 2022. Tato změna se především dotkne dávek nemocenského pojištění, jelikož se jich vyplácí zdaleka největší množství. Přes ePortál ČSSZ si však můžete změnit způsob výplaty dávek nemocenského pojištění na bankovní účet a ušetřit tak za poplatky. Tato změna se nijak nedotkne důchodů vyplácených v hotovosti.

Změna cen služeb za doručení se týká hlavně dávek nemocenského pojištění, tedy například nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, otcovské a dalších.

Ceny se zvýší následovně:

• do částky 5 000 Kč včetně na 40 Kč,
• od částky 5 001 Kč do 50 000 Kč na 50 Kč,
• za každých dalších započatých 10 000 Kč o 7 Kč.

U nemocenského od zavedení eNeschopenky platí, že se pojištěnci vyplácí stejným způsobem jako mzda nebo plat, přičemž tuto informaci sděluje příslušné OSSZ zaměstnavatel. Pokud nechcete platit poplatky za poštovní poukázky, dávky si můžete nechat jednoduše vyplácet na bankovní účet. Platební údaje uvedete při vyplňování příslušné žádosti o dávku.

Změnu způsobu výplaty můžete také provést pomocí ePortálu ČSSZ.

Analýza postavení ukrajinských občanů na českém trhu práce.

26.10.2022, Zdroj: ČTK

Důvodem, proč české firmy zaměstnávají uprchlíky z Ukrajiny hlavně na pozicích vyžadujících minimální kvalifikaci, je mimo jiné obava z jejich odchodu zpět do rodné země.

V dotazníkovém šetření mezi více než šesti stovkami firem to zjistili vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

Zaměstnávání cizinců, kteří uprchli před válkou na Ukrajině, od letošního března zjednodušil zákon označovaný „lex Ukrajina“. Firmy jim ale většinou nabízejí méně kvalifikované pozice, jako jsou skladníci, operátoři strojů nebo pomocné pracovní síly. Velkou překážkou pro zaměstnání uprchlíků na kvalifikovanějších pozicích je pro firmy nízká znalost češtiny.

Dalším faktorem je obava, že budou ve firmě pracovat pouze dočasně a čas a investice do jejich zaškolování pro kvalifikovanější pozice přijde vniveč. „Firmy se obávají možného návratu Ukrajinců do jejich domovské země. Kvalifikovanější pozice logicky vyžadují větší investice do zaškolování, které mohou být odchodem zcela zmařeny. Možný návrat na Ukrajinu je rizikovým faktorem, který na rozdíl od snadno ověřitelných jazykových dovedností, nemůže zaměstnavatel při přijímání uprchlíků nijak ovlivnit nebo otestovat,“ uvedl Štěpán Mikula z vědecké skupiny SYRI, která se zabývá trhem práce.

Zároveň je pro cizince, a to i pro ty, na které se vztahuje lex Ukrajina, složitější prokazovat svou kvalifikaci než pro české uchazeče o práci. Proces je administrativně složitý a podle výzkumníků i nepřehledný. Přitom na trhu práce je poptávka i po kvalifikovaných zaměstnancích různých profesí.

„V některých segmentech našeho trhu práce je zaměstnanců stále nedostatek. Proto by bylo dobré vyjasnit status ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Pravidla by měla dát jasnou perspektivu možnosti získání trvalého pobytu. Ten by pracovníkům umožnil udržení současného statusu na trhu práce, motivoval by uprchlíky k investování do integrace a snižoval riziko jejich návratu na Ukrajinu,“ doplnil Mikula.

Výzkum SYRI se konal mezi dubem a zářím v šesti vlnách na vzorku 621 firem, které byly potenciálními zaměstnavateli Ukrajinců. Z výzkumu také vyplynulo, že firmy znají rozdíly zaměstnávání uprchlíků podle lex Ukrajina a tuto zákonnou normu považují za jednodušší ve srovnání se standardním postupem zaměstnávání cizinců.

Podle posledních údajů Úřadu práce ČR od únorového začátku války na Ukrajině získalo v Česku práci 131.704 uprchlíků z Ukrajiny. Někteří už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září tak v ČR pracovalo 88.909 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.